|
|
Hodnocení mladé generace očima občanů 65 a více let.
LEVÁ, Dominika
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu soužití mladé a starší generace. Toto téma bude stále více nabývat na aktuálnosti z hlediska nerovnoměrného demografického vývoje, kdy se poměr starých lidí vůči ostatním věkovým skupinám rapidně zvyšuje. Vztahy mezi generacemi, především mezi seniory a mladými lidmi, jsou nyní často diskutovány a lze je, podle určitých zjištění, považovat za ne příliš ideální. O postojích a hodnocení mladé generace vůči seniorům toho víme celkem hodně, ale to, jak vnímají senioři tento svůj obraz a co si vlastně oni sami myslí o současné mladé generaci, není zcela jasné. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje objektivizaci pojmů, které jsou důležité pro lepší pochopení dané problematiky. V těchto kapitolách jsou představeny poznatky od autorů zabývajících se danou problematikou. Nalezneme zde pojmy jako generace X, Y, Z, období adolescence a rané dospělosti, stáří a stárnutí, včetně demografického vývoje. Také hodnoty a jejich utváření a v neposlední řadě moderní trendy soužití charakteristické pro dnešní mladou generaci. Vymezení těchto souvislostí je podkladem pro vypracování výzkumné části práce. Empirická část se věnuje vlastnímu šetření, jehož cílem je zmapovat, jak občané nad 65 a více let hodnotí mladou generaci. Pro získání dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla zpracována formou případových studií a poté vyhodnocena pomocí kódování. Základní výzkumný soubor pro sběr dat tvořili senioři ve věku nad 65 let na Českobudějovicku. Pro empirickou část byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Hodnotí osoby nad 65 let mladou generaci negativně? 2. Které projevy mladé generace jsou nejčastějším zdrojem kritiky seniorů? 3. Jak vnímají občané nad 65 let soužití nesezdaných heterosexuálních párů a homosexuálních párů v registrovaném partnerství? Ze získaných dat vyplynulo, že senioři z okolí Českých Budějovic hodnotí mladou generaci negativně. Mezi nejčastější zdroje jejich kritiky patří neslušné chování, neúcta ke starším lidem, lenost a jejich časný sexuální život. Páry, které se rozhodly žít v nesezdaném soužití, vnímají v nadpoloviční většině záporně. Shodný názor zaujímají v případě, kdy jsou v takovém vztahu děti, či plánují rodičovství. Podle jejich názoru by právě děti měly být hlavním důvodem vedoucím k uzavření manželství. Většina dotazovaných seniorů nerozumí soužití homosexuálních párů. Stále v této generaci přetrvávají zažité předsudky, kvůli kterým mimo jiné nesouhlasí i s uzavíráním registrovaného partnerství. Stanovený cíl diplomové práce byl splněn. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro další výzkum nebo k využití organizací pracující s mládeží či pro výuku.
|
|
|
Dopady počítačové gramotnosti na život seniorů
PEČENÁ, Jitka
Bakalářská práce se zaměřuje na souvislosti seniorů a dopady počítačové gramotnosti na jejich život. Stáří a senioři jsou všeobecně diskutované téma. Na stáří se hledí jako na nepříliš populární etapu života. Senioři stojí na okraji společnosti s nízkým statusem. Společnost stále zůstává zaměřena na výkon, flexibilitu, rychlost a sílu. Slabost v jakékoliv formě se hodnotí negativně. Pro stáří a seniory je ve společnosti stále málo místa. Hlavním cílem práce je zjistit, zda počítače a počítačová gramotnost může ovlivnit pozitivním způsobem život seniora a může být příčinou změny sociální exkluze prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Dílčími cíli jsou zjištění přání a pocitů seniorů v oblasti kontaktu, praktické činnost, co na počítači nejvíce využívají. Práce se zaměřuje na seniory od 65 do 85 let žijící v Plzni, kteří absolvovali nebo právě dokončovali počítačový kurz v době výzkumu. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží vystihnout a popsat etapu stáří, především změny, ke kterým dochází. Zabývá se samotným pojmem senior a s jakými životními situacemi se v tomto období člověk setkává. Dále se zaměřuje na samotné informace, jejich význam a práci s nimi. Také se snaží vystihnout samotnou definici počítačové gramotnosti. Okrajově se práce dotýká i oblasti vzdělávání seniorů a jejich specifika, především vhodné nástroje, aby výuka byla úspěšná. Teoretická část je zakončena popisem, jaká je dostupnost počítačových kurzů ve městě Plzeň a nastíněna možnost, kde své získané počítačové dovednosti uplatnit. Praktická část práce popisuje samotný kvantitativní výzkum, jeho metodiku, způsob sestavení dotazníku, formu sběru dat a způsob vyhodnocení. Výsledky jsou prezentovány pomocí grafů, tabulek a interpretací výsledků. Jsou řešeny tři hypotézy, které byly stanoveny na začátku výzkumu. Dvě hypotézy se nepodařilo potvrdit, jedna se ověřila. Diskuze přináší vyřešení a celkový pohled na situaci. Počítačová gramotnost ovlivňuje život seniorů, zvyšují se sociální kontakty. Motivací pro návštěvu kurzu není jen činnost související s vyhledáváním informací, ale také zůstat v kontaktu s mladou generací či trénovat si paměť. Na počítačových kurzech ve městě Plzeň neplatí, že muži využívají častěji počítač než ženy. Výsledky ukazují, že dopady počítačové gramotnosti na život seniorů nejsou příliš významné. Senioři upřednostňují osobní kontakt před použitím počítače či telefonickým rozhovorem. Ve výzkumu byl dopad počítačové gramotnosti na život seniorů potvrzen jen částečně. Počítačové kurzy přesto jsou dobře stráveným časem, kde si senior trénuje paměť, rozšiřuje si své vědomosti a bonusem mohou být nově získaní přátelé.
|
|
|
Teoretická východiska péče o seniory v rezidenčních zařízeních ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku
KŘIŽKOVÁ, Petra
Jedná se teoretickou bakalářskou práci, jejímž cílem je poskytnout vhled do problematiky opatrování klientů v zařízeních rezidenční péče ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku. První kapitola je věnována problematice stáří a stárnutí. Druhá kapitola se zabývá onemocněním demence, které se výrazně vyskytuje u seniorské populace a jeho dopady na způsob péče. Ve třetí kapitole je představena legislativa ve spolkové zemi Salzburg a teoretická východiska péče o klienty v rezidenčních zařízeních. Jsou teoreticky popsány modely a koncepty péče. Dále jsou představeny nejužívanější koncepty péče, aplikované v praxi. Konkrétně se jedná se o koncept bazální stimulace, koncept validace, koncept smyslové aktivizace a psychobiografický model E. Böhma. Závěr práce je věnován reflexi situace na základě vlastní praxe.
|
|
|
Proces adaptace v domově pro seniory
KRAJNIAKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá seniory, konkrétně procesem adaptace v domově pro seniory. V první části práce jsou uvedeny základní pojmy, které se týkají této problematiky a uvádějí nás do situace. Je zde popsán proces stárnutí a změny, kterými člověk prochází. A to jak z hlediska fyzického, psychického, tak i duchovního, i co se týká změn hodnot seniorů. V druhé části práce přibližuji sociální služby v České republice, které jsou poskytovány seniorům. Jejich rozdělení, jakou mají formu a kdo může v současnosti sociální služby poskytovat. Podrobněji je popsán domov pro seniory v Trutnově, kde byl prováděn výzkum. Důležitý je zde pojem adaptace a proces adaptace. Jak senioři zvládají změnu v životě, a jaké faktory jim pomáhají se s danou situací vypořádat. V poslední části práce je kvalitativní výzkum uskutečněný formou rozhovoru, kdy dotazovaní jsou klienty výše uvedeného domova pro seniory v Trutnově.
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace podle Lore Wehner jako jeden z novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním demencí
ŠÍMOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá Konceptem smyslové aktivizace od Lore Wehner jako jedním s novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním různými stupni demence. V úvodu jsou zmíněny kognitivní, tělesné a emoční změny, které jsou charakteristické pro stáří. Dále také změny sociálního zařazení seniora, hodnotového žebříčku a problémy s adaptací na nově vzniklé životní situace. Druhá kapitola je věnována domovům pro seniory a standardům sociální péče. V další části jsou popsány koncepty používané při aktivizaci seniorů, hlavní zřetel pak je kladen na Koncept smyslové aktivizace Lore Wehner, jeho principy a cíle. Bakalářská práce vede ke zhodnocení významu zmíněného konceptu v současné péči o seniory a jeho přínosu pro zlepšování kvality života seniorů postižených různými stupni demence.
|
|
|
Organizace zájmového vzdělávání seniorů
FLÍČKOVÁ, Žakelína
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přehledné představení organizací zájmového vzdělávání seniorů nejen v České republice, ale i v Českých Budějovicích. První kapitola vymezuje pojmy stáří a stárnutí z demografického hlediska a seznámení se s cílovou skupinou raného stáří z hlediska biologických, psychických sociálních a duchovních změn. Druhá kapitola charakterizuje volný čas z pohledu seniorů a zaměřuje se také na faktory, které pozitivně nebo negativně ovlivňují volný čas seniora. Třetí kapitola nastiňuje zájmové vzdělávání v kontextu raného stáří (seniorského věku). Kapitola definuje cíle a typy metod zájmového vzdělávání se zaměřením na seniory. Čtvrtá kapitola je věnována organizacím zájmového vzdělávání v České republice. Organizace zájmového vzdělávání rozděluje na tři druhy institucí specializované vzdělávací instituce, instituce, které mají vzdělávací činnost jako dodatkovou a instituce, které z jednou jejich oblastí je i vzdělávání. V podkapitolách se s každou blíže seznamuje. Pátá kapitola přehledně poukazuje na organizace zájmového vzdělávání v Českých Budějovicích. Každé oblasti je přehledně věnována podkapitola. Závěrem celou problematiku shrnuje a vzájemně porovnává možnosti organizací zájmového vzdělávání v České republice a zároveň v Českých Budějovicích. Vyzdvihuje pozitivní stránky, ale upozorňuje i na možné nedostatky.
|
|
|
Analýza úrazovosti seniorů V Českých Budějovicích v letech 2008 - 13
DVOŘÁKOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se zabývá problematikou úrazů seniorů hospitalizovaných v Nemocnici České Budějovice, a.s. a FN Plzeň. Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se stáří, stárnutí, zabývá se gerontologií, biologickými, psychickými a sociálními projevy stáří, úrazy seniorů, prevencí těchto úrazů, kvalitou života seniorů, dále pojednává o službách poskytovaných seniorům a aktivním stárnutí. Výzkumná část se opírá o kvantitativní průzkumné šetření u vybraných úrazů seniorů. Ke zvolené problematice se vztahují stanovené hypotézy, které jsou následně podrobně analyzovány a vyhodnocovány. Cílem této práce bylo provést retrospektivní analýzu zaznamenaných úrazů seniorů, které vedly k hospitalizaci v letech 2011 ? 2013 na klinice úrazové chirurgie ve FN Plzni a v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na klienty ve věkových kategoriích 65 - 74 let, 75 - 84 let a 85 a více let. Zjištěné výsledky diplomové práce jsou podrobně analyzovány a graficky znázorněny v kapitole Výsledky a shrnuty v kapitolách Diskuze a Závěr. Cíl předkládaného textu byl naplněn.
|
|
|
Hodnocení stáří očima mladé generace
STEJSKALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou stárnutí a stáří z pohledu mladé generace. Stárnutí je přirozený proces, který probíhá nepřetržitě po celý život. Lze konstatovat, že stárnutí se vyznačuje nezvratnými změnami, které jsou po fyzické stránce patrné pouhým okem. Stáří je možno charakterizovat jako poslední přirozené období člověka, které nastupuje po vývojových fázích dětství a dospělosti. Určení počátku období stáří bývá obtížné, vzhledem ke skutečnosti, že projevy stáří se u každého jedince objevují v odlišný okamžik. Problematika stáří je naší společností opomíjena a zevšeobecňována jako pasivní období člověka. Nicméně s ohledem na předpovědi populačního vývoje České republiky se domnívám se, že se v následujících letech stane aktuálním tématem. Vyšší zastoupení osob starších 60 let bude mít nepříznivý vliv na ekonomiku státu. Společnost se bude muset vyrovnat se vzrůstajícími nároky na oblast sociální i zdravotní péče. Bakalářská práce, především empirická část, má poukázat na fakt, jak dnešní mladá společnost vnímá tuto opomíjenou kapitolu lidského života, kterou bezesporu stáří je. Pro výzkumné účely byly náhodně vybrány osoby ve věkové kategorii 15 až 25 let, které zastupovaly mladou generaci. Teoretická část je zaměřena na objektivizaci pojmů, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky. V těchto kapitolách jsou představeny poznatky řady autorů zabývajících se nejen tématikou stáří. Nalezneme zde pojmy jako je mezigenerační solidarita, generace X, Y, Z, mýty, předsudky a stereotypy o stáří a hodnoty a postoje společnosti k období stáří. Dále je popsán ontologický vývoj člověka /mládí stáří/, demografická situace České republiky a proces stárnutí s obdobím stáří. Empirická část se věnuje vlastnímu šetření, jehož cílem je zjistit vztah mladé generace na stáří. Pro získání dat je zvolena strategie kvantitativního výzkumu, který jako formu sběru dat používá techniku dotazníku. Získaná data byla zpracována do přehledných grafů a níže uvedené hypotézy byly statisticky otestovány. Pro výzkumnou část byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Vnímání stáří mladou generací je závislé na pohlaví. Hypotéza 2: Názor mladé generace vůči stáří je ovlivněn existujícími mýty a předsudky ve společnosti. Na základě statistického testování byly obě navržené hypotézy vyvráceny. Nahlížení na poslední vývojové období člověka nezaznamenává razantní změny u mužského a ženského pohlaví respondentů. Dále bylo zjištěno, že mladá generace úsudky o stáří nezakládá na existujících mýtech, stereotypech ani předsudcích ve společnosti. Názor na stáří si jedinci mladší generace utváří pomocí získaných zkušeností. Cílem práce bylo zmapovat názor mladé generace na stáří. Dále bylo zkoumáno, jak se pohledy liší na základě pohlaví a zdali mladá generace je ovlivněna existujícími mýty a předsudky o stáří. Stanovené cíle bakalářské práce byly splněny. Výsledky práce mohou být přínosem pro výuku studentů a pro praxi k využití organizacím věnujícím se mládeži.
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory
TESAŘOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá problematikou Dlouhodobé péče o seniory.Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem seznámila čtenáře s pojmem stárnutí, stáří a jaké jeho druhy rozlišujeme. Dále jsem se zmínila o změnách ve stáří a druzích potřeb seniorů. Vzhledem k tématu byla potřeba zařadit do teoretické části i pojem dlouhodobá péče a jaké její druhy máme.V praktické části jsem metodou kvalitativního výzkumu zkoumala, jak jsou uživatelé dlouhodobé péče spokojeni s úrovní poskytované péče. Ke sběru dat jsem použila formu dotazování a rozhovory proběhly s deseti komunikačními partnery, kteří jsou momentálními uživateli dlouhodobé péče. Tyto uživatele jsem vybrala tzv. kvótním výběrem, jehož podstatou je stanovení si určitých kvót a následné vybrání vyhovujícího výzkumného souboru. Mými kvótami v tomto případě byl věk (uživatelé starší 65 let) a pohlaví, které bylo procentuálně stejně zastoupené v obou výzkumných souborech (3 ženy a 2 muži). Rozhovory trvaly v rozmezí 40 60 minut a byla zvolena technika polostrukturovaného interview. Otázky potřebné k získání dat byly rozděleny do čtyř hlavních okruhů. Výzkum byl prováděn v šesti zařízeních dlouhodobé péče, přičemž tři z nich byli sociálního systému a tři zdravotního. V rámci výzkumu byly stanoveny výzkumné otázky, které nás mají přiblížit ke spokojenosti uživatelů služeb. Cílem práce bylo srovnání sociálního systému péče o staré občany se systémem zdravotním. Dílčím cílem bylo zmapovat situaci seniorů v zařízeních, vyhodnotit jejich kvalitu péče a v závěru zhodnotit situaci, zda se sociální lůžka, která jsou součástí zdravotních zařízení, v případě zrušení dají nahradit lůžky následné či dlouhodobé péče.
|
|
|
Význam práce sestry při zajišťování výživy u seniorů
KOPAČKOVÁ, Lucie
Teoretická východiska Stárnutí a stáří je přirozenou součástí každého jedince během jeho života. Většina populace si přeje dožít život aktivně a pokud možno co nejkvalitněji. Jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují zdravé stárnutí, je výživa. Pro udržení kvalitního života a dobré fyzické kondice hraje adekvátní výživa významnou roli. Výživové potřeby seniorů jsou úzce specifické. Jsou dány především změnami organismu a celou řadou dalších faktorů vyplývajících z životního stylu seniora. Důležitou roli hrají zejména stravovací návyky, sociální a kulturní prostředí, vzdělání, společenské postavení, ekonomická úroveň a v neposlední řadě zdravotní a psychický stav daného jedince. Správná výživa seniorů přispívá k jejich zdraví a pocitu pohody, stejně tak je důležitá pro zotavení se z nemoci, ke které je starší člověk náchylnější. Při zajišťování stravy seniorům v nemocnici je velmi důležitá role všeobecné sestry. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 4 cíle: 1. Zjistit, zda sestry dodržují zásady podávání stravy seniorům. 2. Identifikovat nejčastější faktory, které ovlivňují stravování seniorů v nemocnici. 3. Zmapovat, jaké nejčastější poruchy výživy se u seniorů v nemocnici objevují. 4. Zjistit, jaká je nejčastější dieta u seniorů hospitalizovaných v nemocnici. Použité metody Výzkumné kvalitativní šetření probíhalo formou skrytého pozorování. Pozorovaným objektem byly sestry pracující na oddělení následné péče, které byly pozorované při podávání stravy seniorům. Skryté pozorování bylo doplněno hloubkovými rozhovory s pozorovanými sestrami. Pozorování bylo zpracováno v programu Microsoft Excel formou tabulek a rozhovory byly zpracované v programu Atlas.ti. Výsledky Z pozorování sester při podávání stravy seniorům se ukázalo, že žádná z pozorovaných sester nedodržela všechny zásady pro podávání stravy seniorům v nemocnici. Ve větší či menší míře se každá pozorovaná sestra dopustila určité chyby. Mezi nejčastěji se vyskytující chyby patřily následující. Při servírování jídla sestry nepoužily zástěru nebo empír, sestry nezamezily přímému kontaktu rukou s potravinami. Téměř polovina pozorovaných sester nevěnovala P/K dostatek času a podpora P/K během podávání stravy ze strany pozorovaných sester byla taktéž nedostačující. Další téměř polovina pozorovaných sester nepopřála pacientům dobrou chuť. Za zmínku stojí i poslední nejčastěji se vyskytující chyba téměř polovina sester si po procesu podávání stravy po sobě neuklidila pomůcky. Za nejčastější faktory ovlivňující stravování seniorů v nemocnici označily dotazované sestry v rozhovorech následující faktory: biologické změny ve stáří, různé typy demence, psychický stav jedince, přidružená onemocnění, užívání léků, stravovací návyky jedince, stav dentice (zubní protéza), vliv rodiny. Za nejčastější poruchy výživy označily tyto poruchy: nechutenství, dehydrataci, nadváhu, obezitu a podvýživu. Za nejčastější diety, které senioři v nemocnici dodržují, byly označeny: dieta číslo 3, 9, 4, 0, dále pak diety v mleté formě, kašovité formě a strava podávaná přes NGS (nasogastrická sonda). Závěr Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury byl navržen pro ošetřující personál standard ošetřovatelské péče s názvem "Podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování." Ošetřující personál tak bude mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování, a sestry nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
host ::
RSS.