Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aplikace bezvýkresové dokumentace při konstrukci frézovacího přípravku
Schneider, David ; Michalec, Michal (oponent) ; Svoboda, Petr (vedoucí práce)
V práci je popsána konstrukce frézovacího přípravku pro upínání součásti na obráběcím stroji s využitím bezvýkresové dokumentace. Jsou zde popsány dostupné metody upínání obrobků pro obrábění a dále je vysvětlena tvorba bezvýkresové dokumentace. Dnes se v naprosté většině případů využívá klasická výkresová dokumentace, která je v mnoha pohledech zdlouhavější než zpracování popsaných 3D digitálních dat o modelu. V práci je popsána tvorba bezvýkresové dokumentace na konkrétním konstrukčním řešení přípravku pro obrábění zadané součásti chladiče. Toto řešení je zpracováno na základě tří návrhů možných koncepčních řešení upínacího přípravku. Vznikla kompletní bezvýkresová dokumentace všech jednotlivých dílů přípravku i její sestavy. Z bakalářské práce vyplývá, jaké jsou výhody bezvýkresové dokumentace oproti 2D výkresům součástí, ale jsou také zmíněny nedostatky, které celkový dojem snižují. Je navrhnuto možné vylepšení, které by mohlo prezentování digitálních dat modelu zjednodušit.
Bezvýkresová dokumentace ve strojírenství
Ronďoš, Radim ; Pouzar, Josef (oponent) ; Svoboda, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rešerší využití bezvýkresové dokumentace ve strojírenství. Bezvýkresová dokumentace, anglicky Model Based Definition (MBD), umožňuje přechod od 2D technických výkresů ke 3D CAD modelům kótovaným pomocí strojově čitelných poznámek, tzv. PMI dat. Práce se zabývá jak jejím využitím v průmyslových aplikacích, tak jejím uchováním pomocí vhodných CAD formátů. Pozitivní výsledky aplikace MBD v průmyslu vykazují studie zejména v oblasti kontroly. Pro správnou funkci PMI je klíčové, aby byla tato data spolehlivě přenositelná. V rámci práce byla proto zjišťována přenositelnost PMI dat do programu GOM Inspect z testovací součásti v podobě ložiskového stojanu. Bezvýkresová dokumentace ve formátu STEP AP242 byla porovnána s naskenovanou sítí součásti vyrobené 3D tiskem. Úspěšně se povedlo naimportovat a vyhodnotit 47 % vytvořených PMI. Pro přenesení všech dat by bylo potřeba zásahu lidského faktoru, který by mohl vnést do přenosu chybovost, a proto musí být tyto nedostatky u firem používajících MBD minimalizovány. Získané poznatky byly na konci práce prezentovány a diskutovány.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.