|
|
Písečná: analýza rozvoje obce po roce 1989
Hovádková, Petra
Bakalářská práce se zabývá analýzou území vymezeného katastrem obce Pí-sečná po roce 1989 a možnostmi dalšího rozvoje. Cílem práce je na základě teore-tických znalostí a dat zjištěných pomocí dotazníkového šetření navrhnout opatření vedoucí k dalšímu rozvoji obce v budoucnu, spolu s doporučeními aplikovatel-nými v praxi. V teoretické části je samotná analýza doplněna interpretací pojmů souvisejících s danou problematikou. Zabývá se rozborem historického a součas-ného stavu území a popisuje faktory, které ovlivňují rozvoj území. Součástí práce je rovněž dotazníkové šetření uvedené ve výzkumné části a zaměřené na poža-davky a vize obyvatel ohledně směřování obce.
|
|
| |
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Annahof
Novotná, Tereza ; Stolín, Petr (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá krajinou jihomoravského pohraničí. Pracuje s významem krajiny pro člověka v duchovní rovině. Zaniklé místo hospodářského dvora v bývalých Sudetech hledá nové uplatnění pro aktuální i nadčasové otázky. Místo, které je velmi zajímavé a výrazné svou formou a odtržeností. Práce pracuje s tématem pobytu člověka v krajině na meditativní rovině, zabývá se prostorovými vazbami a vztahy na společenství kláštera s hospicem, jako formy ostrova v okolním světě, přínosného nejen individuálně.
|
|
|
Suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof
Předmětem zkoumání jsou vesnice v přímé vazbě na velká města. Postupem času dochází k nárůstu vlivu města, v jehož spádové oblasti se vesnice nachází. Důsledkem toho je ztráta integrity vesnického způsobu života a ztráta vlivu komunity na život obyvatel. Stejně tak kvalita života a životního prostředí v nových částech vesnic je nesrovnatelná s tou ve stávajících částech vesnic. Tyto problémy jsou stejně aktuální a palčivé, jako jsou přirozené. Současné městské části krajských měst jsou konečným důsledkem procesů, které na příměstské vesnice působí dnes. V konečném důsledku se budeme snažit najít a pojmenovat zásady, jak postupovat při plánování nové zástavby v suburbiích tak, aby nová zástavba těžila z bonity místa, kde se nachází. A zároveň aby byly co nejlépe zvládnuty negativní vlivy, které na vesnici má masivní výstavba nových částí. K tomu nám budou sloužit analýzy různých přístupů a modelů transformace vesnických částí z různých časových období. Od stavebních zásahů v šedesátých letech, různých konceptů výstavby sídlišť v osmdesátých letech, či výstavby rodinných domků v letech devadesátých. Kriteriem pro hodnocení zásahů nám vždy bude kvalita života z hlediska komunity a způsobu života.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš
Příspěvek na konferenci se bude zabývat analýzou vesnických sídel, které leží v těsné blízkosti a vazbě na středně velká města (bývalá okresní či krajská, zhruba do 100 000 obyvatel). Tyto vesnice jsou často administrativní součástí měst, které se rozšířily až k nim. Ztrácejí primární funkci (zemědělství), dochází k jejich zásadní urbanizaci, přesunu společenských funkcí a vybavenosti do města. Tím se z těchto příměstských vesnic stávají pouhé obytné části bez vlastní původní důležitosti jako lokálního centra. Postupně se tak v blízkosti města transformují z vesnického prostředí na městské čtvrtě, přesto si však uchovávají vlastní charakter a specifika. Kromě největších měst (u nás Praha, částečně Brno) u nich nedochází k větší změně tradiční urbanistické struktury. Vesnice si tak stále zachovává svou původní stopu s centrálním prostorem (náves, náměstíčko). Příspěvek představí historické analýzy vývoje příměstské vesnice a možnostem, jak pracovat s touto probíhající urbanizací vesnických center a vesnic jako takových.
|
|
|
Šetrné bydlení na venkově
Čáslava, Petr ; RNDr.Jiří Svoboda,CSc.,DSc. (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Gaillyová, Yvonna (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Zatímco jsem strávil 7 let studiem, praktickými zkušenostmi a věnování se této práci, prošlo stavebnictví vývojem od stavebního boomu až po současnou stavební krizi. Poptávka po levných stavbách, materiálech a vůbec bydlení prudce vzrostla. Ceny energií rostou každým rokem... Zdá se, že dnes nebo v brzké budoucnosti budeme všichni muset řešit zásadní úkol. Tím úkolem je zamezení současného tempa poškozování a ničení klimatu naší planety a našeho životního prostředí. V tomto světle se jeví otázka energeticky úsporné výstavby velmi aktuálně. Zadáním práce bylo prověřit možnosti šetrného bydlení na venkově z hlediska environmentálního. Mojí hypotézou bylo, zda lze ze vzorku předem definovaných, tedy vybraných stavebních systémů porovnáním jejich vlastností určit vhodného kandidáta pro stavbu pasivní dřevostavby svépomocí. Cílem je nabídnout stavebníkům a projektantům přehled vhodných stavebních systémů pro úsporné dřevostavby s možností porovnat jednotlivé faktory ovlivňující rozhodování stavebníka o výběru konstrukce dřevostavby. V práci předkládám porovnání sedmi stavebních konstrukčních systémů jakožto základního prvku architektury. Při realizaci energeticky úsporného domu je architektonická forma mnohdy podmiňována konstrukcí. Z tohoto důvodu je potřeba projektantům nabídnout přehled možností a parametrů jednotlivých stavebních systémů, které je pak možné použít pro svobodné navrhování domu a jeho snadnou realizaci svépomocí. Pro investory rodinných domů svépomocí je zásadní otázka financí, z tohoto důvodu v závěru vyhodnotím vhodný stavební systém ve vztahu výkon versus cena. Je potřeba brát v úvahu také architektonickou stránku domu a to zejména prostorové a dispoziční řešení a design fasády a celkově vztah domu s kontextem rurálního prostředí. Mým cílem bylo dokázat, že kvalitní architektonický návrh může být součástí levného, energeticky úsporného a environmentálně šetrného domu postaveného svépomocí.
|
|
|
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš
Most Czech, Moravian and Silesian villages face chronic problems including the weakening of their primary agricultural function (and the fact that this type of economic activity does not appeal to the younger generations), changes in the population structure (the original population leaving for the city and new residents coming, who only return home to sleep), lower purchasing power of the village (due to low wages in the agricultural sector and in small local businesses, along with a shortage of jobs), insufficient transport infrastructure, unclear ownership relations, loss of identity due to the proximity of the urban core, and uncontrolled suburbanisation transforming villages and their surroundings.
|
|
|
Suburbanizace – mezi městem a krajinou (hledání strategie pro udržitelný rozvoj suburbií v zázemí velkého města)
Šerá, Jana ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zadání mé diplomové práce vyšlo z modulového specializovaného ateliéru Kompaktní město. Zabývá se problematikou suburbanizace - fenoménu posledních 20 let v naší zemi. Jejím smyslem je hledat kroky, které by vedli k zlepšení kvality života v nich. Stojíme tváří v tvář problému rozpínání města do krajiny na úkor zemědělské půdy. Stěhujeme se blíž přírodě a tím ji paradoxně ztrácíme. Trávíme hodiny a hodiny v dopravních prostředcích, nejčastěji osobním automobilu. Ale přichází doba, kdy se zásoby neobnovitelných zdrojů tenčí a jejich cena roste a pak možnost volby: použít auto a jet do práce do města nebo dojít pěšky do zaměstnání v místě bydliště bude velmi ceněná. Současný český venkov přestává být venkovem v pravém slova smyslu. Stává se rezidenčním zázemím blízkých měst. Lidé, kteří se stěhují na vesnici, tam většinou nejdou za prací v zemědělství. Stěhují se tam za vidinou rodinného domu se zahradou blízko přírody. Tuhle tu svoji představu tam ale nenacházejí. Realitou je velký dům, uprostřed malé parcely, která nenabízí intimní prostor. Satelitní obytné soubory jsou málokdy koncipovány ve vztahu k okolní krajině, jak je v tomu v tradiční zástavbě. Pravoúhle narýsované parcely obehnané zdmi vytvářejí ostrou hranici, která vybízí k přistavění dalšího satelitu. Práce je dělena to několika částí. V první se zabývám obecně proměnami vztahu člověka ke krajině. V druhé jsem se zaměřila na mapování suburbanizace v okolí Brna. Vybrala jsem několik městských částí i samostatných obcí, ve kterých už proces suburbanizace proběhl, nebo jím jsou nejvíce ohroženy. Tři zvolené lokality (Útěchov, Jehnice, Troubsko) jsem analyzovala detailněji a následně porovnala. V následující části jsem definovala pět oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost při rozvoji suburbánních lokalit. Cílem všech zásahů je především minimalizovat nezbytné cesty automobilem V poslední části se věnuju konkrétně Jehnicím. Netvořím územní ani regulační plán. Definuji důležitá místa, prostory a nabízím vize, kterým směrem by se měl jejich rozvoj ubírat.
|
host ::
RSS.