|
| |
|
|
Payment and security function of bills of exchange and cheques
Rác, David ; Zahradníčková, Marie (advisor) ; Patěk, Daniel (referee)
A bill of Exchange was originally used as payment instrument. Recently, it is mostly used as securing instrument. This purpose was mainly evolved by legal practice and its legislation could be problematic and unclear for laymen. The main aim of this thesis is to analyze a bill of exchange as a securing instrument. Further attention is paid to the function of payment. However, the bill of exchange and check are both regulated in identical law, so to some of its institutes I also describe a checks. The main attention of my thesis is devoted to the securing purpose of the bill of exchange. There I describe the specifics of this instrument in the comparison of other civil securing instruments. Due to this contrast, it can be said, that the bill of exchange gives the creditor some significant advantage on one hand, but finds some insuperable limits on the other hand. My thesis is divided into five chapters. The first chapter describes the historical development of bills of exchange and check, and the circumstances under which these institutions were created. The second chapter deals with the exchange and check law, their rules, the systematic inclusion of this branch of law and the basic peculiarities are defined. The third chapter is devoted to a general definition of the bill of exchange, describes...
|
|
| |
|
| |
|
|
Common foreign and security policy of the EU after the Lisbon treaty: Study 3.082
Pecháček, Štěpán
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.
Fulltext:  PDF
|
guest ::
