Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výzkum vlivu SO2 a NOx na růst smrku
Hruška, Jakub ; Oulehle, Filip ; Kolář, Tomáš
Smrk ztepilý po poklesu emisí SO2 a NOX velmi rychle reagoval a radiální přírůsty stromů v postiených oblastech Krušných a Jizerských hor se dostaly na předemisní úroveň již koncem 90.let 20. století. Vzrůst nejlépe koreloval s poklesem koncentrací SO2 v ovzduší a s poklesem atmosférické depozice síry. Regenerace půd byla identifikována jako méně výrazný činitel, zejména proto, že je silně korelována s poklesem depozice. Na pokles radiálního růstu tedy emise SO2 a NOX přestaly mít vliv na přelomu tisíciletí. Současný pokles přírůstů není dám emisemi SO2 a NOX ale spíše klimatickými vlivy.
Vliv extrémních srážek na vymývání draselného a sodného iontu z povodí Liz v období 2002–2009
Vondrka, A. ; Tesař, Miroslav ; Šír, M.
V posledních padesáti letech došlo na území ČR ke globálnímu nárůstu teplot ovzduší, a to asi o 0,16 až 0,33 °C za dekádu. Současně je pozorována extremalizace hydrologického cyklu, která se projevuje v teplém období roku výskytem krátkodobých srážek o vysokém úhrnu a výskytem dlouhých teplých a bezdeštných období, ve kterých významně klesá vodnost zejména malých toků. Všechny tyto jevy silně ovlivňují intenzitu vymývání sodíku a draslíku z půdy a podloží. Vzniká proto otázka, zda lze nalézt nějakou souvislost mezi oteplováním klimatu a ochuzováním povodí o kationy sodíku a draslíku (Vondrka et al., 2013).
Bilance sodného a draselného iontu na povodí Liz v období 1994–2009
Štěpánová, M. ; Tesař, Miroslav ; Vondrka, A. ; Šír, M.
Acidifikace a následná nutriční degradace horských lesních půd nepříznivě ovlivňují kvalitu povrcho-vých vod a zdraví lesních porostů (Hruška, Cienciala, 2005). Dominantní příčinou acidifikace hor-ských půd je atmosférická depozice okyselujících látek. Smrkové porosty vyčesávají více vody z mlh a nízké oblačnosti než porosty listnaté, tudíž zvyšují atmosférickou depozici okyselujících látek na půdu. Navíc mají vysokou spotřebu bazických živin, které odčerpávají z půdy. V důsledku těchto dvou jevů je v půdě pod smrkovým porostem k dispozici méně bazických látek pro neutralizaci kyselin z atmosférické depozice. Při acidifikaci jsou z půd vyplavovány bazické kationy (Ca, Mg, K, Na), což způsobuje nutriční degradaci půd. V článku je popsána bilance draselného a sodného iontu v souvis-losti se srážkami a odtokem na malém horském povodí s převážně smrkovým porostem v letech 1994 až 2009.
Sledování biogeochemických cyklů ekologicky významných prvků v malých povodích NP Šumava
Česká geologická služba, Praha ; Oulehle, Filip ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Úkolem projektu byla kvantifikace toků daných prvků v lesních ekosystémech ve třech výrazně odlišných situacích. Projekt byl realizován ve třech povodích v oblasti centrální Šumavy (Kout, Doupě a Stolec).
Populační dynamika ruderálních druhů ve vztahu k limitujícím podmínkám prostředí
Modrý, Martin ; Tenčík, Aleš ; Hofmeister, Jeňýk ; Hošek, Jan
Hlavním cílem projektu je identifikace a ocenění významu hlavních podmínek pro rozvoj expanzních druhů rostlin náročných na živiny v lesní vegetaci. Téma je rozděleno do dílčích částí: a) analýza vegetace modelových ploch a její interpretace zaměřená na expanzní druhy, ustupující druhy, indikačně významné druhy, b) stanovení zásoby živých semen v půdě (analýza semenné banky), c) analýza intenzity deště semen, d) stanovení obsahu hlavních živin a organického uhlíku v půdě, event. pomocných půdních charakteristik, e) popis světelných poměrů stanoviště, především kvantifikace celkového světelného požitku a spektrálních poměrů významných pro klíčení semen, f) popis významných spolupůsobících faktorů (vlhkostní poměry, poměry řídící akumulaci opadu, mikro a mezomorfologie stanoviště, spouštěcí faktorys - mechanické disturbance apod.), g) formulace zásad hospodaření podporující zachování biodiverzity na vybraných lokalitách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.