|
|
Carbon Stable Isotopes in Spruce Tree Rings as a Marker of Pathogenic Fungal Attack of Trees.
NECUDOVÁ, Lucie
Trees are long living plants, which use carbon from the air and hydrogen and oxygen predominantly from soil water for their growth. They deposit these elements largely into a wood where they may persist for thousands of years. Tree growth is influenced by environment, especially by air temperature and precipitation. These factors have an effect on stomatal conductance and photosynthesis rate which influence carbon stable isotope ratio (13C/12C) in the tree tissue. This thesis is focus on stable carbon isotopes in tree-rings of Norway spruce attacked by honey mushroom, and Norway spruce which doesn?t show any signs of disease. The hypothesis of the thesis is based on an expected difference in carbon isotope fractionation during photosynthesis between the spruce attacked by honey mushroom and a ?healthy? spruce. The difference in isotope fractionation could be caused by water deficit induced by honey mushroom disease in the tree. We expect that the attacked spruce defends against water loss by closing stomata, and it could lead to lower CO2 concentration in the needles and higher ?13C value in tree-rings biomass The stable carbon isotope analysis (IRMS) was done on tree-rings of four spruce pairs, each one including an attacked spruce and spruce which didn?t show any signs of disease. Carbon isotope ratio of early wood, late wood and in biomass of the whole annual increment was measured. In contrary to our hypothesis we did not fined any systematic difference in isotopic composition between the attacked spruce and the spruce which did not show any signs of disease.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Pařez, Jan ; Vršovský, Vladimír ; Černý, Martin ; Alptauer, Jan ; Havlíček, František ; Moravec, Ivo ; Hofmeister, Jan ; Cudlín, Pavel ; Hušek, Jiří ; Podrázský, Vilém ; Hruška, Jakub ; Cienciala, Emil
Zpráva obsahuje stručné závěry projektu, shrnutí jednotlivých výstupů a finální výstupy projektu. Výstup 1: Stanovení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy, Výstup 2: Dlouhodobé změny půdního chemismu, poškození půd a výhled do budoucna, Výstup 3: Retrospektivní sledování defoliačních a regeneračních procesů asimilačních orgánů smrku ztepilého, Výstup 4: Doporučení chemické a biologické meliorace pro hlavní SLT, Výstup 5: Rizikové faktory vývoje lesních půd v oblasti Jizerských hor, Výstup 6: Současný stav porostů náhorní plošiny, Výstup 7: Bioindikace pomocí výsadby cílových dřevin, Výstup 8: Určení naléhavosti lesopěstebních opatření, Výstup 9: Lesopěstební postupy a jejich diferenciace na porostní situace.
|
|
|
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Procházka, Dušan ; Michalec, Miroslav ; Skořepová, Irena ; Tesař, Miroslav ; Fottová, Daniela ; Cudlín, Pavel ; Vopěnka, Petr ; Holá, Šárka ; Cienciala, Emil ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Třetí rok řešení (2004) byl zaměřen na dokončení úkolů, které se týkaly Národního parku Šumava: plošné hodnocení zdravotního stavu lesních porostů, dendrometrická měření v optimalizované síti ploch v NPŠ včetně trvalé fixace ploch pomocí technologie Field-Map, analýza trendů vývoje parametrů zdravotního stavu smrkových porostů v NPŠ, analýza vývoje vybraných faktorů prostředí (depoziční zátěž, usazené srážky, srážkoodtokové poměry, výpočet kritických zátěží aj.) na území NPŠ. Využití údajů ze sítě GEOMON (Česká geologická služba, dále ČGS) a údajů zjištěných v rámci jiných výzkumných projektů, dendroekologická analýza, odvození historie sledovaných porostů na působení stresových faktorů v uplynulých 30 letech. Vytipování hlavní stresových faktorů, ovlivňujících sledované smrkové ekosystémy a odhad regeneračního potenciálu těchto ekosystémů, analýza vývoje zdravotního stavu smrkových porostů ve vztahu k vývoji vybraných faktorů prostředí.
|
|
|
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Málek, Pavel ; Walter, Libor ; Michalec, Miroslav ; Blažek, Petr ; Cudlín, Pavel ; Holá, Šárka ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Konkrétními cíli řešení v roce 2002 bylo: pokračování průběžného hodnocení vývoje zdravotního stavu smrkových porostů v NP Šumava pozemním monitoringem na 12 ekosystémových plochách, stabilizace těchto ploch pro další výzkumy; návrh koncepce modelového systému půda-rostlina-atmosféra, založení dvou nových monitoračních ploch na území povodí GEOMON na Lizu; vyhodnocení výsledků zjišťování stavu defoliačních a regeneračních procesů v korunách smrku ztepilého na čtyřech trvalých výzkumných plochách na Šumavě; přehled datových zdrojů v NP Šumava vztahujících se k depozičním tokům; návrh optimalizace monitorování sítě v KRNAP.
|
|
|
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Pernegr, Václav ; Málek, Pavel ; Michalec, Miroslav ; Beranová, Jana ; Vopěnka, Petr ; Holá, Šárka ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. V roce 2003 se práce soustředily na: Vyhodnocení optimalizované sítě v KRNAP, vyhodnocení výsledků šetření na monitoračních plochách v optimalizované síti na území KRNAP v roce 2003, formulaci metodiky trvalé fixace monitorizačních ploch, trvalou fixaci monitorizačních ploch v optimalizované síti pomocí technologie Field-Map, návrh a vyhodnocení optimalizace monitorační sítě v NPŠ, pokračování průběžného hodnocení vývoje zdravotního stavu smrkových porostů v NPŠ pozemním monitoringem na 12 ekosystémových plochách, vyhodnocení výsledků morfologické a dendroekologické analýzy vzorníkových větví odebraných na čtyřech ekosystémových plochách, doplnění monitorovacího systému v povodí GEOMON o jednu plochu v bukovém porostu tak, aby plocha doplnila systém o odběr vzorků podkorunových srážek a stoku po kmeni.
|
|
| |
|
| |
guest ::
