Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 179 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
Situace v Praze během táborů lidu 1868-72
Kubíček, Lubomír ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Práce se zabývá událostmi v Praze v období 1868-1872 s bližším zaměřením na rok 1868 v průběhu táborového hnutí. Seznamuje s nejdůležitějšími událostmi, které hýbaly veřejným děním ve sledovaném období. Práce řeší především protesty proti rakousko- uherskému vyrovnání, slavnost kladení základních kamenů k Národnímu divadlu, císařskou návštěvu roku 1868, vyhlášení výjimečného stavu v Praze, dělnickou otázku, soudy s redaktory novin, politické vyjednávání o česko-rakouském vyrovnání a chabrusové volby. Práce se zabývá i předcházejícími událostmi, které měly vliv na námi sledované období. Klíčová slova Kladení základních kamenů k Národnímu divadlu Rakousko-uherské vyrovnání Tábory lidu Praha Fundamentální články Dělnická otázka 19. století Chabrusové volby
Postavení učitelek v českém školství od počátku 19. století do současnosti
Gáliková, Kristýna ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem vzdělávání budoucích učitelů se zaměřením na historické vzdělávání žen-učitelek od roku 1869 až do současnosti. Práce charakterizuje život v 19. století, největší sociokulturní a politické změny, které se v něm udály. A to především z pohledu hospodářství, průmyslu a obchodu, dále jak se měnil pohled na rodinu, domov a zdraví obyvatelstva a konečně jakým způsobem se posunulo nazírání na občanství, školství a emancipaci žen. Dále se orientuje na detailní popis vzdělávání učitelů v českých zemích od 19. století do současnosti, zaměřené hlavně na dobu od Hasnerovy reformy z roku 1869, období první republiky, školství poválečné a přehled současného školství. Poté je práce zaměřena na počátky vzdělávání žen se zacílením na ženy-učitelky. Popisuje problematiku učitelského celibátu, který byl platný za Rakouska-Uherska a první rok samostatného Československého státu. Nastíní změny počtů učitelů a učitelek a to především za posledních 10 let. Práce obsahuje medailonky tří učitelek, průkopnic ženského vzdělávání a vzdělávání učitelek u nás. Líčí pedagogické působení a soukromý život Františky Amerlingové, první učitelky, která dokázala snoubit pracovní i soukromý život, dále také Albíny Honzákové, učitelky, jejíž život ukazuje popisované těžkosti, které ženy musely překonat na...
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce se věnuje historii pravoslavné církve v Rusku, jejím dogmatům a tradicím. Dále se zabývá pojetím křesťanského učení Tolstého a z něj vyplývající idey "neprotivení se zlu násilím". Další část práce se věnuje románu Vzkříšení. Zkoumá, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu odráží autorův negativní pohled na soudní systém. Lev Nikolajevič Tolstoj odsuzuje jeho nemorálnost a neefektivnost. Mluví o tom, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon není podle mínění Tolstého schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému je spojeno s myšlenkami obsaženými v Matoušově evangeliu, což je také obsaženo v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza duchovního a morálního vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudovově případě...
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce nastínila historii pravoslavné církve v Rusku, její dogmata a tradice. Dále se zabývá Tolstého pojetím křesťanského učení a z něj vyplývající ideu nenásilí a neprotivení se zlu zlem. Další část práce se věnovala románu Vzkříšení. Zjišťovala, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu ukázala autorův negativní pohled na soudní systém. Práce vystihla body, ve kterých Lev Nikolajevič Tolstoj vidí jeho nemorálnost a neefektivnost. Z analýzy vychází, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon podle Tolstého není schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému vycházející z Matoušova evangelia bylo zjištěno v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudově případě měla zvláště...
Historický vývoj názvů ulic a prostranství na Mělníku
Burian, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historickou toponymií na příkladu mělnické urbanonymie. Zaměřuje se na pojmenovávání ulic a prostranství ve městě Mělníku během druhé pol. 19. století a v průběhu celého 20. století. Práce shrnuje a popisuje, kdy, a za jakých okolností docházelo k přejmenování hlavních mělnických ulic, tříd a náměstí. Práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je chronologicky rozdělena na podkapitoly podle časových období, ve kterých došlo ke změnám např. První republika, Protektorát Čech a Moravy, Poválečné období, 60. léta atd. Druhá část práce je analytickým zpracováním sesbíraných dat. Také se v druhé kapitole práce věnuje zásadám pojmenovávání, motivaci, onymickým funkcím urbanonymií a výskytu jednotlivých uličních názvů. Na závěr je v práci provedena aplikace fenoménu "Míst paměti" od Pierra Nory na systému ulic. Závěrem práce je popis geneze jednotlivých typů názvů, které se postupně začaly objevovat na Mělníku. Také práce shrnuje problematiku honorifkačních jmen. Klíčová slova: názvy ulic, Mělník, 19. století, 20. století, historická toponomastika

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 179 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.