Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 265 záznamů.  začátekpředchozí168 - 177dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Intertextovost v žánru novinového komentáře
Matějková, Michaela ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
V bakalářské práci se zabývám intertextovostí v žánru novinového komentáře. Teoretická část je věnována vývoji a pojetím teorií studujících intertextovost. V této části se také věnuji žánru analytického slohu publicistiky - komentáři - jeho vzniku a ustálení jako samostatného útvaru a také charakteristickým rysům. Materiál k praktické části práce jsem excerpovala z denního tisku v jeho elektronické podobě, a to v období od srpna roku 2012 do března roku 2014. Konkrétně jsem se zaměřila na Mladou frontu Dnes a Lidové noviny. Z analýzy materiálu vyplynulo, že autoři velmi častým užíváním intertextovosti uplatňují svůj všeobecný rozhled, propůjčují tomuto žánru silně osobitý ráz, vyjadřují subjektivní hodnocení a získávají pozornost recipienta. Intertextové odkazy se v komentářích, a to napříč všemi tématy, objevují zpravidla již v titulku komentáře. Jejich nejčastější formou je aluze, citace či parafráze. Jako zdroje pretextů slouží předlohy literární, filmové, hudební, dále rčení a přísloví, případně odkazy biblické.
Anglicky psaná periodika v Česku v letech 1990-1995 v rámci transformace tisku po pádu komunismu
Řehořová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá anglickými periodiky, která v Praze zakládali a vydávali Američané v letech 1990 - 1995. První část přibližuje pozadí výskytu americké komunity v hlavním městě v první polovině 90. let a seznamuje s americkou a československou žurnalistickou tradicí v kontextu změn mediálního systému po sametové revoluci. Druhá část představuje zpravodajská periodika a literární magazíny, které vznikly v Praze ve vymezeném období. Kromě novinových článků, odborné literatury zabývající se mediální transformací po pádu totalitních režimů a prvky americké a československé žurnalistiky práce významně čerpá z písemných a osobních rozhovorů autorky s lidmi, kteří jsou spjati s prezentovanými periodiky. V závěru práce je zhodnocen možný dopad novinářské a spisovatelské činnosti Američanů na československou resp. českou novinářskou a literární scénu. Vliv amerických žurnalistů na československé resp. české kolegy se týká jednotlivých osob konkrétní generace novinářů. Vliv americký literárních děl vzniklých v Praze ve vymezeném období nepřesáhl anglofonní sféru a nelze o něm proto hovořit v obecném kontextu československého resp. českého literárního prostředí.
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
Komercionalizace sportovní žurnalistiky: zobrazení běhu v médiích
Vrabcová, Tereza ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Komercionalizace sportovní žurnalistiky: zobrazení běhu v médiích sleduje vývoj obrazu běhání ve vybraných médiích v letech 1994, 2004 a 2012. Zaměřuje se nejprve obecně na vztah médií a sportu, na sportovní žurnalistiku a osobnost sportovního novináře. Zabývá se komercionalizací sportu a sportovní žurnalistiky, přináší také aktuální výsledky z výzkumu International Sport Press Survey, v Česku dosud nezveřejněné. Konkrétněji je pak komercionalizace sportovní žurnalistiky ilustrována na příkladu běhu, ve vybraných médiích sleduje jeho pokrytí, způsob prezentace a účel informování. Hledá důsledky, které má komercionalizace ve vztahu k běhání, a zjišťuje, jak se na zájmu veřejnosti o běh podílejí média.
Mediální obraz černobylské jaderné havárie na stránkách vybraného československého/českého a amerického tisku
Krocová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz černobylské jaderné havárie na stránkách vybraného československého/českého a amerického tisku na základě dobového tisku ukazuje, jakým způsobem byla v tisku zobrazena černobylská jaderná havárie a jak se její mediální obraz vyvíjel. Práce přibližuje dobový kontext havárie v podobě sovětsko-amerických vztahů a v podobě ekologických aktivit v ČSSR. V neposlední řadě seznamuje s příčinami, průběhem a následky černobylské havárie. Při samotné analýze byl použit vybraný tisk československý, resp. český a tisk americký, a to od roku 1986 do roku 2011. Tento postup umožnil jak zachytit a analyzovat mediální obraz havárie v jednotlivých denících a jeho proměnu v průběhu času, tak i konfrontovat mezi sebou obraz havárie, který předkládal tisk československý/český a tisk americký. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tématikou černobylské havárie, které se zabývaly především jejími ekologickými, zdravotními, společenskými či ekonomickými důsledky. Rozsáhlejší práce na její zobrazení v médiích však dosud chyběla.
Tisk mládeže v letech 1945-1948
Neradová, Alžběta ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Tisk mládeže v letech 1945 - 1948" se zabývá historickým kontextem období po skončení druhé světové války, politickými stranami Národní fronty a nástinem dobového tisku se zaměřením na tituly mládežnických organizací politických stran a Svazu české mládeže (SČM). Právě po válce mládeží spontánně vytvořený SČM, který měl být nadstranickou základnou veškeré mládeže bez ohledu na politické nebo náboženské smýšlení, byl často příčinou střetů mezi politickými stranami Národní fronty. Mládež pro všechny představovala důležitou skupinu voličů, a tak se s výjimkou komunistů, kterým idea jednotného svazu dle předlohy sovětského Komsomolu vyhovovala, dříve či později všechny strany bily o vlastní mládežnické odbory. Důležitou součástí tohoto boje byla jejich mládežnická periodika: Mladý socialista (mládež sociálně demokratická), Mladé proudy (mládež národně socialistická), Vývoj (mládež lidovecká) a jako protiklad Mladá Fronta (deník Svazu české mládeže). V jednotlivých titulech je možné sledovat ideologický boj a stupňující se rivalitu nejen mezi jednotlivými stranami, ale hlavně mezi stranami a SČM, který se pomalu stával organizací v rukách komunistů.
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
Venkovské zpravodajství listu Bohemia v letech 1856-1876
Makarová, Radka ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Venkovské zpravodajství listu Bohemia v letech 1856 - 1876" tematicky a chronologicky navazuje na analýzu mediálních obsahů a četnost zpráv z venkovských měst a míst německy psaného listu Bohemia, jejíž počátek byl již zkoumán v autorčině bakalářské práci. Úvodní část je věnována historickému, společenskému a politickému přehledu druhé poloviny 19. století, soustředí se zejména na česko-německé vztahy a národnostní problematiku, která po revolučním roce 1848 nabývá na intenzitě. Seznamuje nás také s mediálním prostředím daného období, snaží se zmapovat nejdůležitější tituly, které vycházely v Praze i mimo hlavní město. Od 50. let 19. století hrála Bohemia důležitou roli v integraci německého obyvatelstva, postupně však narůstá počet dalších titulů i mimo hlavní město a Bohemia ztrácí svoji pozici. Kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza venkovského zpravodajství má dokázat postupné oslabování zpráv z německých venkovských měst a postupnou změnu ve struktuře a obsahu tohoto titulu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 265 záznamů.   začátekpředchozí168 - 177dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.