Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32,471 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.75 vteřin. 


Role of UNHCR in case of asylum seekers, refugees and stateless persons – the case study of Turkey
Unzeitigová, Klára ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na rámující schopnost UNHCR, která je zkoumána na základě modelu aktérství od Kratochvíla, Cibulkové a Beníka. Kritická diskurzivní analýza Normana Fairclougha je aplikována za účelem analýzy textové, kontextuální a sociokulturní dimenze rámující schopnosti UNHCR. Pro práci byla zvolena případová studie Turecka, protože Turecko patří k jedné ze zemí s největším počtem uprchlíků a žadatelů o azyl. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy práce zkoumá, zda je UNHCR považováno za aktéra, který rámuje mezinárodní prostředí v rámci problematiky žadatelů o azyl, uprchlíků a státního bezdomovectví. Analýza ukázala, že UNHCR je respektovanou mezinárodní organizací a důležitým aktérem v dané problematice. Nicméně, ne všechny mezinárodní organizace přisuzují UNHCR roli zákonodárce a aktéra, který iniciuje debaty v rámci dané problematiky.

Úloha sestry ve zlepšování kvality života dětí po prodělané meningitidě
ŠPAČKOVÁ, Jana
Problematika kvality života se stala v posledních letech předmětem zájmu mnoha vědních oborů i široké veřejnosti. Ve zdravotnictví se kvalita života označuje jako HRQoL - Health Related Quality of Life - volně přeloženo kvalita života související se zdravím. Termín diagnostika kvality života u dětí a dospívajících je používán především pro oblast profesionálně poskytované zdravotní péče a je důležitým indikátorem závažnosti onemocnění a výsledku poskytované péče. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí po prodělané meningitidě, identifikovat hlavní oblasti, v nichž je snížená kvalita života těchto dětí a navrhnout ošetřovatelské intervence ke zlepšování. Sběr dat se uskutečnil v období listopad 2009 ? červen 2010 na Klinice dětských infekčních nemocí, FN Brno. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou studia písemných dokumentů a následně byl proveden nestandardizovaný hloubkový rozhovor s respondenty. Před začátkem kvalitativního šetření bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První: Jakou péči od sestry očekávají děti, jaké intervence? Druhá: Jakou péči od sestry očekávají rodiče, jaké intervence? Třetí: Jak subjektivně hodnotí kvalitu života po prodělané meningitidě děti v porovnání se stavem před onemocněním? Čtvrtá: Jak hodnotí kvalitu života svého dítěte po prodělané meningitidě v porovnání se stavem před onemocněním jejich rodiče? Pátá: Ve kterých oblastech je nejvíce snížena kvalita života dětí? Šestá: Jakými ošetřovatelskými intervencemi může sestra přispět ke zlepšení kvality života dětí? Všechny otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného dotazníku ?DOTAZNÍK ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI.? Tento dotazník se využívá v rámci projektu ?QOLOP? - Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients. Před začátkem kvantitativního výzkumného šetření byla stanovena hypotéza H 1: Kvalita života dětí po prodělané meningitidě je nižší než u zdravých dětí. Tato hypotéza, nebyla potvrzena. Z uvedeného je patrné, že cíl diplomové práce byl splněn. Práci bude možné využít v praxi. Vytvořený Algoritmus úvodní péče o dítě s meningitidou a Následná péče o dítě s meningitidou by měl sestrám pomoci v orientaci a identifikaci základních potřeb dítěte s tímto onemocněním. Dále práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů ošetřovatelství.

Úloha sestry v prevenci a léčbě střevních parazitů u dětí
JANDOVÁ, Anna
Mezi nejznámější střevní parazity patří Roup dětský, Škrkavka dětská, Tasemnice a onemocnění nazývané Toxokaróza. Nejčastěji vyskytovaným parazitem je podle zdrojů Roup dětský. Střevní parazité postihují nejčastěji malé děti předškolní věku, někdy i větší. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů o prevenci parazitárních onemocnění u dětí. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: Rodiče dětí, které prodělaly parazitární onemocnění, jsou informovanější než rodiče dětí, které parazitární onemocnění neprodělaly. Druhý cíl měl zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětí s parazitárním onemocněním v ordinaci PLDD. K tomuto cíli byla zvolena tato výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u PLDD při parazitárním onemocnění? V metodice byla zvolena empirická část a ta byla zpracována kvalitativně kvantitativním výzkumným šetřením. V kvantitativní části byla použita metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor kvantitativního šetření tvořilo 223 respondentů tedy rodičů, jejichž dítě je ve věku od 0 do 6 let. Dotazníky byly rozdány na sociální síti a další v Mateřské školce v Týně nad Vltavou. Respondenti byli hned v úvodu seznámeni s tématem bakalářské práce. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány za pomoci datové matice a dále zpracovány do dvaceti přehledných pruhových grafů. K ověření hypotézy jsme použili chí kvadrát test. V kvalitativní části byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, 3 pracující u PLDD v Týně nad Vltavou a 2 pracující u PLDD v Českých Budějovicích. Při zpracování rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování a analýza rozhovorů byla provedena metodou tužka a papír. Výsledky této bakalářská práce budou publikovány v časopisu Pediatrie pro praxi.

Role a kompetence sestry v komparaci Česká republika a Namibie
KLYNCYPAROVÁ, Hana
Teoretická východiska Profese sestry patří mezi povolání i poslání, ve společnosti se stále řadí k významným. Sestra je nezávislým pracovníkem, který má nezastupitelné místo v rámci poskytování péče. V praxi zastává určité role, například role pečovatelky, edukátorky, komunikátorky, roli advokáta, poradce, nositele změn, lídra, manažera a výzkumnice. Tyto role jsou v neustále interakci a jsou vzájemně propojeny. Péče o zdraví populace má multidisciplinární a multiprofesionální charakter. Ačkoliv každá z těchto profesí přispívá k péči svým jedinečným způsobem, všechny mají společné určité dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče. V průběhu let docházelo ke zvyšování odborné kvalifikace i navyšování kompetencí. Rozšířilo se spektrum výkonů, ke kterým dříve sestry neměly kompetence nebo musely mít písemné pověření lékaře. Tato práce je sestavena z části teoretické a části empirické. Teoretická část poskytuje přehled a informace o oboru ošetřovatelství a jeho historii, zabývá se systémem péče a vzdělávacím systémem jak v České Republice, tak v Namibii. Dále zde nalezete výčet rolí a jejich význam v povolání sestry. V poslední části se zabývá kompetencemi sester taktéž v obou zemích. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit role a kompetence sester v České Republice a Namibii. K tomuto cíli byly zvoleny výzkumné otázky, jaké role zastávají sestry v České Republice a Namibii a jaké mají sestry v České Republice a Namibii kompetence. Použité metody: K zajištění potřebných dat a informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami z nemocnice v Českých Budějovicích a sestrami z Namibijské nemocnice v Keetmanshoop. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Výsledky: Zaznamenané rozhovory byly po přepsání podrobeny analýze, pomocí metody papír a tužka, byly otevřeně kódovány. Z analýzy těchto dat vznikly následující kategorie: role pečovatelky, role edukátorky, role komunikátorky, role advokáta, role poradce, role nositelky změn, role lídra, role manažera, role výzkumnice a kategorie kompetence. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie. Všechny získané informace byly následně zahrnuty do přehledných schémat. Závěr: Z výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají obecné znalosti o rolích a kompetencích, a to jak v Namibii, tak v České Republice. Překvapivě české zástupkyně nejvíce selhaly v roli advokátky, kde viditelně tápaly, zatímco africké kolegyně se ukázaly jako velmi informované, dále je patrná únava českých sester, projevující se zejména v boji s byrokracií. České sestry mají pocit, že přílišná administrativa jim ubírá čas k poskytování přímé péče a narušuje i výkon dalších rolí, což se také projevuje nízkou iniciativou a ambicemi, české sestry netouží po navyšování kompetencí. Africké sestry, jež mají mnoho kompetencí, které u nás přísluší lékaři, ba naopak touží ještě po dalších.

Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální
HAVLÍČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce zpracovává téma Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, které se zabývají vzděláváním v ČR se zaměřením na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, definováním sociálně patologických jevů a rizikového chování a prevencí rizikového chování. Poslední kapitola je věnována primární prevenci na školách se zaměřením na minimální preventivní program a metodika školní prevence včetně jeho činností. V praktické části jsem využila kvalitativní typ výzkumu za použití polostrukturovaných rozhovorů s metodiky školní prevence na vybraných praktických a speciálních základních školách. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké poradenské služby nejčastěji využívají rodiče na základní škole praktické a speciální. Dalším cílem bylo zjistit, jaká specifika musí zohlednit metodik školní prevence při tvorbě minimálního preventivního programu. Výzkumné otázky jsem zkonstruovala tak, abych zjistila, jak probíhá spolupráce mezi rodiči a školou v oblasti prevence na základní škole praktické a speciální a kdo další ze zaměstnanců školy se kromě metodika školní prevence podílí na tvorbě a realizaci minimálního preventivního programu. Pro potřeby rozhovoru jsem oslovila šestnáct základních škol praktických a speciálních z Jihočeského kraje. Odpověď na svou žádost jsem obdržela od deseti škol, z toho šest škol souhlasilo s účastí v mém výzkumu. Dvě školy, které byly ochotny spolupracovat, byly z krajského města, další čtyři z menších měst o přibližně stejné velikosti. Rozhovory probíhaly s metodiky školní prevence a otázky byly zaměřeny především na spolupráci rodičů a školy v oblasti prevence a možná specifika lokality školy, která by mohla být zohledněna v minimálním preventivním programu.

ROLE MANAŽERA PRO OŠETŘOVATELSKÝ TÝM NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE
ŠKULINOVÁ, Iveta
Teoretická část diplomové práce seznamuje se současným stavem problematiky. Nejprve jsou popsány základy managementu, tři základní linie manažerů ve zdravotnictví a jejich funkce a role. Další část je věnována specifikám ošetřovatelské péče na jednotce intenzivní péče. Následující část pojednává o kvalifikovaných sestrách, jejich způsobilosti, funkci a roli, faktorům spokojenosti a náročnosti péče o pacienty na jednotce intenzivní péče. Poslední část se věnuje vyskytujícím se problémům při výkonu sesterského povolání a pomoci manažera při zvládání těchto problémů. Bylo stanoveno 5 cílů. Cílem 1 bylo zjistit, co sestry pracující na jednotkách intenzivní péče potřebují k tomu, aby byly ve své práci spokojené. Cíl 2 byl zmapovat způsob podpory ošetřovatelského týmu z pohledu manažerů. Cílem 3 bylo poukázat na možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cíl 4 byl identifikovat motivační faktory k práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cílem 5 bylo zjistit, zda existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu. Ke sběru dat byl zvolen kvalitativní výzkum a bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. Výzkumná otázka č.1. Co sestry pracující na JIP potřebují k tomu, aby byly při výkonu svého povolání spokojené? Výzkumná otázka č. 2. Vnímají sestry pracující na JIP rozdíl v postavení sestry na JIP a sestry na standardním oddělení? Další otázka č.3. Jaké prostředky využívá management k podpoře ošetřovatelského týmu na JIP? Otázka č. 4. Existují možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na JIP? Otázka č.5. Které konkrétní motivační faktory se podílí na spokojenosti sester pracujících na JIP? Výzkumná otázka č.6. Existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu? Byly provedeny nestandardizované rozhovory s 8 staniční sestrami a 12 směnnými sestrami pracujících na jednotkách intenzivní péči chirurgických nebo interních odděleních. Na základě analýzy výsledků byly vytvořeny odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Výsledky budou poskytnuty manažerům ve zdravotnictví i sestrám, které pracují na jednotkách intenzivní péče, jako zpětná vazba týkající se jejich náročného povolání. Mohou být podkladem pro jejich zamyšlení nad náročností péče o pacienty na jednotkách intenzivní péče a nutností vstřícného a ohleduplného přístupu k sestrám, efektivní oboustranné spolupráce a komunikace.

Role regionálního produktu v regionálním rozvoji
Moravová, Petra ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Miloš, Miloš (oponent)
Cílem této práce je návrh možností, jak využít regionální produkty pro rozvoj regionu k posílení sounáležitosti a soudržnosti s daným krajem spolu s důrazem na identitu a kulturní dědictví. Práce porovnává regionální produkty ve dvou konkrétních oblastech odlišných zemí, a to Klatovska v České republice a Pays du Revermont ve Francii. Charakterizuje konkrétní prostředí, úlohu regionálních organizací, vymezení kvality, certifikaci původu a značení regionálních tradičních potravin. Provedené kvantitativní a kvalitativní šetření ukazuje, že zájem o tradiční produkt u spotřebitelů je vysoký a je zřetelná spojitost mezi spotřebitelem, regionálním produktem a konkrétním regionem. Národní hrdost a důležitost ochrany kulturního dědictví se ukázala jako jedna z priorit dnešní doby. Výsledky práce mají umožnit praktickou využitelnost. Mohou být užitečnou informací a podkladem pro představitele města v otázkách dalšího rozvoje regionu a spolupráce v různých oblastech v rámci národní i mezinárodní úrovně.

Úkoly veřejné správy na úseku ochrany veřejného zdraví
Lepičová, Anhelina ; Pikola, Pavel (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice orgánů státní správy, které ve společnosti plní kontrolní funkci, ve snaze chránit a podporovat zdraví obyvatel a zajišťovat rovné podmínky pro uspokojování jejich každodenních potřeb. V teoretické rovině identifikuje vybrané orgány dozoru a oblasti, ve kterých působí. Orgány jsou spravované různými ministerstvy, proto je soustředěním se na praktickou složku jejich činností poukázáno na nikterak výjimečně se vyskytující duplicity v preventivní, běžné, či represivní složce jejich kontrolní činnosti, ale také na schopnost a význam vzájemné spolupráce. V praktické rovině práce upozorňuje na aktuální problematiku kompetenčních nedokonalostí v oblasti kontroly veřejného stravování. Středem pozornosti je novelizace hlavní české právní normy, zastřešující oblast bezpečnosti potravin. Několik praktických případů poukazuje na charakteristická úskalí, která s sebou přináší aplikace této normy v praxi. Opomenuty nejsou ani výhody a nevýhody, které tímto plynou pro provozovatele potravinářských podniků a jejich spotřebitele.