|
| |
|
|
K poznání zázemí středověkého hradu (13.-16.stol.) na příkladu Náchodska
Buryška, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zázemím hradů na Náchodsku ve středověku (13.- 16. století). U 15 ti hradů na Náchodsku proběhl povrchový průzkum, který přinesl nové poznatky o hradním zázemí. Zásadním přínosem práce je objev opevněného podhradí hradu Adršpach, které je v práci podrobně analyzováno. Dále jsou řešena obecná kritéria potřebnosti hospodářského zázemí pro existenci hradu a také vztahy hradu k jednotlivým složkám hospodářského provozu. Největší pozornost je věnována vztahům hradu k městu, podhradí, hospodářskému dvoru, mlýnu a pivovaru. Výsledky práce jsou srovnávány v širším kontextu.
|
|
|
Obyčejný život královského města Louny na konci 16. století
Paterová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roedl, Bohumír (oponent)
Dějiny každodennosti jsou zajímavým historickým odvětvím, které přináší badateli informace o rodině, zaměstnání, zábavě, potížích a dalších věcech, které každého z nás denně obklopují. Stejně tak tyto věci ovlivňovaly životy našich předků. Fascinace obyčejnými životy lidí raného novověku je vlastně touhou po poznání sebe sama. Ačkoli se náhled na věci běžného dne mohl v průběhu staletí měnit, co se nezměnilo, byla právě jejich témata. Knihy svědomí jsou více než vhodným pramenem pro studium všedního dne. Na jejich stránkách se skrze výpovědi svědků k jednotlivým soudním procesům, mimoděk dozvídáme právě podrobnosti ze života obyvatel raně novověkého města. Jejich studium přináší podněty pro výzkum nejen dějin každodennosti, ale také dějin kultury a dějin mentalit. V neposlední řadě nelze nejmenovat výzkum raně novověké městské kriminality.
|
|
|
Systém předbělohorského konfesijního školství
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Systém předbělohorského konfesijního školství Abstrakt: Období předbělohorských dějin patří v kontextu evropského vývoje k etapě, která přinesla mimořádný rozvoj českého školství na úrovni latinské vzdělanosti. Odborná literatura klade v tomto smyslu české městské latinské školství na přední místo v evropském vývoji. Dobový systém latinského školství však byl úzce provázaný s odlišným konfesijním zázemím. V Čechách vedle sebe existovaly v době předbělohorské dva základní systémy latinského školství, které se lišily svým konfesijním zázemím. Na straně protestantské to byly latinské školy utrakvistické, fungující pod centrálním dozorem univerzity, a na straně katolické postupně budovaná gymnázia jezuitská, jejichž jednotnou správu i chod zajišťovalo vedení řádu. Obě soustavy škol vytvářely zázemí i pro ideové působení dvou základních konfesijních proudů, na jejichž základě se vymezovaly i základní politické síly v zemi. Konfesijně definované školy vytvářely uvedeným nábožensko- politickým silám prostor nejen pro ovlivňování nastupujících generací obyvatelstva, ale prostřednictvím náboženského vzdělávání podporovaly i formování a upevňování hlavních konfesijních proudů v zemi. Komparace obou základních systémů latinských škol v předbělohorských Čechách odhalila řadu jejich společných znaků, ale také...
|
|
|
Město a příroda
Tupá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zachycením vztahu města a přírody uvnitř města, vnitřní přírody, a jeho proměnami v průběhu dějin západní kultury. K odhalování vztahu města a přírody ve své práci přistupuji z kulturologického hlediska, tedy interdisciplinárně. Tématu se věnuji zejména z hlediska oborů historické antropologie, filosofie, filosofické antropologie a do jisté míry i architektury. Město zde chápu jako jeden z nejpodstatnějších rysů lidské kultury, která tento umělý životní prostor vytvořila, a je jím dále ovlivňována. Vztah města a přírody pak chápu jako vyjadřování přírodních sil, se kterými se člověk během své existence setkával, ve formě architektury a v samotném přenášení a komponování přírody do tohoto umělého světa ve formě zahrad a parků, jako vnitřní přírodu. KLÍČOVÁ SLOVA Město Příroda Vnitřní příroda Člověk Kultura
|
|
| |
|
|
Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách
Kypta, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Práce sestává ze čtyř kapitol, které se věnují vybraným problémům výzkumu architektury a vnitřního vybavení domů pozdně středověkých a raně novověkých vesnic a malých měst ve 2. polovině 15. až v 16. století. První kapitola se zabývá výskytem pozdně gotických a renesančních architektonických prvků v prostředí zemědělských usedlostí. Je koncipována jako soubor modelových příkladů provázané analýzy hmotných a písemných pramenů. V jejím závěru jsou vymezeny sociální skupiny pořizovatelů. Druhá kapitola představuje bilanci poznatků o uplatnění pozdně gotických a renesančních kachlů v prostředí zemědělských usedlostí a venkovských far. Jejím jádrem jsou otázky chronologie daného jevu, možnosti rekonstrukce otopných zařízení, konfrontace s výsledky stavebněhistorického výzkumu a srovnání s vyšším sociálním prostředím (sídli nižší šlechty). Třetí kapitola prezentuje výsledky dvou mezioborově koncipovaných studií o hromadných nálezech neobvyklých typů kachlů ve venkovském prostředí. Cílem rozboru písemných a hmotných pramenů je snaha o zodpovězení otázky, zda daná kachlová kamna vyjadřovala společenské postavení objednavatele. Čtvrtá kapitola na příkladu hromadného souboru kachlů z malého města (Sedlčany) ukazuje možnosti a meze definice běžného otopného zařízení v dané sídelní kategorii ve 2. polovině 15. století....
|
|
|
Využitelnost svazku obcí pro stavební investice
Štrich, Petr ; Kocourková, Gabriela (oponent) ; Hrabincová, Dagmar (vedoucí práce)
Tato diplomová práce má za úkol analyzovat a poté aktualizovat veřejně přístupný registr svazků obcí v Jihomoravském kraji. Práce vznikla na základě specifického výzkumu pro vědecké centrum fakulty stavební AdMaS. Název výzkumu je „Využití registru svazků obcí pro marketingové potřeby výzkumu a vývoje na FAST“. V rámci tohoto výzkumu byly do registru doplněny určité informace jako např. emailová adresa, webové stránky, příjmy za poslední tři roky atd. a celý registr byl zpracován formou relační databáze. Z této relační databáze byly vytvořeny výstupy ve formě tabulek a grafů do odborných článků. Dále jsou v této práci aktualizovány mapy vybaveností obcí vodovodem a kanalizací. Do těchto map jsou zakresleny svazky obcí s odpovídající činností. Poté jsou navrhnuty určité možnosti rozšíření a využití svazků obcí pro investiční účely.
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
|
|
Zbraně v domácnostech měšťanů Volyně podle soupisu z roku 1551
GAJDOŠ, Patrik
Předkládaná bakalářská práce se zabývá zbraněmi v domácnostech města Volyně podle dochovaného soupisu ozbrojení z roku 1551. Klade si za cíl představit úroveň osobní výzbroje obyvatel v raně novověkém městě a interpretuje ji v kontextu dějin Prácheňska. Předkládá i srovnání doloženého vojenského vybavení s vývojovými trendy středoevropského válečnictví, které během 16. století prodělalo velký vývoj v důsledku významných společenských změn. Předmětem zájmu se rovněž stali vlastníci zbraní. Práce strukturálním přístupem hodnotí, zda množství a kvalita jejich výzbroje měla souvislost s jejich sociálním a majetkovým postavením. Neopomíjí ani možné motivy, které mohly vést měšťana k potřebě opatřit si zbraň. Zjištěná fakta se opírají o svědectví pramenů evidenční povahy. V závěru práce shrnuje zjištěné poznatky a nabízí možné směry, kterými by se bádání o tématu mohlo ubírat v budoucnosti.
|
host ::
RSS.