Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18,461 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.49 vteřin. 

Sociální procesy a osobnost 2001
Blatný, Marek ; Svoboda, M. ; Ruisel, I. ; Výrost, J.
Sborník obsahuje 29 příspěvků prezentovaných na konferenci Sociální procesy a osobnost, která se uskutečnila v roce 2001 v Brně.

Převod rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) na umělou dietu (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Prokeš, Miroslav ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Odstavovací proces rybničně chovaného plůdku candáta obecného (Zander lucioperca) byl ohodnocený pomocí tří různých použitých metod: přímý převod na suché krmivo (Bio - Optimal Start 0,5 – 0,8 mm) – varianta A, třídenní aplikace polovlhké krmné směsi se základem rybího masa – varianta B a třídenní aplikace polovlhké směsi + třídenní smíšené krmení polovlhké směsi a suchého krmiva - varianta C. Metody byly hodnoceny pomocí parametrů: tempa růstu (SGR), Fultonova faktoru hmotnostní kondice (FWC), přežití a kanibalismu. Průměrná hodnota celkové délky (TL) ryb byla 35,22 ± 2,15 mm a průměrná kusová hmotnost (w) byla 0,31 ± 0,05 g. V každé variantě bylo 600 jedinců chovaných v cirkulační nádrži. Počáteční hustota obsádky byla 0,62 g.l1 (2 ryby.l1). Teplota vody během tohoto experimentu kolísala od 22 do 24oC. Přežití během 14-denního chovu bylo 34,33% (varianta C) až 50,33% (varianta A). U variant A a B bylo dosaženo lepšího odstavení plůdku ryb než u varianty C v rámci všech parametrů.

Délko-hmotnostní parametry velkých jedinců jelce proudníka (Leuciscus leuciscus), jelce tlouště (L. cephalus) a jelce jesena (L. idus) ulovených v České republice a ve Slovenské republice
Blahák, Pavel ; Prokeš, Miroslav
Jelec proudník, jelec tloušť a jelec jesen jsou autochtonními druhy ichtyofauny ČR a SR. Jsou významné v rámci sportovního rybářství. Jelec jesen je chráněným (VU) druhem. V příspěvku jsou uvedeny hodnoty délko-hmotnostního vztahu a faktoru hmotnostní kondice u velkých jedinců uvedených druhů ryb U analyzovaných jedinců byla zjištěna poměrně značná variabilita hmotnosti a křivky délko-hmotnostního vztahu se vyznačovaly menší strmostí. Text je doplněn přehledem největších evidovaných jedinců uvedených druhů ryb.

Výskyt a charakteristika úlovků jelce jesena (Leuciscus idus Linnaeus, 1758) v povodí řeky Moravy
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
Jelec jesen Leuciscu idus náleží mezi autochtonní, méně frekventované a ohrožené druhy ryb ichtyofauny České republiky. V roce 2004 byl uloven na 51 mimopstruhových (MP) revírech Moravského rybářského svazu (MRS) na vodní ploše 4622,4 ha. Celkem bylo v roce 2004 uloveno 432 jedinců jelce jesena (=0,31 ks.ha-1, =0,25% z celkového množství vylovených ryb všech druhů) o celkové hmotnosti 332 kg (= 0,23 kg.ha-1, =0,10% celkové biomasy úlovku všech druhů). Průměrná kusová hmotnost byla 0,78 kg. V letech 1990-2004 bylo v MP revírech MRS průměrně ročně uloveno 0,11 ks.ha-1 (=0,067 % celkové početnosti úlovku všech druhů) a 0,075 kg.ha-1 (=0,035% celkové hmotnosti úlovku všech druhů ryb). V letech 1953-1978 bylo v říčním revíru Dyje 7 uloveno průměrně ročně 1,67 ks.ha-1 a 1,41 kg.ha-1 jelce jesena. Celkový trend úlovků byl klesající. Byla realizována legislativní ochrana druhu a vysazování násad.

Invazivní druhy ryb v podmínkách České republiky
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
V podmínkách České republiky jako invazivní druh hodnotíme Carassius auratus, který průkazně negativně ovlivňuje výskyt původních druhů Carassius carassius a Tinca tinca v přírodních biotopech. Určité projevy a vlastnosti (šíření v podobě invaze, početné populace, ekologická nenáročnost, aj.) charakteristické pro invazivní druhy lze najít i u dalších druhů Pseudorasbora parva, Ameirus nebulosus, Proterorhinus marmoratus. Rovněž Ctenopharyngodon idella může v určitých projevech působit negativně na biodiverzitu. V budoucnu nelze vyloučit proniknutí či zavlečení některých nepůvodních druhů hodnocených jako invazivní, zejména z rodu Neogobius, vyskytujících se ve slovenské části Dunaje, a druhu Perccottus glenii, který pronikl již do povodí Tisy a dolní části Dunaje.

Strategie podniku
Halounová, Nikol ; Kovář, František (vedoucí práce) ; Šíšová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na teoreticko-metodologickou a praktickou část. V teoreticko-metodologické části práce jsou na základě literatury popsány druhy analýz interního a externího prostředí. Praktická část se zabývá konkrétní společností, na kterou jsou poznatky z teoretické části aplikovány. Cílem diplomové práce je strategická analýza a návrh strategie společnosti AB Facility, a. s. Strategická analýza zahrnuje jak analýzy externího prostředí, tak i prostředí interního. Na základě výsledků těchto analýz bude navržena nová strategie, nebo potvrzena strategie stávající.

Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.

Historický midraš Sefer Josipon (10. století). Literárněhistorická analýza textu
Křížová, Magdalena ; Oliverius, Jaroslav (oponent) ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky o době a kontextu vzniku významného historiografického díla středověku, takzvané knihy Josipon. Rozdělena je do tří hlavních částí: v první z nich se zabýváme kritickým srovnáním jednotlivých hypotéz o genezi díla, druhá část se týká interpretace tohoto textu z pohledu dějin židovské literatury a konečně třetí oddíl obsahuje komentovaný překlad tří úryvků, na němž jsou demonstrovány autorovy stylistické a literární postupy a zpúsob nakládání s předlohami. V rámci první části jsme se zabývali nejprve problémem autorství díla a ukázali jsme, že kniha .Josipon nebyla púvodně napsána jako pseudoepigrafní dílo, nýbrž že její tradiční připsání Josephu Flaviovi (zde mylně nazývanému ,.ben Gorion'' kvůli nesprávnému pochopení textu .Josiponovy předlohy) je dílem pozdější tradice a že původní text naopak otevřeně na Flaviovy spisy udkazoval jako na svůj pramen. Nerozřešena však zůstává otázka doby a důvodu tohoto připsání, neboť již zprávy z I O. století hovoří o tomto díle jako o ,,knize Josefa ben Goriona'', což by mohlo být dúkazem toho. že dílo jako celek vzniklo o několik generací dříve, než se obvykle soudí; avšak pravděpodobněji se jedná o zkrácené označení knihy považované za .. překlad'' Josehpova díla. Následně se zaměřujeme na popsání dějin tradice...

Přijímání do výběrových škol: abecedně
Jurajda, Štěpán ; Münich, Daniel
V tomto článku se ptáme, zda abecední pořadí příjmení českých studentů ovlivňuje pravděpodobnost jejich přijetí na výběrové školy s převisem poptávky.

Problematika českocírkevněslovanské legendistiky: církevněslovanská legenda o sv. Anastázii
Čajka, František ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent) ; Konzal, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá církevněslovanskou legendou o svaté Anastázii, kterou poprvé vydal v roce 1903 A. I. Sobolevskij. Již první editor památky předpokládal na základě některých indicií její český původ. Legendou se od dob jejího publikování v zásadě nikdo soustavněji nezabýval. Jelikož se některým badatelům nejeví české prostředí desátého a jedenáctého století jako vhodné pro vznik některých památek, zařadili jsme problematiku českocírkevněslovanské legendistitiky, jíž je legenda o svaté Anastázii součástí, do přehledu bádání o památkách českocsl. písemnictví. V úvodní kapitole podáváme obraz bádání o českocsl. památkách. Jedním ze základních okruhů otázek spojených s těmito památkami je prokázání jejich atribuce. Tato problematika je tvořena širokým komplexem otázek jazykové, literárněvědné i extralingvistické povahy. V dalším výkladu Jsme zhodnotili základní existenční podmínky pro církevněslovanskou literární tvorbu v přemyslovských Čechách. K pracím, které dokládají kontinuitu slovanského písemnictví a liturgie v přemyslovských Čechách, patří i studie V. Tkadlčíka Otázka kontinuity slovanské bohoslužby v přemyslovských Čechách. Studie V. Tkadlčíka, která je součástí příloh naší práce, přináší vedle dalších zjištění mimo jiné zcela nový pohled na problematiku z pohledu církevněprávního....