Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mediální obraz prezidenta Václava Havla v souvislosti s vybranými událostmi v denících Právo a Lidové noviny
Brandsteinová, Nikol ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analyzování a následné vyhodnocení a srovnání mediálního obrazu Václava Havla v prezidentské funkci v kontextu vybraných událostí v denících Rudé právo / Právo a Lidové noviny. Teoretická část práce zahrnuje životopis Václava Havla selektovaný do tří hlavních časových úseků a jejich dílčích podkapitol. Smyslem životopisu je pochopení kontextu obsahu analyzovaných novinových článků v další části práce. Praktická část zahrnuje charakteristiku analyzovaných deníků a deskripci metodologie mediálního výzkumu. Hlavní částí výzkumu je interpretace výsledků kvalitativní analýzy, v níž byly analyzovány za pomoci metody zakotvené teorie ve vybraných událostech a obdobích všechny informačně hodnotné zpravodajské a publicistické články o Václavu Havlovi. Prostřednictvím výzkumných otázek a odpovědí na ně bylo dosaženo cíle práce. Tím bylo zjistit, jak deníky referovaly o Václavu Havlovi v kontextu jejich původní politické diferenciace.
The Slovak government crisis in 2018
Šedivý, Jakub ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Anotácia Pravidelná interakcia vlády a prezidenta Slovenskej republiky s cieľom ovplyvniť verejnú mienku zohrala v spoločnosti taktiež dôležitú úlohu počas daného obdobia. Časté absurdné obvinenia a útoky na jednotlivých predstaviteľov slovenskej politickej scény začali vyvolávať mnoho podozrení a otázok. Snaha o ovplyvnenie verejnej mienky bola prioritou všetkých vládnych predstaviteľov, vrátane samotného prezidenta. Cieľom mojej bakalárskej práce je prispieť s využitím relevantných informácií k objasneniu problematiky, zhodnoteniu celej situácie - rekonštrukcia a vývoj krízy z pohľadu prezidenta. Podstatou práce je analýza postupov prezidenta, najmä rozdiely medzi skutočnými právomocami, ktoré vyplývajú z Ústavy Slovenskej republiky a praxou, pretože dôležitú úlohu v spoločnosti počas krízy zohral aj prezident. Výskumnou otázkou teda je zistiť, akú úlohu zohral sám prezident v danej kríze, či prekračoval svoje ústavné právomoci a porušoval ústavné zvyklosti, alebo naopak, jeho jednanie bolo celkom v súlade s ústavnými právomocami a zvyklosťami.
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
Vyjednávání o exekutivní koalici po parlamentních volbách v roce 2017 v České republice
Kornetová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá politickou situací v České republice od parlamentních voleb v říjnu 2017 až po úspěšné hlasování o důvěře vládě v červenci 2018. Konkrétně se zaměřuje na vztahy mezi stranami, důvody pro odmítnutí spolupráce s vítězem voleb, a naopak motivy pro vstup do exekutivní koalice. Důraz je kladen na parlamentní aktéry, kteří vznik vlády zásadně ovlivnili. Dále práce objasňuje společenské prostředí a důležité události během vytyčeného období, které s koaličním vyjednáváním souvisely. Text se rovněž zaměřuje na roli prezidenta republiky při vzniku vlády. Jelikož se jedná o prvního přímo zvoleného prezidenta, snaží se práce odpovědět na otázku, zda jsou viditelné rozdíly mezi dvěma předchozími prezidenty ČR nepřímo volenými a současným prezidentem Milošem Zemanem. Práce také zkoumá šíři prezidentových pravomocí vzhledem k vládě, a hledá možné překročení pravomocí. Hlavním cílem práce je ověřit, zda prezident rozšiřuje svou moc i nad rámec ústavy. K tomu využívá komparaci reálií s Ústavou ČR, s ústavními zvyky a činy předchozích prezidentů.
Impeachment v Evropě: ústavní modely a reálná praxe
Medelský, Filip ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato práce se věnuje představení a analýze impeachmentu vůči prezidentům v zemích Evropské unie. Diplomová práce představuje a analyzuje jednotlivé ústavní modely impeachmentu na prezidenty v zemích Evropské unie v závislosti na tom, jací jsou ústavní aktéři impeachmentu, kdo a jak rozhoduje o iniciaci celého procesu, za splnění jakých podmínek je možné proces impeachmentu zahájit, za jaké přečiny může být prezident impeachmentu vystaven, které orgány mají právo rozhodnout o výsledku žaloby, jaký postih je možné na prezidenta uplatnit, případně jestli je možné rozhodnutí těchto orgánů nějakým způsobem zvrátit. Práce také analyzuje doposud proběhlé procesy impeachmentů vůči evropským prezidentům, konkrétně se jedná o impeachment prezidenta Paksase a rumunského prezidenta Basesca. Představen je také doposud jediný pokus o ústavní žalobu proti českému prezidentovi Václavu Klausovi. V rámci evropských ústav je možné určit tři hlavní modely impeachmentu v závislosti na tom, jakému orgánu je svěřena pravomoc zbavit prezidenta úřadu. Většina evropských zemí používá soudní model, kdy je prezident zbaven svého úřadu rozhodnutím soudního orgánu. Soudní orgány pak mohou být dvojí povahy. Může se jednak o klasické ústavní soudy nebo o speciální orgány, které rozhodují pouze o žalobách na prezidenty nebo jiné...
Důvěra ústavním institucím v prosinci 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.
Důvěra ústavním institucím v říjnu 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.
Důvěra ústavním institucím v říjnu 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.
Důvěra vrcholným politikům – září 2018
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 134 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.