|
|
Motivace kojících žen darovat mateřské mléko
MATĚJKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se věnuje problematice motivace kojících žen darovat mateřské mléko. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část začíná porodem a obdobím šestinedělí. Další kapitolou je laktace, anatomie prsu, mateřského mléka a jeho složení. Rozebráno je i téma kojení, jež se zabývá významem, zásadami a technikou při kojení, protože je důležité, aby o této problematice byly ženy informovány. Důležitou kapitolou jsou banky mateřského mléka. Teoretickou část ukončuje podkapitola o roli porodní asistentky v motivaci kojících žen k dárcovství mateřského mléka. Při výzkumném šetření byla použita metoda kvantitativní. Ke sběru dat byl využit dotazník vlastní konstrukce, jenž obsahoval otevřené i uzavřené otázky. Uvedeno bylo 24 otázek, z toho 17 bylo uzavřených, pět polouzavřených a dvě otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 130 kojících žen. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že kojící ženy nejsou informovány ze strany porodních asistentek v 91 %, pouze 9 % respondentek bylo informováno. Z odpovědí žen, které darovaly mateřské mléko, bylo zjištěno, že pro dobrý pocit z pomoci daruje 63,3 % respondentek, z důvodu finanční kompenzace jen 35,7 %. Dále bylo zjištěno, že 52 % respondentek se o dárcovství mateřského mléka převážně dozvědělo z internetových zdrojů, od odborného personálu pouze 31 % respondentek. Při možnosti výběru, kam by ženy preferovaly mateřské mléko darovat bylo zjištěno, že do kojeneckých ústavů by darovalo 46 % respondentek a ženám, které mají problém s kojením jen 20 %. V bakalářské práci byly určeny dva cíle, a to zjistit, jaká je motivace kojících žen pro darování mateřského mléka a jaké jsou zdroje informací kojících žen o možnosti mateřské mléko darovat. Na základě určených cílů byly stanoveny tři hypotézy: H1: Ženy, které darují mateřské mléko, to dělají spíše z důvodu finanční odměny než z dobrého pocitu z pomoci. Tato hypotéza se nepotvrdila. H2: Ženy, které by se mohly rozhodnout, komu darovat mateřské mléko, by preferovaly kojenecké ústavy před ženami, které mají problémy s kojením. Tato hypotéza byla potvrzena. H3: Ženy, které mají informace o možnosti darování mateřského mléka, je získaly spíše z internetových zdrojů než od odborníků. Tato hypotéza se nepotvrdila. Výsledky výzkumného šetření by mohly sloužit jako zdroj informací pro kojící ženy, které mají zájem o darování mateřského mléka. Rovněž by mohly být prezentovány v rámci odborných seminářů pro porodní asistentky.
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující věk zavedení příkrmů v České republice
Dardová, Klára ; Sabolová, Monika (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Úvod a cíle: Zdravotnické organizace se shodují, že zavedení prvních příkrmů by mělo probíhat nejdříve ve věku po ukončení 4. měsíce (17. týden) a nejpozději do konce 6. měsíce (26. týden). Věk dítěte, ve kterém se matky rozhodnou začít s prvními příkrmy, může být ovlivněn mnoha faktory spojenými s matkou či dítětem. Cílem této práce bylo určit tyto faktory a zkoumat jejich vliv na proces zavádění příkrmů v České republice. Metody: V práci byly zpracovány informace získané od 2 206 matek z České republiky, které se zúčastnily anonymního online dotazníkového šetření uskutečněného během ledna roku 2024. Jednotlivé faktory byly určeny na základě jejich prokázaného vlivu na věk zavedení příkrmů v předchozích studiích. Vztah mezi jednotlivými faktory a věkem dítěte při zavedení příkrmů byl statisticky vyhodnocen pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Z dat bylo zjištěno, že příkrmy byly zavedeny u 8,6 % dětí před ukončením 4. měsíce a u 13 % dětí po ukončení 6. měsíce věku v České republice. Faktory, jako je nižší úroveň vzdělání matky, mladší věk matky, kuřáctví, nemožnost kojení nebo předčasné ukončení kojení, vyšší BMI matky a skutečnost, že matka docházela fyzicky do zaměstnání během rodičovské dovolené, byly identifikovány jako...
|
|
|
Vliv sociálních sítí na rodiče ve vztahu k výživě kojenců a batolat
Hromadová, Lenka ; Weidenthalerová, Edita (vedoucí práce) ; Honzejková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv sociálních sítí při rozhodování rodičů ohledně výživy kojenců a batolat. Raná výživa je zásadní pro dětský vývoj a ovlivňuje jejich budoucí zdraví. Rodičovství je výzvou plnou rozhodování, obzvláště při tak obrovském množství informací z různých zdrojů, včetně sociálních médií, což může způsobovat zmatek a nejistotu ohledně péče o děti. Cílem práce je posoudit, nakolik rodiče důvěřují informacím od influencerů ve srovnání s odbornými doporučeními, a jak sociální média ovlivňují jejich preference ohledně výživy jejich dětí. Teoretická část pokrývá základy výživy v prvních třech letech života, včetně kojení, náhradní kojenecké výživy, a přechodu na pevnou stravu. Praktická část zkoumá, jak rodiče využívají sociální sítě jako zdroj informací o výživě kojenců a batolat a jak tyto informace ovlivňují jejich rozhodování. Tato část také analyzuje trendy a mýty na sociálních sítích. Výsledky ukazují, že rodiče silně důvěřují pediatrům a považují je za spolehlivý zdroj informací o výživě dětí, na rozdíl od nízké důvěry v rady a doporučení od influencerů. Tento výsledek naznačuje, že rodiče mají sklon se spoléhat na ověřené odborníky. Doporučeno je poskytování přesných a vědecky podložených informací na sociálních sítích, aby rodiče mohli činit informovanější rozhodnutí o...
|
|
|
Správná manipulace s kojeneckou výživou ve zdravotnických zařízeních
Čadová, Nikol ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice související s manipulací s kojeneckou výživou ve zdravotnických zařízeních. Teoretická část této práce se zabývá mateřským mlékem, umělým mlékem a jeho specifikami, podáváním kojenecké stravy, dále také manipulací s kojeneckou výživou na dětských odděleních a v mléčné kuchyni. Cílem empirické části této práce bylo za pomoci výzkumného šetření ověřit znalosti sester a zjistit možné rozdíly v manipulaci s kojeneckou výživou na různých pracovištích. Metodou pro získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku vlastní konstrukce, který obsahuje 26 otázek. Z toho 21 otázek bylo zaměřeno na ověření znalostí sester a zjištění rozdílů v manipulaci s kojeneckou výživou na dětských odděleních FN Motol. Analyzováno bylo celkem 74 dotazníků z původních 130 distribuovaných, 3 dotazníky byly pro neúplnost vyřazeny, návratnost dotazníků činila 59,2 %. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že znalosti sester a jejich postupy při manipulaci s kojeneckou výživou nejsou jednotné. Největší statisticky významný rozdíl v odpovědích respondentů byl v souvislosti s pracovištěm, na kterém jsou zaměstnaní. Nebyl zjištěn žádný staticky významný rozdíl v odpovědích respondentů v souvislosti s jejich vzděláním. Závěrem je potřeba zmínit, že výzkumné šetření odhalilo...
|
|
|
Informovanost matek o prevenci syndromu náhlého úmrtí kojence
Suchomelová, Barbora ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce nesoucí název "Informovanost matek o prevenci syndromu náhlého úmrtí kojence" se zabývá, jak již z názvu práce vyplývá, informovaností matek o rizikových a rovněž protektivních faktorech syndromu náhlého úmrtí kojence. Cílem práce je zjistit, zda a do jaké míry jsou matky o těchto faktorech informované. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřená na základní poznatky o SIDS, důraz je kladen především na rizikové a protektivní faktory vzniku SIDS, které jsou v této problematice klíčové. Zabývá se rovněž problematikou ztráty dítěte na SIDS a procesem vyrovnání se s touto ztrátou. V empirické části práce jsou vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na získání informací o znalostech respondentů na téma bezpečného spánku novorozenců a kojenců. Termín SIDS se v rámci dotazníkového šetření záměrně nevyskytoval, a to z toho důvodu, aby respondenti ve svých odpovědích nebyli ovlivněni. Cílem bylo, aby respondenti na otázky odpovídali tak, jak dotazované jevy budou reálně praktikovat a ne tak, jak si myslí, že jsou odpovědi správné. Získaná data a informace z dotazníkového šetření mají především posloužit sestrám pracujícím s novorozenci k zjištění, zda jsou matky dostatečně informované o bezpečném spánku novorozenců a kojenců a na jaké...
|
|
|
Design kojenecké váhy
Trněná, Eliška ; Sládek, Josef (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je návrh designu kojenecké váhy pro zdravotnická zařízení. Cílem je návrh s neotřelým tvarováním, který splňuje technické, ergonomické a bezpečnostní požadavky spjaté s vážením dětí. Práce vychází z analýzy současného stavu poznání, tvarově zapadá do prostředí dětského lékařství. Návrh zaručuje bezpečnost pro kojence, možnost pohodlné manipulace s přístrojem a klade důraz na estetiku a vizuální přívětivost.
|
|
|
Znalosti sester o prevenci syndromu náhlého úmrtí kojence
Šindlerová, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Syndrom náhlého úmrtí kojence je nadčasové téma, které ačkoliv je již prozkoumané do patřičné hloubky představuje v medicíně stále nevysvětlený a nezodpovězený problém. Cílem práce je přinést ucelený souhrn o problematice syndromu náhlého úmrtí kojence a jeho prevence a prozkoumat vědomosti sester týkající se znalostí této onální resuscitace u kojence. Dalším cílem bylo porovnat úroveň zjištěných znalostí u sester vybraných oddělení. Bakalářská práce má dvě části. Teoretická část je zaměřena na základní informace o problematice syndromu náhlého úmrtí kojence, aktuálních doporučení týkající se prevence a kardiopulmonální resuscitace. Praktická část zahrnuje kvantitativní výzkum vlastní konstrukce formou dotazníkového šetření, zaměřující se na znalosti sester o syndromu náhlého úmrtí kojence, jeho prevence a znalostech první po případě nutnosti zahájení kardiopulmonální resuscitace. Výzkumné šetření bylo provedeno na neonatologických odděleních a výsledky dotazníkového šetření znázorněny v grafických přehledech, získaná data jsou statisticky zpracována a v n rozbor výsledků šetření. Ve výzkumném šetření se ukázalo, že úroveň teoretických znalostí sester je na celkem dobré úrovni, ne však vynikající úrovni. Výsledky práce potvrzují, že teoretické znalosti o syndromu náhlého úmrtí kojence a kardiopulmonální...
|
|
|
Zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců
JELÍNKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Komfort a bezpečí je klíčovou součástí péče o novorozence a kojence. Bakalářská práce se zaměřuje na pohled dětských sester a matek při zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence, způsob edukace matek dětskou sestrou v této oblasti a způsob zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence matkou v domácím prostředí. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo popsat pohled dětských sester na zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Druhý cíl byl zjistit způsob edukace matek v oblasti zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Třetím cílem bylo popsat pohled matek na zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců a posledním zvoleným cílem bylo zjistit způsob zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců matkami v domácím prostředí. Teoretická část bakalářské práce definuje pojmy novorozenecké a kojenecké období, zabývá se lidskými potřebami, zvláště pak potřebou jistoty a bezpečí a lásky a sounáležitosti. Teoretická část rovněž popisuje možnosti zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců, jako jsou skin to skin kontakt, bonding, koupel novorozence včetně péče o kůži, správnou manipulaci, bezpečný spánek, a nakonec i využití baby masáží, aromaterapie a šátkování. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření metodou dotazování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů s dětskými sestrami a matkami novorozenců a kojenců. Analýza dat proběhla pomocí metody tužka papír. Následně byly vytvořeny kategorie hloubkových rozhovorů zvlášť pro dětské sestry a zvlášť pro matky. U dětských sester bylo vytvořeno pět kategorií: Zajištění potřeby jistoty a bezpečí z pohledu dětských sester, Způsob provedení edukace dětskou sestrou, Obsah edukace, Využití alternativních metod v péči o dítě z pohledu dětských sester a Příprava na péči o dítě. U matek bylo také vytvořeno pět kategorií, mezi které patří: Zajištění potřeby jistoty a bezpečí z pohledu matek, Edukace, Spánek, Využívání alternativních metod v péči o dítě z pohledu matek a Výbavička pro dítě. Ke kategoriím byly následně vytvořeny odpovídající podkategorie. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dětské sestry i matky mají stejný pohled na zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence. Shodly se, že je potřeba, aby matka byla s děťátkem v neustálém kontaktu, mazlila se s ním, chovala ho, mluvila na něj a byla milující. Výzkumné šetření ukázalo také, že matky nejsou nedostatečně edukovány v oblasti manipulace s novorozencem a kojencem a v oblasti bezpečného spánku. Na základě výsledků výzkumného šetření byly vytvořeny dva edukační letáky obsahující zásady správné manipulace a zásady bezpečného spánku novorozence a kojence.
|
|
|
Výživa a další charakteristiky dětí do 1 roku věku
NOVOTNÁ, Radka
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo jednak zpracování rešerše na základě zajímavé knižní a elektronické literatury, která se zabývala především výživou dětí. Mezi úzce související témata patřila například nemocnost či očkování dětí. Dalším záměrem této práce byl sběr a porovnávání dat získaných prostřednictvím dotazníku. Bakalářská práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části práce jsou uvedeny informace získané a zpracované z tuzemské i zahraniční literatury. V práci se pojednává o významu kojení, umělé kojenecké výživě a zavádění nemléčných příkrmů. Pozornost je také věnována druhům mateřského mléka nebo oblasti kojení v závislosti na kladném či negativním vlivu na dítě. Kromě těchto témat jsou zde také detailněji rozepsané povinná a nejčastěji volitelná očkování. Střídmě je zde zmíněna i nemocnost dětí. Praktická část práce se zaměřovala na vyhodnocování dat, která byla sbírána formou předem stanoveného dotazníku, který byl součástí širšího projektu ve vazbě na práci studentky Markéty Mužíkové, Terezy Šafránkové a Kateřiny Součkové. Dotazník byl zákonným zástupcům dětí zprostředkován v online formě. Rodiče data vyplňovali převážně ze Zdravotního a očkovacího průkazu. Celkově byla nasbírána data od 110 respondentů, z toho 56 dívek a 54 chlapců. Vybraná data byla následně porovnávána s daty, která byla nasbírána prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. V kategorii očkování bylo zjištěno, že každý jedinec byl očkován všemi povinnými vakcínami danými zákonem. Z nepovinných vakcín byla nejčastěji aplikována očkovací látka Prevenar 13, a to v 39 případech ze 110 respondentů. V kategorii nemocnost dětí se zkoumala tyto dětská onemocnění - katary horních cest dýchacích, alergie, ekzém a akutní zánět středního ucha. Bylo zjištěno, že většina nekojených děti našeho souboru byla celkově méně nemocná než děti kojené. Tento výsledek se shoduje s výzkumem studentky Terezy Šafránkové, avšak není v souladu s některými odbornými publikacemi například (Muntau, 2014) nebo (Nevoral et al., 2013). V poslední části výzkumu, která se týkala tělesných rozměrů dětí do jednoho roku života, výsledky ukazují, že nekojení jedinci častěji převyšují svými průměrnými hodnotami ve vývoji děti kojené. Základní tělesné rozměry dětí od narození do 1 roku byly porovnány s výsledky Celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 (CAV, 2001). Statisticky velmi významné hodnoty byly nalezeny u tělesné hmotnosti kojených ročních chlapců (p=0,000), tělesné délky šesti měsíčních (p= 0,007) a ročních kojených chlapců (p=0,001), obvodu hrudníku při narození u dívek (p= 0,001) i chlapců (p= 0,004), obvodu hlavy při narození (p= 0,000) a v šesti měsících kojených chlapců (p= 0,003) a BMI u nekojených dívek při narození (p= 0,002).
|
host ::
RSS.