Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z pohledu NATO a EU
Stejskalová, Jana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z " zkoumá fenomén současné ruské propagandy. Rusko propagandu běžně používá jako nástroj prosazování svých zájmů. Jeho současná propaganda je vel důmyslná, agresivní a masivní. Především díky internetu a sociálním sítím se ruským line aktérům daří v krátkém časovém horizontu vyvolat informační chaos, ve kterém je obtížné se správně orientovat. Mezi aspekty dnešní ruské propagandy patří protiam protievropské zaměření, napadání západních demokratických hodnot a kombinování pravdy se lží. Propaganda tak funguje jako účinná zbraň v informační válce, kterou Kreml iniciuje. Západ si alarmující charakter tohoto jevu uvědomuje a snaží se něj re práce mapuje vývoj percepce současné ruské propagandy západními bezpečnostními Zároveň hledá moment, kdy ji tyto instituce začaly vnímat jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Vzhledem k tomu, že klíčové je v práci záměrného používání nástroje propagandy Ruskem, jako teoretický rámec této práce Teorie procesu sekuritizace je v této práci podepřena výstupy představitelů kritických bezpečnostních studií jako např. Barryho Buzana, Oleho Wævera, Ralfa Emmerse či Thierryho Balzacqa. po současnost, a to na pozadí proměn vztahů Západ Rusko. Umět propagandu a falešné v dnešním věku globální propagandy...
The Importance of two German-Czech European Battlegroups with regard to German-Czech Relations
Žemla, Daniel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je význam dvou česko-německých European Battlegroups pro česko-německé vojensko-bezpečnostní vztahy. Tato práce se zabývá vzájemnou bezpečnostní spoluprací obou zemí od roku 1990. Zmiňuje dynamický vývoj v bilaterálních vztazích, především vyrovnání se s minulostí, které bylo předpokladem pro pozdější úspěšnou spolupráci. Odlišné historické zkušenosti se promítly do přístupu obou zemí k ozbrojeným silám, které je patrné dodnes. Předkládaná práce dále analyzuje německou roli při rozšiřování NATO v roce 1999 a věnuje se vojenské spolupráci České republiky a Spolkové republiky Německo jak v Severoatlantické alianci, tak Evropské unii. Největší pozornost je věnována konceptu European Battlegroups a jeho praktické realizaci na čtyřech konkrétních příkladech, a to na česko-slovenské (2-2009), první německo-české (2-2012), první Visegrádské (1- 2016) a druhé německo-české (2-2016) European Battlegroups. Práce neopomíjí ani aktuální vývoj, a proto je v závěru nastíněn plánovaný vznik druhé Visegrádské (2- 2019) a třetí německo-české bojové skupiny (2-2020). Data pochází především z četných cizojazyčných publikací a sekundárních internetových zdrojů, neboť se jedná o relativně historicky "mladé" téma. Na základě zjištěných údajů je možné říci, že společné EUBG Čechů...
Komparace rozhodovacích procesů NATO a EU o intervenci v Libyi
Černá, Marina ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparováním připravenosti a akceschopnosti organizací NATO a EU rozhodnout o účasti v intervenci na příkladu krize v Libyi. Cílem je zkoumat, proč EU nedokázala vytvořit společný plán pro intervenci v Libyi, a co naopak udělalo NATO jinak, aby mohlo později převzít velení nad intervencí. V rámci těchto dvou organizací se práce zaměřuje na jejich členské státy, a to, jak ovlivnily rozhodovací proces. V EU jsem se soustředila na Francii, Velkou Británii a Německo. První dvě země jsou zkoumány jako aktéři, kteří intervenci prosazují a zaměřuji se na jejich společnou spolupráci a rozdílný postoj k práci pod velením NATO. Zatímco představitelé Velké Británie uvítali sjednocení operace pod velení aliance, zástupci Francie se v tomto směru zdráhali. Německo je v práci uvedeno, jako aktér s odlišným výsledkem rozhodovacího procesu, který vedl k odmítnutí a kritice intervence. Německé odmítnutí je popsáno jako jeden z faktorů, proč se EU nezúčastnilo a neřídilo intervenci. V rámci NATO se věnuji Spojeným státům, jejich rozhodovacímu procesu a jejich vlivu na převzetí intervence aliancí. Analyzuji, jakým způsobem došlo k tomu, že se Spojené státy rozhodly zaujmout v Libyjské krizi druhořadou roli a přenechat vedoucí úlohu evropským zemím. Komparace je provedena na základě...
Soubor dohod Berlín plus - Stále relevantní nebo již překonaný mechanismus spolupráce EU - NATO?
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá ověřením relevance souboru dohod Berlín plus, který se v roce 2003 stal oficiálním mechanismem pro realizaci operací pod vedením Evropské unie s využitím plánovacích kapacit NATO. Pro zjištění relevance jsem stanovila tři hlediska. První z nich posuzuje tento mechanismu dle jeho využití v praxi v podobě vojenských misí. Následující hledisko jej zkoumá z pohledu zapojení do plánování a jeho výskytu v klíčových dokumentech obou organizací. Poslední nakonec pátrá po jeho přítomnosti v odborném diskurzu. Pro zjištění příčin nynějšího stavu relevance těchto dohod využívám předpokladů vycházejících z historického institucionalismu. Mezi ně patří zejména důraz na historické a kontextuální posouzení zkoumané empirie, závislost na předchozích vzorech a nezamýšlené důsledky. Díky takto nastavenému výzkumu jsem dospěla k závěru, že soubor dohod Berlín plus je z dnešního pohledu částečně relevantní. K takovému výsledku jsem došla poté, co mechanismus Berlín plus nebyl hodnocen kladně ani podle jediného kritéria. Zároveň se však ukázalo, že jeho existence napomohla udržet komunikaci a určitou úroveň spolupráce mezi oběma organizacemi v dobách, kdy mezi nimi panovaly zhoršené vztahy. Díky tomu pak Unie a Aliance měly ve své pokračující kooperaci na co navázat. Díky přítomnosti, ač...
Postoje českých občanů k obraně ČR - leden 2019
Čadová, Naděžda
V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.
Občané o členství České republiky v NATO – leden 2019
Čadová, Naděžda
V lednu 2019 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů českých občanů k členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO).
Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících
Božková, Lucie ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce: Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících Autor práce: Mgr. Lucie Božková Studijní program: Mediální a komunikační studia Anotace V diplomové práci Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících se věnuji zastoupení tématu o leteckých útocích NATO v roce 1999 na bývalou Svazovou republiku Jugoslávii (Operaci Spojenecká síla) ve vybraných českých denících. V práci se věnuji účinkům a vlivu médií, rámcům, nastolování agendy. Z důvodu celistvosti tématu přidávám kapitolu ke kosovské krizi, která osvětluje zahájení leteckých útoků. Dále se zaměřuji především na odborné studie s tématikou válečného zpravodajství. Dominantním tématem těchto článků je zahraniční mediální pokrytí války v Kosovu. Ve výstupech odborníků se hlavně věnuji jejich volbě a způsobu analýzy, o které poté opírám analýzu vlastní. Jako metodu pro vlastní zkoumání jsem zvolila kvantitativní obsahovou analýzu. Prvním obdobím zkoumání je období bombardování (24. 3. 1999-10. 6. 1999). Cílem analýzy je zjistit, jakou pozornost věnovaly deníky MF Dnes, Hospodářské noviny, Právo a Blesk Operaci Spojenecká síla. Dále se zaměřuji na umístění článků, mediální zdroje a též zastoupení témat a aktérů. Druhým obdobím zkoumání je od 11. 6. 1999, tedy od dne ukončení leteckých útoků, až do 1. 6. 2018. Zde sleduji vývoj...
Redefinice bezpečnostní politiky Švédska na přelomu tisíciletí
Malina, Václav ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce potvrzuje hypotézu, že specifická švédská bezpečnostní politika vojenské nezúčastněnosti, přeformulovaná z politiky neutrality po skončení studené války, byla slučitelná se zapojením Švédska do evropských integračních struktur v letech 1990 až 2009. Slučitelnost je posuzována na základě definice vojenské nezúčastněnosti vycházející z obecné podmínky neúčasti ve vojenských aliancích, jinými slovy absence vzájemných bezpečnostních záruk, a dále ze dvou specifických švédských podmínek, nezávislé zahraniční politiky a odporu ke společné obraně. Pokud jde o nezávislou zahraniční politiku, SZBP EU zachovala jednomyslná rozhodnutí o základních liniích, a nenarušila tak nezávislost Švédska v této oblasti. Co se týče odporu ke společné obraně, SBOP nevedla k vzájemným bezpečnostním zárukám ani k jednotné armádě. Ještě méně se tak stalo u programu NATO Partnerství pro mír. Deklarace solidarity a Lisabonská smlouva představovaly hrozbu pro švédskou vojenskou nezúčastněnost, ale Švédsko trvalo na tom, že země o vojenské pomoci ostatním zemím rozhoduje sama. Severská a seversko-baltská obranná spolupráce neohrozila specifickou politiku Švédska. Naopak, tato spolupráce ukázala, že funkční přístup k bezpečnostní politice, který severské země uplatňují, je způsobem, jak mohou být vojensky nezúčastněné...
Československá diplomacie a její hodnocení de Gaullovy politiky grandeur v letech 1958 až 1969
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Československo-francouzské vztahy se od počátku šedesátých let minulého století postupně rozvíjely. Ve Francii byl v té době prezidentem Charles de Gaulle, který prosazoval politiku grandeur, podle které měla Francie obnovit svoje velmocenské postavení, zatímco Československo bylo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na základě pramenného výzkumu s prvky kvalitativní obsahové analýzy dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky odpovídám ve své práci na otázku, jakým způsobem československá diplomacie hodnotila jevy spjaté s de Gaullovu politiku grandeur v letech 1958 až 1969. Z archivních dokumentů vyplývá, že československá zahraniční politika se francouzskému postoji k odzbrojení věnovala na počátku šedesátých let, kdy se o tomto tématu v Ženevě konaly rozhovory, kterých se Československo přímo účastnilo. Francouzský odmítavý postoj k dohodám o odzbrojení byl československou diplomacií hodnocen vždy negativně, postupem času však přestal být překážkou pro rozvoj vzájemných vztahů. Rozporuplně byla hodnocena francouzská politika k zemím Západu. Pozitivně byl hodnocen postoj Francie vůči Spojeným státům, jejichž vliv v Evropě se Francie snažila omezit, negativně bylo chápáno sbližování Francie se SRN. Postoj Francie k NATO, ať už se jednalo o francouzské odmítání integrace a...
Process of democratic consolidation in Slovakia in years 1989-1998
Kačírová, Andrea ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá procesom demokratickej konsolidácie na Slovensku v rokoch 1989-1998 a snaží sa zodpovedať na otázku či bol tento proces úspešný. Práca podrobne skúma jednotlivé faktory, ktoré mali vplyv na priebeh demokratickej konsolidácie. Práca vychádza z teoretickej koncepcie demokratickej konsolidácie autorov Samuela P. Huntingtona, Juana J. Linza a Stepana C. Alfreda. Vzhľadom k tomu, že je táto práca zameraná na vývoj jedného územia v určitom časovom úseku, hlavná použitá metóda je prípadová štúdia, tzv. case study. Okrem prípadovej štúdie je využitá aj komparatívna metóda a rôzne štatistické údaje. Pre lepšie pochopenie skúmanej témy je porovnávaná konsolidácia v rámci Československa a Slovenska, tak isto jednotlivé volebné programy a ich následné uplatnenie a dodržiavanie v praxi. Proces demokratickej konsolidácie a jej úspešnosť je posudzovaný na základe štúdia vybranej literatúry, dobových dokumentov, tlače a relevantných internetových zdrojov. Práca je členená na 5 hlavných kapitol. Prvá kapitola sa zaoberá teoretickými východiskami demokratizácie a koncepciami jednotlivých autorov. Druhá kapitola hodnotí Slovensko a samotnú demokratickú tranzíciu, konkrétne Zamatovú revolúciu, vznik politických strán a hnutí, slobodné voľby a ekonomickú transformáciu. Tretia kapitola sa...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.