| |
|
Informovanost mužů o problematice rakoviny varlat
POSPÍŠILOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Varlata jsou pro muže zásadní pohlavní orgán produkující testosteron, díky kterému se vytváří nejen spermie, ale i pohlavně sekundární znaky a celá osobnost muže. Také v onkologii je třeba varlatům věnovat pozornost, a to zejména kvůli zvyšujícímu se výskytu nádorů orgánu u mužů mladších věkových kategorií. Jelikož tito bývají mnohdy choulostiví na problémy týkající se jejich pohlavního systému, bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti mužů o nádorech varlat. V práci jsou k dispozici potřebné informace týkající se anatomie orgánu, rizikových faktorů pro vznik onemocnění, jeho diagnostiky a léčby. Dále je pozornost věnována sekundárnímu preventivnímu opatření, metodě samovyšetření varlat. Ta napomáhá k včasné diagnostice, která je pro léčbu tohoto druhu rakoviny rozhodující. Práce se zabývá i rolí sestry při edukaci muže o prevenci rakoviny varlat, při péči o pacienta během diagnostiky, předoperační přípravy a pooperační péče a při ostatních léčebných metodách. Cíle práce Cíl 1: Zjistit informovanost mužů v oblasti rakoviny varlat. Cíl 2: Zjistit změnu v chování mužů ke svému zdraví po operaci varlat. Výzkumné otázky 1) Jaká je informovanost mužů v rizikovém věku o daném onemocnění? 2) Jaký je rozsah informovanosti muži o metodě samovyšetření? 3) V jakých oblastech se změnilo chování mužů ke svému zdraví po operaci varlat? Metodika Ke zpracování potřebných dat bylo v práci použito kvalitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat sloužila metoda polostandardizovaného rozhovoru s otázkami směřujícími k dané problematice. K výzkumnému šetření bylo osloveno 5 respondentů v rizikovém věku pro vznik zhoubných nádorů na varlatech a 5 respondentů, kteří již prošli léčbou tohoto onemocnění. Získaná data byla analyzována, následně dle významu sestavena do kategorií a na závěr vyhodnocena. Výsledky Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že muži určité povědomí o rakovině varlat mají. Často však toto onemocnění podceňují, což je dáno nízkou úrovní informovanosti mužů o zkoumané problematice. O příznacích nemoci mají muži dostačující vědomosti, většina respondentů však uvedla mylnou představu o věkovém výskytu a léčbě onemocnění. Preventivní metoda samovyšetření je u mužů spíše neznámá. Respondenti, kteří podstoupili operaci zhoubných nádorů varlat, jsou o této metodě dostatečně edukováni, mnohdy však, jak z výsledků vyplývá, návrat nemoci zlehčují a metodě samovyšetření se pravidelně nevěnují. Výsledky poukazují také na určitou tabuizaci nemoci. Někteří respondenti s vyléčenou rakovinou varlat v rozhovorech přiznali, že pociťovali stud za danou diagnózu. Závěr Z výzkumného šetření vyplynulo, že muži mají o zhoubných nádorech varlat nedostatečné informace. To potvrzuje mj. také neznalost preventivní metody samovyšetření u zdravých jedinců. Muži, kteří podstoupili léčbu nádorů varlat, mají sice nyní dle výsledků dostatek informací, ale nutnost pravidelného samovyšetření mnohdy podceňují. V rozhovorech dále přiznali, že před onemocněním potřebné znalosti postrádali, což přispělo k pozdějšímu odhalení onemocnění a zvýšenému riziku vzniku metastáz. Z těchto důvodů je třeba v populaci zvýšit celkové povědomí o zhoubných nádorech varlat. To ovlivní také pravidelné používání preventivní metody samovyšetření a přispěje tak ke změně přístupu mužů ke svému zdraví v oblasti intimních partiích. Součástí práce je návrh informační brožurky určené zejména mužům v rizikovém věku vzniku rakoviny varlat, která bude nabídnuta k praktickému použití ve zdravotnických zařízeních.
|
|
Systém vzdělávání a rozvoje pracovníků ve vybrané organizaci
MOTEJLOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na řízení lidských zdrojů, oblast vzdělávání a rozvoje příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Cílem diplomové práce byla analýza systému vzdělávání a rozvoje pracovníků ve vybraném podniku, identifikace potřeb vzdělávání, návrhy změn a doporučení pro zlepšení řízení této oblasti.
|
| |
|
In vitro expanze a aktivace NK buněk pro účely buněčné terapie.
BENEŠOVÁ, Monika
NK buňky jsou součástí nespecifické imunitní odpovědi a jsou jednou z hlavních složek protinádorové imunity. Ke své aktivaci nepotřebují antigenní stimul, ale rozeznávají poškozené (transformované) buňky podle snížené exprese MHC I molekul. Tito přirození zabíječi se stávají náplní mnoha klinických studií zabývající se využitím protinádorové aktivity NK buněk jak u solidních nádorů, tak u hemato-onkologických onemocnění. Cílem této práce bylo najít optimální podmínky pro in vitro expanzi a aktivaci NK buněk. NK buňky byly izolovány pomocí magnetické separace z frakce mononukleárních buněk a kultivovány ve dvou typech médií SCGM a X-VIVO 10 s přidáním interleukinu 2 popř. OKT3 protilátky. Dále byl sledován vliv přítomnosti podpůrných mononukleárních buněk na proliferaci NK buněk. Po 6-ti denní kultivaci byly buňky pasážovány a byl stanoven nárůst NK buněk a průtokovou cytometrií sledovány aktivační markery CD25 a CD336 (NKp44). Všechny experimenty probíhaly v podmínkách správné výrobní praxe. Mírně větší výtěžek NK buněk byl pozorován u SCGM média bez výrazného rozdílu v ostatních aditivech. Mezi kulturami s/bez přidání podpůrných buněk byl pozorován značný rozdíl ve prospěch kultury s podpůrnými ozářenými mononukleárními buňkami. Nebyl zaznamenán rozdíl v kulturách s autologními nebo alogenními buňkami. Pomocí průtokové cytometrie jsme zjistili, že NK buňky,které mají vyšší proliferační potenciál, exprimují ve větší míře CD25, na rozdíl od buněk s nižší proliferací, které měly zvýšenou expresi znaku CD336. Práce vedla k definici optimálních kultivačních podmínek pro NK buňky a stala se základem pro další vývoj léčivého přípravku z in vitro aktivovaných NK buněk.
|
|
Vývoj sociální percepce lidí s handicapem pracovníky Základní školy praktické Milevsko
MITÍSKOVÁ, Jana
Cílem mé bakalářské práce je kvalitativní výzkum založený na grounded teorii, ve kterém se snažím zjišťovat vývoj sociální percepce handicapovaných žáků pedagogy Základní školy praktické Milevsko. V teoretické části definuji pojmy ? sociální percepce, percepční chyby, stereotypy, atribuce příčin, implicitní teorie osobnosti, stereotypy, stigmatizace, labeling, komunikace, paměť, handicap. Cílem metodologické části je objasnit základy zakotvené teorie použitím metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Jednotku zkoumání tvořila jedna organizace, jednotkou zjišťování byli čtyři pedagogové. V souladu s metodologií byly získávány údaje pro interpretaci. Po provedení kvalitativního výzkumu sumarizovat zjištěné vzorce sociální percepce (a jejich vývoj) a najít posuny v oblasti sociálních stereotypů v chování odborníků k handicapovaným žákům. V interpretační části se zabývám třemi dílčími výzkumnými otázkami, které vychází z teoretického rámce mé práce a mají přispět k objasnění hlavní výzkumné otázky. Interpretace vychází ze zakotvené teorie Strausse a Corbinové (1999) a bylo při ní užito otevřené a axiální kódování. V závěru
|
|
Výživa rostlin a hnojení fosforem: metodika pro praxi
Kunzová, Eva
Metodika podává základní informace o situaci ve výživě rostlin a hnojení fosforem v České republice. Uvádí dva analytické postupy pro určení stanovení obsahu přijatelného fosforu, které lze následně využít pro stanovení optimálního a vybilancované potřeby hnojení fosforem. V metodice je také hodnocena potřeba fosforu na tvorbu očekávaného výnosu plodin i na stabilizaci půdní úrodnosti. Přitom se zohledňuje účinný fosfor z dříve aplikovaných statkových hnojiv živočišného i rostlinného původu (posklizňových zbytků jetelovin a ostatních plodin) a vliv předplodiny a to v přímém i následném působení.
Plný text:  PDF
|
|
Spolupráce s rodinami klientů v Domově pro seniory Třebíč v období adaptačního procesu
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice adaptačního období po nástupu seniora do pobytové sociální služby - Domova pro seniory Třebíč v souvislosti se spoluprácí s rodinnými příslušníky. Problematika stáří, seniorů potřebujících pomoc druhých osob, se stává v současné společnosti stále důležitějším tématem. Tato skutečnost souvisí s prodlužující se délkou lidského života. V teoretické části jsem popsala pojmy stáří, dělení věku a změny v tomto přirozeném životním období. Dále se zabývám adaptací jako aktivním procesem přizpůsobení se novým životním podmínkám a příznaky sociální maladaptace. V následující kapitole popisuji rodinu, její funkce v současné společnosti a rodinné vztahy. Definuji sociální ochranu a sociální služby zasazené v legislativním rámci a problematiku registrace sociálních služeb. Popisuji Domov pro seniory Třebíč, kde výzkum probíhal a proces individuálního plánování, jehož součástí je adaptace uživatele. V tomto období je velice důležité to, jakým způsobem bude adaptace probíhat, jak často a jakým způsobem budou se seniorem a pracovníky organizace spolupracovat rodinní příslušníci. Této oblasti se věnuje výzkumná část bakalářské práce. K popsání této spolupráce jsem použila kvalitativní výzkum s metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se účastnilo osm respondentů, rodinní příslušníci, instruktoři sociálních služeb a klíčoví pracovníci. Výsledky výzkumu potvrdily to, že spolupráce rodiny je klíčovou oblastí v adaptaci na pobyt v domově pro seniory. Tam, kde rodina nespolupracuje, nebo se jedná o osamělého seniora, tuto roli přebírají pracovníci domova. Na nich je, zda dokáží vhodnou formou eliminovat případné dopady sociální maladaptace na seniora. Výsledky výzkumu potvrdily, že je důležité podporovat spolupráci rodin s uživateli služby tak, aby se život v domově co nejvíce přiblížil životu v přirozeném prostředí před příchodem do sociální služby.
|
|
Podmínky a možnosti studia pro studenty se zdravotním postižením na Jihočeské univerzitě
VLKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá podmínkami a možnostmi terciárního vzdělávání studentů se zdravotním postižením na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V teoretické části práce vymezuji základní pojmy týkající se zdravotního postižení, druhů zdravotního postižení a klasifikaci a etiologii zdravotního postižení. Dále se věnuji terciárnímu vzdělávání studentů se zdravotním postižením na vysokých školách a poté konkrétně Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V praktické části jsem stanovila cíl specifikovat podmínky a možnosti studia, které Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích poskytuje studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Zvolila jsem kvalitativní typ výzkumu a to techniku polostrukturovaných rozhovorů. Oslovila jsem pět studentů se zdravotním postižením studujících na různých fakultách Jihočeské univerzity a provedla jsem s nimi rozhovory se stejnými otázkami. Vyhodnocení plynoucí z výsledků výzkumu může být doporučením pro praxi. Získané poznatky o specificích terciárního vzdělávání studentů se zdravotním postižením mohou posloužit k případnému zlepšení podmínek, které univerzita poskytuje a také k rozšíření všeobecného mínění a důležitých informací.
|
|
Analýza situace dětí ve věku 0-6 let vyrůstajících v ústavních zařízeních v Kraji Vysočina
FÁROVÁ, Jana
V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011.
|
host ::
