Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 

Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573-1699
Hrachová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Rokycany patřily v raném novověku k menším městům řemeslnicko - zemědělského charakteru. Zejména v druhé polovině 16. století dochází k rozkvětu města. Díky loajálnímu postoji k Ferdinandovi I. v roce 1547 město nepostihly sankce tohoto panovníka a bylo odměněno mnoha privilegii. V roce 1584 se Rokycany stávají královským městem. Předkládaná práce se zabývá sledováním činnosti městské samosprávy, funkcí jednotlivých úřadů a jejich personálním obsazením. Nejdůležitějším orgánem ve městě byla městská rada s mocí zákonodárnou, soudní a výkonnou. K jejím povinnostem patřilo také vedení městského hospodářství a správa obecního majetku. Rada se skládala z 12 radních, z nichž první a nejváženější byl nazýván primas. Každý radní spravoval město po dobu jednoho měsíce, v tomto období byl nazýván purkmistrem. Ve sledovaném období se primasem stalo celkem 19 mužů, většina z nich zastávala post až do své smrti. Tři muži působili následně jako císařští rychtáři. V předbělohorském období se dvěma z primasů podařilo přesáhnout svým významem hranice města, a to Janu Novoměstskému Srnovci z Varvažova a Zikmundu Celestýnovi z Freifeldu. Dva primasové pocházeli přímo z tradičních rokycanských rodin, větší část se rekrutovala z učitelů zdejší školy a písařů. Podařilo se jim přiženit se do vůdčích rodin města, a tak se prosadit...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.