|
|
Jak chrání mykorhiza rostlinu před fytoparazitickým háďátkem Meloidogyne incognita?
Novák, Václav ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Řezáčová, Veronika (oponent)
Háďátko druhu Meloidogyne incognita je významným rostlinným endoparazitem. Infekční vývojové stádium napadá kořeny rostlin v půdě za vzniku patologických morfologických útvarů - hálek. Nejvyužívanějšími prostředky ochrany kulturních rostlin před nákazou háďátky jsou chemické látky, nematocidy. Pro snížení negativního dopadu na životního prostředí je však kladen důraz na hledání nových, udržitelných řešení boje s parazity. Jeden z nich by mohl spočívat ve využití přínosů arbuskulární mykorhizy (AM), ke kterým patří i zvýšená ochrana rostlin proti biotickým stresům. Ta může být, kromě zlepšení dostupnosti živin (především fosforu), dána také navozením systémové obranné odpovědi, či interakcí AM hub s dalšími organismy v rhizosféře. Hlavním cílem této práce bylo popsat vliv AM na odolnost rajčete setého (Solanum lycopersicum) vůči kořenovému parazitu, háďátkům Meloidogyne incognita. Ve třech nádobových skleníkových pokusech byly nejdříve 1) testovány živinové podmínky pro kultivaci rajčete s mykorhizou, dále pak 2) sledován vliv háďátek na růst a příjem živin pokusnými rostlinami, vzájemné ovlivnění háďátek a AM hub v kořenovém systému, a 3) zjišťován vliv kolonizace kořenů AM houbami na penetraci kořenů infekčními larvami háďátka. Ve všech pokusech byl porovnáván vliv různých izolátů AM hub. V...
|
|
|
Ozdravení kulturních odrůd plamenky latnaté (Phlox paniculata) od háďátek za použití kultur in-vitro
Nogly, David ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Augustinová, Ludmila (oponent)
Plamenka latnatá (Phlox paniculata) patří do čeledi jirnicovitých (Poleminiacea). Je to velmi významná trvalka, která se uplatňuje jak v zahradní a parkové tvorbě, tak i k řezu. Ačkoliv se plamenky řadí mezi odolné rostliny proti škůdcům a patogenům, tak trpí na listová a stonková háďátka rodu Ditylenchus spp. Není známa metoda, která by 100 % zbavovala rostliny háďátek. Cílem této práce bylo ověřit hypotézu o metodě ozdravování rostlin pomocí in-vitro kultur a vytvoření čistých, zdravých kultur pro následné matečnice. Pokus byl sledován na vybraných deseti odrůdách a to 'Aňa Gaganova', 'Blue Paradise', 'Errötense Mädchen', 'Molodost', Igor Talkov', 'Jubilee', 'Laura', 'Mies Copijn', 'Sekret' a 'Winsdor'. Dále byla zkoumána regenerace kalusů, následné prorůstání a regenerace prýtů v závislosti
na odrůdě.
Rostliny byly testovány na přítomnost háďátek rodu Ditylenchus spp., pomocí modifikované Baermannovy extrační techniky. Testovány byly všechny odrůdy kultivované ve skleníku. Pro pokus byly zvoleny listové segmenty o velikost 0,5 - 1 cm2, následná kultivace byla prováděna na základním MS médiu (Murashige and Skoog, 1962) s 30 g . l-1 sacharózy, pyridoxin 0,05 g . l-1 ,thiamin 0,01 g . l-1, glycin 0,20 g . l-1 a kyseliny nikotinové 0,05 g . l-1. Základní kultivace probíhala na MS médiu obohaceném o RRR a to 1,5 mg. l-1 TDZ a 0,5 mg . l-1 IAA pro iniciaci růstu kalusů a prorůstaní regenerovaných prýtů. Bylo ověřeno, že při dané koncentraci RRR je regenerace kalusů téměř rovná 100 % u většiny zkoumaných odrůd. Nejlepší výsledky dosahovaly odrůdy 'Aňa Gaganova', 'Blue Paradise', 'Errötense Mädchen' a 'Molodost' i při opakovaném testování. V další části testování se prokázaly pozitivní podmínky pro regeneraci a prorůstání prýtů při kultivaci v řízeném prostředí, oproti neregulovaném prostředí. Explantáty v řízeném prostředí dosahovaly v průměru o 0,33 vyšší tvorbou prýtů na kalus. Úspěšným ozdravením kultur od škůdce Ditylenchus dipsaci pomocí explantátových kultur byla ověřena počáteční hypotéza, kdy výsledné explantáty převáděné do ex-vitro podmínek byly 100 % bez výskytu škůdce. V průběhu testování, kalusové kultury rostlé na MS médiu 1,5 mg . l-1 TDZ a 0,5 mg . l-1 IAA vykazovaly určitou míru výskytu háďátek, ale následným pasážováním byly i zbylé populace háďátek eliminovány.
|
host ::
RSS.