Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dvoukřídlí v potravních sítích mokřadních ekosystémů
Pijálková, Helena ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Vojtěch (oponent)
V mokřadních ekosystémech nalezneme řadu čeledí dvoukřídlého hmyzu (Diptera), kteří působí na skoro všech trofických úrovních jako rozkladači, býložravci i predátoři. Vyznačují se ohromnou ekologickou diverzitou larev, jež se mohou svými životními strategiemi lišit i v rámci čeledi. Dospělci dvoukřídlého hmyzu pak tvoří významnou spojku mezi vodním prostředím mokřadu a suchozemským okolím jako opylovači, predátoři a potrava pro mnoho jiných živočichů včetně člověka. Z hlediska potravních sítí mokřadních ekosystémů se dosavadní výzkum věnoval převážně několika ekonomicky významným skupinám dvoukřídlých, jako komárům přenášejícím závažné choroby nebo vysoce abundantním pakomárům, případně roli dvoukřídlých v přenosu těžkých kovů a jiných toxických látek z mokřadů do okolí. Celková diverzita dvoukřídlého hmyzu mokřadních ekosystémů však zůstává nedostatečně prostudována. Zkoumat nejen hmyz v rámci potravních sítí je důležité např. pro simulaci dopadů možných změn v ekosystémech jako jsou introdukce nebo vymizení určitých druhů. Jsou tedy zapotřebí další výzkumy, abychom pochopili, jaký vliv mají které linie dvoukřídlého hmyzu na společenstva nejen mokřadů, ale i jejich okolí. Klíčová slova: Dvoukřídlí, mokřady, ekologické sítě, detritivorie, herbivorie, predace
Význam a využití mokřadních rostlin v historii a v současnosti
KOZÁK, Martin
Tato práce se zabývá rešerší na téma význam a využití mokřadních rostlin v historii a současnosti. Cílem práce je shromáždění informací a kritické posouzení informací o významu mokřadních rostlin pro lidskou společnost v minulosti a v současnosti včetně způsobů jejich využití. Rešerše navazuje na existující zpracování tématu v českém jazyce a rozšiřuje ho o informace publikované v cizojazyčné vědecké a odborné literatuře za posledních 20 let a shrnuje poznatky zejména o mokřadech, užitkových, invazních a ohrožených mokřadních rostlinách.
Přehled revitalizací mokřadů v rámci Operačního programu Životní prostředí
JIRKA, Petr
Tato práce se zabývá rešerší mokřadů a jejich revitalizacemi a také informacemi o provedených projektech hrazených OPŽP za programové období 2007-2013. Cílem práce je shromáždit informace o provedených projektech revitalizací mokřadů hrazených z OP Životní prostředí.
Vybrané projekty revitalizací a tvorby mokřadů v západních Čechách
CIBULKOVÁ, Karolína
Tato práce se zabývá rešerší a hodnocením praktických projektů revitalizace mokřadů na zemědělské půdě. Cílem práce je shromáždění informací ze čtyř projektů zabývajících se revitalizacemi vodních toků a tvorbě mokřadů v západních Čechách.
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami
Bečvář, Viktor ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami může být důležitým faktorem v dnešních mokřadních ekosystémech. V některých situacích tento vztah určuje, zda je konkrétní stanoviště ještě pro ptáky vhodné či nikoliv. Sdílenou potravní složkou jsou často velcí vodní bezobratlí živočichové. Situace, kdy konkrétní druhy vodních ptáků a ryb soupeří právě o tento potravní zdroj, jsou zdokumentovány z mnoha různých sladkovodních habitatů. Ryby jsou ve využívání potravních zdrojů často efektivnější až do té míry, kdy lze tento vztah nazývat kompeticí asymetrickou. Úroveň kompetice může být zároveň ovlivňována různými okolními vlivy prostředí nebo vlastnostmi přítomných rybích a ptačích populací. Poznatky získané při studiu tohoto vztahu mohou být následně využity při péči o chráněná území i komerčně využívané vodní plochy.
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
Vliv vysychání a zarůstání mokřadů mírného pásu na diverzitu a početnost ptáků
Tuháček, Filip ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Mokřadní ekosystémy jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů. Jejich biodiverzita souvisí zejména s jejich různorodou podobou, která mnohdy dokáže podporovat velké množství organismů, včetně ptáků. Vzhled a adaptace tato zvířata připravila na život ve vodních podmínkách, některé druhy se staly přímo závislými na vodním prostředí. Mokřady jsou jimi využívány při shá- nění potravy, rozmnožování i hnízdění a různé druhy ptáků vyžadují i rozdílné podmínky prostředí, jejichž výhodnost se pro jednotlivé skupiny ptáků může v závislosti na jejich ekologii lišit. Vysy- chání a zarůstání mokřadů představuje pro tyto ekosystémy hrozbu a přítomné ptáky ovlivňuje v různé míře právě vzhledem k jejich různorodým adaptacím a schopnostem. Efektivita lovu, a stejně tak dostupnost potravy, může být ovlivněna změnami v rostlinném společenstvu, jeho roz- sahu i hustotě a v hloubce vody. Tyto proměny mohou mít různý vliv i na hnízdění ptáků, jednak s ohledem na výběr hnízdiště, jednak i na přežití a úspěšnost hnízd, hlavně co se predace týče, jež je zvýšena s nižší hloubkou vody i nižším zakrytím hnízd. Vlivy těchto habitatových proměn však nelze mezi všemi ptačími druhy zobecňovat a v případě managementu je třeba na tyto poznatky pamatovat. Možností je vytváření nových mokřadních oblastí nebo obnova, kdy se...
Návrh protierozních a protipovodňových opatření v k. ú. Palkovice
Ujházy, Adriana ; Uhrová,, Jana (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem protierozních a protipovodňových opatření v katastrálním území Palkovice. Požadavek na zhotovení vzešel od obce Palkovice, kde je vzhledem k situování vesnice, podhůří Beskyd, velmi sklonitý terén. Navíc se zde vyskytují větší půdní celky bez jakéhokoli protierozního opatření, což vede k degradaci a snižování výnosů půdy. V úvodu práce jsou shrnuty požadované cíle, které mají být splněny. Poté se práce zabývá popisem a analýzou stávajícího stavu obce a následně jeho řešením. Řešení technických opatření je zakresleno v situaci a podrobněji zpracováno. Tyto výkresy jsou pak přiloženy jako příloha. V závěru je shrnut obsah práce, dosažené cíle a přínosy.
Podmínky ovlivňující tvorbu rašeliny v kontextu obnovy rašelinných luk
Krejčová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Picek, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl objasnit a popsat podmínky, které jsou nezbytné pro zachování a obnovu rašelinného půdního horizontu. Podstatou práce je srovnání tří typů ploch. Byly porovnávány lokality, které prošly hydromelioračním zásahem a následně byly zpětně revitalizovány. Dále plochy, které prošly hydromelioračním zásahem a nikdy nebyly revitalizovány a funkční podzemní drenáž je zde stále přítomna. Třetím typem ploch byly neodvodněné lokality, na kterých byly zachovány původní rašelinné horizonty. Ukázalo se, že rozdíl ve výšce hladiny podzemní vody je patrný mezi plochami odvodněnými a odvodněnými. Avšak na odvodněných plochách se neukázal signifikantní rozdíl mezi plochami revitalizovanými a nerevitalizovanými. Výsledky potvrdili, že druhy Sphagnum spp., který se nejvíce podílí na vzniku rašeliny, dominuje v rostlinném společenství při výškách hladiny podzemní vody menší než 25 cm. Pokud je výška hladiny podzemní vody níž než 25 cm pod povrchem, Sphagnum spp. se velmi rychle ztrácí a dochází tak k degradaci rašelinných půdních horizontů. Práce také ukázala, že výška vodní hladiny přímo ovlivňuje rostlinná společenstva, která více či méně podporují akumulaci uhlíku v půdě, avšak vodní hladina a anaerobní podmínky nemají přímý vliv na hromadění uhlíku v půdě a ovlivňují pouze skladbu vegetace.
Revitalizace rašelin a mokřadů: postupy a monitoring efektivity
Skalníková, Andrea ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Rašeliniště a mokřady jsou významným krajinným prvkem a z toho důvodu je třeba je chránit a pečovat o ně. Ochrana a revitalizace mokřadů je dlouhodobě realizována v některých českých chráněných územích. Tato práce má za cíl zjistit, zda také v dalších oblastech střední Evropy jsou uplatňovány podobné koncepty revitalizace mokřadů, a jaké výsledky jsou dosaženy. V první části práce je popsána funkce rašelinišť a mokřadů v přírodě a jaké zásahy byly na mokřadech provedeny. Rešerše popisuje dosavadní revitalizační opatření, která byla na rašeliništích uplatněna a shrnuje jejich úspěšnost. V druhé části práce jsou vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření a podrobně rozebrány jednotlivé otázky, které se věnují postupům, monitoringu a hodnocení efektivity revitalizací a míře degradace jednotlivých území. Diskutována je kvalita koncepčního plánování a rozlišnost přístupů k ochraně a revitalizaci mokřadů a rašelinišť v jednotlivých zemích. Klíčová slova: revitalizace, monitoring efektivity, rašeliniště, mokřady

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.