Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Důsledky politiky Fedu na hospodářství USA mezi lety 1987 a 2016 očima rakouské ekonomické školy
Karas, Jan ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je potvrdit, či vyvrátit otázku, zda má politika Fedu negativní dopady na hospodářství spojených států. V první kapitole je zkoumán vliv centrálního bankovnictví na hospodářství prismatem rakouské teorie. Cílem této kapitoly je odpovědět na otázku, zda je centrální bankovnictví slučitelné s udržitelným ekonomickým růstem a zda nejsou ekonomické výkyvy v podobě hospodářských cyklů zapříčiněny právě manipulací centrálních bank s úrokovou sazbou. Cílem druhé kapitoly je zhodnotit vliv politiky Fedu na americkou ekonomiku mezi lety 1987 a 2016 a srovnat dopady této politiky na rozdílné společenské třídy.
Role Federálního Rezervního Systému v ekonomice USA
Selitrennikova, Irina ; Gevorgyan, Kristine (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je zanalyzovat Federální Rezervní Systém, centrální banku Spojených Států Amerických, zkráceně FED. V práci je popsáná jeho role během dvou nějvětších krizí a jeho změny v příjmech. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnováná třem subjektům, ze kterých se skládá FED. Druhá kapitola zahrnuje historické informace důvodů založení a chronologický sled událostí, které jeho vzniku předcházely. V třetí kapitole jsou popsány období Velké hospodářské krize a Ekonomické krize roku 2008 včetně činností, které FED v těchto období podnikl. Po poslední krizi došlo k razatním změnám ve struktuře a velikosti příjmů FEDu. Poslední kapitola této práce se plně věnuje analýzě příčin jejich vzniku a důsledků.
Hospodářská politika USA a Německa v letech 1933 - 1939
Johnson, Zdenka ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Slaný, Antonín (oponent)
Disertační práce předkládá analýzu, zhodnocení a komparaci selektivních oblastí hospodářské politiky Spojených států amerických a Německa mezi lety 1933 a 1939 s kontextuálním přesahem do období 20. let, Velké hospodářské krize a druhé světové války. Na základě důkladné analýzy určených cílů, nástrojů a zamýšlených i nezamýšlených dopadů jejich fiskálních politik, měnových politik a zahraničně-obchodních politik je cílem disertační práce verifikovat základní hypotézu, že hospodářské politiky Spojených států amerických a Německa byly do značné míry podobné, jelikož odpovídaly na obdobné problémy, s nimiž se obě vyspělé ekonomiky musely potýkat. Autorka se při verifikaci spolehla především na původní zpracování a analýzu originálních statistických pramenů. V jednotlivých kapitolách disertační práce jsou představeny podstatné shodné, ale i rozdílné rysy ve vybraných typech hospodářských politik. Na základě komparace těchto hlavních trendů lze i přes některé odlišnosti v dílčích charakteristikách vybraných typů hospodářské politiky konstatovat, že ekonomické politiky centrálních vlád Německa a Spojených států amerických byly v překvapivě mnoha aspektech podobné.
Monetary policy approaches at the ZLB to solve post-crisis situation and their effectiveness
Hummelová, Magdalena ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Ryska, Pavel (oponent)
Monetary policy approaches at the ZLB to solve post-crisis situation and their effectiveness Magdalena Hummelová 10. května 2016 Abstrakt Tato práce popisuje měnové nástroje realizované centrálními bankami, jejichž hlavní měnověpolitické sazby po roce 2008 narazily na nulovou dolní mez. Mezi zkoumané centrální banky patří Federální rezervní systém, Evropská centrální banka, Švýcarská národní banka a Česká národní banka. Práce se také zabývá efektivitou výše zmíněných nástrojů. K analýze byl využit jednoduchý VAR model inspirovaný podobnou studií v této oblasti od Gambacorty et al. (2012). S využitím měsíčních údajů se VAR mo- del snaží kvantifikovat dopad nárůstu bilance centrální banky na hlavní ekonomické ukazatele-reálné HDP, spotřebitelské ceny a implikovanou volatilitu indexů na finančních trzích. Některé výsledky jsou srovnatelné s výsledky referenční studie zmíněné výše. Šok do aktiv má dočasný vliv na zvýšení reálného HDP. Na druhou stranu, vliv šoku na ceny a indexy vo- latility je ve většině případů velmi malý a nesignifikantní. Až na výjimky nejsou mezi výsledky jednotlivých zemí navzdory různým přijatým poli- tikám významné rozdíly.
Porovnání měnové politiky ECB a FEDu a jejich reakce na finanční krizi
Hajíčková, Tereza ; Raková, Marie (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Centrální banky jsou institucemi, které výrazně ovlivňují ekonomický vývoj v dnešních tržních ekonomikách. Jejich vliv byl dobře patrný během poslední finanční krize, kdy jejich kroky byly netrpělivě očekávány. Tato práce se zabývá dvěma významnými centrálními bankami současného světa, a to Evropskou centrální bankou (ECB) a centrální bankou USA (FED). V úvodní části práce je popsáno centrální bankovnictví z obecného hlediska, poté následuje popis obou bank se zaměřením na jejich měnovou politiku. V závěru se práce zabývá reakcí ECB a FEDu na finanční krizi a rozebírá jednotlivá opatření monetární politiky, která obě banky zaváděla. Celkově lze říci, že monetární politika ECB i FEDu během finanční krize byla úspěšná.
Quantitative Easing and its Impact on Wealth Inequality
Lazar, Stefan-Alexandru ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak nekonvenční měnová politika kvantitativního uvolňování, zavedená ve Spojených státech mezi lety 2008 a 2014, vedla ke zvýšení nerovnosti bohatství. Potřeba této diplomové práce vyplývá z nezmapované povahy kvantitativního uvolňování a protože se stále objevuje více informací, které odkazují na zmíněnou souvislost. Pomocí analýzy rozdělení prostředků a jejich přidáním do distribuční základny peněžní zásoby, zjistila tato studie významný 10% nárůst Giniho indexu. Dále zdůrazňuje, jak velká část bohatství byla přesunuta ze střední třídy do vrchních 5% domácností z hlediska příjmu. Při výpočtech jsem vycházel z předpokladu extrapolace použitých dat a extrahováním systému od veškerých externích vlivů. Výsledkem je teoretický model popisující mechanismus, který nachází souvislosti mezi kvantitativním uvolňováním a majetkovou nerovností. Tento účinek je navíc také podrobně srovnán s účinkem operací na volném trhu na nerovnost bohatství. Konečně řešení tohoto tématu je diskutováno z ekonomického, politického a daňového hlediska.
Dopad kvantitativního uvolňování peněz na výnosnost dluhopisů veřejného sektoru ve vybraných zemích od roku 2007
Nacházel, Jan ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu kvantitativního uvolňování na výnosnost dluhopisů veřejného sektoru ve vybraných zemích světa. V práci jsou uvedeny kanály standardní měnové politiky i kanály kvantitativního uvolňování, které můžeme zařadit mezi nekonvenční nástroje měnové politiky. Práce analyzuje dopady kvantitativního uvolňování, které bylo prováděno Federálním rezervním systém, Bank of England a Evropskou centrální bankou. Všechny tyto instituce nejdříve bojovaly s finanční krizí standardními nástroji měnové politiky, ale ty nebyly příliš účinné, a proto přešly k nestandardním nástrojům. Po provedení analýzy založené na metodě případové studie bylo zjištěno, že nejúčinnější ve snižování výnosnosti vládních dluhopisů byla vždy zejména první oznámení o politice kvantitativního uvolňování. Následná rozšíření politiky kvantitativního uvolňování již neměla takový účinek. Hlavní přínos práce spočívá v prozkoumání vlivu pozdějších prohlášení ohledně kvantitativního uvolňování na výnosnost vládních dluhopisů, která již nebyla účinná ve snižování výnosnosti vládních dluhopisů.
Porovnání nekonvenční měnové politiky ECB a FED
Bohůnek, Matěj ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Marcel Bluhm, Eric Pentecost and (oponent)
Měnová politika amerického Fedu a ECB se začala výrazně měnit v důsledku celosvětové ekonomické krize. Cílem této práce je analyzovat vývoj nekonvenčních měnových nástrojů v USA a EU po vypuknutí globální krize a dnes s pomocí klíčových ekonomických modelů, jmenovitě IS-LM-BP model a kvantitativní teorie peněz. Práce by měla dále posoudit dopady přijatých nástrojů a programů a vyvodit závěry o jejich úspěchu. Teoretická část vysvětluje model IS-LM-BP a kvantitativní teorii peněz a popisuje nekonvenční měnové nástroje, jenž centrální banky mohou použít při dosažení nulové úrokové sazby. Praktická část analyzuje evropskou a americkou ekonomiku pomocí vysvětlených modelů. Následně jsou popsány a porovnány implementované nástroje Fed a ECB. Tato práce by měla být uzavřena s tvrzením, že transmisní mechanismus byl obnoven pomocí nestandardních opatření, avšak nebylo dosaženo žádoucí stabilizace cenové hladiny.
Nekonvenční měnová politika ECB a FEDu v letech 2008-2015
Pörner, Marek ; Šetková, Lenka (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza dosažení vytyčených cílů jednotlivých vybraných nekonvenčních měnových politik přijatých Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou v reakci na poslední finanční krizi. U FEDu je pozornost věnována kvantitativnímu uvolňování, u ECB pak programům Enhanced credit support, SMP, OMT a EAPP. Důležitou součástí práce je také vysvětlení transmisního mechanismu nekonvenční měnové politiky, zhodnocení makroekonomických dopadů těchto nestandardních nástrojů, komparace postupů dvou sledovaných centrální bank, ale především analýza vybraných rizik souvisejících s těmito nástroji. Stěžejní metoda byla empirická analýza podpořená ekonomickými studiemi zabývající se zmíněnou problematikou. V práci bylo zjištěno, že byly dosaženy jednotlivé vytyčené cíle sledovaných programů (s výjimkou SMP). U programu EAPP není učiněn závěr, neboť ještě nebyl ukončen. Nicméně tyto nestandardní nástroje s sebou přináší určitá rizika, jako například vznik bubliny na trzích aktiv, redistribuce bohatství, spill-over efekt a další. Z tohoto důvodu bude možné celkový efekt nekonvenčních měnových politik zhodnotit teprve s větším odstupem času.
Velká deprese a Velká recese: role měnové politiky USA
Kinský, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá primárními příčinami Velké deprese a Velké recese v USA. Autor v práci hledá společné znaky zmíněných krizí, přičemž zvláštní pozornost věnuje měnové politice, kterou považuje za klíčovou. Cílem autora je analyzovat jednotlivá hospodářsko-politická opatření, která dané krize vyvolala a jež ji provázely. V první části je pojednáno o politice Federálního rezervního systému včetně jeho vzniku, období dvacátých let, burzovním krachu, protikrizovým hospodářským opatřením a opomenuty nejsou ani teoretické interpretace z pohledu jednotlivých ekonomických škol. V druhé části práce autor analyzuje příčiny Velké recese, problematiku hypotečních agentur, rostoucí bublinu na trhu nemovitostí či federální záchranné programy, jakožto součást protikrizových opatření. Dále je pojednáno o úvěrové expanzi a měnové politice Fed a v závěru autor nabízí srovnání obou krizí a předkládá vlastní pohled na danou problematiku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.