Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpečování bezpečnosti státu, s důrazem na institut tzv. mimořádných stavů v ústavním pořádku České republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpečnostní kontext či mezinárodní aspekty. Práce se podrobně věnuje jednotlivým mimořádným stavům - stavu nebezpečí, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a válečnému stavu. Každý z výše uvedených stavů je podrobně popsán co do jeho specifik, způsobů vyhlašování či pravomocí jednotlivých orgánů státu. Rozsáhlá kapitola je věnována i společným institutům. Poslední část práce pojednává o dalších způsobech zajišťování bezpečnosti, a to v konotaci na čl. 43 Ústavy ČR. Jde např. o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky či bližší úprava přejezdů a průletů přes území České republiky. Ze závěru práce pak vyplývá, že současná úprava mimořádných stavů není vhodně aplikovatelná v praxi a obsahuje řadu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví značně nebezpečně a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klíčová slova: mimořádné stavy, zajišťování bezpečnosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav
Systém mobilizace ozbrojených sil České republiky na počátku 21. století: Přežitek minulosti nebo nezbytnost současnosti?
Živčák, Štefan ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Rašek, Antonín (oponent)
Práce pod názvem "Systém mobilizace ozbrojených sil České republiky na počátku 21. století: přežitek minulosti nebo nezbytnost současnosti?" analyzuje současné problémy systému mobilizace ozbrojených sil českého státu, jako jednoho ze základních stavebních prvků bezpečnostního systémů ČR, ve světle novodobého pojetí kolektivní bezpečnosti demokratických států Evropy. Východiskem k této práci je představa, že současný systém mobilizace ozbrojených sil ČR (na jedné straně) pravděpodobně ještě nepřekonal určité setrvačně působící zatížení minulosti, kdy byl svět geopoliticky bipolárně rozdělen a hrozba válečného konfliktu existovala bezprostředně. Na druhé straně tu existuje určitá neschopnost nalézt vhodný způsob, kterým by bylo možné efektivně doplňovat expedičně budované profesionální vojenské síly nasazované i mimo území státu. Na základě komplexnějšího pohledu na vývoj systému mobilizace ozbrojených sil ČR od vzniku její státnosti až po současnost předkládaná práce analyzuje význam tohoto systému pro zachování existence státu v případě hrozby vzniku válečného konfliktu. Současně sleduje změny v této oblasti po změně geopolitiky v globálním měřítku po roce 1989. Především se jedná se o zdůvodnění, zda současný systém mobilizace ozbrojených sil ČR skutečně odráží změněné geopolitické prostředí,...
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpečování bezpečnosti státu, s důrazem na institut tzv. mimořádných stavů v ústavním pořádku České republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpečnostní kontext či mezinárodní aspekty. Práce se podrobně věnuje jednotlivým mimořádným stavům - stavu nebezpečí, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a válečnému stavu. Každý z výše uvedených stavů je podrobně popsán co do jeho specifik, způsobů vyhlašování či pravomocí jednotlivých orgánů státu. Rozsáhlá kapitola je věnována i společným institutům. Poslední část práce pojednává o dalších způsobech zajišťování bezpečnosti, a to v konotaci na čl. 43 Ústavy ČR. Jde např. o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky či bližší úprava přejezdů a průletů přes území České republiky. Ze závěru práce pak vyplývá, že současná úprava mimořádných stavů není vhodně aplikovatelná v praxi a obsahuje řadu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví značně nebezpečně a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klíčová slova: mimořádné stavy, zajišťování bezpečnosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav
Mimořádné stavy v právním řádu ČR
Stejskal, Jakub ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Cílem této práce je shrnout právní úpravu mimořádných stavů v českém právním řádu, upozornit na její nedostatky a navrhnout možná řešení. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole je nejprve přiblíženo obecné pojetí mimořádných stavů, jak je definuje právní teorie. V druhé části je nastíněno, jakým způsobem byly mimořádné stavy pojaty v antickém Římě, novodobé Anglii a jakým způsobem byla problematika upravena ve Francii a Německu v průběhu posledních 150 let. Druhá kapitola je zaměřena na mimořádné právní stavy, které znaly právní řády předchůdců dnešní České republiky. Pozornost je věnována zejména válečnému stavu a vyhlášení války. V následující části jsou rozebrány další mimořádné stavy od původně rakouského zákona o výjimečných opatřeních, až po legislativní návrhy, které předcházely současnému ústavnímu zákonu o bezpečnosti ČR. Třetí kapitola nejprve vymezuje pojmy, se kterými operuje současná právní úprava a analyzuje mimořádné právní stavy, které jsou v ní obsažené. Výklad začíná u stavu nebezpečí a pokračuje přes nouzový stav, stav ohrožení státu až k válečnému stavu. U každého stavu je popsáno kdo, jakým způsobem a za jakých podmínek jej vyhlašuje a jaké je postavení orgánů krizového řízení. Ve čtvrté kapitole je rozebírán vztah mimořádných právních stavů k lidským...
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpe ování bezpe nosti státu, s d razem na institut tzv. mimo ádných stav v ústavním po ádku eské republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpe nostní kontext i mezinárodní aspekty. Práce se podrobn v nuje jednotlivým mimo ádným stav m - stavu nebezpe í, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a vále nému stavu. Každý z výše uvedených stav je podrobn popsán co do jeho specifik, zp sob vyhlašování i pravomocí jednotlivých orgán státu. Rozsáhlá kapitola je v nována i spole ným institut m. Poslední ást práce pojednává o dalších zp sobech zajiš ování bezpe nosti, a to v konotaci na l. 43 Ústavy R. Jde nap . o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území eské republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích stát na území eské republiky i bližší úprava p ejezd a pr let p es území eské republiky. Ze záv ru práce pak vyplývá, že sou asná úprava mimo ádných stav není vhodn aplikovatelná v praxi a obsahuje adu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví zna n nebezpe n a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klí ová slova: mimo ádné stavy, zajiš ování bezpe nosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, vále ný stav
Činnost orgánů krizového řízení při zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a finanční zabezpečení přípravy
PEŠEK, Jiří
V diplomové práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a jeho právního rámce, upravujícího zejména přípravu orgánů státu a územních samosprávných celků na řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru. Studiem a metodou analýzy právních předpisů a následnou syntézou získaných poznatků, jsem uspořádal jednotlivé kapitoly tak, aby práce byla srozumitelně uspořádaným celkem. Popisuji práva a povinnosti orgánů krizového řízení při přípravě a řešení mimořádných událostí, systém bezpečnostních rad a krizových štábů, činnosti a rozsah oprávnění jednotlivých subjektů zajišťující přípravu a řešení mimořádných událostí, se zaměřením k působnostem a pravomocem orgánů kraje a obce. Přehledně posuzuji výši finančního zabezpečení, vynakládanou jednotlivými institucemi k přípravě na krizové situace. Navrhuji pro orgány obce vzor k uložení výzvy k poskytnutí věcného prostředku v době krizového stavu, jelikož mnoho starostů obcí vykonává tuto činnost vedle svého zaměstnání (souběžně se svým zaměstnáním) a v problematice se zcela neorientuje. Současný bezpečnostní systém České republiky je fungující a správnost jeho nastavení a zabezpečení byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez podstatných nedostatků. Přesto je i nadále zapotřebí optimalizovat působnosti, metodiky a postupy činností jeho prvků v různých úrovních a oblastech a sjednocovat realizaci příslušné legislativy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.