|
|
The graveyard as a literary place in the 19th century Czech fiction
Procházková, Žaneta ; Vaněk, Václav (advisor) ; Menclová, Věra (referee)
V české epice nacházíme nejrůznější přístupy autorů ke smrti, odrážejí tak onu mozaikovitost názorů člověka 19. století, navíc se v nich mísí prvky kulturně sociální s prvky předchozí literární tradice, přitom jde, jak jsme si ukázali, o vlivy pocházející z různých historických období. Hřbitov bývá označován jako zahrada mrtvých, svaté pole, místo posledního odpočinku, příbytek věčnosti… Tato pojmenování v sobě skrývají některé z možných přístupů k prostoru hřbitova, popř. hrobu. V epice se setkáváme s koncepcí hřbitova jako zahrady či pole, dále se hřbitovemlabyrintem a (okrajově) hřbitovem-bytostí, hrob bývá přirovnáván k lůnu, loži či příbytku. V zásadě můžeme vypozorovat tři základní situace, kde a za jakých okolností se v české epice objevuje prostor hřbitova: hřbitov vytváří hlavní kulisu děje, vrací se jako leitmotiv nebo se vyskytne v ději pouze jednou, vždy však na místě výrazně exponovaném. Na umístění v rámci textu pak závisí funkce, kterou prostor hřbitova plní.
|
|
|
Hitler's Beer Hall Putsch in 1923 in the Then Czech Press
Procházková, Žaneta ; Šmíd, Marek (advisor) ; Petráček, Tomáš (referee)
Master thesis Hitler's Beer Hall Putsch in 1923 in the Czech period press focuses on the reception of the Hitler's putch atempt on 9th and 10th of November 1923 in czech and slovak written political press of the 1920's. The preliminary part of the thesis is dedicated to the political and the economical developmnet in the postwar Germany between 1918 and 1923. The following two chapters are dedicated to the Hitler's youth and early polical career and the München putsch. The second half of the thesis evaluate the reaction of the press to the Hitler's putch. It focuses on to the reaction of legitimate bavarian goveremnt and the legitimate german goverment. The press also follows the overlapt of the Münich revolution ant its suppor between some of German nationals in Czechoslovakia. In the analysis will be used daily party's newspapers as well as small regional newspapers. Keywords Adolf Hitler, Beer Hall Putsch, Germany, 1923, Czechoslovakia
|
|
|
The Zvíkov Dominion up until the End of the Middle Ages
Procházková, Žaneta ; Čechura, Jaroslav (advisor) ; Oulíková, Petra (referee)
The bachleor thesis focuses on the castle Zvíkov and it's surrounding domain in the time of late Middle Age and early Renaissance. I would like to focus on the period between the first contact of the Zvíkov domain and the Rožmberk family in 1307 to it's sale to the Švamberk family in 1473. The castle was built on the rock above the counfluence of the Otava and Vltava rivers in 13th century. Position on the top of the rock was advantagous against potential threat. The Castle architecture is connected with the regin of the kings Wenceslas I. and Otakar II. In the beginning of the 14th century was the castle under influence of Jindřich of Rožmberk. Later at the time of Charles IV. was Zvíkov selected as temporary storage of the Crown Jewels. The most important period in Zvíkov history is the time of Oldřich II. of Rožmberk. Oldřich was extremly interested in the castle and in the end used forged papers to own it. The castle was part of the Rožmberk domain till it's sale to Bohuslav of Švamberk in 1473. Together with the history of Zvíkov I would also like to focus on the cultural development, political and economical situation of the castle and the surrounding domain.
|
|
|
The graveyard as a literary place in the 19th century Czech fiction
Procházková, Žaneta ; Menclová, Věra (referee) ; Vaněk, Václav (advisor)
V české epice nacházíme nejrůznější přístupy autorů ke smrti, odrážejí tak onu mozaikovitost názorů člověka 19. století, navíc se v nich mísí prvky kulturně sociální s prvky předchozí literární tradice, přitom jde, jak jsme si ukázali, o vlivy pocházející z různých historických období. Hřbitov bývá označován jako zahrada mrtvých, svaté pole, místo posledního odpočinku, příbytek věčnosti… Tato pojmenování v sobě skrývají některé z možných přístupů k prostoru hřbitova, popř. hrobu. V epice se setkáváme s koncepcí hřbitova jako zahrady či pole, dále se hřbitovemlabyrintem a (okrajově) hřbitovem-bytostí, hrob bývá přirovnáván k lůnu, loži či příbytku. V zásadě můžeme vypozorovat tři základní situace, kde a za jakých okolností se v české epice objevuje prostor hřbitova: hřbitov vytváří hlavní kulisu děje, vrací se jako leitmotiv nebo se vyskytne v ději pouze jednou, vždy však na místě výrazně exponovaném. Na umístění v rámci textu pak závisí funkce, kterou prostor hřbitova plní.
|
|
|
From Kvilda to Kašperské Hory (Literary Toponyms in Works of Karel Klostermann)
Procházková, Žaneta
Karel Klostermann used toponyms very often in his narratives (e. g. in the novel V ráji šumavském there are 114 different ones) and he cumulated them in long enumerations. Toponyms were an inseparable part of his detailed descriptions of a scene. These place names and minor place names were always real. It seems that the author wanted to add credibility to his story also through the use of real existing toponyms, which was a popular practice in literature at that time.
|
|
|
How Literary Characters Experience Their Names
Procházková, Žaneta
Characters not only use their names in narrative but they live through them as well. They identify themselves with their names or they hate them. For some of characters the name is something given only by chance. Characters talk about names, appreciate them, look for their origin or try to explain the meaning of names. Character’s opinion of name always shows us something about his/her personality.
|
|
|
WE and THEY – Names of Foreigners in Czech Literature
Procházková, Žaneta
Authors usually choose “typical“ or “common“ names for foreigners in literary works. Names are understanded as “typical“ because of their origin, form and frequency of presence in real world. According to my opinion a signal of attribute of character’s “foreignness“ is more important than typicalness (i.e. classification function). Graphic form of the name, its phonetic or morphologic structure can be a signal of the foreignness.
|
|
| |
guest ::
