|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Thai Viet, Tran ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Sejkora, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá aktuálním uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, s důrazem na dohled vykonávaný v rámci organizační struktury Evropského systému finančního dohledu (ESFS). První kapitola vymezuje teoretický základ prostřednictvím výkladu klíčového pojmosloví, to zejména pojmů "finanční systém" a "dohled", včetně typologie dohledu nad finančním systémem. Druhá kapitola popisuje historický vývoj od roku 1999 vedoucí k aktuálnímu dohledovému uspořádání; rovněž je v této kapitole charakterizována Bankovní unie a její první dva pilíře (Jednotný mechanismus dohledu a Jednotný mechanismus řešení problémů) jako hlubší forma integrace dohledu v oboru bankovnictví. V rámci třetí kapitoly je vysvětlen aktuální stav ESFS i jeho součástí na unijní úrovni (EBA, ESMA, EIOPA a ESRB), jeho cíle, organizační struktura, působnost i regulatorní a dohledové pravomoci. Čtvrtá kapitola se věnuje přezkumu činnosti ESFS, který je předpokládán nařízeními ustavujícími ESFS. Výsledkem přezkumné činnosti byly v první řadě výstupy Evropské komise, které v návaznosti na vstupy korespondentů z řad účastníků finančních trhů i vnitrostátních orgánů dohledu analyzují pozitiva i negativa aktuálního uspořádání, a pak zejména legislativní návrhy, které novelizují, mimo jiné, nařízení ustavujících...
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Prudential Supervision of credit institutions according to legal acts of European Communities
Nebeský, Štefan ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Dřevínek, Karel (oponent) ; Kohajda, Michael (oponent)
Cieľom predkladanej dizertačnej práce je poskytnutie analýzy vývoja regulačného rámca zahájenia a vykonávania podnikateľskej činnosti prostredníctvom úverovej inštitúcie v rámci Európskej únie (EÚ). Jedným z hlavných dôvodov pre bádanie autora je vývoj regulačného rámca, ktorý nastal v dôsledku finančnej krízy. Táto preukázala svoje deštrukčné následky najmä po finančnom kolapse Lehman Brothers v septembri 2008. Normotvorná reakcia EÚ na krízu viedla k vzniku nového Európskeho systému finančného dohľadu (ESFS). Nový regulačný rámec sa dotýka nielen postavenia národných orgánov normotvorby a činnosti národných orgánov dohľadu, ale aj rozsahu práv a povinností všetkých regulovaných a dohliadaných subjektov finančného trhu. Dizertačná práca pozostáva z piatich kapitol. Každá sa venuje vývoju regulačného rámca technických nástrojov obozretného podnikania úverových inštitúcií. Úvodná prvá kapitola definuje nástroje obozretného podnikania, ktoré sú aplikované tak úverovými inštitúciami ako aj ich orgánmi dohľadu v zmysle súčasných smerníc o kapitálových požiadavkách (CRD smernice). Druhá kapitola popisuje vývoj procesu harmonizácie v oblasti úverových inštitúcií, pričom pozostáva z troch základných častí. V prvej je pozornosť zameraná na prvé pokusy harmonizácie spájané s prijatím I. bankovej smernice....
|
|
|
Dohled a regulace finančního sektoru v EU: případ Bankovní unie
Blatná, Nikola ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Práce se zabývá problematikou dohledu a regulace finančního sektoru v Evropské unii s konkrétním zaměřením na bankovní trh. Cílem práce je nalézt odpověď na výzkumnou otázku, jaké jsou hlavní důvody vzniku bankovní unie v EU a co tento koncept znamená v praxi pro členské státy. První kapitola práce vymezuje obecné důvody regulace finančního trhu a uvádí je do souvislostí s proměnou evropského rámce finanční supervize. Druhá část práce se obrací již k ústřednímu tématu této práce, bankovní unii jakožto důležitému milníku v procesu hospodářské a politické integrace. Kapitola vysvětluje, jaké faktory způsobují zvýšenou pozornost regulátorů věnovanou právě bankovnímu trhu. V návaznosti na problémy Hospodářské a měnové unie rozvíjí důvody pro vytvoření bankovní unie a představuje základní pilíře tohoto konceptu. Poslední kapitola práce přináší analýzu dopadů představených změn na subjekty, kterých se daná problematika týká nejvíce, tedy členské státy Evropské unie. Na případu České republiky jsou analyzovány základní důsledky pramenící za zavedení bankovní unie a analyzovány ty faktory, které jsou právě v souvislosti s reformou evropské bankovní regulace nejvíce zdůrazňovány. Závěr práce přináší finální zhodnocení dopadů bankovní unie na členské státy EU.
|
host ::
RSS.