|
|
Vliv vzdělání na délku trvání nezaměstnanosti v ČR.
Komrsová, Šárka ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pichaničová, Ludmila (oponent)
Obecným cílem práce je analyzovat faktory, které determinují délku trvání nezaměstnanosti na současném trhu práce v ČR. Specifickým úkolem této práce je pak analyzovat vztah mezi dosaženým vzděláním a délkou trvání nezaměstnanosti v ČR. Dle teorie lidského kapitálu chicagské školy je u pracovníků s vyšším dosaženým vzděláním sledována nižší nezaměstnanost a efektivnější hledání volných pracovních míst. Na základě této teorie si bakalářská práce klade za cíl ověřit hypotézu, zda dosažené vzdělání skutečně ovlivňuje délku znovunalezení práce i v případě ČR. Tuto hypotézu o vztahu dosaženého vzdělání a délky trvání nezaměstnanosti v ČR se snažím ověřit na datech poskytnutých Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jedná se o čtvrtletní data od 2. čtvrtletí 2009 do 4. čtvrtletí 2011. V souladu s empirickými studiemi bylo prokázáno, že uchazeči s vyšším dosaženým vzděláním vykazují kratší dobu trvání nezaměstnanosti. U uchazečů s vyšším dosaženým vzděláním roste pravděpodobnost, že si uchazeč nalezne zaměstnání rychleji než uchazeč s nižším vzděláním. Základní hypotéza práce byla potvrzena. Dále bylo z dat zjištěno, že podíl evidovaných na úřadu práce s vyšším dosaženým vzděláním klesá s delším časem evidence. Naopak podíl uchazečů s nízkým dosaženým vzděláním se s rostoucí dobou evidence zvyšuje. V případě proměnné pohlaví mají muži kratší čas hledání nového zaměstnání.
|
|
|
Vliv příjmu na subjektivně hodnocené zdraví, příklad České republiky
Hájková, Eva ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce zkoumá vztah mezi osobním příjmem jedince a jeho subjektivně hodnoceným zdravím na datech z ISSP z roku 2012 pro Českou republiku, přičemž vychází z hypotézy absolutního příjmu. Bylo zjištěno, že vyšší příjem je spojen s lepším SRH, ovšem z důvodu nemožnosti jasně určit směr kauzality se jedná pouze o korelaci. Vyšší vzdělání je také spojeno s lepším SRH, naopak s rostoucím věkem jedince se SRH zhoršuje. Nebyl nalezen rozdíl ve zdraví mezi českými muži a ženami. Dlouhodobá nemoc, zdravotní problémy v poslední době, BMI a zdravý životní styl jsou také faktory významně ovlivňující subjektivní zdraví jedince.
|
|
|
Existuje spojení mezi specifickým židovským lidským kapitálem a sekulárními úspěchy Židů ve Spojených Státech?
Ritterová, Zuzana ; Minárik, Pavol (vedoucí práce) ; Hladík, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce poukazuje na skutečnost, že vyšší příjmy amerických Židů jsou odvozeny od určitých specifických faktorů. Otázka zní, zda existuje nějaký specifický druh lidského kapitálu, který příjmy Židů ovlivňuje, a pokud ano, jak se liší od běžného lidského kapitálu všech ostatních. Pro nalezení odpovědi na tuto otázku, budu v práci analyzovat jak příjmy Amerických Židovských mužů a žen, tak příjmy běžných Američanů bez závislosti na náboženství. Kromě dokazování důležitosti a vlivu vzdělání, jsou v textu zmíněny také vlivy dalších faktorů, které mohou příjmy zvyšovat nebo naopak snižovat. Tato práce obohacuje téma analýzou kvalitativních údajů, čímž vyplňuje některé mezery v již existujícím výzkumu.
|
|
|
Ekonomie zdravotnictví: Co nás zabíjí a co uzdravuje?
Janovský, Stanislav ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Práce se zabývá produkční funkcí zdraví. Je zkoumán vliv zdravotní péče, životního stylu, socioekonomického statusu a environmentálních faktorů na úmrtnost a očekávanou dobu dožití obyvatel České republiky. Analýza je provedena pomocí lineární regrese časových řad let 1993--2011. Zdravotní péče je měřena pomocí výdajů na zdravotnictví či nefinančními ukazateli, počtem lékařů a spotřebou léčiv v doporučených denních dávkách. Výsledky naznačují, že vyšší výdaje na zdravotnictví zvyšují úmrtnost a snižují očekávanou dobu dožití. Vyšší počet lékařů a vyšší spotřeba léčiv v doporučených denních dávkách naopak zdravotní stav populace zlepšují. To může značit neefektivitu či korupci ve zdravotnictví. Mezi významné faktory pozitivně ovlivňující zdravotní stav populace dále patří bohatství, vzdělání a spotřeba ovoce a zeleniny, negativně působí kouření cigaret. Zdravotní politika by se proto měla zaměřit nejen na efektivní alokaci výdajů na zdravotnictví, ale i na životní styl a socioekonomický status obyvatel. Limitem analýzy jsou krátké časové řady neumožňující užití zpožděných vysvětlujících proměnných.
|
|
|
Lidský kapitál a ochota investovat do vzdělání
Kras, Jakub ; Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Teoretická část práce popisuje teorii lidského kapitálu a investic do vzdělání. Empirická analýza se zabývá faktory, které ovlivňují rozhodování žáků středních škol z Teplic a Prahy, zda studovat na vysoké škole, nebo nikoliv. Analýza je prováděna na datech získaných prostřednictvím dotazníkového šetření ze čtyř typů středních škol: gymnázium, střední škola průmyslová, zdravotní a obchodní akademie. Mezi hlavní faktory patří typ střední školy, příjem rodičů, náklady na studium, očekávaná budoucí mzda, vzdělání rodičů. Analýza prokázala, že žáci z Prahy chtějí častěji studovat na vysoké škole než tepličtí žáci. Pro žáky z Teplic hrají významnější roli při rozhodování faktory týkající se typu střední školy, nákladů na studium, vzdělání otce. Pro pražské žáky jsou významnější, mimo jiné, faktory spojené s budoucí mzdou a vzděláním matky.
|
|
|
Střední školství v ČR a komparace veřejného a soukromého způsobu financování
Zindulka, Martin ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Bayer, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola se zabývá vývojem středního vzdělávání v České republice. Druhá část má za cíl poskytnout informace o systému středního vzdělávání, jednotlivým druhům středních škol podle jejich zaměření, druhu zřizovatele a způsobu jakým jsou financovány. V poslední části bude provedena komparační analýza dvou vybraných středních škol a to veřejného gymnázia Špitálská v Praze a soukromého Rakouského gymnázia taktéž v Praze.
|
|
|
Vliv vysokoškolského vzdělání žen na míru sňatečnosti v České republice
Vostárková, Julie ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Matějka, Marek (oponent)
Cílem práce je ověřit, zda-li má vysokoškolské vzdělání žen vliv na míru sňatečnosti. Tato hypotéza je zkoumána na datech České republiky ve sledovaném období 1993-2010, Regresní analýza potvrdila existenci tohoto vlivu. Jak základní vzdělání, tak i vysokoškolské vzdělání žen působí pozitivně na míru uzavírání sňatků, avšak vysokoškolské ovlivňuje sňatečnost větší mírou. V modelu jsou dále zahrnuty proměnné jako nezaměstnanost žen, počet nemanželských dětí, předmanželské koncepce a výše rodičovských příspěvků.
|
|
|
Demografické faktory ekonomického růstu
Fabiánová, Jana ; Sixta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zbranek, Jaroslav (oponent)
Vývoj ekonomické situace v posledních letech vyvolává celou řadu otázek, zejména jaké faktory na tento vývoj působí a zda je možné je nějak ovlivnit. Předkládaná práce se zabývá demografickými faktory ekonomického růstu, tedy činiteli, které jsou spojeny s obyvatelstvem a mohou mít vliv na ekonomiku země. Hlavním cílem práce je nejprve demografické faktory přesněji identifikovat a analyzovat jejich vývoj v České republice od počátku 90. let 20. století po současnost. Dále je zkoumán vývoj ekonomiky a následně ukazatele ekonomické aktivity v třídění podle různých demografických charakteristik. Zvláštní pozornost je v práci věnována postavení cizinců na trhu práce. Pro zdůraznění specifik vývoje různých odvětví národního hospodářství, mimo jiné i z hlediska zaměstnanosti, bylo zvoleno stavebnictví. Zaměstnanost ve stavebnictví byla analyzována dle demografických a ekonomických charakteristik. Ke znázornění výsledků analýz byly kromě dat v tabulkách použity především sloupcové, spojnicové a výsečové grafy.
|
|
|
Role a postavení sociálních pracovníků v systému sociální péče v Mongolsku
TSOODOL, Khaliun
Diplomová práce Role a postavení sociálních pracovníků v systému sociální péče v Mongolsku vymezuje základní pojmy a charakteristiky týkající se systému sociální péče v současné společnosti. V teoretické části se věnuji historii sociální péče a jeho vývojem, dále se zabývám současnou situací sociální péče v Mongolsku. V další kapitole objasňuji problematiku sociální práce a role sociálních pracovníků. S rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 padl v Mongolsku komunistický režim a bylo přijato volné tržní hospodářství. Rychlé politické a ekonomické změny v průběhu posledního desetiletí způsobily mnoha rodinám chudobu, mnoho z nich ztratilo možnost pečovat o své děti. V důsledku toho hodně dětí opustilo své rodiny, mnoho jich je bez domova a přežívají na ulici nebo v institucionalizovaných dětských domovech. Hlavním cílem diplomové práce je popsat role a postavení sociálních pracovníků v systému sociální péče v Mongolsku. Součástí výzkumné části práce je analýza polořízených rozhovorů s vedoucími sociálními pracovníky, předpokládaný počet respondentů: 5 osob. K nastínění daného tématu jsem využila dotazování a techniku polostrukturovaného interview s vedoucími sociálními pracovníky. V rámci kvalitativního výzkumu byly uskutečněny celkem čtyři rozhovory se sociálními pracovníky, přičemž každý z nich pracuje v jiné oblasti města. Pátý rozhovor jsem vedla s profesorkou na katedře sociální práce na univerzitě v Ulánbátaru. Data získaná prostřednictvím interview jsem zpracovala pomocí otevřeného kódování. Cílem mé diplomové práce je seznámit čtenáře s problematikou sociální péče v hlavním městě Ulánbátaru. Dílčím cílem diplomové práce je identifikovat, konkrétně popsat a analyzovat aktuální postavení sociálních pracovníků. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v Mongolsku není jasně definovaný systém sociální práce a zákon o sociálních službách, který by definoval přesnou roli sociálních pracovníků. Kompetence a postavení sociálního pracovníka je třeba zlepšovat a je nutné vytvořit podmínky pro podporu osobního a profesního růstu. V dnešní společnosti Mongolska je role sociálního pracovníka velmi rozmanitá. Problematikou sociální práce je, že mongolská vláda se soustředí spíše na peněžitou pomoc, ale nebere zřetel na sociální práci v podobě přímé intervence k občanům. Možnosti studovat v zahraničí je finančně nákladná, náklady spojené se studiem musí hradit sami. Přínosem této práce je přispět k pochopení celkové situace sociálních pracovníků a překážek, které brání jejich dalšímu rozvoji. Výsledky získané výzkumem by rovněž mohly přispět k pochopení sociální práce obecně.
|
|
|
Vzdělávání sester, implementace do praxe a efekt jeho výstupů
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se zabývá historickým vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelským vzděláváním v České republice, dále pak legislativou, implementací ošetřovatelského vzdělání a osobností všeobecné sestry. Ke zpracování empirické části byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro kvantitativní šetření byly připraveny dva typy dotazníků, první pro všeobecné sestry z praxe a druhý pro pacienty, tedy laickou veřejnost v rámci Jihočeského kraje. Pro tuto část šetření bylo stanoveno šest hypotéz. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. V kvantitativní části výzkumného šetření bylo ověřováno šest předem stanovených hypotéz: 1. Zájem sester o vzdělávání je odůvodněn spíše legislativním zaměřením než zájmem o kvalitnější ošetřovatelskou péči o pacienta. Z výsledků je patrné, že potřeba kreditů je pro sestry podstatnější, než zájem o kvalitnější ošetřovatelskou péči. První hypotéza byla potvrzena. 2. Výběr kurzů pro celoživotní vzdělávání je závislý na výši finančních nároků než zaměření se na poskytovanou péči. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry je důležitější zajímavost vzdělávací akce než výše finančních nároků. Druhá hypotéza byla vyvrácena. 3. Motivujícím prvkem pro sestry k dalšímu vzdělání je systém vysokoškolského vzdělání než zvýšení kvality péče. Výsledky ukazují, že pro sestry je skutečně více motivující potřeba vysokoškolského vzdělání pro jejich kvalifikaci než zvýšení kvality péče. Třetí hypotéza byla potvrzena. 4. Implementace výstupu vzdělání není poměrná s aplikací v reálném prostředí. Výzkumné šetření nám ukázalo, že ve velké míře sestry nemají možnost zařadit výsledky svého vzdělávání do praxe. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. 5. Pacienti nerozlišují ošetřovatelskou péči poskytovanou kvalifikovanou sestrou a ostatními členy týmu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti nepoznají, zda je ošetřuje kvalifikovaná sestra nebo jiný člen ošetřovatelského týmu. Pátá hypotéza byla potvrzena. 6. Pacienti nevnímají sestry podle vzdělání, ale podle uniformy. Výsledky ukazují, že pacienti se neorientují v ošetřovatelském personálu ani podle uniformy, ani podle vzdělání. Šestá hypotéza byla vyvrácena. Pro kvalitativní část výzkumného šetření bylo osloveno celkem 12 respondentů opět v rámci Jihočeského kraje. Rozhovory byly zaznamenány, následně přepsány a analyzovány. Získaná data byla kategorizována. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla stanovena Výzkumná otázka: Jaký je názor sester na implementaci vzdělání do praxe? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry vesměs vysokoškolské vzdělání vítají, zejména z důvodu nástupu sester do praxe ve vyšším věku. Taktéž by bylo pro ně přínosné i celoživotní vzdělávání, které má ale nedostatky ve finanční stránce a není příliš podporováno zaměstnavateli. Problém v realizaci získaných vědomostí ze vzdělání vidí v nezájmu zaměstnavatele a ostatních členů ošetřovatelského týmu.
|
host ::
RSS.