| |
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci
GREGOROVÁ, Alena
Gregorová, A. Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci. České Budějovice. 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce: Mgr. L. Maliňáková. Bakalářská práce se ve svém výzkumném šetření zaměřuje na informovanost sociálních pracovníků, kteří působí ve vybraných organizacích v Jindřichově Hradci o burnout, a rovněž i na to, jaká preventivní opatření byla v jednotlivých organizacích přijata, a jaká další preventivní opatření by přijata být měla. Informace byly zjišťovány od sociálních pracovníků, kteří působí v o. s. OKNA, na probační a mediační službě v Jindřichově Hradci, v Domově seniorů Otín, ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci a na Městském úřadu v Jindřichově Hradci. Výzkum práce byl kvantitativní. Formou dotazníkového šetření respondenti odpovídali také na to, zdali jsou schopni syndrom vyhoření rozpoznat a to nejenom sami na sobě, ale i u svých spolupracovníků. Teoretické kapitoly byly voleny tak, aby sloužily jako vhodný základ pro výzkumné šetření. Prostor zde byl věnován možnému vymezení pojmu syndrom vyhoření, jeho charakteristikám, fázím, příčinám a možným druhům prevence. Dále se teoretická část práce věnovala pojmu stres a profesím, které jsou syndromem vyhoření ohrožené. V souladu s výše uvedeným byly pro potřeby práce stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit více o informovanosti sociálních pracovníků vybraných zařízení na Jindřichohradecku o syndromu vyhoření v závislosti na jejich věku, vzdělání a doby strávené na tomto pracovišti, respektive na jejich praxi v sociální oblasti. Druhým cílem je zjistit, jaká preventivní opatření jsou přijata v jednotlivých zařízeních a jaká další opatření by měla podle sociálních pracovníků být přijata. ?
|
|
Křesťanské principy v sociální práci
JENŠOVSKÝ, Jiří
JENŠOVSKÝ, JIŘÍ. Bakalářská práce s názvem ? Křesťanské principy v sociální práci? Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Dr. Ing. Křišťan Alois, Th.D. První část práce se zaměřuje na možnosti snížení stresových vlivů, které na klienta působí po příchodu do pobytového sociálního zařízení. Nabízí možnosti, věřícím i nevěřícím pracovníkům zařízení jak najít cestu ke klientovy, rozpoznat jeho potřeby a pokusit se je naplnit. V druhé části práce se zaměřuji na aktivity, jako je bazální stimulace, smyslová aktivizace a ergoterapie. Tyto aktivity v práci podávám jako další možnosti zjištění inrormací o klientovi a rozvíjení vztahů pracovníka v sociálních službách či školeného terapeuta s klientem. Ve třetí části zkoumám zúčastněným pozorováním vývoj vztahu dvou věřících klientů k věřícímu a nevěřícímu sociálnímu pracovníkovi. Výzkum se zabývá reakcemi klientů v konkrétních denních situacích na pracovníka v sociálních službách (věřícího a nevěřícího). Výzkum zachycuje jednání pozorovaných klientů v různých náladách, při zdravotních obtížích, depresích nebo i v dobré náladě. Snaží se podat co nejrealističtější obraz jednání pozorovaných klientů v kontaktu s vírou a nevírou sociálního pracovníka.
|
| |
|
Důvěra ústavním institucím a spokojenost s politickou situací v říjnu 2012
Kunštát, Daniel
V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice. Kontinuální zjišťování důvěry občanů k ústavním institucím a spokojenosti s aktuální politickou situací umožňuje sledovat vývoj postojů veřejnosti v dlouhodobém časovém horizontu.
|
|
Názor veřejnosti na roli církví ve společnosti a na navrácení církevního majetku - září 2012
Ďurďovič, Martin
Do svého zářijového šetření CVVM zařadilo otázku zjišťující názor na roli církví ve společnosti a širší blok otázek týkajících se tématu navrácení církevního majetku. Předkládaná obsáhlejší tisková zpráva na jednu stranu přináší obecnou informaci o tom, nakolik se občané zajímají o problematiku navrácení církevního majetku a do jaké míry souhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi. Na druhou stranu podrobněji analyzuje, jaký by podle názoru veřejnosti měl být rozsah tohoto vyrovnání, a detailně sleduje, jaká stanoviska občané zaujímají k jednotlivým důležitým aspektům, jež debata o církevních restitucích doposud přinesla. Výzkum zjistil, že Češi církve považují za potřebné hlavně pro poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti. Se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi ale souhlasí jen asi šestina veřejnosti.
|
| |
|
Sociální problémy občanů Holýšovska a jejich posouzení dle zákona o hmotné nouzi
ŽÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se svým obsahem zaměřuje na sociální problémy občanů Holýšovska a jejich posouzení dle zákona o pomoci v hmotné nouzi. V teoretické části jsem nastínila základní aspekty sociální politiky, chudoby, řešení chudoby a dále právní úpravy dané problematiky. Cílem práce bylo zmapovat strukturu příjemců dávek hmotné nouze v regionu a zjistit účinnost a využívání proaktivizačních opatření daných zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi vůči žadatelům dávek. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní i kvalitativní výzkum. U kvantitativního šetření bylo jako metoda sběru dat zvoleno dotazování, technika řízený rozhovor s 51 příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi. Odpovědi byly vyhodnoceny a prezentovány v bakalářské práci pomocí grafů a tabulek. V rámci sekundární analýzy dat jsem se zaměřila na sociální stav respondentů, jejich věk, dobu nezaměstnanosti, dobu pobírání příspěvku na živobytí a vzdělání respondentů. Na základě vytyčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Hypotéza č. 1 předpokládala, že nejvíce příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi má jen základní vzdělání. Tato hypotéza se nepotvrdila. V regionu Holýšov jsou nejvíce postiženy hmotnou nouzí osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Hypotéza č. 2 předpokládala, že institut veřejné služby nevykazuje očekávané efekty. Tato hypotéza byla potvrzena jak výsledkem dotazování vedeného s příjemci dávek hmotné nouze, tak výsledky získanými z rozhovorů s představiteli místních samospráv. U kvalitativního výzkumu jsem použila metodu dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru s devíti představiteli místních samospráv. Vzhledem k použitému výzkumu byla hypotéza stanovena až na konci výzkumného šetření. Hypotéza č. 3: Vzestup nezaměstnanosti donutí představitele obcí realizovat institut veřejné služby. Výsledky práce mohou být využity k zvýšení informovanosti veřejnosti i představitelů samospráv o proaktivizačních nástrojích daných zákonem o pomoci v hmotné nouzi a o možnostech občanů získat pomoc v případě nedostatečných příjmů. Dále mohou sloužit jako zdroj informací o problematice poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi pro Městský úřad Holýšov a Krajský úřad Plzeňského kraje.
|
| |
|
Výzkum bydlení v ČR – ekonomické a sociální aspekty
Sunega, Petr
První část příspěvku představuje činnost týmu Socioekonomie bydlení, a druhá část prezentuje příklad výsledků jeho práce, které byly publikovány v publikaci „Standardy bydlení 2002/2003. Finanční dostupnost a postoje občanů“. Třetí část obsahuje analýzu vertikální efektivnosti vybraných programů podpory bydlení v ČR, a tedy zejména distribuce podpory mezi různě definovanými příjmovými skupinami domácností.
|
host ::
