|
The wave of nationalization and privatization during the presidency of F. Mitterrand
Eliášová, Katarína ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalárska práca "Vlna znárodnenia a privatizácie za vlády F. Mitterranda" sa zaoberá dvoma základnými vzájomne protikladnými ekonomickými procesmi, ktoré prebehli vo Francúzsku v tesnej časovej následnosti za vlády F. Mitterranda. Takmer v celej svojej dĺžke pokrýva práca predovšetkým jeho prvé volebné obdobie, počas ktorého došlo k realizácii oboch programov i komplexných zmien, ktoré ich sprevádzali. Na podklade hospodársko-ekonomického kontextu doby vo Francúzsku a politického rozloženia síl tesne po nástupe F. Mitterranda k moci a v jeho nasledujúcich rokov predkladá argumenty a dôvody, ktoré stáli za koncepciou týchto dvoch programov. Operuje vždy s ich teoretickou rovinou, priebehom a dôsledkami, hľadá ich opodstatnenosť či nesprávnosť z dlhodobého alebo krátkodobého hľadiska. Vysvetľuje ich priebeh vo väčších detailoch a dopady ako na francúzsku spoločnosť tak i verejný sektor. Snaží sa ukázať, aká významná rola bola tradične pripisovaná štátnemu vlastníctvu a do akej miery ho zasiahli vládne programy v priebehu 80-tych rokov. Práca sa zamýšla nad tým, na koľko je správne asociovať znárodnenia a štátny intervencionizmus s ľavicovou vládou na jednej strane, a privatizácie a dereguláciu s pravicou na strane druhej. Tak ako sa snaží tieto programy stavať do kontrastu z dôvodu opačného cieľa, ku ktorému...
|
|
Věci a prázdnota (filosofická interpretace vybraných motivů knihy Zhuangzi)
Machek, David ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Jádrem práce je filologická a filolosická analýza čtyř kratších pasáží klasického čínského filosofického textu Zhuangzi ze čtvrtého století před naším letopočtem. S přihlédnutím k tradičním čínským komentářům k textu (zejména Guo Xiang) a inspirován moderní evropskou filosofií (zejména Ricoeur a Heidegger) se autor snaží nalézt souvislosti mezi klíčovými motivy (ztrácení já, transformace, zabydlenost, sen, (ne)použitelnost) a položit základ k celkové filosofické interpretaci, která by zpochybnila většinové a jednostranné hodnocení Zhuanga jako relativisty a iracionalisty. Na pozadí úvah, které interpretační klíč k textu nacházejí v Zhuangově požadavku na skloubení volního s nevolním a reflektovaného s mimoděčným, se postupně vynořuje vztah věcí a prázdnoty jako dvou základních rovin skutečnosti. Stejně jako celým textem Zhuangzi i tímto vztahem prochází hluboký rozpor; ukáže se totiž, že prázdnota není ničím než zdvojenou věcností, věci však ze své definice tuto dvojnost nepřipouštějí. Tato rozpornost je zosobněna v ideálu svrchovaně moudrého muže, který svoji moudrost a vládu nad věcmi dosvědčuje právě přijetím této rozpornosti, které je tak zároveň smířením se sebou samým.
|
|
Hospodinův soud nad Izraelem u proroků Amosa a Ozeáše
Kotíková, Helena ; Hřebík, Josef (vedoucí práce) ; Mikulicová, Mlada (oponent)
RESUMÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE Hospodinův soud nad Izraelem u proroků Amosa a Ozeáše Helena Kotíková Poselství předexilních proroků o budoucí zkáze je dnes standartně označováno v odborné literatuře jako soud. Amos a Ozeáš byli prvními, jejichž slova soudu byla zapsána, důvodem k tomu nepochybně bylo potvrzení jejich proroctví zánikem království severního Izraele. Práce má tři hlavní části: historickou, literární a teologickou. Literární část zkoumá všechny hlavní interpretační metody se zřetelem k interpretaci těchto dvou prorockých knih. Přestože zastávám, že tito proroci nebyli pouze hlasateli zkázy, ale že jejich poselství obsahuje také naději, zkoumám i ty metody, které pasáže o naději nepovažují za autentické. Hlavní důraz této práce je v teologické části. Pojem soud je dnešním teologickým termínem, který se používá i k označení některých biblických poselství. Je to také biblický termín a proto takové jeho použití je oprávněné, avšak biblické texty nepoužívají jeden termín na rozdíl od moderních autorů, kteří ho chápou v konceptu soudního procesu a vkládají do tohoto konceptu různé představy o jeho původu (Sitz im Leben). Můžeme říci, že proroci Amos a Ozeáš se nevyjadřují forenzním způsobem ani nevykreslují obraz Hospodina jako soudce. Přesto ohlašují tresty a zkázu. Amos mluví o Hospodinově jednání, kromě...
|
|
Hledání nečitelného těla. Tělo jako způsob myšlení literárních děl
Klimeš, Ondřej ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Heczková, Libuše (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vztahem literatury a těla. Nad interpretací vybraných děl 19. a 20. století promýšlí a zpřesňuje předpoklad, že tělo pro literaturu nemusí představovat pouze téma či motiv, ale také (a v některých případech především) problém psaní. Dalším předpokladem je, že tělo jako proměnlivý, kulturně a historicky podmíněný koncept podléhá téže srozumitelnosti jako jazyk, který je popisuje. Při výkladu děl, která tematizují periferní, ne-lidská těla vymykající se přijímaným konceptům, proto nejsou různorodé projevy nečitelnosti pomíjeny jako selhání; jsou naopak chápány jako klíčové stylizační strategie psaní vedeného snahou přiblížit se tělu, jehož popis přesahuje uspořádání dobového jazyka. Úběžníkem výkladu není celistvá interpretace děl ani jejich kontextualizace v literární historii či kulturní historii těla, ale tělo jako nevyslovitelný obraz, který svádí řeč k hranici srozumitelnosti, nebo za ni. Takový přístup se spíše než na dílo jako určitý významově a formálně završený celek soustředí na psaní jako pohyb, který dílem pouze prochází. Klade si otázku, může-li být tento pohyb tam, kde opouští čitelnost, gestem ne-lidského těla. Jádrem práce jsou čtyři těla/čtyři interpretace nečitelnosti sbližující dílo s tělem: tělo/těžiště (kyvadlový pohyb mezi dvěma tělesnými popisy, mlčení a melancholie...
|
|
Gravettské osídlení spodní vrstvy Kašov 1
Novák, Martin
Osídlení východního Slovenska se během gravettské a epigravettké kultury koncentruje do okolí Zemplínskych vrchů (otevřené sídliště Kašov I, poloha Spálenisko), kde se zjistily dvě nálezové vrstvy - vrstva spodní se datuje do období pozdní fáze horizontu hrotů s vrubem (předchází maximu posledního würmského pleniglaciálu). Charakteristickým rysem štípané kamenné industrie je převaha cizích surovin (baltického křídového pazourku z morénových útvarů jižního Polska), nad místním obsidiánem. Tato fáze osídlení se interpretuje jako přechodní základní tábor (souvisí s migrací pozdněgravettských skupin v rámci loveckých sezonních pohybů mezi územím severně karpatského oblouku a vnitřním prostorem Karpatské kotliny.
|
|
Rusové v Karlových Varech očima místních
Čepelák, Václav ; Sládek, Jan (oponent) ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
Práce je případovou studií ruské přítomnosti v Karlových Varech z pohledu místních obyvatel. Tuto přítomnost charakterizuje nejen z hlediska vnímání místních obyvatel a jejich postoje k Rusům. Zachycuje také příčiny příchodu Rusů do Karlových Varů a zamýšlí se též nad důsledky ruské přítomnosti. Příčiny jsou hledány v historii města, a to zejména v souvislosti s novým osídlováním pohraničí po roce 1945. Současnost je pak popsána pomocí statistických dat týkajících se zejména migrace a počtu cizinců. Důsledky ruské přítomnosti pak autor nachází v proměnách prostorového rozložení města a zkoumá vztah ruské přítomnosti a lokální identity místních obyvatel. Zdrojem poznatků je interpretace devíti kvalitativních rozhovorů s obyvateli Karlových Varů.
|
|
Dílo Karoliny Světlé v diskurzu literární kritiky druhé poloviny devatenáctého století (možnosti četby národní literatury)
Říha, Ivo ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
V předkládané disertační práci interpretujeme dílo Karoliny Světlé na pozadí diskurzu české literární kritiky druhé poloviny devatenáctého století. Soustředíme se na dobové přístupy k podobám a funkcím národní literatury, zaměřujeme se na problematiku úkolů kladených na českého spisovatele. Nad prózami Karoliny Světlé otevíráme otázku, v jaké míře mohla tato "společenská objednávka" ovlivňovat individuální umělecký rukopis. Zajímá nás problém autorské i čtenářské reflexe vlastenecky-výchovné tendence literární tvorby. Toto dobové přijetí tendence daného druhu coby faktoru, který žádoucím (nikoli limitujícím) způsobem přednastavuje utváření smyslu uměleckého díla, chápeme jako výraz dědictví raně obrozenských ideových konstruktů (přičemž součástí tohoto dědictví je též víra v nezastupitelnou moc národního písemnictví, jehož úkolem je probouzet duševní život národa a střežit jeho svébytnost a jedinečnost). Chápeme jej jako projev pohybu v mýtu o vzkříšeném národu - pohybu, který v rámci všeobecně akceptovaného vlastenecky-výchovného komunikačního kódu čtenáři sdílejí se svou spisovatelkou. Odpověď na otázku, jak se základní aspekty tehdejšího diskurzu o české literatuře vztahovaly ke spisovatelčině tvorbě a jakými cestami byla Světlá vynesena do pozice ztělesněného ideálu národního slovesného tvůrce, hledáme...
|
|
Exegeze Mt 15,21-28: Víra kananejské ženy
Lukášová, Pavlína ; Pokorný, Petr (oponent) ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce)
Práce exegeticky rozpracovává novozákonní oddíl z Matoušova evangelia o víře kananejské ženy. Jde o příběh, který popisuje Ježíšovu činnost na pohanském území, kdy za ním přichází pohanská žena prosící o pomoc pro svou posedlou dceru. Text nejvíce zachycuje rozhovor, který se odehrává mezi Ježíšem a již zmíněnou ženou. Jejich metaforicky laděný dialog vrcholí Ježíšovým údivem nad velikostí víry právě této pohanské ženy a činem uzdravení na dálku. Na začátku práce je stručný literární úvod k evangeliím, který má za cíl uvést text exegeze. Samotná exegeze obsahuje nezbytné prvky, které patří k práci tohoto druhu. Analytické zpracování tedy obsahuje překlad textu a porovnání jiných překladů, rukopisné varianty, kontext, paralely, konkordancie, komentáře, exkurzy a samozřejmě výklad. Samotný text je součástí starocírkevních perikop, což se na práci také promítne, protože je obohacena o výklady z dějin křesťanské církve. Na závěr je připojena má vlastní interpretace vykládaného oddílu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Durgāpūjā in Calcutta: the poetics and politics of a ritual
Hříbek, Martin ; Preinhaelterová, Hana (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Zbavitel, Dušan (oponent)
Tato disertace se zabývá politickými a poetickými aspekty výroč ních oslav svátku bohyně Durgy v indické Kalkatě . Ač koliv není etnografickým popisem událostí, je založ ená z vě tš í č ásti na terénním výzkumu. V první kapitole reflektuji proces své č ásteč né enkulturace v terénu, zamýš lím se nad způ soby jimiž jsem do kulturní prostř edí Bengálska postupně pronikal, jakož i nad obecným problémem porozumě ní Jinému. Druhá kapitola je vě nována antropologickému pojetí rituálu. Shrnuje ně která témata, která jsou na poli antropologie rituálu relevantní se zvláš tním zř etelem k prostř edí Již ní Asie a nakonec krátce nastiň uje klíč ové koncepty Alfreda Gella, jako je sekundární jednání (secondary agency), technologie okouzlení (technology of enchantment) nebo rozš íř ená mysl (extended mind) se zamě ř ením na způ soby ‚ ož ivování' zpodobení bož stev. Tř etí kapitola je krátkým úvodem do tradice uctívání bohyní v Bengálsku se zamě ř ením na mytologický text Déví-máhátmja a bengálské př evedení eposu Rámájana, jehož autor do vyprávě ní Durgápúdž u zař adil. Č tvrtou kapitolou se vracím ke svému prvnímu terénnímu výzkumu Durgápúdž i v ř íjnu 2001 a s pomocí konceptu " omezené" a " rozš íř ené" rituální techniky Marca Augého odhaluji, jak se Durgápúdž á jako rozš íř ená rituální technika protínala s...
|
|
Josip Murn Aleksandrov
Nachlingerová, Zuzana ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Charakteristickými vlastnostmi Murnovy impresionistické estetiky jsou lyričnost, navázanost na přírodu a venkov. Převažuje krátká forma básní. V básních popisuje okolní svět, který vnímá částečně subjektivně, často se v něm zrcadlí životní pocit a reflexe. Murnovy básně působily především na čtenářovu představivost a fantazii a dokázaly navodit stejnou atmosféru, jakou prožil básník v daný okamžik. Básníkovo prožívání obzvláště krajiny, přírody a venkovského života bylo velmi hluboké. Tyto zážitky jako náladový vjem přenášel na papír- bez etických, politických a názorových otázek. Netvořil ani pro národní potřeby, ani pro určitou ideologii, nepozastavoval se nad sociálními poměry, jako například Ivan Cankar. Psal vlastní poezii, ve které vystupovala něžná poetika, imprese jedinečnosti, neustálá míjivost a proměna člověka a všeho živého. Tímto způsobem tvořil, i přestože se ve svém životě musel zabývat existenciálními otázkami, a řešit je. Jeho básně však zůstávaly velmi osobní, básník vyjadřoval svůj vnitřní svět, svět niterných pocitů. Vyjadřoval vnitřní rozpoložení v okamžicích běžného, každodenního života. Důležitou součástí básní byly také popisy barev a zvuků. Básně byly výtvarné, obraznost v nich hrála významnou roli, čtenář si je mohl lehce představit namalované. Kromě básní s venkovskými motivy a...
|
host ::
