Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu
Futtera, Ladislav
This article follows the development of the genre of prophecy on the Czech (in the provincial sense) scene from the mid-18th century to the mid-19th century with the stress on the modification of this traditional genre of spiritual literature within the context of the Enlightenment and Romanticism. After the middle of the century, the prophecy genre gradually emerged from its exclusively spiritual contexts and despite the dismissive attitude of some enlightenment adherents, it became an instrument for the education of subjects in the spirit of enlightened paternalism or Josephinism. Its development throughout the 19th century is then reflected in the emergence of provincial patriotism and its gradual suppression by ethnic nationalism. Both these discourses made use of the potential of prophecies referring to the Czech lands as a narrative that anchored the national community between the past, the present and the future. The greatest potential was offered by prophecy referring to Vyšehrad and Princess Libuše, who was portrayed from the end of the 18th century as a (semi-)mythical guarantor of the continuity of Czech statehood. The second key text is the Blaník prophecy, but when this became part of the Czech national discourse, its adherents underwent a transformation. The authority of the prophet, the Sibyll and the Blind Youth gradually give way to the authority of historical figures, Saint Václav and the Hussites, who were associated with prophecy, accompanying it with the constitutive Czech historical narrative.
Terrassonův román Sethos a osvícenská egyptománie
MEDKOVÁ, Markéta
Předkládaná práce si klade za cíl rekonstrukci náhledu na starověký Egypt v období osvícenství ještě před rozluštěním hieroglyfického písma. Na citovaných filozofických dílech se pokouší vyložit názor několika filozofů na starý Egypt. Hlavní část bakalářské práce vychází z osvícenského románu kněze Jeana Terrassona Sethos. Shrnuje jeho děj a zaměřuje se na porovnání staroegyptského náboženství a rituálů v románu se skutečností. Taktéž na život autora a jeho zasazení do dobového kontextu. Obsahem poslední části práce je srovnání rituálů starých Egypťanů s rituály svobodných zednářů, kterým práce věnuje i stručnou historii a pár základních údajů.
Informovanost veřejnosti o problematice sluchového postižení
Jurčiková, Nikola ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá informovaností široké veřejnosti o problematice sluchového postižení. Teoretická část práce uvádí klasifikaci sluchových vad, popisuje skupiny osob se sluchovým postižením, způsoby komunikace a postoje a předsudky společnosti k těmto osobám. Práce uvádí, jak se vztahy společnosti k lidem s vadami sluchu měnily a také co je příčinou vzniku předsudků a stereotypů. Dále je zde představena celá řada možností získávání informací o dané problematice a je věnována pozornost také možnostem výuky znakového jazyka. Praktická část práce zjišťuje, jaká je úroveň informovanosti veřejnosti o problematice sluchového postižení, zda je veřejnost s touto úrovní spokojená a jestli má zájem o získání více informací konkrétně formou osvětové akce ve svém blízkém okolí či krátkého informativního videa se základními informacemi. KLÍČOVÁ SLOVA: informovanost veřejnosti, sluchové postižení, předsudky, osvěta.
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Smyčka, Václav
Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí mediálního teoretika Friedricha Kittlera o vzájemném prolínání a vymezování se literární imaginace, optických aparátů a antropologických představ o lidské obrazotvornosti. Tyto vztahy zkoumá na dílech české a německy psané literatury z Čech dané doby, přičemž největší pozornost věnuje textům Christiana Heinricha Spieße a roli laterny magiky v nich. Analýza Spießových děl (Die Geheimnisse der alten Egypzier, Die Biographien der Wahnsinnigen, Die Kriminalgeschichten) a příklady z dalších českých a českoněmeckých autorů 19. století (Václav Kosmák, Wolfgang Adolf Gerle, Karel Matěj Čapek-Chod…) dokládají, že se laterna magika stává od konce 18. století nejen frekventovaným literárním motivem, ale též model, skrze nějž chápou tito autoři fungování lidské imaginace jako takové. Ukazuje se, že se ve Spießově myšlení patologický stav fantazie vztahuje k normálnímu fungování obrazotvornosti stejně jako porucha projekčního aparátu k jeho normálnímu chodu. Laterna magika funguje ovšem v díle Spieße též jako poetologický program. Spieß totiž chápe své vlastní psaní jako kritiku práce optickým médií, ale současně rozvíjí jejich vlastní poetiku a snaží se jí vyrovnat. Diseminuje tak imaginaci několikanásobnými intermediálními poukazy (optická média suplují fantazii, ovšem samy jsou v průběhu četby nahrazeny „vnitřní“ literární imaginací), a uniká tím zdánlivě své vlastní medialitě. Studie tak dokládá komplexní inter- a transmediální vztahy mezi literaturou a optickými médii již dlouho před vyhlášením konce Gutenbergovy galaxie.
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
Josef Schiffner jako autor legend počátku 19. století
Weissová, Nina ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
ČJ Cílem práce je představit a zasadit do kontextu literární dílo Josefa Schiffnera. V práci srovnávám legendy od Bohuslava Balbína, který bývá považován za Schiffnerův vzor, legendy Josefa Schiffnera a legendy Michaela Sintzela, jehož legendy byly vydány v Čechách v roce 1844. V práci se pokouším rozpoznat vlivy osvícenství na žánr legendistiky.
Režimy racionality / Objektivita mezi historickou epistemologií a pragmatismem
Krejčová, Kateřina ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky) Cílem práce je představit vybrané přístupy ke genealogii a proměnám pojmu "objektivita". Zatímco historická epistemologie tento pojem zasazuje do kontextu konkrétního dějinného úseku, v němž se zrodil a etabloval, a vnímá tak objektivitu jako nóvum, pragmatismus ho považuje za reziduum osvícenského diskurzu a navrhuje nahradit ho solidaritou. Oba přístupy analyzují úskalí nekritické aplikace toho termínu na dějiny filosofie a vědy avant la lettre a předpoklad, že objektivita je jen modifikací a jiným pojmenováním konceptu, který je podmínkou jakéhokoliv poznání. Práce vychází z textů Lorraine Dastonové, Petera Galisona, Richarda Rortyho, Thomase S. Kuhna a Pereze Zagorina.
Alois Klar (1763-1833). Mezi osvícenstvím a romantismem
Fapšo, Marek ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce sleduje dobu Aloise Klara (1763-1833) s důrazem na dějiny idejí. Primárně se zaměřuje na tři oblasti: dějiny náboženského myšlení, dějin jazyka a dějiny školského systému. Celkovým rámcem je snaha vytvořit analytický aparát pro studium doby, kterou ovládá koncept národního hnutí a počínajícího nacionalismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vybrané otázky morální výchovy v současné společnosti
Hradilová, Tereza ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat proměnu hodnotových orientací ve společenském vývoji od osvícenství k postmoderně. Dalším cílem je analýza současného stavu morální výchovy ve školách. Práce se nejprve zaměří na příčiny změny akcentů v hodnotové oblasti započaté v osvícenství a ústící do tzv. postmoderní situace. Zrekapituluje nejvýznamnější teorie morálního vývoje jedince, popíše situaci v morální výchově ve školách a pokusí se identifikovat ty metody morální výchovy, jež by se daly využít v morální výchově vzhledem k povaze soudobého společenského dění a trendům v hodnotových orientacích dětí a mládeže. Práce v této souvislosti tedy také hledá odpověď na otázku, k jakým hodnotám je dnes třeba vychovávat. Klíčová slova: morální výchova, osvícenství, postmoderní situace, morální vývoj, Jean Piaget, Lawrence Kohlberg, morální dilema, Rámcový vzdělávací program, etická výchova, hodnoty, individualizace morálky, metody morální výchovy
První proměna Frankfurtské školy
Chlouba, Karel ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Název práce: První proměna Frankfurtské školy Autor: Bc. Karel Chlouba Obor: Historická sociologie Druh práce: Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Dr. phil. Jóhann Páll Árnason Abstrakt: Předkládaná práce se zabývá první proměnou Frankfurtské školy - jejími východisky, vývojem a dějinným kontextem jejího působení. Vývoj kritické teorie této proměny je rozdělen do tří fází: v první jsou probrány jednotlivé momenty a motivy pozitivně di- alektické teorie a rozvoj skepticismu; v druhé je rozebrán samotný skeptický obrat a ve třetí negativní dialektika zosobněná především dílem Dialektika osvícenství. Práce se zaměřuje především na myšlení Maxe Horkheimera jako vůdčí osoby kruhu myslitelů, jeho osoba nemusí být ve všech fázích hlavním zdrojem progresivního myšlení teorie, ale vždy je hlavním moderátorem směřování tohoto myšlení. Klíčová slova: Adorno, Horkheimer, Marcuse, kritická teorie společnosti, sociolo- gie, racionalita, věda, teorie, rozum, změna, alternativa, dialektika, osvícenství vii

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.