|
|
Rizikové faktory v prenatálním období
Krátká, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Předložená bakalářská práce, jejímž tématem jsou rizikové faktory v prenatálním období, je rozdělena na dvě hlavní části, a sice část teoretickou, která je stěžejním oddílem, a část praktickou. Teoretická část je zejména literárně přehledovou studií, která si klade za cíl představení hlavních skupin rizikových faktorů, jež působí na dítě již v jeho prenatálním období. Závěr teoretické části se zabývá možnostmi sledování důsledků těchto rizikových faktorů, zejména pak genetických. Část praktická je navržením výzkumného projektu zaměřeným na sledování souvislosti mezi prenatálním stresem matky a následným výskytem syndromu excesivního pláče u jejího narozeného dítěte. Klíčová slova: rizikové faktory, prenatální období, syndrom excesivního pláče, prenatální stres
|
|
|
Důsledky časného stresu pro další vývoj mozku
Hanišová, Lucie ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Negativní zkušenost v průběhu tzv. kritických vývojových period může vést ke zvýšenému riziku výskytu mentálních problémů či k ovlivnění průběhu neuropsychiatrických onemocnění v pozdějším životě. Důsledky časného stresu jsou závislé na věku, kdy byl stres vyvolán, pohlaví jedince, jeho dispozicích a jsou významně ovlivněny i charakterem stresoru. Mezi nejvýznamnější kritické vývojové periody patří kromě období prenatálního i doba časně po narození a dále období adolescence. Studie s použitím laboratorních zvířat, které umožňují přesně charakterizovat stresor i ostatní vnější i vnitřní faktory, působící na daného jedince, jasně ukazují negativní dopad působení především sociálního stresu na další vývoj jedince. Animální studie zároveň umožňují postupně identifikovat molekulární, celulární i strukturální změny, ke kterým působením stresoru dochází, a jejich roli ve vzniku pozdějších mentálních problémů.
|
|
|
Důsledky časného stresu pro další vývoj mozku
Hanišová, Lucie ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Negativní zkušenost v průběhu tzv. kritických vývojových period může vést ke zvýšenému riziku výskytu mentálních problémů či k ovlivnění průběhu neuropsychiatrických onemocnění v pozdějším životě. Důsledky časného stresu jsou závislé na věku, kdy byl stres vyvolán, pohlaví jedince, jeho dispozicích a jsou významně ovlivněny i charakterem stresoru. Mezi nejvýznamnější kritické vývojové periody patří kromě období prenatálního i doba časně po narození a dále období adolescence. Studie s použitím laboratorních zvířat, které umožňují přesně charakterizovat stresor i ostatní vnější i vnitřní faktory, působící na daného jedince, jasně ukazují negativní dopad působení především sociálního stresu na další vývoj jedince. Animální studie zároveň umožňují postupně identifikovat molekulární, celulární i strukturální změny, ke kterým působením stresoru dochází, a jejich roli ve vzniku pozdějších mentálních problémů.
|
|
|
Rizikové faktory v prenatálním období
Krátká, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Předložená bakalářská práce, jejímž tématem jsou rizikové faktory v prenatálním období, je rozdělena na dvě hlavní části, a sice část teoretickou, která je stěžejním oddílem, a část praktickou. Teoretická část je zejména literárně přehledovou studií, která si klade za cíl představení hlavních skupin rizikových faktorů, jež působí na dítě již v jeho prenatálním období. Závěr teoretické části se zabývá možnostmi sledování důsledků těchto rizikových faktorů, zejména pak genetických. Část praktická je navržením výzkumného projektu zaměřeným na sledování souvislosti mezi prenatálním stresem matky a následným výskytem syndromu excesivního pláče u jejího narozeného dítěte. Klíčová slova: rizikové faktory, prenatální období, syndrom excesivního pláče, prenatální stres
|
host ::
RSS.