|
|
Účinky hospodaření s půdou na kvalitu půdy v blízkosti obce Šardičky
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem minimalizační technologie zpracování na svrchní vrstvu půdy (0 až 10 cm). Výzkum byl prováděn na zemědělské půdě v blízkosti obce Šardičky, kde firma ZEMO spol. s r.o. dlouhodobě používá minimalizační technologii. V roce 2016 byla vyhodnocena kvalita půdy v této lokalitě pomocí fyzikálních a hydrofyzikálních parametrů, výsledky jsou uvedeny v předcházející bakalářské práci „Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy.“ V rámci diplomové práce byly navíc vyhodnoceny chemické a další hydrofyzikální vlastnosti, díky nimž získáme komplexní hodnocení kvality půdy. V roce 2016 byl na této lokalitě pěstován mák setý, v letech 2017 a 2018 ječmen jarní. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v průběhu vegetačních období pěstovaných plodin. Po třech letech experimentálního výzkumu, na kterém jsem se podílela, lze tedy posoudit vývoj jednotlivých parametrů a vlivu minimalizační technologie na svrchní vrstvu půdy. Teoretická část diplomové práce se zabývá popisem minimalizační technologie a problematikou stanovení parametrů půdy, které jsou využívány pro hodnocení její kvality. Praktická část se zabývá vyhodnocením těchto parametrů podle různých autorů a popisuje změny kvality půdy v průběhu let 2016, 2017 a 2018.
|
|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů
Voldán, Fabián
Diplomová práce „Vliv aplikace plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů“ zkoumala vliv aplikace plazmaticky aktivované vody (PAW) u 6 půdních typů z různých lokalit. Sledovala se půdní vodivost a půdní reakce. Vzorky byly odebrány celkem ze 13 lokalit, na podzim roku 2020. V roce 2021 byl proveden nádobový pokus s aplikací PAW a destilovanou vodou. Jeden vzorek byl vždy bez aplikace pro kontrolu, tento nádobový pokus se opakoval v roce 2022. PAW byla vyrobena z destilované vody v systému DBD s tekutou elektrodou. Ze získaných výsledků vyplývá, že vliv aplikace PAW na sledované vlastnosti závisí na půdě, na kterou byla aplikována. V žádném případě však nedošlo i při vysokých dávkách PAW k tak významným změnám, které by měly mít v budoucnu za následek omezení využívání PAW v zemědělství, a to i s ohledem na ostatní složky životního prostředí.
|
|
|
Hodnocení aberace půdy vybraných katastrů okresu Třebíč
Nováček, Miroslav
Tato bakalářská práce je zaměřena na aberaci zemědělské půdy, což je změna vlastností půdy v čase, tato změna může být pozitivní nebo negativní. K zjištění formy aberace bylo využito porovnání výsledků rozboru půdy s výsledky Komplexního průzkumu půd z roku 1965, v katastrálním území obcí Hartvíkovice a Popůvky v okrese Třebíč. Mezi porovnávané hodnoty patří zejména výměnná půdní reakce, zrnitost a obsah humusu. K negativní aberaci dochází různými procesy degradace půdy, mezi které patří vodní a větrná eroze, acidifikace, ztráta organické hmoty a zhutnění. Po provedení analýz výsledky ukázaly, že u všech zkoumaných sond, došlo k pozitivní aberaci, kdy se zvýšila hodnota pH a obsah humusu. Nastala změna zrnitostního složení půd a došlo ke zkrácení některých půdních horizontů.
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Účinky hospodaření s půdou na kvalitu půdy v blízkosti obce Šardičky
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem minimalizační technologie zpracování na svrchní vrstvu půdy (0 až 10 cm). Výzkum byl prováděn na zemědělské půdě v blízkosti obce Šardičky, kde firma ZEMO spol. s r.o. dlouhodobě používá minimalizační technologii. V roce 2016 byla vyhodnocena kvalita půdy v této lokalitě pomocí fyzikálních a hydrofyzikálních parametrů, výsledky jsou uvedeny v předcházející bakalářské práci „Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy.“ V rámci diplomové práce byly navíc vyhodnoceny chemické a další hydrofyzikální vlastnosti, díky nimž získáme komplexní hodnocení kvality půdy. V roce 2016 byl na této lokalitě pěstován mák setý, v letech 2017 a 2018 ječmen jarní. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v průběhu vegetačních období pěstovaných plodin. Po třech letech experimentálního výzkumu, na kterém jsem se podílela, lze tedy posoudit vývoj jednotlivých parametrů a vlivu minimalizační technologie na svrchní vrstvu půdy. Teoretická část diplomové práce se zabývá popisem minimalizační technologie a problematikou stanovení parametrů půdy, které jsou využívány pro hodnocení její kvality. Praktická část se zabývá vyhodnocením těchto parametrů podle různých autorů a popisuje změny kvality půdy v průběhu let 2016, 2017 a 2018.
|
|
|
Chemické vlastnosti odpadních sádrovců z různých energetických zdrojů
Kroulíková, S. ; Mercl, F. ; Száková, J. ; Perná, Ivana ; Tlustoš, P.
V rámci studie byly porovnávány hodnoty pH, obsahy živin a vybraných rizikových prvků v sádrovcích ze čtyř významných energetických zdrojů v České republice. Zároveň byl hodnocen jejich potenciál pro zemědělské využití. Dle našich výsledků jsou odpadní sádrovce významným zdrojem síry 17,8 – 19,0 %) a vápníku (23,0 – 30,2 %) a mohou tak snížit nedostatek těchto živin v půdě. Nicméně u tří testovaných sádrovců byl stanoven nadlimitní obsah arsenu a rtuti. Pouze jeden sádrovec vyhověl legislativně a obsah všech hodnocených rizikových prvků byl pod limitními hodnotami. Nezbytné je tento materiál dále testovat v modelových i polních podmínkách a zhodnotit jeho využití v zemědělství jako levnější alternativu k běžným minerálním hnojivům se sírou.\n\n\n
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Hardekopf, David (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Acidifikace českých půd a její nebezpečí
DAŇHELOVÁ, Jitka
Tato práce je zaměřena na nebezpečí acidifikace půd v našich podmínkách a s tím související děje, které se negativně promítají do celého ekosystému i se sociálně-ekonomickými dopady pro celou společnost. Jsou zde popsány příčiny acidifikace, její hlavní projevy a negativní vlivy na půdní prostředí, rostliny a edafon. Půdní reakce hraje důležitou roli a vypovídá o kvalitě půdy dané lokality. Nebezpečí, které sebou acidifikace přináší, nepostihuje pouze zemědělskou oblast, ale je významné rovněž z ekologického hlediska, kdy posuzujeme vliv acidifikace na životní prostředí. Zvýšení půdní kyselosti vede k vyluhování živin, ke zvýšení mobilizace toxických látek, narušení přirozených mikrobiálních procesů v půdě, umocňuje se vliv dalších degradačních procesů a půda mnohdy nenávratně ztrácí své přirozené funkce. Zmíněn je také vliv vápníku na půdu jako takovou i jeho role v příjmu živin rostlinami. Práce se dále zabývá způsobem neutralizace kyselých půd, přičemž nejdůležitější roli v tomto ohledu hraje aplikace vápna na zemědělskou půdu. Vlivem vápnění se mění půdní vlastnosti jako je půdní úrodnost, půdní reakce, dostupnost živin, biologická aktivita a další. Výrazný pokles používání vápenatých materiálů se projevuje od osmdesátých let dvacátého století. V rámci této studie jsou zhodnoceny výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za uplynulých dvacet let, přičemž z výsledků je patrný stále trvající sestupný trend vývoje pH. Závěrem dochází ke zhodnocení uvedených informací, posouzení vlivů a doporučení nápravných a preventivních opatření.
|
host ::
RSS.