|
|
Juan Filloy a román Op Oloop: Mýtus, autor, dílo
Kazmar, Vít ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Vít Kazmar - Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo Práce Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo pojednává o opomíjeném argentinském spisovateli Juanu Filloyovi (1894 - 2000) a klade si za cíl být vstupem do jeho díla, kterému se až dosud dostalo málo pozornosti. Nejprve se věnuje rozboru mýtu, který se kolem autorovy osobnosti rozšířil a zakryl tak zcela jeho dílo. Ten sestává převážně z anekdotických rysů jeho osobnosti a díla se dotýká jen zběžně. Status neznámého spisovatele je však z velké části určen Filloyovým vlastním rozhodnutím žít v malém městě a knihy vydávat sám, stejně jako jeho náročnou stylistikou, širokou slovní zásobou a na svou dobu často provokativním jazykem i tématy. V mýtu o spisovateli je však možno nalézt i některé klíčové rysy jeho estetiky: palindromy znamenají obrat k jazyku, stejně jako přísnost a disciplinovanost; široká slovní zásoba odkazuje k touze po přesnosti ve výrazu atd. Práce se pak z části soustředí na rozbor autorova jazyka a na intepretaci románu Op Oloop. Řeč Juana Filloye se vyznačuje především kontrastem, jasností a řádem. Paralelismus je ústředním stylistickým prostředkem; shodná struktura vět se často stává buď prostorem pro rozvíjení kontrastu, nebo pro vypravěčské podání katalogů, výčtů týkajících se určitých témat. Paralelismus rovněž často slouží k rozvíjení...
|
|
|
Estetická zkušenost, paradox času a horizonty událostí
Pačesová, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je temporální dimenze estetické zkušenosti v jejím vztahu k paměti a imaginaci. Výchozím přístupem je pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura, obsažené především v jeho třísvazkové práci s názvem Čas a vyprávění. Postupně bude prozkoumána specifičnost prožívání času, stejně jako výkony paměti a imaginace v narativní fikci. Pozornost je zaměřena obzvláště na vyprávění jako nástroj konstrukce srozumitelného celku, resp. smysluplného zřetězení jednotlivých událostí. Hlavním zkoumaným vztahem je vzájemné působení mezi světem díla a žitým světem. Funkčnost teoretických náhledů je prezentována na základě tvorby francouzského režiséra Chrise Markera, a to především jeho dvou filmů La jetée (1962) a Sans Soleil (1982).
|
|
|
Industriální krajina: Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích
Mikulková, Kristýna ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Mikulková, K.: Průmyslová krajina:- Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích. /Bakalářská práce/ Praha, 2012, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 57 s. ABSTRAKT Práce se zabývá fenoménem industriální krajiny, konkrétně Poldovky. Zaměřuje se na vztah krajiny, industriálního dědictví a člověka. Nahlíží na kladenskou krajinu z hlediska výtvarného, historického a geologického. Praktická část se snaží postihnout problém času a prostoru ve formě videa a objektem instalovaným v bývalé huti. KLÍČOVÁ SLOVA Krajina, industriální krajina, Poldi, člověk, genius loci, čas, prostor
|
|
|
Krajina a její proměny v čase
Košatová, Barbora ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
práce Bakalářská práce má charakter teoretické studie mapující proměny krajiny v oblasti výtvarné kultury v různých uměleckých epochách s následnou aplikací tématu do oblasti didaktiky výtvarné výchovy a s jeho osobitou transformací ve výtvarné části práce. Vztahuje se ke krajině jako dobovému fenoménu. Proměnu krajiny řeší pomocí vztahu krajinné a figurální nebo předmětné složky v uměleckém díle, nejčastěji v obraze. V rámci návrhu didaktického projektu pro hodiny VV, uplatňuje řešené téma proměny krajiny s cílem vzbudit v žácích zájem o proměny okolní krajiny a krajinu jako takovou, který následně vyjádří pomocí osobité transformace skrze použití výtvarného média. Klíčová slova krajina, proměna, čas, výtvarné umění, krajinomalba, fotografie, místo, obloha, působení uměleckého díla
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
|
|
Pojetí románu u Milana Kundery
Čápová, Markéta ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
R E S U M É Tato bakalářská práce na téma Pojetí románu u Milana Kundery sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje román jako literární žánr, seznamuje s Kunderovým názorem na román a objasňuje termín "kýč" v literatuře. Druhá část práce se zaměřuje na konkrétní Kunderovy romány. Odhaluje jejich témata a motivy, které se často objevují ve více románech: dopisy, nedokonalost mezilidské komunikace, krize lidské identity apod. Kunderovy romány se vracejí k minulosti, důležitou roli hraje však i přítomnost. Každá doba má svá pozitiva a negativa a Kundera prostřednictvím jednání postav ukazuje oba póly. Bakalářská práce se zabývá nejen česky psanými romány, ale i Kunderovými romány psanými francouzsky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Znázornění času v kartografických dílech na příkladu map historických bitev
Vít, Lukáš ; Bláha, Jan Daniel (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Znázornění času v kartografických dílech na příkladu map historických bitev Abstrakt Práce do hloubky analyzuje možnosti grafické prezentace čtvrté kartografické dimenze (času) a aplikuje získané poznatky na ukázkových animovaných mapách historických bitev. První kapitoly uvažují kartografická díla obecně, dále se těžiště zájmu přesouvá do roviny dynamických (zejména animovaných) map. V první části se text věnuje vztahu kartografie a času, jsou popsány způsoby, které se ke znázornění času v praxi využívají. Dále je stanoven obecný postup, který lze doporučit při návrhu a tvorbě časových legend tak, aby vyjádření času vystihovalo charakter znázorňované tematiky. Tento obecný postup je následně aplikován na skupinu kartografických děl, která znázorňují (historické) bitvy. Hmatatelným výsledkem práce je dílo, které formou kartografické animace znázorňuje bitvu u Gettysburgu a události které ji předcházely. Klíčová slova: čas, kartografie, časová legenda, animovaná mapa, bitva
|
host ::
RSS.