Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití molekulárně biologické metody One-Step Nucleic Acid Amplification (OSNA) při vyšetření sentinelových lymfatických uzlin u pacientek s karcinomem endometria
Kosťun, Jan ; Presl, Jiří (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Hypotéza studie Metoda One-Step Nucleic Acid Amplification by mohla představovat efektivní intraoperativní nástroj detekce metastatického postižení lymfatických uzlin u pacientek s karcinomem endometria na úrovni ultrastagingu. Cíle práce Obsahem této práce je ověření využitelnosti molekulárně biologické metody One-Step Nucleic Acid Amplification (OSNA) pro detekci mikrometastatického a makrometastatického postižení sentinelových lymfatických uzlin u pacientek s karcinomem endometria pro klinickou praxi. Primárním cílem práce je srovnání závěrů metody OSNA se závěrem histopatologického ultrastagingu sentinelových uzlin. Mezi sekundární cíle patří vyjádření dopadu této metody na řazení pacientek do stádií dle FIGO klasifikace, vlastní úspěšnost detekce sentinelové uzliny a imuhohistochemické potvrzení exprese cytokeratinu 19 primárním tumorem u všech pacientek zařazených do studie. Pacientky a metody Pacientky indikované k operační léčbě pro karcinom endometria, které podepsaly informovaný souhlas se zařazením do studie, podstoupily detekci a exstirpaci sentinelových lymfatických uzlin. Ta proběhla pomocí intracervikální aplikace traceru. Uzliny> 5 mm byly prokrájeny po 2 mm paralelně ke krátké ose uzliny. Liché řezy byly vyšetřeny metodou OSNA, sudé hematoxylinem eozinem (H&E) a imunohistochemickým...
Kožní nežádoucí účinky cílené onkologické léčby
Říčař, Jan ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Úvod V posledních letech jsou do klinické praxe zaváděna nová onkologická léčiva s cílenými účinky na buněčné úrovni. Některé z těchto látek způsobují charakteristické reakce postihující kůži, kožní adnexa a sliznice. Skupinou s nejvýznamnějšími kožními reakcemi v klinické praxi jsou v současné době inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Papulopustulózní exantém je nejčastějším kožním nežádoucím účinkem EGFR inhibitorů. Může mít zásadní dopad na kvalitu života, být příčinou přerušení nebo i ukončení onkologické léčby, a tím zhoršení prognózy pacientů. Cíle práce Cílem práce bylo na souboru pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) určit výskyt, závažnost a období vzniku papulopustulózního exantému při léčbě erlotinibem. Dále pak určit vztah papulopustulózního exantému k prognóze pacientů a k výskytu EGFR mutací. Dalším cílem práce bylo vypracovat informační materiály pro pacienty léčené EGFR inhibitory popisující kožní změny, jejich prevenci, léčbu a doporučená režimová opatření. Metodika Šlo o prospektivní, otevřenou, nekontrolovanou studii, ve které byli od roku 2006 sledováni pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem stádia III B a IV léčení erlotinibem v jakékoli linii protinádorové léčby. U pacientů byl v měsíčních intervalech sledován vývoj základního...
Circulating tumor cells in breast cancer patients
Bielčiková, Zuzana ; Zemanová, Milada (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent) ; Fínek, Jindřich (oponent)
Cirkulující nádorové buňky (CTCs) představují systémovou fázi lokalizované maligní nemoci. Jejich identifikace a odlišení od okolních krevních elementů, zejména leukocytů je možné pomocí fyzikálních (např. hustota či velikost) a/nebo biologických vlastností CTCs (např. exprese epitelových znaků jako jsou EpCAM nebo cytokeratiny) a je dále obvykle doplněna o typizaci pomocí barvení či RT-PCR. Odlišení nemocných s vysokým rizikem relapsu nemoci je klíčovým bodem pro indikaci adjuvantní chemoterapie. CTCs jsou silným prognostickým markerem jak u primárního, tak metastatického karcinomu prsu (BC). Víme také, že cirkulující (diseminované) nádorové buňky jsou markerem nezávislým na standardních prognostických parametrech. Testování CTCs, neboli tzv. tekutá biopsie může být přínosná nejen pro predikci recidivy nemoci, ale také pro predikci léčebné odpovědi. Klinické využití CTCs musí být doloženo klinickými studiemi. Monitorace CTCs v čase může přiblížit mechanizmy rezistence nemoci a pomoci odhalit terče pro potencionální terapeutické cílení. Cílem mojí práce byla jednak detekce a stanovení úrovně CTCs pozitivity u nemocných s BC v různých fázích terapie (neo/adjuvantní či paliativní), jednak charakterizace CTCs pomocí tumor-asociovaných genů a genů spojených s chemorezistencí, a to zejména u nemocných s...
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizace léčby nádorů trávicího traktu
Šafanda, Martin ; Kučera, Radek (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Svobodová, Šárka (oponent)
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizaci léčby nádorů trávicího traktu Úvod: Nádorové markery patří ke standardním diagnostickým prostředkům. Uplatňují se především v monitorování průběhu onemocnění a ke kontrole úspěšnosti léčby. Důležité je sledování dynamiky změn. Změna hladiny biomarkeru může předcházet klinické manifestaci a tím vést k časné diagnostice relapsu, a to ve svém důsledku znamená zlepšení kvality života včetně prodloužení přežití. Poslední dobou se setkáváme s řadou diagnostických algoritmů, kdy se za pomoci statistických metod navrhují algoritmy výpočtů odhadu rizika přítomnosti nádoru, či rizika progrese nádorového onemocnění. Cíle práce: Cílem práce je ověřit nové biomarkery pro diagnostiku rakoviny žaludku a vypracovat optimální algoritmus jejich použití. Dále posoudit význam stanovení cytokeratinových markerů - Tkáňový polypeptidický antigen (TPA) a Tkáňový polypeptidický specifický antigen (TPS) pro diagnostiku metastatického kolorektálního karcinomu v játrech a provedení pilotní studie hladin FGF23 u osob s kolorektálním karcinomem a dalšími nádory trávicího ústrojí. Metody a soubory nemocných: Pro analýzu pacientských vzorků byly použity metody na principu imunoradiometric- kého, chemiluminiscenčního, enzymoimunoanalytického a fluorescenčního...
Karcinom prsu mladých žen: korelace molekulárně-genetických, klinických a morfologických znaků
Metelková, Alena ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent) ; Ryška, Aleš (oponent)
Autorka v první části doktorské disertační práce shrnuje současné poznatky o karcinomu prsu, který je nejčastější malignitou ženské populace. Práce se zabývá etiologií onemocnění, jeho klasifikací, diagnostikou, biologickým chováním, popisuje terapeutické modality od léčby chirurgické, radioterapeutické, až po léčbu systémovou. V další části práce jsou definována specifika onemocnění ve skupině premenopauzálních žen. Jsou zde popsány rozdíly v rizikových faktorech, léčbě i prognóze oproti karcinomu prsu postmenopauzálních žen. V následující části předkládané disertační práce je vyhodnocena retrospektivní studie s vlastním souborem pacientek, kterým byl diagnostikován invazivní karcinom prsu do 35 let věku. V průběhu let 2006-2015, byla v Bioptické laboratoři Plzeň, s.r.o. a Šiklově ústavu patologie FN Plzeň, histologicky potvrzena diagnóza karcinomu prsu u 16 294 pacientů, v 356 případech (2,2%) se jednalo o ženy mladší 35 let. Vlastní soubor představuje 93 pacientek vybraných z výchozího souboru, které byly nebo jsou léčeny na Onkologické a radioterapeutické klinice Fakultní nemocnice v Plzni. Jako kontrolní soubor slouží skupina 100 postmenopauzálních žen ≥ 65 let v době diagnózy, které jsme vybrali náhodně z celkového počtu pacientů léčených na naší klinice pro invazivní karcinom prsu ve stejném...
Význam polymorfismů genů ATM a TGFB1 v předpovědi pozdních komplikací u chemoradioterapií léčených pacientek s pokročilým karcinomem děložního čípku
Paulíková, Simona ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Fínek, Jindřich (oponent)
Karcinom děložního čípku je, vzhledem ke své incidenci, třetí nejčastější gynekologickou malignitou v České republice. Více jak 50% zjištěných tumorů je diagnostikováno v pokročilém stádiu (tedy stádium IIB a vyšší) a jejich léčba je mnohem náročnější, než u těch ve stádiu nižším. Metodou volby v léčbě pokročilých karcinomů děložního čípku je kombinovaná onkologická léčba, která se skládá z radioterapie (kombinace teleterapie a brachyterapie) a chemoterapie. Tento terapeutický postup nám umožňuje získat dobrou kontrolu nad tumorem, nicméně s sebou přináší riziko vzniku pozdních nežádoucích reakcí, které se vyskytují u 10-15% takto léčených žen. Tyto komplikace bohužel zatím neumíme předpovídat, proto nalezení vhodných prediktivních faktorů vyšší tkáňové radiosenzitivity by nám napomohlo předem určit rizikové pacientky, u kterých by bylo možné upravit léčbu tak, abychom těmto komplikacím předešli. Rozvoj molekulárně biologických metod v posledních letech přinesl nové poznatky ohledně kancerogeneze, buněčného cyklu a v neposlední řadě i ohledně procesů probíhajících v buňce po ozáření. Výsledky dostupné z literatury naznačují, že za vyšší tkáňovou radiosenzitivitou stojí mutace genů, které se podílejí na reparaci DNA a které ovlivňují buněčnou proliferaci. Cílem našeho projektu bylo prokázat asociaci mezi...
Poruchy funkcí štítné žlázy po radioterapii nádorů hlavy a krku
Bernát, Ladislav ; Hrušák, Daniel (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Jenča, Andrej (oponent)
Cíle: Radioterapie je při terapii zhoubných nádorů hlavy a krku hojně využívanou léčebnou modalitou z důvodu poměrně vysoké radiosenzitivity těchto malignit. Zlepšuje léčebné výsledky a umožňuje zachování funkcí a kontinuity tkání. V minulosti byla však prokázaná celá řada nežádoucích účinků radioterapie. Protože v ozařovaném poli je velmi často zahrnuta i štítná žláza, jedním z důsledků může být hypothyreóza. Navzdory tomu jsou poruchy funkcí štítné žlázy zřídkakdy uvažovanou komplikací radioterapie. Cílem této retrospektivní studie bylo zjistit četnost thyreopatií (zejména hypofunkce) u pacientů po radioterapii, porovnat hladiny hormonů štítné žlázy u těchto pacientů s hladinami hormonů pacientů z kontrolní skupiny a pokusit se odhadnout vývoj hypothyreózy v čase. Materiál a metodika: Měřením hladin thyreostimulačního hormonu (TSH), volného thyroxinu (FT4) a volného trijodthyroninu (FT3) byly stanoveny thyreoidální funkce u 43 pacientů s nethyreoidálními karcinomy oblasti hlavy a krku léčených radioterapií, eventuálně v kombinaci s jinou léčebnou modalitou. Tato data byla porovnána s hladinou hormonů u 40 kontrolních pacientů léčených pouze chirurgicky. Výsledky: Ve středním čase sledování 34 měsíců po radioterapii byla hypothyreóza diagnostikována u 35 % ozářenách pacientů. Při srovnání s...
Prognostické a prediktivní faktory karcinomu prsu
Šefrhansová, Lucie ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Pešek, Miloš (oponent) ; Tesařová, Petra (oponent) ; Nekulová, Miroslava (oponent)
of dissertation thesis Prognostic and Predictive Factors in Breast Cancer The mRNA Expression of Selected Genes in Normal and Tumor Breast Tissue Samples and Theirs Clinical Value in Breast Cancer L.Šefrhansová Background: The aim of this work was to describe and to evaluate possibilities of prognosis and prediction in breast cancer. Within the framework of this study-work we carry out a prospective clinical study. The aim of this prospective study was to detect mRNA MMP-7, p53 and TIMP-1 expression in normal and tumor breast tissue samples and to determine the clinical and prognostic significance of our results. Prognosis and prediction: The tumor size, lymph node status, presence of distant metastasis, differentiation of the tumor, perivascular invasion, mitotic activity, expression of ER, PR and HER2 receptors are the basic prognostic factors in breast cancer. Age under/above 35 years was included among independent prognostic breast cancer factors in 2005. It is approved to use uPA/PAI to assess prognosis in node negative breast cancer patients. The hormone receptor status and HER-2 receptor status are the only two predictive markers associated with the target therapy. OncotypeDX analysis could be use to predict the disease recurrence interval of patients with estrogen positive and node negative...
Má stanovování nádorových markerů u nádorů ovaria v kontextu posledních negativních závěrů prací i nadále nějaký význam?
Svoboda, Tomáš ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Skalický, Tomáš (oponent) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Vyzula, Rostislav (oponent)
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni Husova 13, 306 05 Plzeň MUDr. Tomáš Svoboda Téma: Má stanovování nádorových markerů u nádorů ovaria v kontextu posledních negativních závěrů prací i nadále nějaký význam? Does the assessment of tumor markers in the context of the last negative conclusions still have any impact in ovarian cancer? Autoreferát k dizertační práci RTO FN Plzeň Odborný školitel: Doc. MUDr. Jindřich Fínek, PhD Obsah: 1. Úvod 2. Charakteristika ovariálních nádorů 2.1. Stručná anatomie a fyziologie ovarií 2.2. Epidemiologie nádorů ovaria 2.3. Etiologie a molekulární biologie onemocnění 2.4. Symptomatologie 2.5. Histopatologie ovariálních nádorů 3. Základní diagnostické metody a staging 4. Terapie nádorů ovarií 4.1. Chirurgická léčba 4.2. Chemoterapie 4.3. Radioterapie 5. Problematika onkomarkerů u nádorů ovaria 6. Cíl dizertační práce 7. Metodika práce 7.1. Soubory pacientek s ovariálním karcinomem 7.2. Charakteristika jednotlivých podskupin, klinických stavů a follow up 7.3. Výsledné parametry podle použité léčby 7.3.1. Operace 7.3.1. Chemoterapie 7.3.2. Radioterapie 7.4. Klasifikace a přežití 7.4.1. Klasifikace 7.4.2. DFS 7.4.3. OS 7.5. Stanovení nádorových markerů 8. Výsledky 9. Diskuze 10. Závěr 11. Souhrn 12. Použitá literatura 13. Přehled prací autora 1. Úvod Nádorová onemocnění jsou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.