Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Severočeská panelová výstavba: Komparace sídlišť Severní Terasa, Ruprechtice a Březenecká
Vondrák, Jaroslav ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Panelová výstavba byla ve druhé polovině 20. století významným a hojně užívaným řešením bytové poptávky. Tématem této bakalářské práce je komparace ​tří vybraných severočeských sídlišť: Březenecká v Chomutově, Severní Terasa v Ústí nad Labem a Ruprechtice v Liberci. Tato sídliště budou porovnávána v rámci tří kategorií: 1) stavba a použitá technologie, 2) architektura a estetika sídliště, 3) demografická struktura sídliště. Sídliště byla vybrána dle zásad komparability. Ve všech třech případech jde o panelová sídliště vyprojektovaná v šedesátých letech 20. století, jejichž výstavba začala nejpozději v roce 1970. Všechna sídliště byla vybudována na území Severočeského kraje. Mimo komparaci sídlišť obsahuje tato práce také teoretický vhled do historie panelové výstavby v Československu.
Cultural functions and services of geodiversity within urban areas (with a special regard on tourism and recreation)
Kubalíková, Lucie ; Bajer, A. ; Drápela, E. ; Zapletalová, D. ; Kirchner, Karel ; Balková, M. ; Zágoršek, K. ; Kuda, František ; Roštínský, Pavel
Geodiversity (or abiotic nature) within urban areas has numerous functions and offers various benefits and services. In addition, it has strong links to cultural heritage and historical aspects and it influences and is influenced by urban development and planning. The geodiversity functions and services can be sorted according to the ecosystem services approach: regulating, supporting, provisioning and cultural services. The last mentioned includes a wide spectrum of aspects (spiritual, religious, historical, archaeological, social, artistic, sense of place etc.) and besides this, it encompasses also the tourist and recreational functions which are (in some cases) unexplored and underestimated in urban areas. The paper presents examples from two different Czech cities – Brno and Liberec. Selected geocultural sites are described and assessed and specific proposals for tourist, recreational and educational use are outlined. The results of evaluation show that they can represent an interesting alternative to the traditional tourist destinations within urban areas.
Budova Krajské vědecké knihovny v Liberci
Straková, Lucie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studentka zpracuje studii o budově Krajské vědecké knihovny v Liberci (Radim Kousal 1995 - 2000), jejíž součástí je prostor, který významově navazuje na synagogu, zničenou Nacisty. Stavbu zasadí jednak do kontextu liberecké architektury druhé poloviny 20. století, jednak do širšího kontextu současné architektury knihoven ve světě s důrazem na nové knihovny české. Pozornost bude věnovat také urbanistickému kontextu budovy a jejímu současnému fungování. Klíčová slova Knihovna, Liberec, architektura, urbanismus, synagoga, židovská kultura.
Severočeské muzeum v Liberci v proměnách doby - příspěvek k česko-německým vztahům
Vladařová, Leona ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží zachytit vývoj Severočeského muzea (Nordböhmische Gewerbemuseum) v Liberci od jeho vzniku v roce 1873 až po současnost. Vzhledem k tomu, že muzeum se nachází v pohraničí, kde se mísili etničtí Češi a Němci, snaží se zároveň ukázat, jaké poměry v pohraničí, a především v Liberci panovaly, a jak mezi sebou Češi a Němci soupeřili. Zároveň se v práci věnuji i počátkům muzejnictví v Českých zemích, a též se zmiňuji o českém Náprstkově průmyslovém muzeu, které bylo konkurencí a vzorem německého muzea v Liberci.
Geodetický monitoring tubosideru v Liberci pod lyžařskou sjezdovkou F10
Buchar, Ondřej ; Jarůšek, Ladislav (oponent) ; Kratochvíl, Richard (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje geodetický monitoring deformované ocelové konstrukce tubosideru v Liberci. Od roku 2015 probíhá periodické měření posunů a deformací na objektu. V rámci opatření na zabezpečení stability tunelu, byly průběžně provedeny různé zásahy do stavby, jejichž vlivy jsou též vyhodnocovány v rámci práce. Výsledkem jsou grafy, které charakterizují posuny nejvyšších bodů v tunelu. Tyto hodnoty slouží dále pro statika a projektanta, kteří navrhnou řešené problému.
Odsun Němců z Liberecka
ČIHULOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá tématem odsunu Němců z Liberecka. V práci jsou uvedeny fáze odsunů, jež na území Liberecka proběhly a co k nim vedlo. V práci jsou také zmíněny internační tábory, do kterých byli Němci vysídleni předtím, než byli odsunuti. Práce také poukazuje na odkaz odsunu Němců z Liberce v beletrii, kde je na situaci odsunu nahlíženo z pohledu vysídlených Němců. Zmíněna je i otázka Lužických Srbů.
Mezi tradicí a modernitou: město v průmyslovém věku. Severočeská architektura v první polovině 20. století
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se na její podobě podepsala následující období. Charakteristickým znakem zdejších měst je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž vzájemně koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a vzájemně ovlivňovali Češi, Němci a Židé a odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Práce se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Jejím cílem je tento "druhý proud" kultury zasadit do širšího středoevropského kontextu, najít a definovat specifika stavební produkce českých Němců. Za tímto účelem byla zvolena trojice průmyslových aglomerací, Ústí nad Labem, Liberec a Jablonec nad Nisou, které jsou zároveň srovnány s obdobnými lokalitami v českém (Plzeň) i německém (Saská Kamenice) prostředí.
Poválečné konfiskace na Liberecku v kontextu památkové péče
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlíková, Kristina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat osudem konfiskovaných památek zestátněných podle dekretů prezidenta republiky: č. 12/45 Sb. a 108/45 Sb. na Liberecku. První část se zaměří na kulturně historické prostředí regionu, především odsun obyvatel a problematiku konfiskací ve sledovaném poválečném období obecně. Působení prezidenta Beneše v Londýnském exilu, především dosah jím vydaných dekretů a etablování státních institucí pro záštitu konfiskovaného majetku. Druhá část bude věnována systému péče o konfiskovaný umělecký materiál na příkladech vybraných objektů, zejména významných vil a majetku nuceně vysídlených rodů. Zde bude práce vycházet především z dochovaných dokumentů státních organizací zajišťujících konfiskovaný majetek, jako byly Národní kulturní komise a jí předcházející: Zajišťovací komise, nebo Státní památkový úřad: směrnice, zajišťovací a předávací protokoly, korespondence, apod. Cílem diplomové práce je analýza zajišťování a správy majetku odsunutých obyvatel daného regionu v širším kulturně historickém kontextu. Klíčová slova Liberec, konfiskace, vysídlení Němců, Benešovy dekrety, zajišťování konfiskátů
Brownfields a jejich potenciál pro zahradně architektonickou tvorbu
Konopíková, Kristýna
Diplomová práce má tři části, teoretickou, analytickou a návrhovou. Teoretická část v literární rešerši shrnuje základní pojmy řešené problematiky, problematiku brownfields zaměřenou na konverze objektů, výstavní tvorbu ve spojení se zahradní a krajinářskou architekturou a v neposlední řadě se zabývá vegetací v objektech brownfields. Tato teoretická část je podkladem pro pochopení tvorby výstavního prostoru v objektech brownfields. Na vybraných realizovaných příkladech zahraniční tvorby dokumentuje přístup výstavnické tvorby a poukazuje na světové trendy v zahradní a krajinářské tvorbě, které jsou přínosnými a inspirativními pro budoucí konverze objektů brownfields. Praktická část práce se zabývá vytipováním a zdokumentováním ploch brownfields v Liberci a následně pak v Kateřinském údolí. Ve městě byly vyhledány lokality, které jsou registrovány jako plochy brownfields a z nich následně vytipovány plochy, které byly dále rozděleny dle polohy města na objekty brownfields v centrální části města a objekty brownfields v příměstské zóně. Z těchto objektů bylo následně vybráno vhodné modelové území pro zpracování ideového návrhu. Návrhovou část tvoří zahradně architektonická studie modelového území bývalé Salomonovy továrny v Kateřinském údolí, která shrnuje principy tvorby výstavnického návrhu se všemi kompozičními částmi a snaží se poukázat na jednu z mnoha možností konverze prostoru. Studie je řešena v několika úrovních a její detail je rozpracován do úrovně projektové dokumentace k realizaci stavby vegetačních prvků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.