Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Zaniklá sídla Moravy a Slezska - případová studie Dukovansko
Křížová, Adéla
Bakalářská práce se zabývá vesnicemi, které zanikly z důvodu výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Cílem práce je vytvořit naučnou stezku, která by připomínala dřívější osídlení. Dále je v práci řešena změna krajinné struktury a textury, definování hlavního krajinotvorného činitele a vliv člověka. Práce se skládá z literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše pojednává o tématech krajinné paměti, historie kulturní krajiny, lokální identitou, geniem loci, zaniklými sídly a příčinou jejich zániku. Ve vlastní práci je nejprve popsáno zájmové území, popsána výstavba jaderné elektrárny a vysídlení dotčených vesnic. Informace o vesnicích jsou doplněny o stručnou demografií, historii a jejich historický vzhled. Na základě rozhovorů s pamětníky byli zjištěni obyvatelé Skryjí a Lipňan. Tyto informace byli doplněny do nákresů vesnic, kde podle historickým leteckých snímků byli zakresleny budovy. Byla popsána změna krajinné struktury a textury a zásadní vliv kolektivizace na tento jev. Lokalita je turisticky vyhledávána kvůli jaderné elektrárně a Mohelenské hadcové stepi. Práce obsahuje návrh naučné stezky, která prochází všemi třemi zaniklými vesnicemi okolo jaderné elektrárny.
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
Geografické aspekty volného času: význam volného času pro formování sociálního kapitálu a lokálních identit
Kůsová, Tereza ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Disertační práce diskutuje význam volného času jako součásti každodenního života jednotlivce pro formování vztahů a vazeb ovlivňujících společnost jako celek. Volný čas je přitom pojímán jako soubor praktik a činností, které jsou socio-kulturně podmíněné. Tyto praktiky jsou jednak prostorově a časově alokovány a jednak se v prostoru projevují. Práce se věnuje využití volného času, jeho pozici a významu v celkovém časovém snímku dne, diskutovány jsou trendy a posuny ve společnosti související se širšími kulturními a institucionálními procesy (proměna trhu práce, globalizace, individualizace, diferenciace, postsocialistická transformace, genderová otázka). Dále je v práci empiricky zkoumán význam a potenciál volného času a aktivit v rámci něj vykonávaných pro formování vazby k místu a s tím souvisejícími procesy vzniku sociálního kapitálu, sítí kontaktů a šíření znalostí. Skrze tyto efekty tak volný čas může přispívat k endogennímu rozvoji různých typů území. Pozornost je přitom zaměřena na dva způsoby trávení volného času se značnou lokální vazbou a potenciálem pro tvorbu sociálního kapitálu. Jedná se o druhé bydlení a spolkovou činnost. V případě druhého bydlení již provedené výzkumy rozšiřuje o dopady daného způsobu trávení volného času v konkrétních územích. Část disertace věnovaná spolkové...
Lokální identita a její role v rozvoji území - teorie a aplikace
Tesařová, Markéta
Předmětem práce je zjištění lokální identity občanů v zájmovém území obce Dukovany a její role v rozvoji obce. V rámci výzkumu byly vedeny polostandardizované rozhovory s rodáky z Dukovan ve věku nad 65 let. Rozhovory byly zaměřeny na zjištění lokální identity občanů a přeměnu krajinného rázu v obci. Otázky byly rozděleny do čtyř okruhů: vnímání krajiny v dětství, původní ráz krajiny, změny v krajinném rázu a nynější odlišnosti od původní krajiny. Na základě rozhovorů byla vytvořena tzv. moderní kronika obce, která se stane součástí kroniky obce Dukovany.
Aktivity místních akčních skupin posilující lokální identitu - studie z Jihočeského kraje
Vrábelová, Soňa
Předložená diplomová práce je zaměřena na zhodnocení aktivit, které posilují lokální identitu prostřednictvím místních akčních skupin na území Jihočeského kraje. První část práce je založena na teoretickém ukotvení pojmů venkova, regionální politiky, místních akčních skupin a identity území, na základě literární rešerše odborné literatury. V další části je uvedena charakteristika zkoumaného území Jihočeského kraje, kde jsou představeny místní akční skupiny (neboli MAS) nacházející se v tomto území. Hlavní kapitolou diplomové práce je analýza přístupů vybraných MAS, vedoucí k podpoře lokální identity. Nejprve jsou hodnoceny projekty, které v předchozím programovém období napomohly k podpoře zmíněné lokální identity. Dále jsou analyzovány jednotlivé přístupy vybraných MAS prostřednictvím kvalitativního výzkumu, na základě osobních rozhovorů s jejich manažerkami. V závěrečné části jsou analyzovány jednotlivé Strategie komunitně vedeného místního rozvoje, z pohledu současného zaměření místních akčních skupin na tuto problematiku. Z výsledků analýzy vyplynulo, že místní akční skupiny podporují lokální identitu na svém území, avšak každá různou měrou a odlišnými přístupy.
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
Podíl lokálního tisku na budování a podpoře sounáležitosti s územním celkem
Vojíková Vítková, Martina ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu lokálního tisku na vytváření lokální identity, a to na příkladu měsíčníku Městské části Praha 17. Konkrétně tedy zkoumá, jakým způsobem a čím konkrétně časopis Řepská sedmnáctka podporuje sounáležitost občanů, čtenářů tohoto měsíčníku, s pražskou městskou částí Praha 17 Řepy. Práce analyzuje obsah časopisu Řepská sedmnáctka v desetiletém období od dubna 2007 do prosince 2017. Analýza je kvantitativní i kvalitativní, zabývá se rozsahem a obsahem jednotlivých rubrik a zkoumá, zda příspěvky zdůrazňují pozitiva života v Řepích. Součástí práce je i zpracování dotazníkového šetření uskutečněného mezi občany Řep, kteří jsou zároveň čtenáři časopisu Řepská sedmnáctka. Dotazník mapuje mediální chování čtenářů a jejich názory na časopis. Cílem obsahové analýzy i dotazníkového šetření je zjistit, zda časopis u svých čtenářů posiluje vědomí příslušnosti k Městské části Praha 17 a zda přispívá k budování pozitivního vztahu čtenářů k místu, kde žijí. Závěry práce jsou komparací výsledků obsahové analýzy a dotazníkového šetření.
Geografické aspekty volného času: význam volného času pro formování sociálního kapitálu a lokálních identit
Kůsová, Tereza ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Disertační práce diskutuje význam volného času jako součásti každodenního života jednotlivce pro formování vztahů a vazeb ovlivňujících společnost jako celek. Volný čas je přitom pojímán jako soubor praktik a činností, které jsou socio-kulturně podmíněné. Tyto praktiky jsou jednak prostorově a časově alokovány a jednak se v prostoru projevují. Práce se věnuje využití volného času, jeho pozici a významu v celkovém časovém snímku dne, diskutovány jsou trendy a posuny ve společnosti související se širšími kulturními a institucionálními procesy (proměna trhu práce, globalizace, individualizace, diferenciace, postsocialistická transformace, genderová otázka). Dále je v práci empiricky zkoumán význam a potenciál volného času a aktivit v rámci něj vykonávaných pro formování vazby k místu a s tím souvisejícími procesy vzniku sociálního kapitálu, sítí kontaktů a šíření znalostí. Skrze tyto efekty tak volný čas může přispívat k endogennímu rozvoji různých typů území. Pozornost je přitom zaměřena na dva způsoby trávení volného času se značnou lokální vazbou a potenciálem pro tvorbu sociálního kapitálu. Jedná se o druhé bydlení a spolkovou činnost. V případě druhého bydlení již provedené výzkumy rozšiřuje o dopady daného způsobu trávení volného času v konkrétních územích. Část disertace věnovaná spolkové...
Lokální identita jako základní determinant rozvoje území
Liznová, Nela
Bakalářská práce se zabývá lokální identitou jako základním determinantem rozvoje území. První část práce je literární rešerše, která se zabývá lokální identitou, regionální rozvojem a krajinným potencionálem. Druhá část, aplikační část, se zabývá popisem katastrálního území Sloup, dotazníkové šetření a návrh managementu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.