|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Thai Viet, Tran ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Sejkora, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá aktuálním uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, s důrazem na dohled vykonávaný v rámci organizační struktury Evropského systému finančního dohledu (ESFS). První kapitola vymezuje teoretický základ prostřednictvím výkladu klíčového pojmosloví, to zejména pojmů "finanční systém" a "dohled", včetně typologie dohledu nad finančním systémem. Druhá kapitola popisuje historický vývoj od roku 1999 vedoucí k aktuálnímu dohledovému uspořádání; rovněž je v této kapitole charakterizována Bankovní unie a její první dva pilíře (Jednotný mechanismus dohledu a Jednotný mechanismus řešení problémů) jako hlubší forma integrace dohledu v oboru bankovnictví. V rámci třetí kapitoly je vysvětlen aktuální stav ESFS i jeho součástí na unijní úrovni (EBA, ESMA, EIOPA a ESRB), jeho cíle, organizační struktura, působnost i regulatorní a dohledové pravomoci. Čtvrtá kapitola se věnuje přezkumu činnosti ESFS, který je předpokládán nařízeními ustavujícími ESFS. Výsledkem přezkumné činnosti byly v první řadě výstupy Evropské komise, které v návaznosti na vstupy korespondentů z řad účastníků finančních trhů i vnitrostátních orgánů dohledu analyzují pozitiva i negativa aktuálního uspořádání, a pak zejména legislativní návrhy, které novelizují, mimo jiné, nařízení ustavujících...
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
host ::
RSS.