Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
An interpretation of the 'bombastic' Cham culture spindle whorls by an archaeological experiment
Chylíková, Judita
One group of artefacts characteristic of Cham culture are the so-called bombastic whorls. These spindle whorls each weigh about 100 g in biconical, bell-shaped or cylindrical forms. Their specific function has been discussed by Czech archaeologists and their connection to textile production questioned. The assumption that Cham culture was based on a pastoral economy led the 'bombastic' whorls to be traditionally associated with wool processing. This myth survived in Czech archaeological literature, even though agricultural production has long since been shown to be relevant to Cham culture and any connection between the 'bombastic' whorls and wool has no justification in terms of textile manufacturing. The aim of the experiments reported here was to disprove the relationship between 'bombastic' whorls and sheep's wool, and on the contrary, to demonstrate their suitability for the processing of vegetal fibres. For the purposes of the experiment, two sets of spindle whorls were documented: Cham culture whorls from the hill-top settlement of Velká skála and those of the Řivnáč culture from the hillfort Denemark. Řivnáč culture existed at the same time as Cham culture in the adjacent regions. Small spindle whorls, usually conical in shape, are typical for this culture. However, the Cham and Řivnáč whorls do not constitute two completely separate categories in terms of size, weight and shape. A representative sample of ten specimens was selected from the documented whorls and their duplicates were made. Five spinners spun wool, flax and linden bast. Besides the interpretation of the 'bombastic' spindle whorls, the aim of the experiment was to provide a better understanding of the relationship between the processed raw material, the spindle whorl used, and the quality of spun threads.
Počátky textilnictví v České republice. Vybrané otázky textilní výroby v závěru doby kamenné na území ČR.
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Práce hodnotí vývoj textilní výroby v eneolitu na našem území, tedy v období, které u nás poprvé poskytuje ucelenější pramennou základnu pro studium textilnictví. Východisko představují především archeologické nálezy textilních nástrojů (přeslenů, závaží, cívek a šídel), které jsou v jednotlivých archeologických kulturách hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu, chronologického vývoje apod. Doplňuje je přehled fragmentárních textilií a jejich otisků z doby kamenné v ČR. Dalším důležitým zdrojem informací jsou poznatky získané při výzkumech eneolitických nákolních osad na alpských jezerech, které poskytly hojné nálezy archeologických textilií i některých u nás nezachovaných textilních nástrojů či jejich částí z organických materiálů. Zajímavý srovnávací soubor tvoří též výbava mumifikovaného těla tzv. Ötziho, datovaná do období středního eneolitu. Druhá část práce se zabývá experimentálním ověřením některých hypotéz, formulovaných na základě studia archeologického materiálu. Experimenty se soustředily na možnost zpracování stromového lýka jako důležité textilní suroviny doby kamenné a zejména na interpretaci tzv. bombastických přeslenů, resp. širší okruh otázek souvisejících se vztahem spřádané suroviny, použitého přeslenu a vlastností sepředeného vlákna. Klíčová...
Sídelní struktura areálu kultury nálevkovitých pohárů na polykulturním sídlišti ve Velkých Přílepech
Juřinová, Šárka ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá zpracováním materiálu z archeologického výzkumu ve Velkých Přílepech (okres Praha-západ), kde bylo odkryto sídliště z období kultury nálevkovitých pohárů. Studie navazuje na bakalářskou práci (obhájenou v roce 2010), která se zabývala vyhodnocením pouhé jedné části sledovaného sídliště a významným způsobem tak doplňuje prezentaci zdejšího nálezového fondu. Nyní tak máme před sebou kompletní analýzu rozsáhlého sídelního areálu v otevřené poloze beze stop ohrazení. Na zkoumané ploše bylo dokumentováno téměř šedesát objektů datovaných (na základě keramického rozboru) do siřemské a salzmündské fáze KNP. Výzkum přinesl mimořádně bohatou kolekci keramické produkce staršího eneolitu (celkem 10 105 zlomků). V práci je přihlédnuto též k lokalitám kultury nálevkovitých pohárů, nacházejícím se v nejbližším okolí, které společně se sledovaným sídlištěm tvoří unikátní sídelní areál zmiňované kultury.
Výšinné sídliště v Praze-Dubči - Rohožníku v kontextu ostatních řivnáčských lokalit v mikroregionu Rokytky a Botiče.
Klímová, Ivana ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
(česky) Práce hodnotí polykulturní výšinné sídliště Dubeč - Rohožník v kontextu eneolitu a řivnáčské kultury. Zpracován je materiál získaný z archeologického výzkumu B. Novotného z roku 1950. Výsledky jsou následně komparovány se zjištěními z dalších řivnáčských lokalit v mikroregionu Rokytky a Botiče.
Bell Beakers on Iberian Peninsula and in Czech republic. Analysis of similarities and differences in the manifestations of this culture.
Brathová, Gabriela ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Limburský, Petr (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá kultúrou zvoncovitých pohárov v závere eneolitu v dvoch oblastiach jej rozšírenia, na území Českej republiky a na Pyrenejskom polostrove. Hoci ide o jednu kultúru je možné v nej sledovať odlišnosti založené predovšetkým na základe rozdielneho domáceho, kultúrneho podložia. Odlišnosti a podobnosti v prejavoch kultúry pochádzajú z analýzy jej jednotlivých aspektov v oboch oblastiach, akými sú sídliskové prejavy, pohrebný rítus a hmotná kultúra, z ktorej najcharakteristickejšími sú zdobené zvoncovité poháre a tzv. lukostrelecká výbava pochádzajúca z hrobov. Okrem rozboru jednotlivých častí kultúry sa práca venuje aj charakteristike spoločnosti zvoncovitých pohárov, teda charakteristike nositeľov kultúry so zvoncovitými pohármi a vývojom názorov na tento fenomén.
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
Archeozoologciká problematika eneolitu Čech
Kyselý, René ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent) ; Mlíkovský, Jiří (oponent)
3 Abstrakt: Předložená disertační práce je příspěvkem k poznání historie zvířat a vztahu lidí a zvířat v období eneolitu, tj. v poměrně dlouhém časovém rozmezí ca. 4500-2200 BC. Období eneolitu se od předešlého neolitu liší řadou charakteristik. Někdy bývá jako základní hybatel socioekonomických změn považován počátek využívání kovu (mědi), Sherrattova teorie "secondary products revolution" ale ukazuje na zásadní význam rychlé změny od využívání primárních zvířecích produktů (maso, kůže apod.) k využívání produktů sekundárních (mléko, vlna, práce, zejména zápřah), a to právě v době odpovídající českému eneolitu. Nicméně teorie je stále diskutována a kritizována a, vzhledem k možnosti mozaikovitého charakteru vývoje paleoekonomické situace, je poukazováno na nutnost jejího ověřování na lokálních a regionálních úrovních. Autor práce podrobně zpracoval ca. 49 500 osteologických nálezů z archeologických sídlištních situací Čech, z nichž ca. 13 500 bylo možno blíže zoologicky determinovat. Další údaje byly převzaty z již dříve publikovaných českých a moravských lokalit (ca. 22 000 nálezů, z toho 11 000 determinovatelných). Tento materiál byl za pomocí sjednocených metodik a postupů podroben detailní archeozoologické analýze zahrnující tafonomický rozbor, kvantifikaci zoologických druhů a anatomických elementů,...
Eneolitická hradiště Čáslavské kotliny a jejich kontakt s Moravou
Zápotocký, Milan
Kontakty mezi hradišti na obou stranách Českomoravské vysočiny v průběhu eneolitu (ca 4400-2400 př. Kr.), jejich ráz a měnící se intenzita v jednotlivých periodách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.