|
| |
|
|
Stravovací zvyklosti a jejich vliv na kompenzaci u těhotných žen s diabetem 1. typu
Mlejnková, Klára ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Anderlová, Kateřina (oponent)
Úvod: Tato bakalářská práce se věnuje stravovacím zvyklostem těhotných žen s diabetes mellitus 1. typu před otěhotněním a v průběhu gravidity s ohledem na kompenzaci jejich onemocnění. Následně poukazuje na změny těchto zvyklostí, ke kterým v průběhu těhotenství došlo. Cíle: Teoretická část stručně popisuje charakteristiku diabetu 1. typu a jeho léčby. Dále popisuje těhotenství při tomto onemocnění a komplikace s ním spojené. Více pozornosti je věnováno především výživě během prekoncepce a gravidity. Blíže rozebírá jednotlivé makronutrienty a mikronutrienty potřebné v těchto obdobích a poukazuje na potraviny a nápoje, které jsou nevhodné. Hlavním cílem praktické části bylo zjistit stravovací návyky žen s diabetem mellitem 1. typu před a během těhotenství a následně porovnat, zda došlo k jejich úpravě s ohledem na kompenzaci diabetu. Metody: Data pro bakalářskou práci byla získávána pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo od srpna 2022 do dubna 2023. Dotazníky byly vytvořeny dva, v elektronickém rozhraní Google Forms, a poté nabízeny v elektronické nebo papírové verzi pacientkám v ambulanci Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Pro zjištění kompenzace diabetu byla do praktické části použita data z dokumentace z interního systému Medea. Na závěr byla získaná data anonymizována,...
|
|
|
Jódová gramotnost těhotných žen
Kazdová, Kateřina ; Selinger, Eliška (vedoucí práce) ; Heniková, Marina (oponent)
Tato práce se zabývá jódovou gramotností těhotných žen, což znamená znalostmi těchto žen o roli jódu v potravě. Jód je prvek, jehož příjem je esenciální pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek má nepříznivý dopad na zdraví, a to především ohrožených skupin, jako jsou právě těhotné ženy a jejich děti. Tento deficit je v naší zemi problémem a zvýšení jódové gramotnosti by ho mohlo pomoci redukovat. Cílem této bakalářské práce je ověřit, zda existuje vztah mezi jódovou gramotností těhotných žen a frekvencí zařazování potravin obsahujících jód do jejich jídelníčku. Dalším cílem je též nalézt souvislost mezi úrovní této gramotnosti a mírou informovanosti žen a zjistit z jakých zdrojů ženy nejčastěji čerpají informace. Součástí práce je i analýza užívání doplňků stravy a jejich složení. Výzkumu se zúčastnilo 95 žen. Všechny obdržely dotazník, v němž odpovídaly na otázky týkající se nejen samotné jódové gramotnosti, ale i zdrojů o výživě, způsobu jejich stravování, výživových doplňků a dalších témat. Rozebírán byl též frekvenční potravinový jídelníček těchto žen. Polovina z těchto žen navštěvovala Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, přičemž se jednalo o ambulance jak pro fyziologické, tak pro rizikové těhotenství. Druhá...
|
|
|
Vegetariánská strava v těhotenství
Popovyčová, Jana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Úvod: Téma, které jsem si zvolila pro svoji bakalářskou práci, se nazývá vegetariánská strava v těhotenství. Má snaha je více specifikovat vegetariánský směr stravování jako takový, a také blíže přiblížit stravovací návyky těhotných žen, stravujících se vegetariánskou stravou. Cíle: Cílem teoretické části práce je poskytnout čtenáři hlubší pochopení alternativního výživového směru vegetariánství, jeho rozdělení, historii, přínosy a také rizika s ním spojená. Závěrečná část teoretické práce je věnovaná výživě těhotné ženy vegetariánky. Hlavním cílem výzkumného šetření bakalářské práce bylo zjistit, zda je vegetariánská strava v těhotenství vhodná, jaké jsou stravovací návyky těhotných žen vegetariánek a jak probíhalo těhotenství žen, které jsem oslovila ve svém výzkumu. Dalším cílem bylo zjistit, zda se dotazované ženy v těhotenství dále vzdělávají a čerpají informace z relevantních zdrojů, zda konzultovaly svůj životní styl se svými lékaři, a nakonec zjistit, jaký typ stravování plánují do budoucna pro své potomky, jestli se budou stravovat vegetariánskou stravou, nebo budou mít svobodu volby ve výběru toho, co chtějí konzumovat. Metody: Průzkum proběhl metodou výzkumného šetření v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí, formou krátkých rozhovorů s těhotnými vegetariánkami a náhledem do jejich...
|
|
|
"Jím za dva": Percepce těla a plodu v těhotenství a její vliv na stravovací praktiky žen
Rutová, Simona ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Těhotenství je v současné době vysoce monitorovaným stavem, a i v důsledku výrazného diskurzu zdravého životního stylu jsou kladeny určité nároky na stravování těhotné ženy. Nicméně se k tématu vyjadřují i všeobecně kolující kulturně rámované rady a očekávání, které často protiřečí lékařské obci. Touto prací, pro kterou je mou hlavní otázkou jak vnímání těla a plodu ovlivňuje stravování ženy v těhotenství, jsem si kladla za cíl tuto diskuzi obohatit o pohled těhotných žen a o to, jaké vnímají potřeby a chutě svého těla a plodu a jak se doopravdy v těhotenství stravují. V této otázce jsem vycházela z autorů jako jsou Merleau-Ponty, Young či Bourdieu a provedla jsem 15 polostrukturovaných rozhovorů doplněných o 5 deníků vedených v průběhu těhotenství. Z mého výzkumu vyplývá, že těhotné ženy vnímají své tělo i plod jako samostatné aktéry, které ovlivňují jejich stravování, neboť prostřednictvím chutí, nevolností či pohybů vnímají komunikované potřeby těla a plodu, které v chutích dokonce rozlišují od chutí iracionálních, "těhotenských". Vliv stravování a vnímání těla a plodu se nicméně ukázal být vzájemný, neboť i stravování má významný vliv na to, jak ženy vnímaly a komunikovaly se svým tělem a plodem a vnímaly individualitu plodu, čímž rozšiřuji dosavadní chápání těhotenského embodimentu, medicínské...
|
|
|
Výskyt hlavních porodnických komplikací u žen s primární trombofilií ve srovnání s kontrolní skupinou žen
Pechrová, Viktorie ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Čábela, Radek (oponent)
Leidenská mutace a mutace protrombinu se řadí mezi primární trombofilní onemocnění postihující faktory hemokoagulační vnitřní kaskády krve. Vyšší incidenci zaznamenáváme spíše u europoidní rasy. Tato onemocnění označujeme nejen jako rizikové faktory tromboembolických onemocnění, ale též jako rizikové faktory některých porodnických komplikací. Tato bakalářská práce shrnuje teoretické znalosti o Leidenské mutaci a mutaci protrombinu. Následně se věnuje porodnickým komplikacím, které se v souvislosti s těmito trombofilními mutacemi objevují. Výzkumná část práce se zabývá souvislostí zmíněných mutací a vyššího výskytu habituálních potratů. Tedy, zda ženy, které některou z těchto vrozených trombofilií mají, mají častější historii dvou a více spontánních potratů, oproti ženám, kterým tato mutace diagnostikována nebyl. Na počátku jsem určila hypotézu, že u žen s vrozenou trombofilií je oproti v kontrolní skupině žen bez trombofilie, vyšší výskyt habituálních potratů. Ověření hypotézy probíhalo přes retrospektivní procházení databáze Ústavu lékařské diagnostiky a biochemie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde byla sestavena výzkumná skupina z žen, kterým byla primární trombofilie potvrzena. Kontrolní skupina pak byla sestavena z žen rodících v březnu 2023 v...
|
|
|
Vliv věku na vybrané prenatálni výsledky a kojení
Fontániová, Simona ; Lukšová, Markéta (vedoucí práce) ; Tomášková, Zuzana (oponent)
Pro svou bakalářkou práci jsem si vybrala téma Vliv věku na vybrané prenatální výsledky a kojení. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přiblížit obtíže spojené s těhotenstvím. V první kapitole jsem se zaměřila na rizikové těhotenství a porod. Následně poruchy délky těhotenství, kam patří potrat, předčasný porod, ektopické těhotenství a potermínové těhotenství. V druhé kapitole pokračuji významem kojení a zároveň zmiňuji problémy při kojení, které matky mohou trápit. Ve třetí kapitole se věnuji klasifikaci novorozence a porodnímu poranění. Pro praktickou část výzkumné práce jsem zvolila dotazník, který se prostřednictvím internetu dostal k rodičkám různých věkových kategorií. Na základě výzkumu jsem zjistila, že věk hraje důležitou roli v životě ženy během těhotenství. Vyšší věk ženy má negativní dopad jak na schopnost otěhotnět tak na samotný porod a následné kojení. Klíčová slova: kojení, rizikové těhotenství, vyšší věk rodičky, těhotenství, porod, mateřské výsledky, novorozenecké výsledky, porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, potrat, porodní poranění plodu
|
|
|
Změny v sekundárním poměru pohlaví u lidí po mimořádných přírodních, sociálních a kulturních událostech
Hubová, Hana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Dušek, Adam (oponent)
Sekundární poměr pohlaví udává poměr narozených chlapců a dívek a bývá lehce vychýlen ve prospěch chlapců. Ke změnám poměru pohlaví dochází působením různých ultimátních (evolučních) a proximátních (fyziologických) příčin. Tyto příčiny mohou být spojené s vnějšími vlivy jako jsou přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty a terorismus nebo významné svátky, kulturní a sportovní události. Přírodní katastrofy provázené destrukcí obydlí, infrastruktury a obětmi na životech jsou často spojovány se snížením poměru pohlaví při narození. V této souvislosti je diskutována zvýšená úmrtnost samčích plodů vlivem stresu, kterému je matka v průběhu těhotenství vystavena. Negativní dopady na obyvatelstvo lze pozorovat také v průběhu válek a teroristických útoků, v případě válek je ale častým jevem navýšení sekundárního poměru pohlaví v poválečném období. Významné kulturní a sportovní události a svátky jsou většinou doprovázeny pozitivní náladou a pocity sounáležitosti, s následným navýšením poměru pohlaví při narození o 9 měsíců později, které by mohlo být důsledkem zvýšené frekvence pohlavního styku při těchto událostech.
|
|
|
Nutriční příjem vitaminů u žen v době gravidity.
Dvořáková, Karolína ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nutričního příjmu lipofilních vitaminů u gravidních žen. Cílem práce je zanalyzovat příjem lipofilních vitaminů u vybrané skupiny českých těhotných žen v rámci tří pozorovaných období gravidity. Následně tyto hodnoty porovnat s doporučenými příjmy platnými v České republice a navrhnout případnou optimalizaci příjmu. Od února 2021 do ledna 2022 byl hodnocen nutriční příjem u celkem 24 českých těhotných žen z Hradce Králové, ve věku 24-37 let, a to v rámci tří pozorovaných období gravidity. Těhotné ženy každý týden odevzdávaly vyplněné dotazníky, do kterých zaznamenávaly denní příjmy potravin a tekutin včetně jejich množství. Odevzdané dotazníky byly následně vyhodnocovány výživovým programem NutriDan a výsledky byly statisticky zpracovány programem Microsoft Excel. Získané hodnoty denních příjmů těhotných žen byly porovnány s doporučenými denními příjmy lipofilních vitaminů platnými v České republice. Zásadním zjištěním studie je, že příjmy lipofilních vitaminů pozorované u gravidních žen, se mezi jednotlivými dny v týdnu ani mezi jednotlivými obdobími gravidity statisticky významně nelišily. Doporučenému dennímu příjmu se pozorované těhotné ženy nejvíce přiblížily v rámci příjmu karotenoidů a vitaminu E. Naopak nejméně bylo doporučených denních příjmů...
|
|
|
Adaptace matky na těhotenství v závislosti na pohlaví plodu
Nekolová, Denisa ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Roberts, Kateřina (oponent)
Těhotenství pro matku představuje období velkých tělesných změn a přestaveb. Ke zdárnému průběhu gravidity slouží matce fyziologické adaptace, zahrnující hormonální a imunologické změny, a adaptace behaviorální. Odlišné projevy těchto změn lze však pozorovat v závislosti na pohlaví plodu. Zatímco lidský choriogonadotropin dosahuje vyšších hodnot v těhotenství s ženským plodem, koncentrace testosteronu je naopak vyšší v přítomnosti plodu mužského. Zároveň byly v přítomnosti mužského plodu odhaleny zvýšené hladiny prozánětlivých interleukinů. Nejednotné výsledky s ohledem na pohlaví potomka však přináší oblast zkoumání hladin kortizolu a progesteronu. Neméně důležitou roli hrají v ochraně embrya také adaptivní protektivní mechanismy. V souladu s tím, že zvýšenou ochranu by měl vyžadovat zranitelnější mužský plod, byla pozorována i zvýšená míra znechucení u matek očekávajících chlapce. V případě těhotenských nevolností byla ovšem jejich zvýšená míra opakovaně reportována u matek čekajících dívky. Hlubší porozumění těchto mechanismů by tak mělo být předmětem dalších studií.
|
host ::
RSS.