Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 130 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyjednávání o exekutivní koalici po parlamentních volbách v roce 2017 v České republice
Kornetová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá politickou situací v České republice od parlamentních voleb v říjnu 2017 až po úspěšné hlasování o důvěře vládě v červenci 2018. Konkrétně se zaměřuje na vztahy mezi stranami, důvody pro odmítnutí spolupráce s vítězem voleb, a naopak motivy pro vstup do exekutivní koalice. Důraz je kladen na parlamentní aktéry, kteří vznik vlády zásadně ovlivnili. Dále práce objasňuje společenské prostředí a důležité události během vytyčeného období, které s koaličním vyjednáváním souvisely. Text se rovněž zaměřuje na roli prezidenta republiky při vzniku vlády. Jelikož se jedná o prvního přímo zvoleného prezidenta, snaží se práce odpovědět na otázku, zda jsou viditelné rozdíly mezi dvěma předchozími prezidenty ČR nepřímo volenými a současným prezidentem Milošem Zemanem. Práce také zkoumá šíři prezidentových pravomocí vzhledem k vládě, a hledá možné překročení pravomocí. Hlavním cílem práce je ověřit, zda prezident rozšiřuje svou moc i nad rámec ústavy. K tomu využívá komparaci reálií s Ústavou ČR, s ústavními zvyky a činy předchozích prezidentů.
Impeachment v Evropě: ústavní modely a reálná praxe
Medelský, Filip ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato práce se věnuje představení a analýze impeachmentu vůči prezidentům v zemích Evropské unie. Diplomová práce představuje a analyzuje jednotlivé ústavní modely impeachmentu na prezidenty v zemích Evropské unie v závislosti na tom, jací jsou ústavní aktéři impeachmentu, kdo a jak rozhoduje o iniciaci celého procesu, za splnění jakých podmínek je možné proces impeachmentu zahájit, za jaké přečiny může být prezident impeachmentu vystaven, které orgány mají právo rozhodnout o výsledku žaloby, jaký postih je možné na prezidenta uplatnit, případně jestli je možné rozhodnutí těchto orgánů nějakým způsobem zvrátit. Práce také analyzuje doposud proběhlé procesy impeachmentů vůči evropským prezidentům, konkrétně se jedná o impeachment prezidenta Paksase a rumunského prezidenta Basesca. Představen je také doposud jediný pokus o ústavní žalobu proti českému prezidentovi Václavu Klausovi. V rámci evropských ústav je možné určit tři hlavní modely impeachmentu v závislosti na tom, jakému orgánu je svěřena pravomoc zbavit prezidenta úřadu. Většina evropských zemí používá soudní model, kdy je prezident zbaven svého úřadu rozhodnutím soudního orgánu. Soudní orgány pak mohou být dvojí povahy. Může se jednak o klasické ústavní soudy nebo o speciální orgány, které rozhodují pouze o žalobách na prezidenty nebo jiné...
Důvěra ústavním institucím v prosinci 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.
Důvěra ústavním institucím v říjnu 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.
Důvěra ústavním institucím v říjnu 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.
Důvěra vrcholným politikům – září 2018
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
Důvěra ústavním institucím v září 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v září 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
Zastoupení žen v čele evropských států od roku 1945: geografická komparativní studie
BULÍNOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá zastoupením žen v čele států Evropy. V dané problematice bylo analyzováno, v jakých státech došlo ke zvolení žen na post prezidentky nebo premiérky. Snaží se nalézt příčiny, které ovlivňují zvolení žen do čela státu nebo vlády. Cílem práce bylo komplexně zhodnotit zastoupení žen v čele evropských států.
Důvěra ústavním institucím v červnu 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v červnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 130 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.