Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 152 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
Energetické náklady autotomie a regenerace ocasu u plazů
Píchová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Většina druhů plazů má schopnost dobrovolného odvržení ocasu neboli autotomie s následnou regenerací ocasu, která funguje jako anti-predační mechanismus. Ačkoli se zjevně jedná o úspěšnou evoluční adaptaci, jedinec s autotomizovaným ocasem je často negativně ovlivněn zvýšenou pravděpodobností predace, snížením lokomoční schopnosti, sníženou imunitou nebo například změnou jeho sociálního statusu. V neposlední řadě může ztráta ocasu a následná regenerace významně ovlivnit energetiku jedince, a to ať již přímo díky ztrátě tukových zásob, které jsou většinou umístěné právě v ocasu nebo díky tomu, že následná regenerace ztracených tkání je energeticky náročná a často vyžaduje přesměrování alokace energie na úkor jiných procesů. Autotomie a regenerace ocasu, tak může ovlivnit důležité vlastnosti nebo fyziologické procesy jako je tělesný růst či celková velikost těla, reprodukční schopnost nebo intenzita metabolismu. Právě vliv autotomie na poslední zmíněné aspekty života jedince je v posledních letech předmětem mnoha výzkumů, které dochází k rozporuplným závěrům. Cílem této práce je stručně shrnout informace o mechanismu kaudální autotomie a regenerace a dále shrnout současné poznatky o energetických nákladech spojených s autotomií a regenerací ocasu.
Longitudinální výzkum růstu dětí ve středních Čechách a Praze s přihlédnutím k vývoji v rámci prvního stupně školní docházky
Povinská, Monika ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila sledování a výzkum růstu dětí v Praze a Středočeském kraji. Zajímá mě především růstové období mladšího školního věku (odpovídá I. stupni povinné školní docházky), nicméně ve své diplomové práci pracuji také s růstovými údaji kojeneckého a předškolního věku u sledovaných dětí. Je to především z toho důvodu, že k vyhodnocení růstu dítěte potřebuji růstové údaje z delšího časového úseku. Oblast dětské antropologie mě velmi zajímá a růst každého dítěte vnímám jako velmi zásadní pro jeho další život. Konečná výška a váha každého jedince, tedy celkové tělesné proporce, mohou mít významný dopad na další život každého člověka. Jsem přesvědčena, že mohou mít zásadní vliv na zdravotní stav, společenské uplatnění a sebevědomí každého z nás. Za velmi ochotné spolupráce pražského pediatra se mi podařilo nashromáždit růstové údaje pražských dětí. Tato získaná data bych ve své práci velmi ráda porovnala s růstovými údaji dětí žijícími ve Středočeském kraji. Růstová data těchto dětí jsem získala za laskavé spolupráce rodičů mých žáků, známých a přátel dle zdravotního průkazu dítěte. V tomto průkazu pediatr zaznamenává růstové údaje dítěte při každé povinné prohlídce. V teoretické části se věnuji především popisu jednotlivých etap růstových období, faktorům...
Intenzivní chov okounka pstruhového (Micropterus salmoides) v RAS s různým světelným režimem
BOŇKO, Dominik
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) patří mezi druhy ryb, které nemají v České republice významnou pozici mezi chovanými druhy ryb. Poslední dobou ale přichází do popředí trend budování recirkulačních systémů s oteplenou vodou. Chov v takových podmínkách otevírá možnosti zavedení nových teplomilných druhů ryb mezi které okounek pstruhový rozhodně patří. Obecnými podmiňujícími faktory jeho úspěšného chovu jsou teplota a čistota vody, vhodná krmná směs a správná hustota obsádky. Tato práce se zabývá dalším faktorem, který se podílí nejen na úspěšnosti chovu, ale i na provozních nákladech systému. Jedná se o vliv fotoperiody během chovu. Během experimentu byly vytvořeno pět experimentálních skupin podle doby svícení (8, 12, 16, 20 a 24 hodin světla denně) se třemi opakováními. Experiment trval 16 týdnů. Průměrná teplota vody byla 24,6 °C. Počáteční hustota obsádky byla u všech nádrží totožná (20,6 kg . m-3). Nasazené ryby měly průměrnou hmotnost 32,6 +- 2,1 gramů. Krmná dávka byla stanovena na 1% biomasy denně. Jako krmivo byla použita plovoucí suchá krmná směs Skretting R-2 Europa 15 F o velikosti 2 mm. Krmivo obsahovalo 55 % proteinu a 16 % tuku. Ryby byly krmeny ručně. Všechny skupiny vykazovaly během experimentu vysoké přežití (99,4 - 100 %). Nejlepších výsledků dosáhla skupina 8 hodin, která měla nejnižší konverzi krmiva (FCR= 0,94 +- 0,06) a nejvyšší rychlost růstu (SWGR= 0,6 +- 0,04 % . den-1). Skupina 8 hodin dále vykazovala nejvyšší průměrnou individuální kusovou hmotnost ryb (W= 64,07 +- 2,82 g). Naopak jako nejhorší se jevila skupina 12 hodin, která měla nejnižší průměrnou individuální hmotnost 57,51 +- 1,51 g, rychlost růstu (SWGR= 0,49 +- 0,04 % . den-1) a nejnižší konverzi krmiva (FCR= 1,16 +- 0,08). Tyto dvě skupiny se ve většině produkčních ukazatelů významně statisticky lišily. Index perviscerálního tuku rostl společně s biomasou. Čím delší byla fotoperioda, tím vyšší byl obsah amoniaku a laktátu v krevní plazmě. Naopak se snižoval obsah glukózy. Delší fotoperioda také ovlivňovala vyšší tvorbu antioxidačních látek.
Výkrm japonských křepelek
KOUBA, Jindřich
Náplní diplomové práce bylo zpracování literárního přehledu k problematice chovu a výkrmu japonských křepelek a provedení praktického pokusu s cílem analyzovat vliv zařazení extrudovaného lnu do krmné dávky křepelek ve výkrmu.
Fyziologická výživa kojenců
Malá, Pavlína ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fyziologickou výživou kojenců. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první části jsou rozebrána fakta týkající se novorozence, kojence a jejich potřeb. Popsány jsou základní fyziologické parametry novorozence a způsoby hodnocení stavu výživy. Práce sděluje aspekty kojení a umělé kojenecké výživy, rozvedena je problematika zavádění nemléčných příkrmů. Také informuje o rizikách alternativního stravování kojenců, problému obezity a poruchách příjmu potravy. Část praktická je zaměřena na porovnání růstových grafů sta dětí v prvním roce života, z nichž je polovina kojených a polovina živených umělými kojeneckými formulemi. Práce je zpracována kvantitativní analýzou dat. Z grafického zpracování vyplývá, že děti kojené mají nižší BMI a nižší průměrné váhové přírůstky než děti uměle živené. Statistický test ale prokázal významné rozdíly jen u dívek v 6. měsíci. Klíčová slova: kojenec, výživa, růst, kojení, náhradní mléčná výživa, příkrm, obezita
Debt Relief and Growth: A Study of the HIPC Initiative
Kutman, Jan ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Pleticha, Petr (oponent)
Oddlužení je druh rozvojové pomoci, který začal nabývat na významu v poslední dekádě dvacátého století. V roce 1996 Světová Banka a Mezinárodní měnový fond společně zahájily iniciativu Heavily Indebted Poor Countries (HIPC), komplexní a strukturovaný program za účelem poskytovat oddlužení vybraným rozvojovým zemím. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jestli oddlužení poskytnuté vysoce zadluženým zemím přineslo hospodářský růst v období 1996-2015, speciálně pak zkoumám země vybrané do HIPC iniciativy. Zároveň vyšetřuji, jestli se efektivita oddlužení měnila v závislosti na kvalitě institucí v přijímacích zemích. Zjišťuji, že oddlužení poskytnuté rozvojovým zemím jako takovým nemělo vliv na hospodářský růst. Nacházím však spojitost mezi oddlužením a růstem u zemí z HIPC iniciativy. Na základě mé ekonometrické analýzy nenacházím podporu pro hypotézu, že je účinek oddlužení závislý na kvalitě institucí.
Vliv teploty na životní cyklus zygomycetů
Matoušková, Barbora ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o významu zygomycetů, jejich aktuálním postavení v systému hub a především o jejich ekologických nárocích. Práce shrnuje vliv teploty na životní cyklus, tj. především na růst, rozmnožování a produkci metabolitů. Zaměřuje se především na psychrofilní a termofilní druhy a popisuje mechanismy adaptace na nepříznivé podmínky. Pro výzkum vlivu teploty jsou zygomycety mimořádně vhodnými modelovými organismy, např. v řádu Mucorales nacházíme příbuzné zástupce rostoucí v diametrálně odlišných prostředích. Mezi mechanismy adaptace k extrémním teplotám u zygomycetů převládá produkce trehalózy, dále změna stupně nasycenosti membránových fosfolipidů a produkce látek stabilizujících membránu - sterolů, glykolipidů a cukerných alkoholů. Klíčová slova: teplota, růst, rozmnožování, životní cyklus, stanoviště, extrémofilové, Mucoromycotina, Mortierellomycotina
Analýza užitkovosti pižmovky
BLÁHOVÁ, Kateřina
Analýza užitkovosti pižmovky byla provedena na základě výkrmového testu, který byl uskutečněn v podniku Mezinárodní testování drůbeže, s.p. v Ústrašicích. Kachny (300 ks) byly vykrmovány do věku 70 dní a kačeři (200 ks) do věku 84 dní. Hmotnost kachen i kačerů byla 1. den věku 50,2 g. Ve 21. dnech vážily kachny 595 g a kačeři 621 g (rozdíl 126 g). Ve 49. dnech věku byla hmotnost kachen 1 802 g a kačerů 2 578 g (rozdíl 902 g). V 70 dnech byla hmotnost kachen 2 328 g a v 84 dnech byla hmotnost kačerů 4 424 g. Průměrný denní přírůstek byl u kachen 37,7 g a u kačerů 58,8 g (rozdíl 20,3 g). Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u kachen 3 120 g a u kačerů 2 970 g (rozdíl 150 g). V průběhu testu uhynula pouze 1 kachna, a to 55. den výkrmu z důvodu nemoci pohybového aparátu. K jatečnému rozboru bylo vybráno 20 kachen a 20 kačerů. Podíl abdominálního tuku byl u kachen 2,8 % a u kačerů byl 2,1 %. Jatečná výtěžnost byla u kachen 73,8 % a u kačerů 73,0 %. Hmotnost jatečně upraveného trupu byla zjištěna u kachen 1 918 g a u kačerů 3 462 g (rozdíl 1 544 g, P < 0,001). Hmotnost prsní svaloviny s kůží byla u kachen 581 g a u kačerů 1 046 g (rozdíl 465 g, P < 0,01). Hmotnost stehenní svaloviny s kůží byla u kachen 359 g a u kačerů 654 g (rozdíl 295 g, P < 0,001).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 152 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.