|
|
Tělo (intimita)
Kojetská, Monika ; Pepe, Dita (oponent) ; Hlavenka, Tomáš (vedoucí práce)
Touto sérií navazuji na mou předchozí tvorbu, ve které se zabývám ženským tělem. Zachycuji tělo v intimních momentech -avšak šifruji ho, aby ho už skoro nebylo znát. V obrazech využívám lehkou ironii a nadsázku. V této sérii pracuji s ženským tělem jako s objektem voyera,který kulatým průhledem čočkou, dalekohledem, nebo fotoaparátem ženu pozoruje. Vše ale udržuji v abstrahované a stylizované poloze. Pracuji s šifrou, díky které vnímáme zprvu obraz jako barevné a tvarové malířské formy pozvolna rozkrývající ženské tělo. Využívám větší míru abstrahovanosti, kdy formy těla balancují na hraně mezi figurálností a abstrakcí. Baví mě moment, kdy v obraze není vše čitelné na první pohled. Chci, aby divák tělo hledal, objevoval a zkoumal. Nejde mi o zachycení krásy těla, ani jeho reálné vizuální podoby. Pracuji spíše s lehkou ironií voyeurských pohledů právě zvolením některých deformací částí těla.
|
|
|
Sborník: Až já budu velká
Fiedlerová, Anna ; Vítková, Lenka (oponent) ; Štindlová, Marie (vedoucí práce)
Praktická část bakalářské práce spočívá v realizaci série maleb, kreseb a fotografií reflektujících téma odchodu z domova a hledání nového. Dále se nad celým autobiografickým příběhem vznáší lidová píseň „Až já budu velká“. Tematizována je i postava selky a její povolání, cíle a postoje, protože právě ona se stává společníkem a rádcem autorky.
|
|
|
Ženy ve vedoucích pozicích a možnosti slaďování práce a soukromého života
Šestáková, Romana ; Muzikant, Martin (oponent) ; Rašticová, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou žen ve vedoucích pozicích a možnostmi slaďování práce a soukromého života. Práce se v teoretické rovině zaobírá problematikou genderu se zaměřením na ženy v manažerských pozicích. V praktické části pak podrobně analyzuje postavení žen manažerek ve vybraném podniku, a to prostřednictvím studia vnitropodnikových materiálů, směrnic a dále pak i za použití dotazníků a rozhovorů se ženami a muži v řídících funkcích. V diplomové práci jsou analyzovány postoje mužů a žen ve vedoucích pozicích s akcentem na slaďování zaměstnání a soukromého života. V závěru práce jsou navržena řešení pro uplatnění žen ve vedoucích pozicích.
|
|
| |
|
|
V tichu
Richterová, Nela ; Kleinerová, Klára (oponent) ; Kohoutková, Karolína (vedoucí práce)
V bakalářské práci se zabývám ochlupením ženského a mužského těla. Hledám chlupatá místa na těle muže, která jsou symbolem mužnosti, jako jsou hruď, pupík a brada. Se stejnými částmi pracuji i u ženského těla. Odlévám je do latexu a postupně je nechávám zarůstat chlupy. Vznikají tak doplňky dámského šatníku, které však nezahalují nechtěné rašící chloupky, ale ukazují je na odiv a zdůrazňují tak ženskou krásu.
|
|
|
Psychosociální faktory ovlivňující užívání alkoholu u žen v období menopauzy
Janečková, Dana ; Kuda, Aleš (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Východiska: Užívání alkoholu v období menopauzy u žen je velmi málo zmapováno. Klimakterium a přechod z reprodukčního života do života bez menzes jsou spojeny s mnoha nejen zdravotními výzvami. Cíl: Cílem výzkumu bylo zmapovat souvislosti mezi užíváním alkoholu a obdobím menopauzy. Design práce: Kvantitativní výzkum je založen na analýze dat získaných prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo na facebookových stránkách Menopauza není pauza. Součástí dotazníku byly dva standardizované dotazníky, a to Kuppermanův index a Test pro identifikaci poruch způsobených užíváním alkoholu AUDIT. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl složen z 89 respondentek v rozmezí od 40 - 55 let. Tento soubor byl dále rozdělen na dvě skupiny, a to na ženy, které prošly menopauzou (n = 35) a na ženy, které menopauzou neprošly (n = 54). Metody: Deskriptivní analýza byla provedena metodami popisné statistiky. Stanovené hypotézy byly ověřovány pomocí Spearmanova neparametrického korelačního koeficientu a jeho testu statistické významnosti. Dále byl použitý Shapiro-Wilkův test a Mann-Whitney U test. Výsledky: První hypotéza zkoumala vztah mezi hodnotou Kuppermanova indexu a počtem negativních změn. Statistický test neprokázal významnou souvislost mezi počtem negativních změn u žen a Kuppermanovým indexem....
|
|
|
Obrazy ženství v artefaktech žen
NOVOTNÁ, Silvie
Bakalářská práce se zabývá ztvárněním obrazů ženství v jeho různých aspektech ve výtvarných artefaktech žen. Teoretická část se zaměřuje na teoretická východiska a opírá se především o feministické přístupy v psychoterapii a arteterapii. Teoretická část stanovuje témata, která jsou sledována ve výzkumné části ve výtvarných pracích respondentek. Analýza artefaktů je provedena v souladu s postupy projektivně-intervenčního přístupu v arteterapii s podstatným zapojením feministické perspektivy do interpretačních postupů.
|
|
|
Harmonizace pracovního a rodinného života u žen na manažerských pozicích
Kučerová, Jana ; Michalík, David (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent)
Práce se zaměřuje na téma sladění rodiny a pracovních povinností u žen na manažerských pozicích. Je čerpáno z oblasti psychologie práce a organizace v teoretické části a z osobních zkušeností manažerek v empirické části. Práce rozpracovává význam práce v současné společnosti, její proměny a zvyšující se nároky na jedince. Dále jsou vyzdvižena témata ženy v managementu a společenská očekávání od ženy. Pomocí kvalitativního výzkumu s použitím polostrukturovaného rozhovoru byly zjišťovány využívané strategie u 7 žen v reálných podmínkách. Dospělo se k závěru, že jako klíčové se pro téma harmonizace jeví podpora od partnera, podpůrné rodinné zázemí, potřeba seberealizace v práci, využívání flexibilních forem pracovního úvazku a zejména využívání moderních technologií mimo pracoviště. Byla zaznamenána nejen tvrdá data, ale také pocity žen plynoucích z budování kariéry a dosahování pracovních úspěchů. Klíčová slova práce, žena, management, harmonizace rodiny a práce, vedení, děti
|
|
|
Fenomén feminizácie v prostredí zdravotníctva
Kirsch, Stela ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Predložená diplomová práca sa zameriava na identifikovanie rodovo podmienených špecifík v zdravotníctve, konkrétne vo výseku managementu zdravotníckej inštitúcie ako starostlivej inštitúcie. V teoretickej časti sme vymedzili pojem feminizmu a predstavili sme feministické stanoviská. Predstavili sme problematiku gendru a opísali sme medicínu ako feminizované prostredie. Zamerali sme sa aj na legislatívne vymedzenie práce v zdravotníctve z hľadiska managementu a v neposlednom rade sme definovali stereotypy. V uskutočnenom kvalitatívnom výskume sme pomocou neštruktúrovaných rozhovorov so zdravotníckymi profesionálkami (zdravotnými sestrami a lekárkami) z Českej a Slovenskej republiky, skúmali rodovo podmienené špecifiká v zdravotníctve. Z výskumu vyplynulo, že v zdravotníctve sa rodové špecifiká objavujú, a to v oblasti deľby práce, vplyvov na výber zamestnania, rovnosti a nerovnosti, výberu pozície a v oblasti poskytovania starostlivosti. V závere práce prinášam odporúčania na využívanie nástrojov managementu ako prostriedkov k prekonávaniu bariér rovnosti v kontexte starostlivej inštitúcie. Kľúčové slová Feminizmus, fenomén feminizácie, zdravotníctvo, žena, gender, starostlivá inštitúcia, management, rodovo podmienené špecifiká, zdravotnícky profesionál, zdravotná sestra, lekárka.
|
|
|
Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života
BELEŠOVÁ, Romana
Klimakterium je období, které je vnímáno jako přirozená součást životního cyklu ženy. Prožívání tohoto období je individuální, liší se i intenzitou prožitku, na kterém se podílí řada faktorů. K těm nejvýznamnějším faktorům lze přiřadit faktory biologické, genetické, životního stylu, rodinného prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, zaměstnání a také etnické a kulturní vlivy. Uvedené faktory se podílí na výskytu symptomů a změn v životě žen. K posouzení a hodnocení kvality života a kvality zdraví u žen jsou zdravotníkům k dispozici měřící nástroje. Cílem disertační práce bylo zmapovat využití hodnotících nástrojů u žen v období klimakteria, analyzovat symptomy ovlivňující kvalitu života, vytvořit edukační program pro ženy a zjistit, zda edukace ovlivní znalosti žen o problematice klimakteria. Výzkum byl realizován v kombinaci dvou výzkumných metod - kvantitativní a kvalitativní. Design výzkumu byl smíšený, zpočátku byl proveden kvantitativní výzkum a následně byl aplikován výzkum kvalitativní, jehož součástí bylo vytvoření intervenčního programu pro ženy. U kvantitativního výzkumu se jednalo o design deskriptivní průřezové studie. Design popisné kvalitativní studie byl využit pro kvalitativní výzkum. Pro metodiku kvalitativního výzkumu posloužily Standardy pro kvalitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byl stanoven výzkumný soubor I, který tvořily ženy s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a byly ve věku 45-65 let. Pro tyto respondentky byly určeny standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHQ a nestandardizovaný dotazník. Analýza dat byla zhotovena pomocí programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Kvalitativní výzkum byl realizován ve dvou etapách. První část výzkumu proběhla před realizací edukačního programu a druhá část výzkumu se uskutečnila 3 měsíce po absolvování edukačního programu. Pro analýzu kvalitativního výzkumu byly aplikovány prvky zakotvené teorie za využití otevřeného a axiálního kódování. Výzkumné soubory kvalitativního výzkumu byly dva. Výzkumný soubor II byl tvořen ženami ve věku 45-55 let. Výzkumný soubor III se skládal z porodních asistentek pracujících v primární péči. V porodní asistenci v klinické praxi nejsou využívány měřící nástroje za účelem vyhodnocení kvality života a kvality zdraví žen v období klimakteria. V naší kvantitativní studii ženy hodnotily kvalitu života převážně jako dobrou. Při posuzování jednotlivých domén za využití nástroje WHOQOL-BREF ženy nejlépe hodnotily jejich fyzický stav na rozdíl od prostředí, ve kterém žily, to hodnotily nejhůře. Při klasifikaci zdraví na základě porovnání jednotlivých dimenzí při uplatnění standardizovaného nástroje WHQ ženy zmiňovaly jako obtěžující vasomotorické symptomy oproti úzkosti/obavám, které je tolik nezatěžovaly. V kvalitativní části výzkumu posuzovaly ženy jako nejčastější symptomy návaly horka, noční pocení, změny nálad, narušený spánek, přibývání na tělesné hmotnosti, psychické a kognitivní změny. Závěr: V rámci studie byla na základě výsledků vytvořena edukační brožura pro ženy, která poskytla ženám informace o problematice klimakteria, o příznacích, o diagnostice, možnostech léčby a režimových opatřeních. Zároveň byl jako součást výzkumného šetření připraven pro ženy edukační program, zaměřený na podrobnější informace, cílené na klimakterické symptomy, na diagnostiku, terapii a na využití režimových opatření, nefarmakologických možností k mírnění klimakterických obtíží. V této oblasti zastává významnou roli porodní asistentka, která by v rámci svých kompetencí měla ženy vést k tomu, aby akceptovaly pozitivní postoje k problematice klimakteria, využívaly získaných znalostí k ovlivnění změn, které s sebou klimakterium přináší.
|
host ::
RSS.