Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Terapeutické postupy s akustickým nebo komunikačním základem
Bečvářová, Jana ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Cílem této práce bylo podat ucelený pohled na problematiku terapeutických možností zvuku se všemi jejich souvislostmi. Zvuk je zde popisován v rámci vzájemných vztahů několika disciplín. Nejprve je zvuk představen jako akustický a psychoakustický fenomén. Následuje popis sluchového ústrojí z fyziologického hlediska a v neposlední řadě poznatky oboru hudební psychologie (resp. psychologie zvuku). Těžištěm této práce je pak oddíl věnovaný léčebným a nápravným účinkům zvuku - hudební terapii. Na krátké uvedení do historického kontextu navazuje hlavní část s popisem a analýzou současné situace. Sledovány jsou různé podoby zvuku - hluk, hudba a zvuk řeči - ve svém pozitivním i negativním vlivu na psychické a fyzické zdraví člověka. Aktuální výzkum reprezentuje výběr relevantních studií (celkem 9), které jsou podrobeny kritice zejména s ohledem na kredibilitu a rigoróznost metodologického postupu. Tento aspekt je také vyhodnocen jako nezbytně nutný v budoucím zkoumání vlivu působení zvuku na lidskou psychiku a fyzické zdraví.
Psychika aktivního hudebníka (vybrané problémové okruhy)
Dostalová, Gabriela ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Práce obsahuje stručný úvod, který je zaměřen na popsání významu hudby pro lidskou psychiku. Dále se zaměřuje na výzkumy o vlivu Mozartovy hudby na studenty a děti. V následující kapitole je stručně charakterizována hudební představivost, její druhy a také zvýšená schopnost této představivosti u hudebníků. Následuje téma o hudebním nadání. Zde jsou popsány charakteristické rysy, dále výhody a nevýhody hudebního talentu a srovnání mozků hudebníků s lidmi jiných profesí. Poté navazují kapitoly vysvětlující pojmy absolutní sluch a synestézie. Práce popisuje jejich specifika, předpoklady pro vznik i možná budoucí zhoršení. Dále se práce zabývá možnými negativními vlivy hudby na psychiku, a to konkrétně chytlavostí určitých melodií a hudebními halucinacemi. Následuje kapitola rozebírající problém dystonie u hudebníků, důvody jejího vzniku a možnosti léčení. Poté je přiblížen efekt tzv. ?fantomových rukou.? Práce pokračuje vysvětlením principu stereofonního slyšení a popsání následků jeho ztráty. Závěr obsahuje stručné shrnutí práce a důvod výběru tématu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.