|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
|
Změny v německé zahraniční politice po ruské invazi na Ukrajinu
Čepelková, Kristýna ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu německé zahraniční politiky. Zásadní otázkou, kterou se práce zabývá, je Jaké důvody vedou Německo ke změně v zahraniční politice? Pomocí analýzy faktorů, které v roce 1991 vedly Spolkovou republiku k účasti na (z pohledu mezinárodního práva nelegální) operaci Allied Force, a změnily tak německou zahraniční politiku, zjišťuji, jaké důvody sehrály roli v rozhodování spolkových politiků o pomoci Ukrajině v jejím boji s Ruskem. SRN dlouhodobě neposílala zbraně a vojenský materiál do válečných zón, proto přistoupením na pomoc Ukrajině znovu změnila směřování své zahraniční politiky. Z provedené analýzy vyplývá, že pro německou zahraniční politiku jsou určující především tři skupiny důvodů, a to normativní - "nikdy sami" a "nikdy znovu". Dalším důvodem je závazek vůči mezinárodním a evropským institucím, a nakonec i vlastní zájmy Německa. Při rozhodování, zdali se přidat ke světové pomoci Ukrajině, tím však porušit svoji zahraniční politiku, hrály roli dva normativní koncepty vycházející z komplikované německé minulosti. Berlín "nikdy znovu" (nie wieder) nechce vést válku nebo způsobit další Auschwitz a nechce být již "nikdy sám" (nie wieder allein). Ke změně v německé zahraniční politice došlo i proto, že Spolková republika a její politici si uvědomují své...
|
|
| |
|
|
Shaping the Europeanization in Diplomacy: Development of the Czech "Dissident Tradition" in European-Related ideas
Yang, Zihan ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá vývojem disidentských myšlenek spojených s Evropou a vztahem mezi těmito myšlenkami a praxí české europeizace, zejména v oblasti zahraniční politiky. Cílem diplomové práce je analyzovat, zda tyto rozvíjející myšlenky sloužily jako teoretický základ pro pozdější zahraničněpolitickou praxi spojenou s Evropou, a to jak z hlediska aktivit disidentských politiků, tak z hlediska návaznosti diplomatických paradigmat a ideologií v širším časovém rozpětí. Proto tato práce zaujímá reflexivní postoj a zkoumá vývoj idejí souvisejících s Evropou tří vybraných českých disidentů (Václav Havel, Jiří Dienstbier a Petr Pithart) v chronologickém pořadí. Následně analyzuje, jak se tyto ideje měnily v politické praxi a reflexi disidentů po roce 1989. Tři vybraní disidenti jsou známými osobnostmi jak v politické sféře, tak mezi disidenty, a jejich literatura významně přispěla k tomuto tématu, čímž se jejich názory staly reprezentativními v rámci tohoto výzkumného tématu. Práce dochází k závěru, že evropský diskurz disidentů měl hluboké historické a filozofické kořeny a že toto pozadí v kombinaci s historickými událostmi během studené války (např. helsinský proces) mělo významný vliv na jejich politickou praxi spojenou s Evropou v letech 1989-1992; tento vliv nebyl zcela odložen se jejich...
|
|
|
Vliv Evropské unie na nečlenské evropské státy
LINHART, Tomáš
Diplomová práce s názvem "Vliv Evropské unie na nečlenské evropské státy" se zabývá vzájemnými vztahy této instituce s vybranými nečlenskými státy Evropy, přesněji pak Srbské republiky, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Text definuje zahraniční politiky Evropské unie a zjišťuje její politicko-právní dynamiku a vzájemné propojení s preferovanými evropskými státy. Diplomová práce má za cíl zjistit ekonomicko-hospodářské a environmentální vztahy mezi zmíněnými hráči. Další ambicí práce je uvést současné bilaterální vztahy, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a popisovat vzájemné ovlivňování legislativního rámce v daných oblastech. Diplomová práce představuje kooperaci EU s nečlenskými státy, respektive popisuje existující vazby v mnoha oblastech a přináší okolnosti zamítnutí členství Norského království do této struktury, odůvodnění vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a opuštění od mnohaletého členství, a naopak zájmy Srbské republiky stát se rovnocenným členem a partnerem Evropské unie po vzoru jiných členských států. Vedle nezbytného historického vhledu do integračního vývoje Evropské unie je podstatnou částí diplomové práce zdůvodnění stále trvajícího nebo nově vzniklého nečlenství vybraných evropských států v EU. V souvislosti s tím však existuje četná spolupráce společenství s jednotlivými státy, a právě na tyto vzájemné kooperace text práce míří. Diplomová práce posuzuje nejen vztahy a důvody, ale i výhody proč být, či nebýt členem Evropské unie. Zároveň je komplexním textem pro oblast Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Společné bezpečnostní a obranné politiky, zahraniční politiky a Evropské politiky sousedství.
|
|
|
U.S. Foreign Policy towards Cuba
Kolčavová, Barbora
Cílem této diplomové práce je analýza vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Kubou, a objasnění politického vývoje jak Kuby, tak Spojených Států, a změny v zahraniční politice Spojených Států vůči Kubě od roku 1898. Diplomová práce se zaměřuje na hlavní historické mezníky a zákony, které se podílely na formování americko-kubánských vztahů. Práce zohledňuje postoj k zahraniční politice vybraných amerických prezidentů, a politiku zadržování komunismu, podporu veřejnosti vůči politice vůči Kubě, a pozici Kubánských emigrantů v zemi. Závěr práce předkládá diskuzi získaných faktů.
|
|
|
Zahraniční politika ČR: případová studie Palestiny a Jemenu
Hrubý, Michal
Tato práce se zabývá zkoumáním zahraniční politiky České republiky vůči dvěma blízkovýchodním teritoriím, k Jemenu a Palestině. Práce zkoumá rovinu ekonomické spolupráce, jež zahrnuje také prodej vojenského materiálu, dále práce zkoumá oblast lidských práv a oblast rozvojové pomoci. Další oblastí zkoumání je přístup ČR k zemím, jež mají na situace v Jemenu a Palestině silný vliv, k Saudské Arábii a Izraeli. Cílem práce je pomocí komparace zahraniční politiky ČR vůči těmto dvěma zemím zjistit, jestli je politika vůči těmto zemím kontinuální a zda je řízená ekonomickými zájmy.
|
|
|
Změna zahraniční politiky Egypta - Mírový proces na Blízkém východě
Grégrová, Romana
Cílem bakalářské práce je porovnat změnu zahraniční politiky dvou egyptských prezidentů Gamála Násira a Anwara as-Sadáta se zaměřením na arabsko-izraelský konflikt. Práce je členěna na tři části. V první, teoretické části, jsou popsány teorie konfliktů, teorie mezinárodních vztahů a zahraničních politik a demografie v kontextu bezpečnosti. Ve druhé části je analyzována egyptská zahraniční politika prezidentů Gamála Násira a Anwara as-Sadáta, stručný vývoj Egypta od 80. let a postoje Egypta a Izraele ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Pozornost je zde soustředěna také na ekonomický vývoj a spolupráci a na demografický vývoj a jeho vliv na bezpečnost. Návrhová část identifikuje současné hrozby regionu jako je Islámský stát a demografická struktura obyvatelstva a predikuje jejich řešení do budoucna.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.