|
Ve stopách malířů krajin. Plenérové činnosti s dětmi předškolního věku.
LIŠKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na výtvarné činnosti v plenéru a jejich využití v preprimárním vzdělávání. Cílem je ověřit, do jaké míry jsou děti předškolního věku schopny výtvarně interpretovat realitu. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá krajinou jako výtvarným námětem v zrcadle dějin výtvarné kultury. Zkoumá také psychický a výtvarný vývoj dítěte předškolního věku. Déle je v práci zkoumána pozice krajiny jako námětu ve výtvarných činnostech v preprimárním vzdělávání a zakotvení těchto činností v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část se pak věnuje přípravě a organizaci týdenního plenéru, jeho následné realizaci s dětmi a vlastní reflexi.
|
|
Wonder&Wander
Porubský, Aleš ; Zapletal,, Aleš (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
V bakalárskej práci s názvom Wonder&Wander pracujem s témami alterega, eskapizmu, sebamytologizácie a introspekcie. Práca pojednáva o imaginatívnom svete, v ktorom pracujem s postavami, ktoré sú hrdinami a sprievodcami zároveň. Wonder&Wander sleduje hrdinov a sprievodcov v rôznych situáciách, prostrediach a náladách, ktoré sú reflexiou mojej reality a osobných prežitkov. Obrazy tohto cyklu sú tématicky o prchavosti, melanchólií, opúšťaní, hľadaní, blúdení, ohmatávaní si sveta a vnútorných zmenách. Dôležitou témou tejto série je motív cesty, ktorý má pre mňa viac významov: cesta ako riešenie problémov, cesta ako hľadanie, cesta ako príprava, cesta ako prostredie pre zmeny... Práca Wonder&Wander je rozdelená na dve časti z dôvodu vytvorenia určitej duality čítania tém, ktoré sú v motívoch obrazov prítomné. V prvej časti som sa zameral na krajinu a motív cesty ako takej, zatiaľ čo v druhej časti, ktorá sa skladá z portrétov, sa snažím umocniť pocit naliehavosti zmienených tém.
|
|
Fragmenty krajiny
Nováková, Kateřina ; Gajdošíková, Pavla (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Diplomová práce Fragmenty krajiny zkoumá význam krajiny v současném českém umění, pomocí a/r/tografického přístupu, zaměřeného na zkoumání umělecké a pedagogické praxe prostřednictvím umělecké tvorby. Důraz je kladen na důležitost propojení rolí umělce, badatele a učitele. První část práce přibližuje metodu a/r/tografie, věnuje se definici krajiny a charakteristikám spojeným s její hodnotou a současnému uměleckému pohledu na krajinu v rámci současné české umělecké scény. Analyzuje umělecké přístupy ke krajině a zařazuje je do devíti kategorií, reflektující různorodé umělecké přístupy, autorky pohled na krajinu a jejich vliv na tvorbu a pochopení krajiny. Vlastní umělecká tvorba se soustředí na autorský proces zpracování krajiny a interpretaci. Vychází z terénního výtvarného průzkumu Jizerských hor a výsledné tvorby sítě fragmentů krajiny. Kategorizace uměleckých přístupů je klíčem k porozumění komplexnosti tvůrčího procesu. Z kategorizace vyplývá, že krajinu nelze jednoznačně orámovat a kategorizovat. V závěru práce je zhodnocen význam didaktických úkolů v procesu výtvarného vzdělávání inspirovaných uměleckými postupy. Úkoly vedly k obohacení žákovského projevu a rozvoji jejich uměleckých schopností a kritického myšlení. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že a/r/tografický přístup je užitečným...
|
|
Krajinomalba Julia Mařáka a odkaz jeho tvorby
HRUBÁ, Alžběta
Teoretická část této kvalifikační práce se zabývá krajinomalbou a dílem Julia Mařáka. První část popisuje vývoj zobrazování krajinných motivů v historii umění a rozvoj krajinomalby v 19. století. Dále jsou čtenáři seznámeni s životem umělce Julia Mařáka a jeho odkazem. Praktická část je inspirována dílem Julia Mařáka a zaměřuje se na malby lesních zákoutí.
|
|
Borovice. Akvarely volně inspirované tvorbou Antonína Slavíčka
HAVLISOVÁ, Kateřina
První kapitola teoretické části předkládané bakalářské práce je věnována nástinu uměleckohistorického vývoje zobrazování lesa, přičemž základy tohoto zkoumání se opírají o vývoj krajinomalby a způsobu, jakým společnost zmiňovaných období nahlížela na les. Kapitola popisuje vybraná období od pravěku po současnost a zmiňuje některé umělce, kteří se ve své tvorbě daným námětem zabývali. Ve druhé kapitole je popsán život a tvorba Antonína Slavíčka, kde je větší důraz kladen na jeho malby lesních interiérů. V praktické části se autorka věnuje malbě borových lesů, kdy se volně inspiruje Slavíčkovými výtvarnými projevy a využívá teoretických východisek uvedených v první kapitole teoretické části bakalářské práce.
|
|
Od země přes kopec do nebe...
Šarochová, Kristýna ; Zemánek, Jiří (oponent) ; Malý, Břetislav (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci bych chtěla zkoumat malířský přístup analogický procesům v přírodě. Jakým způsobem se krajina transformuje přes umělce v umělecké dílo. Vytvářím strukturní předobraz, matrici se kterou dále pracuji. Ale výsledným obrazem se stává matérie pod matricí, která jakožto otisk fyzického přístupu představuje duchovní poselství, existenciální podstatu. Podobnou skutečností k tomuto přístupu je i můj vztah ke krajině.
|
|
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
Krajina Železných hor jako malířské téma
Holý, Ondřej ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se dělí do tří částí tak, aby odpovídala požadavkům katedry výtvarné výchovy. Hlavní část tvoří umělecko - historická kapitola, ta rozebírá fenomén malby v Železných horách, které jsou místem rozvoje krajinomalby na přelomu 18. a 19. století. Práce se zaměřuje na rozbor krajinářských motivů v dané lokalitě. Srovnává motivy, které malíře inspirovaly, hledá jejich návaznost na tvorbu dalších malířů a klade je do kontextu plenérové malby. V kapitole je podrobně rozebráno pět malířů, o dalších se práce zmiňuje okrajově s ohledem na potřebu kontextu. Volba motivů se neliší od motivů malovaných v jiných oblastech. Specifikum malby v Železných horách spočívá v prostotě krajiny a její barevnosti. Motivy jsou zde především řeky, pohoří Železných hor, venkovské chalupy v okolí Ronova nad Doubravou, v Kraskově a v neposlední řadě v Kameničkách. Mezi další patří motivy cest, rybníků, především rybník Utopenec u Ronova nad Doubravou, hrad Lichnice. Kompozice maleb malíři často přejímají po svých předchůdcích. Další část - komentáře, představují vlastní tvorbu vycházející z komparace motiviky obrazů vytvořených ve sledované oblasti. V kapitole jsou ozřejmena také vizuální východiska a díla, z nichž tvorba pramení. Popisuje východiska a postup tvorby. Didaktická část se zabývá vnímáním krajiny u...
|
| |