Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zbožné putování na příkladu jezuitských poutních míst
Holubová, Markéta
Na příkladu pobělohorských poutních míst jezuitského řádu se pokoušíme vymezit dynamiku zbožné peregrinace a geografický rádius jednotlivých poutních míst odvíjející se na základě řady faktorů.
Umění a patronát Dobřenských z Dobřenic ve Východních Čechách
Pospíchal, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anotace: Bakalářská práce pojednává o sakrálním umění a patronátu vladycké, později hraběcí rodiny Dobřenských z Dobřenic na území dnešních východních Čech. Zaměřuje svou pozornost nejen na formální rozbor a popis větších či menších sakrálních staveb, ale sleduje rovněž osudy význačných členů rodiny Dobřenských a na jednotlivých příkladech nastíňuje smysl a hlubší pojetí vrcholně a pozdněbarokní chrámové výzdoby, tak jak byla zamýšlena jejími objednavateli. Hlavní pozornost je věnována kostelu sv. Klimenta v Dobřenicích se zvláštím zřetelem k jeho interiérové výzdobě a zodpovězení otázek týkajících se ikonografie a autorství oltářního obrazu sv. Klimenta, které je připisováno Ignáci Viktorinu Raabovi, oltáře sv. Jana Nepomuckého s pandánově umístěnou kazatelnou, jejichž sochařská výzdoba je připisována Ignáci Rohrbachovi a také na rozbor další sochařské výzdoby. V dalších kapitolách se práce zaměřuje i na ostatní památky spojené s rodem Dobřenských v místech, která v někdejších dobách spravovali: Nedělišti, Ouhrově či Uhelné Příbrami a rovněž na díla užitého umění. Klíčová slova: Dobřenští z Dobřenic, šlechta, baroko, rokoko, malířství, sochařství, architektura, oltář, Královéhradecká diecéze, Raab, Rohrbach, sv. Kliment, Dobřenice, Neděliště, Ouhrov, Uhelná Příbram, Východní Čechy, užité umění, sakrální stavby
Karel Škréta a jeho místo v české barokní grafice
Faltysová, Vítězslava ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tématem práce je méně známá, přesto obsáhlá oblast Škrétova díla - rytiny zhotovené podle jeho kresebných návrhů. V prvních kapitolách představím barokní bohemikální grafiku, hlavní osobnosti a způsoby tvorby. Nadále ve své práci zmíním uměleckou činnost v daném oboru i mimo hranice Zemí koruny české, a to obzvláště se zaměřením na německou geopolitickou oblast. Na základě tohoto kontextu se již budu detailně věnovat opomíjené inventorské práci známého malíře Karla Škréty. Vedle Škréty je rozebíráno i dílo Martina Antonína Lublinského, který byl jako inventor nejžádanější na území Moravy, ani jeho věhlas (fragment) v tomto směru nesmí být opomíjen. Klíčová slova Škréta, baroko, grafika, bohemikální grafika
Složená adjektiva v době barokní a jejich vývoj v době národního obrození
NOVÁKOVÁ, Veronika
Tématem disertační práce jsou složená adjektiva, jejich vývoj a užívání během dvou historických období. Kompozice stojí v rámci českého jazyka na periferii slovotvorných postupů. Tento postup tvoření nových pojmenování se nejvíce rozšířil v době národního obrození, přičemž sloužil jako jeden z prostředků doplnění slovní zásoby. Autoři využívali především významovou naplněnost, ekonomičnost vyjádření i neobvyklost kompozit v textech odborných i uměleckých, prozaických i básnických. Kompozice se však začala více rozvíjet již v době barokní, kde kompozita byla využívána pro jejich sdělnou hodnotu a pro ozvláštnění textu. Základní klasifikace je převzata z monografie Česká kompozita diachronně Dušana Šlosara (1999), sekundárním textem je Tvoření slov skládáním Ivany Bozděchové (1994). Cílem práce je zachytit vývoj struktury tvoření složených adjektiv během těchto období, dále sleduje jejich výskyt, funkci a typy, jak se vyvíjely a měnily během doby barokní a doby národního obrození. Práce přispívá k analytickému zkoumání historického vývoje slovotvorné roviny jazyka, konkrétně kompozičního postupu.
Vývoj arkádové centrály v sakrální architektuře a její význam v rámci průnikové barokní architektury
Galia, Milan ; Lunger Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Vývoj arkádové centrály v sakrální architektuře a její význam v rámci průnikové barokní architektury Anotace: Tématem mé diplomové práce bude centrální jednotka, jejímž hlavním architektonickým motivem je řada arkád. Jako taková je specifická pro vrcholně barokní architekturu a domnívám se, že tvoří jádro tzv. průnikové architektury. Poté, co nastíním genezi tohoto typu ve středověku a v renesanci, se pokusím představit význam arkádové centrály v rámci vrcholně barokní architektury jižního Německa (zejména Bavorska a Frank) a Čech - tedy v oblastech, které přijaly a tvůrčím způsobem rozvinuly myšlenky složitých a pronikajících se půdorysných dispozic. Práce má za cíl pokusit se vytvořit odlišný pohled na formování radikálně barokní architektury ve středoevropském prostoru. Klíčová slova: baroko, architektura, prostor, arkáda, stavba, průnik
Kostel sv. Jakuba staršího v Praze-Petrovicích
Dvořák, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Kostel sv. Jakuba Staršího v Praze-Petrovicích Anotace Práce se zabývá farním kostelem sv. Jakuba Staršího v Petrovicích v Praze a jeho kulturně- historickým vývojem a změnami. Jejím cílem je zaznamenat a sjednotit všechny známé studie o kostelu s přihlédnutím na vývojovou podobnost ostatních kostelů v okolí Prahy a poukázat na ojedinělost místa, na kterém se nachází. Práce by mimo jiné mohla zviditelnit do dnešní doby nepublikované archivní záznamy ze 40. let 20. století.
Stavby Carla Luraga v Praze
KOUTKOVÁ, Ilona
Diplomovou práci tvoří dvě části, teoretická a praktická. Cílem práce je připomenutí čtyřstého výročí narození Carla Luraga, které uplynulo v roce 2015. Teoretická část práce se tak zabývá životem a dílem tohoto architekta. Obsahuje především popis Luragových staveb, věnuje se ale i uměleckému slohu a době, ve které žil a tvořil tato svá díla. Práce je zaměřena na architekturu, kterou vytvořil pro Prahu. Na základě rozboru těchto staveb bude vytvořen koncept pro realizaci praktické části práce. Praktická část se tedy již výhradně soustředí na stavby pražské, které tvoří hlavní námět knižní formy sady jednobarevných listů v krabici k čtyřstému výročí Carla Luraga.
Vývoj okna v dějinách architektury
HÁVOVÁ, Tereza
Teoretická část práce bude věnována vývoji okna jako jednoho z nepostradatelných architektonických prvků. Historický vývoj okna, jeho význam, proměna tvaru atp. budou sledovány od románského slohu až do období počátků moderní architektury na českém území s odkazem na významná evropská architektonická centra. Největší důraz však bude kladen na období gotiky s ohledem na praktickou část této kvalifikační práce. V rámci praktické části bude zhotoven haptický model gotického okna z pálené hlíny, doplněné souborem skic. Model bude uzpůsobený pro potřeby nevidomých, kterým by měl model primárně sloužit. Výsledná práce bude umístěna do klášterního kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích, kde se stane součástí expozice "Haptické modely pro osoby se zdravotním postižením".
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
Bábíčková, Jana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. První část se bude hlavně věnovat kostelu, které podle literatury nahradil dnešní barokní chrám, ale podle archeologického průzkumu se zřejmě nacházel na jiném místě. Následovat bude popsání průběhu stavby, její architektonický rozbor a stručná zmínka o stavbách, které se kostelem inspirovaly. Největší část bude věnována vnitřní výzdobě kostela a podrobnému popisu jednotlivých částí výzdoby. Další kapitola přiblíží výstavbu ambitů, jejich malířskou výzdobu a další vybavení. Závěrečná kapitola bude věnována Paladiu země České, legendám s ním spojeným, jeho historii a poutím, které se ve Staré Boleslavi konaly. Klíčová slova kostel, Stará Boleslav, Palladium, baroko, Matyáš Bernard Braun, Škrétové, poutě
Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku.
Chrástecká, Marie ; Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce byla nazvána "Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku". Hrabě František Josef Pachta byl poměrně významnou postavou českého baroka a zastával řadu důležitých politických funkcí. Členové rodu Pachtů se zvláště v období baroka zabývali stavební činností na svých rodových sídlech a ani František Josef Pachta nebyl v tomto ohledu výjimkou. Práce je zaměřena především na shrnutí Pachtovy stavební činnosti a na architektonický popis jednotlivých staveb, jako je například zámek a kostel sv. Petra a Pavla v Bezně, zámek Nový Falkenburk a kostel Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí nebo Pachtovy paláce v Praze. Práce se také zabývá otázkou, zda byl hrabě Pachta také architektem-diletantem, což v tomto případě znamená osobu, která se zabývá navrhováním staveb, přestože k tomu nebyla vyučena. Klíčová slova František Josef Pachta, architektura, baroko, Bezno, Jablonné v Podještědí, Pachtovy paláce v Praze

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 134 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.