Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Počátky sportovního rozhlasového vysílání na území Československa (1923-1948)
Michna, Tomáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce formou praktického výzkumu a historické analýzy popisuje rozvoj sportovního rozhlasového vysílání na území Československa. Zkoumané období začíná rokem 1923, počátkem existence Radiojournalu jako první rozhlasové stanice v Československu a je vymezeno do roku 1948. Práce je rozdělena systematicky do celkem pěti období, ve kterých jsou postupně popsány náznaky prvního zájmu o sport v pravidelném rozhlasovém vysílání, první velké sportovní akce ve vysílání Radiojournalu, organizační, personální a technické zázemí, okrajové sporty. Podrobně jsou popsány vybrané sportovní události většího i menšího významu, které byly postupně přenášeny Radiojournalem a Československým rozhlasem v jednotlivých obdobích. V práci je zmíněno také období okupace Československa během druhé světové války, ve kterém sice zájem o sport v rozhlase poklesnul, ale zcela nevymizel. Ve stejném období je nastíněna také činnost Josefa Laufra, ikony československé sportovní rozhlasové reportáže, během druhé světové války a okupace. V poválečném období poté vzniká samostatná sportovní redakce Československého rozhlasu a dochází k personálnímu rozšíření. Práce vychází z praktického výzkumu v archivu Českého rozhlasu, kdy nejvíce přínosných informací poskytla jednotlivá vydání rozhlasového týdeníku v rámci vymezeného období.
Vladimír Dvořák a Hlavní redakce zábavních pořadů Československé televize v letech 1968 - 1976
Hroncová, Alexandra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
(česky) Vladimír Dvořák (14. května 1925 - 28. prosince 1999) je veřejnosti znám spíše jen jako televizní konferenciér zábavného pořadu Televarieté, starší generace si ho jistě pamatuje jako průvodce hudebními pořady nebo jako autora textů populárních písní ze šedesátých let. Toto mnohdy omezené vnímání Dvořákovy osobnosti si zaslouží poopravit - talent Vladimíra Dvořáka můžeme označit za prakticky všestranný. Jak se tato práce snaží ukázat, Dvořák měl nejenom výrazné výtvarné a literární nadání, komponoval libreta, ale byl zároveň schopen svá představení dramaturgicky uchopit, odmoderovat si je či v nich dokonce účinkovat. Všechny tyto vlastnosti umělecké zastřešovala a dost možná i převyšovala veřejnosti zcela skrytá schopnost organizační, kombinovaná s Dvořákovou činorodostí a ctižádostí. Během svého působení v ČST vytvořil Vladimír Dvořák koncepci a strategii pro rozvoj televizní zábavy, které se věnoval až do konce svého života. Byl člověkem diplomatickým a tvůrčím zároveň, uvedl na televizní obrazovky řadu velmi úspěšných formátů s mnoha významnými osobnostmi, které byly nomenklaturou tolerovány. Vladimír Dvořák uměl takzvaně "chodit" v omezeném a ostře vymezeném televizním prostoru vytyčeném normalizací bez toho, aby se zaprodal představitelům totalitní moci. Navíc byl schopen ještě svým...
Odborná a popularizační činnost Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty
Šajmovičová, Barbora ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odbornou a popularizační činností Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty. Práce v první části nastiňuje život Aloise Musila, který je klíčem k pochopení jeho děl, ať už ryze odborných či směřující širší veřejnosti. Biografická část má za cíl vyzdvihnout dobové souvislosti, jež vedly kněze původem z Hané, započít dlouhou cestu kartografa, etnografa a etnologa Blízkého východu, částí maghribu, Afrického rohu a Indie. Průzkumy, kterých dosáhl, mu zajistily nesmazatelné místo v dějinách lidské historie a objevů. Hlavní částí práce je analýza odborné a popularizační činnosti Aloise Musila se zvláštním zřetelem na období jeho působení v Československém rozhlase. Tato část je rozdělena do třech subkapitol, z níž každá se samostatně věnuje: odborné činnosti, dále popularizační činnosti a v poslední řadě působení v Československém rozhlase. V těchto částech vycházím z rozsáhlých děl Aloise Musila psaných v jazyce českém a anglickém, a jeho vlastních přednášek nahraných pro Československý rozhlas po roce 1930. Hlavní důraz je kladen na faktografický, etnografický a etnologický přínos Musilovy tvorby, zejména té popularizační. Celková analýza je výstupem z pečlivého výzkumu prováděného v archivu Národní knihovny České republiky, v archivu Muzea Vyškovska na Moravě a v...
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
Role vysílacích médií v období let 1968-1969
Bednařík, Petr ; Groman, M.
Autoři se ve svém textu věnují působení Československého rozhlasu a Československé televize v letech 1968-1969. Dokládají, jakým způsobem tato média v době Pražského jara podporovala politiku KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem. Charakterizují, jakým způsobem začínala v obou médiích normalizace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.