|
Public relations in selected parliaments of European countries and Israel: Study 5.301
Vyklický, Robert ; Živanský, Jakub
Tato studie se zaměřuje na popis a fungování Oddělení pro styk s veřejností v jednotlivých parlamentech evropských států (s výjimkou zemí Visegrádské čtyřky, které jsou zpracovány v samostatné studii) a v Izraeli. Parlamenty, jakožto orgány volené občany svých států, musí svoji činnost prezentovat i vůči veřejnosti. Prostředkem pro větší transparentnost je zřizování různých platforem pro komunikaci s veřejností, pro které v této studii používáme obecný termín Oddělení pro styk s veřejností. S ohledem na zaměření studie vnímáme parlamentní činnost jako neustálou komunikaci mezi zákonodárným orgánem a společností, která se neomezuje pouze na období voleb, ale probíhá po celé funkční období. K tomuto účelu Oddělení pro styk s veřejností zajišťuje informační servis pro zástupce tisku a dalších sdělovacích prostředků, komunikuje s občany a poskytuje relevantní informace a ve většině států také samo aktivně tvoří informační a publikační materiály.
Fulltext: PDF
|
| |
| |
|
Reforma rozpočtu Evropské unie a finanční rámec po roce 2013
Falathová,Alena
Publikace Evropských hodnot, o.s., jejímž ústředním tématem je reforma rozpočtu Evropské unie a její vliv na podobu nového finančního rámce po roce 2013. Evropská unie dnes čelí novým vý- zvám souvisejícím s postupující globalizací, klimatickými změnami, problé- my se zabezpečením dodávek energie, demografickými změnami, zvýšením počtu imigrantů, nárůstem kriminality a teroristických hrozeb. Ačkoliv si jsou evropští politici i úředníci těchto výzev dlouhodobě vědomi, jejich ře- šení zůstává dodnes ve velké míře pouze na papíře ve formě politických deklarací. Současná struktura evropského rozpočtu jakoby zaspala příchod nové- ho tisíciletí a stále připomíná dobu, kdy bylo hlavní prioritou Evropské unie vytvoření jednotného trhu a s tím spojené posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Největší část rozpočtu tak i dnes připadá na Společnou země- dělskou politiku a Politiku soudržnosti. Jako strašáky minulosti ji doprovází systém korekčních mechanismů, zejména britský rabat. Pokud chce Evropská unie obstát ve světle nových výzev, bude mu- set sladit své politické priority se strukturou svého rozpočtu. Lisabonská smlouva přináší nové rozdělení rozpočtových pravomocí a posiluje možnosti Evropského parlamentu, jakožto jediného přímého zástupce občanů, smě- řování evropských peněz ovlivnit. Vyjednávání o finančním rámci 2013 tak bude zkušebním polem pro Evropský parlament, ve kterém se ukáže, do jaké míry dokáže své nově získané pravomoci využít. Publikace, kterou jste právě otevřeli, má za cíl přiblížit postoje Evropského parlamentu, Komise a zástupců České republiky v debatě o reformě evropského rozpočtu a nastavení nového finančního rámce po roce 2013. Najdete v ní analýzu současné debaty o reformě evropského rozpočtu a rozhovory s řečníky veřejné diskuse, pořádané na toto téma v listopadu 2009 v prostorách CERGE-EI. Na tuto diskusi navazuje i článek Jana Žižky z deníku Mladá fronta E15, který se stal mediálním partnerem Evropského klubu. Tato publikace, ale ani uspořádání listopadového Evropského klubu na téma „Kam potečou peníze po roce 2013 – Evropský parlament jako hlas občanů při rozhodování o Finanční perspektivě 2014–2020“, by nebyly možné bez laskavé pomoci našich partnerů – informační kanceláře Evrop- ského parlamentu, Odboru informování o evropských záležitostech Úřa- du vlády ČR, nadace Konrad Adenauer Stiftung, Evropského hnutí v ČR a společnosti Donath-Burson-Marsteller.
Fulltext: PDF
|
| |
| |
|
Amendments to the EU Treaties - the establishment of the European Stability Mechanism: Study 3.097
Cupalová, Marcela ; Dupláková, Daniela
Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SEU), jež vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, v čl. 48 odst. 6 nově upravuje možnost zjednodušeného přijímání změn části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SFEU). V současné době je na evropské úrovni projednáván první návrh změny SFEU, jenž má být uskutečněn prostřednictvím zjednodušeného postupu. Impulsem k této změně byla snaha o zajištění finanční stability členských států Evropské unie, které jsou zároveň součástí eurozóny (Evropský mechanismus stability). Studie v první části přináší výklad vnitrostátní procedury schvalování zjednodušené změny Smlouvy a ve druhé části popisuje samotný mechanismus stability, který má být touto procedurou zaveden.
Fulltext: PDF
|
|
Reforms in the British political system after the 2010 elections: Study 1.214
Kuta, Martin
Volby v roce 2010 ve Spojeném království nevyprodukovaly jasnou parlamentní většinu. Ačkoli se takový výsledek ve společnosti i mezi politiky a politology předpokládal, situace způsobila značný rozruch. Především se jednalo o fakt, že britská politika není na neexistenci jasné parlamentní většiny jedné strany zvyklá (situace tzv. hung parliament, tedy parlamentu bez jasné většiny); za jeden z možných aspektů se dá považovat i jednokolový relativně většinový volební systém, který za běžných okolností produkuje vládní většinu. Tato práce popisuje právě v koaliční dohodě zmíněné snahy – reforma volebního systému a reforma parlamentu, včetně pevného funkčního období. Práce věnuje pozornost nejen vlastním reformám, ale předkládá nástin historického a politického pozadí jednotlivých reformních kroků.
Fulltext: PDF
|
| |
| |