|
|
Specifické poruchy učení u žáků středních škol
Křivánková, Sára
Bakalářská práce se zabývá vzděláváním žáků se speciálními poruchami učení na středních školách. Teoretickou část tvoří vymezení terminologie a objasnění jednotlivých po-ruch učení. Součástí je také diagnostika a reedukace specifických poruch učení. Teoretická část je zpracována na základě informací z odborných zdrojů ke studované problematice. Praktickou část tvoří průzkumné šetření zaměřené na jedince se specifickou poruchou učení. Založené na kvalitativním přístupu vypracováním tří kazuistik. Průzkumné šetření je založeno na metodě polostrukturovaného hloubkového rozhovoru a pozorování. Průzkum také čerpá z jednotlivých dokumentů respon-denta jako je individuální vzdělávací plán či doporučení z pedagogicko-psychologických poraden. Hlavním cílem je zjištění, jak žáci se specifickou poru-chou učení zvládají požadavky na studium. Další oblastí je zjištění, co žákům při studiu pomáhá a co naopak je zatěžuje. Jakým způsobem jim jsou nápomocni uči-telé a jak sami vnímají jejich specifickou poruchu učení. Jaké mají žáci vztahy se svými spolužáky a jak vnímali přechod ze základní na střední školu.
|
|
|
Vliv koronavirové pandemie na vzdělávání v roce 2021
Vlasáková, Petra
Bakalářská práce se zabývá dopadem pandemie COVID-19 na vzdělávání v České republice, především z pohledu žáků střední odborné školy. Teoretická část seznamuje s využitím průběhem pandemie, s dopadem pandemických opatření na formy vzdělávání a využití digitálních technologií ve výuce před pandemií i během ní. Praktickou část tvoří výzkum, který formou dotazníkového šetření mapuje dopad distanční výuky na vzdělávání žáků na vybrané střední škole. Ukazuje úroveň znalostí žáků i pedagogů a připravenost škol v průběhu pandemie COVID-19. Výstupem šetření jsou doporučení, jak zefektivnit distanční výuky během pandemie.
|
|
|
Autorita učitele pohledem žáků střední odborné školy
Adlová, Romana
Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměření na téma autority učitele po-hledem žáků střední odborné školy. Cílem teoretické části práce je objasnění pojmu autorita navazující na její typologii a kritéria členění autority. Teoretická část práce je dále zaměřena na autoritu učitele a vysvětluje spojitosti kázně a výchovy s autoritou v návaznosti na výchovné styly učitele. Závěr teoretické části práce je věnován osobnosti učitele a charakteristice vybraných vyučovacích stylů. V praktické části práce je hlavním úkolem zjistit všeobecné vnímání či hodnocení autority z pohledu žáků, dále co především tvoří podle žáků autoritu učitele, který z vyučovacích a výchovných stylů autoritu učitele pozitivně ovlivní a jaký způsob nejčastěji preferují učitelé k udržení kázně ve třídě. Pro výsledek cíle praktické části práce je použito dotazníkové šetření. Otázky jsou směřovány k respondentům, tedy žákům střední odborné školy gastronomické a střední průmyslové školy nacházející se v Olomouckém kraji. Výsledkem průzkumného šetření bakalářské práce je zjištění, že pojem autorita je vnímána žáky jako respektování osoby. Žáci hodnotí pojem autorita za důležitý základ, a to především pro fungování v naší společnosti. Díky autoritě, je nastaven řád, pořádek a vede ke slušnosti. Autorita učitele je založena na odbornosti, chování, spravedlnosti a důslednosti. Učitel si může autoritu posílit vyučovacím i výchovným stylem, který je bohatý na znalosti, dovednosti a směřuje k pochopení a k rozvoji osobnosti žáků. Jako prostředek k udržení kázně by měli učitelé používat zajímavou výuku, která u žáků zvedne pozornost a napomáhá tak k udržení kázně ve vyučování.
|
|
|
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami očima učitelů základní školy
Bartošová, Miroslava ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na proces vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na vybrané základní škole z pohledu učitele běžné základní školy. Předmětem jejího zájmu jsou učitelé dané základní školy, kteří denně poskytují podporu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami ve společném vzdělávání. Cílem práce je prozkoumat a zhodnotit pohled učitelů na probíhající proces vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 1. stupni základní školy. Analyzovány jsou jejich přístupy k žákům, metody a způsoby výuky, sledována je podpora školním vzdělávacím programem, vedením školy v rámci strategických vizí, a to právě z pohledu učitelů působících na 1. stupni. K získání odpovědí na výzkumné otázky byla zvolena kombinace metod kvantitativního a kvalitativního šetření. V první fázi proběhl sběr dat pomocí dotazníku vlastní konstrukce, ve druhé etapě byly realizovány polostrukturované rozhovory s učiteli, které přinesly podrobný vhled do práce pedagogů v heterogenních třídách. Získaná data z dotazníků byla vyhodnocena pomocí medy otevřeného kódování a kategorizací. Z odpovědí v dotaznících je patrná spokojenost učitelů s přístupem vedení školy ke společnému vzdělávání. Rozhovory odhalily specifické přístupy učitelů a míru jejich nasazení při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími...
|
|
|
Tvorba map ve výuce zeměpisu z pohledu učitelů
Djadik, Martin ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Kuberská, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou map ve vyučovacích hodinách, ke které dochází, dle předchozích výzkumů, jen zřídka, přestože může komplexně rozvíjet žáky. Hlavním cílem je proto podrobněji charakterizovat tvorbu map v hodinách zeměpisu na druhém stupni českých základních škol a nalézt faktory, kvůli kterým tuto aktivitu učitelé nezařazují do své výuky častěji. Teoretická část práce popisuje mapové dovednosti, mezi které se řadí i dovednost tvorby mapy, jež je následně detailněji charakterizována. Za stěžejní část lze považovat autorem sestavenou klasifikaci druhů map, které lze tvořit při výuce ve škole, vycházející z české i zahraniční literatury. Teoretická část dále shrnuje výskyt tvorby mapy v rámcových vzdělávacích programech, přínosy tvorby map, vztah učitelů k této aktivitě a úroveň dovednosti žáků vytvářet mapy z pohledu jejich učitelů. Data pro praktickou část práce byla získána pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 253 učitelů zeměpisu z druhého stupně základních škol, jež vyplnili dotazník obsahující uzavřené i otevřené položky, které byly sestaveny na základě odborné literatury. Výzkumná zjištění ukázala, že u největší části učitelů tvoří jejich žáci mapy na menší části vyučovacích hodin, zatímco už existující mapy, například atlasy, jsou, podle největší skupiny učitelů,...
|
|
|
Žáci s náročným chováním jako zdroj zátěže učitelů 1. stupně ZŠ
Týčová, Petra ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá náročným chováním žáků pohledem třídních učitelů prvního stupně základní školy, kteří toto chování vnímají jako významný zdroj profesní zátěže. Cílem diplomové práce je zmapovat, které formy chování žáků identifikují učitelé jako nejvíce zatěžující, co v souvislosti s vystavením náročnému chování prožívají a co učitelům schází, aby profesní zátěž zvládali lépe. Teoretická část obsahuje základní informace o emocích a stresu v souvislosti s prožíváním učitelů. Další část je věnována pojetí náročného chování žáků, jeho formám a projevům. V závěru této části je zpracována oblast sociální podpory učitelů a zmíněn význam duševní hygieny. Cílem praktické části je vysledovat prostřednictvím kvalitativního šetření a analýzou polostrukturovaných rozhovorů, které chování žáků označují učitelé prvního stupně na vybrané škole jako náročné. Dále bylo zjišťováno, co v souvislosti s vystavením tomuto chování prožívají, jakou podporu od vedení školy a školního poradenského pracoviště využívají, případně jakou další podporu by uvítali. Současně bylo zkoumáno, co oni sami dělají pro to, aby mohli svoji práci vykonávat s menší mírou profesní zátěže. Závěrečná část práce obsahuje shrnutí a interpretaci výsledků výzkumu.
|
|
|
Vliv ředitele na další vzdělávání pedagogických pracovníků
Pokorná, Tereza ; Hubert, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dostálová, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem ředitele školy na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Hlavním cílem je zjistit a zhodnotit, jaký vliv má ředitel školy na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje pojem ředitele školy, popisuje jeho funkce a role, stanovuje kompetence ředitele základní školy. Dále se věnuje dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. Jsou objasněny základní pojmy související s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, právní ukotvení a strategické dokumenty s problematikou související. Je uvedeno rozdělení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a současné metody vzdělávacích akcí. Práce také popisuje činnosti ředitele v procesu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve škole. Praktická část prezentuje výzkumné šetření, které na základě rozhovorů s řediteli škol a dotazníku pro pedagogické pracovníky popisuje, jak ředitelé tvoří plán dalšího vzdělávání. Zjišťuje, jestli se pedagogičtí pracovníci na plánu podílí, zdali ředitelé podporují své pracovníky v oblasti dalšího vzdělávání a jakým způsobem, a na základě získaných informací hodnotí další vliv ředitele školy na výběr dalšího vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA celoživotní vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků, DVPP, kompetence...
|
|
| |
|
|
Pilotní průzkum a dotazníkové šetření v oblasti uplatnění tělocvičného názvosloví v praxi na základních školách
Mejzrová, Adéla ; Kozáková, Alena (vedoucí práce) ; Kolbová, Kateřina (oponent)
Charakteristika: Diplomová práce se zabývá problematikou tělocvičného názvosloví. Tělocvičné názvosloví je jedním z prostředků komunikace s žáky v tělesné výchově, pomocí kterého naplňujeme pedagogické cíle. Při užívání tělocvičného názvosloví rozšiřujeme slovní zásobu žáků a snižujeme procento ztrátového času. V práci je charakterizována historie zmíněného názvosloví, jeho systematika a význam v praxi. Práce se dále zaobírá rámcovými vzdělávacími programy a školními vzdělávacími programy. Dále je v teoretické části práce charakterizovaná hlavní profesní dovednost učitele, a to komunikace. Cíl: Hlavním cílem diplomové práce je vytvořit dotazníkové šetření, které se zaobírá problematikou využívání tělocvičného názvosloví ve školní tělesné výchově. Dotazník slouží ke zhodnocení aktuálního stavu využívání tělocvičného názvosloví na vybraných základních školách. Metody: Hlavní metodou výzkumu byla metoda dotazníku. Byly použity nestandardizované dotazníky s uzavřenými i otevřenými otázkami pro učitele TV základních škol. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 101 učitelů, kteří vyučují tělesnou výchovu na základní škole. Výsledky práce byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí Microsoft Excel a programu Statistica 12. Klíčová slova: Gymnastika, tělocvičné názvosloví, tělesná výchova, učitel, výuka, základní škola.
|
|
| |
host ::
RSS.