Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 305 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Turkey as growing regional power. Strengths and limitations
Aliyev, Aghayar ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This study analyses the strengths and limitations of Turkey on its way to becoming a regional power in the Middle East. Using the major theories of International Relations (Realism and Liberalism), the study presents the definition and main criteria of the term of regional power. The key purpose of this study is to examine if today's Turkey meets the requirements of being a recognized regional leader. The paper examines the period under the governance of the Justice and Development Party (AKP) which has started in 2002 and continues since then. During these 17 years, Turkey has gone through 3 distinct stages; Recovery from the internal political and economic crisis, ascendancy to a regional power level in the Middle East region and the decline phase which came as a result of failures in internal and external affairs. In order to understand the position of Turkey in the region and its regional influence during this period Turkish economic and military power capabilities are thoroughly analyzed and compared to the same statistical indicators of other Middle East countries. Moreover, the paper also analyses the foreign policy of Turkey towards the regional actors and the level of its recognition as a major power by international players. The study confirms that Turkey has lost its status as a regional...
Foreign policy of Trump's administration: Withdrawal from the Paris Accord through the lens of two-level game theory
Pastorková, Sabrina ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Zahraniční politika Trumpovy administrativy: Vypovězení Pařížské dohody pohledu teorie dvouúrovňové hry Zahraniční politika Prezidenta Donalda Trumpa se stala předmětem ů literatuře můžeme najít hodně velmi odlišných interpretací, které se pokoušejí vysvětlit jeho motivace v určitých krocích v zahraniční politiky. Hlavní zaměření diplomové práce je na vypovězení mezinárodních dohod, konkrétně Pařížské klimatické dohody z idiografické případové studií, používáme teorií dvouúrovňových her Roberta Putnama, která nám umožňuje analyzovat rozhodnutí vypovědět mezinárodní pohledu domácí politické úrovně a jejich propojení. Určením tzv. veto ů kém systému, konkrétně v politiky, jsme byli schopni odhalit podstatné představy a názory stojící za rozhodnutím vypovědět dohodu. Veto aktéry případové studie jsou Kongres USA rámci něj Republikánská a Demokratická strana, volebn obecní veřejné mínění a nové aktéry, kteří veřejně vystoupili v otázkou (soukromé společnosti a státy). Následně jsme popsali osobité motivace do politiky rozhodnutí vypovědět Pařížskou dohodu. Podle našich zjištění, volební stimul nebyl podporující, co se týká rozhodnutí, podobně jako hlavní - Demokratická strana. Našli jsme i frakci v ovězením dohody. Výsledky analýzy proto vyvrací tvrzení Prezidenta Trumpa že jedná v preferencemi Američanů řadě,...
Vztahy Evropské unie a Ruska mezi lety 1994 - 2017
Leišová, Lucie ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá vztahy Ruska a Evropské unie mezi lety 1994-2017 a klade si za cíl identifikovat a zanalyzovat největší mezníky spolupráce či konfliktu mezi těmito dvěma aktéry. Je rozčleněna do tří kapitol. První kapitola se zabývá zahraničními politikami Evropské unie a Ruska. Druhá kapitola obsahuje tři malé případové studie největších mezníků z hlediska vzájemné spolupráce mezi Ruskem a Evropskou unií. Třetí kapitola obsahuje taktéž tři malé případové studie, ale řeší naopak mezníky z hlediska vzájemných konfliktů. Tato práce dochází k závěru, že spolupráce mezi těmito dvěma aktéry není uspokojivá, neboť oba tito aktéři sledují odlišné cíle a fungují na základě zcela jiných pravidel a panuje mezi nimi tak spíše konfliktní atmosféra. Práce také dochází k závěru, že vzájemné prostředky komunikace mezi oběma aktéry jsou často neúčinné a nepomáhají řešit vzájemné problémy.
Česká veřejnost o americké zahraniční politice – prosinec 2018
Čadová, Naděžda
Ve svém pravidelném prosincovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zajímalo o názory české veřejnosti na americkou zahraniční politiku. Všem respondentům jsme předložili 6 výroků, s nimiž vyjadřovali míru svého souhlasu či nesouhlasu.
Reakce prezidenta Franklina D. Roosevelta na útok v Pearl Harboru a vstup USA do 2. světové války
POPELÍNSKÝ, Radek
Cílem předkládané bakalářské práce je analýza událostí, jež vedly v roce 1941 k útoku Japonců na přístav Pearl Harbor na Havaji a k následnému rozhodnutí amerického prezidenta F. D. Roosevelta vyhlásit válku japonskému císařství a vstoupit do bojů druhé světové války. Kromě osobnosti jednoho z nejvýznamnějších amerických prezidentů je v bakalářské práci věnována pozornost Rooseveltově činnosti na přelomu 30. a 40. let 20. století a také americké zahraniční politice v daném období. Pramennou základnu tvoří především edice dokumentů americké zahraniční politiky Foreign Relations of the United States Diplomatic Papers, Rooseveltovy projevy i četná zahraniční literatura včetně nejnovějších cizojazyčných studií.
Changes in Turkish foreign policy towards Iran in the Davutoğlu era (2002 - 2012)
Marcinová, Slávka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Prvotným cieľom výskumu je identifikovať rozsah a povahu zmien v tureckej zahraničnej politike voči Iránu v období od roku 2002 do roku 2012 - prvých desiatich rokov vlád na čele so Stranou spravodlivosti a rozvoja (AKP). Následne sa výskum zaoberá individuálnymi zdrojmi zmien v zahraničnej politike a ich relevanciou v procese transformácie tureckej zahraničnej politiky voči Iránu. Výskum je teoreticky ukotvený v odvetví analýzy zahraničnej politiky (foreign policy analysis, FPA), v rámci ktorej sa venuje predovšetkým konceptu zmien v zahraničnej politike (foreign policy change). V úvode práce bude preto predstavených niekoľko typov existujúcich modelov používaných pri analýze zmien v zahraničnej politike. Čitateľovi bude predstavený alternatívny model, ktorý zahŕňa ako domáce, tak i zahraničné pragmatické a ideologické faktory podieľajúce sa na zmene zahraničnej politiky. Model slúži ako podklad následnej analýzy relevancie jednotlivých faktorov, ktoré slúžili ako hnacie mechanizmy transformácie tureckej zahraničnej politiky voči Iránu po roku 2002, zohľadňujúc okrem iného rolu ekonomických faktorov a faktorov týkajúcich sa bezpečnosti.
Polská veřejná diplomacie a její proměny
Straka, Daniel ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií zabývající se polskou veřejnou diplomacií jako nástrojem zahraniční politiky a jejími proměnami mezi roky 2005 a 2019. Uplatňování veřejné diplomacie je v polském případě ovlivněno dvěma zásadními faktory - velikostí státu, respektive jeho vlivu, a geografickým umístěním, které je spojeno s určitými společenskými, politickými a ekonomickými charakteristikami souvisejícími s historií země. Cílem práce je zjistit, na čem je polská diplomacie založena, jakým způsoben se v průběhu let proměnila a co to vypovídá o veřejné diplomacii jako nástroji zahraniční politiky státu a jejím možném ovlivnění domácími politickými aktéry. Mezi dvěma hlavními politickými stranami, které se od roku 2005 střídají u vlády, existuje výrazná štěpná linie a jejich preference v domácí i zahraniční politice se značně liší. Na základě výstupů polské veřejné diplomacie ve čtyřech oblastech - nation branding, kulturní diplomacii, historické diplomacii a užívaných komunikačních kanálech - a organizačním rámci je analyzováno propojení veřejné diplomacie a zahraniční politiky Polska a také strategie veřejné diplomacie s přihlédnutím ke střídání vládních stran.
Vliv olympijských her 1936 v Berlíně na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství
Pokorný, Jiří ; Emler, David (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
bakalářské práce je vliv letních olympijských her 1936 na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství. Práce si klade za cíl ověřit, zda se nacistům podařilo využít olympijské hry ke zlepšení obrazu nacistického Německa zahraničí a posléze k opuštění nepříznivé zahraničněpolitické pozice, ve které se nacházelo. Bakalářská práce je rozdělena do dvou přehledných částí, přičemž v první se autor věnuje výchozí pozici Německa v mezinárodním společenství a jeho zahraniční politice před této části věnuje samotným olympijským hrám. V druhé části autor na základě novinových článků a interní zprávy vytvořené Zahraničním úřadem zjišťuje vliv olympijských her na obraz Německa v zahraničí a posléze i jeho zahraniční poli Nacisté ostře vystupovali proti olympijským hrám v době, kdy byly přiděleny křehké Výmarské republice jako ocenění za snahy navrátit zemi do kulturní společnosti moderních států. Včas si však uvědomili, jaká příležitost se jim naskytla a po nástupu k úsilím uspořádali velkolepé a v mnoha směrech pokrokové hry, jež předurčil , jakým směrem se olympijské hnutí vydá. Pořádání her ohrožovalo mezinárodní bojkotní hnutí vyvolané agresivními kroky Třetí říše a pronásledováním Židů v německé společnosti. Centrem protestů zahraničí se staly Spojené státy americké. Bojkot...
Redefinice bezpečnostní politiky Švédska na přelomu tisíciletí
Malina, Václav ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce potvrzuje hypotézu, že specifická švédská bezpečnostní politika vojenské nezúčastněnosti, přeformulovaná z politiky neutrality po skončení studené války, byla slučitelná se zapojením Švédska do evropských integračních struktur v letech 1990 až 2009. Slučitelnost je posuzována na základě definice vojenské nezúčastněnosti vycházející z obecné podmínky neúčasti ve vojenských aliancích, jinými slovy absence vzájemných bezpečnostních záruk, a dále ze dvou specifických švédských podmínek, nezávislé zahraniční politiky a odporu ke společné obraně. Pokud jde o nezávislou zahraniční politiku, SZBP EU zachovala jednomyslná rozhodnutí o základních liniích, a nenarušila tak nezávislost Švédska v této oblasti. Co se týče odporu ke společné obraně, SBOP nevedla k vzájemným bezpečnostním zárukám ani k jednotné armádě. Ještě méně se tak stalo u programu NATO Partnerství pro mír. Deklarace solidarity a Lisabonská smlouva představovaly hrozbu pro švédskou vojenskou nezúčastněnost, ale Švédsko trvalo na tom, že země o vojenské pomoci ostatním zemím rozhoduje sama. Severská a seversko-baltská obranná spolupráce neohrozila specifickou politiku Švédska. Naopak, tato spolupráce ukázala, že funkční přístup k bezpečnostní politice, který severské země uplatňují, je způsobem, jak mohou být vojensky nezúčastněné...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 305 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.