|
| |
|
|
Využití dramaterapie u jedince s mentálním postižením
Filipková, Žaneta ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá v první teoretické části mentální retardací, jejím vymezením, klasifikací a etiologií. Zdůrazňuje význam výchovy u dítěte s lehkým mentálním znevýhodněním v mladším školním věku, kterou lze uplatňovat ve formě terapeuticko- formativních intervencí. V druhé teoretické části se věnuje poznatkům z oboru dramaterapie spadající do terapeuticko-formativních přístupů, které jsou známy pod pojmem expresivní terapie. Poukazuje na možnosti aplikovatelnosti dramaterapeutických technik a cvičení v problematice týkající se dětí s lehkým mentálním znevýhodněním. Třetí část se zaměřuje na návrh dramaterapeutického programu pro děti s lehkou mentální retardací, jehož přínosem je rozvoj verbální a neverbální komunikace. Jedná se o prezentaci deseti lekcí dramaterapeutického programu zaměřeného na prevenci v oblasti komunikace.
|
|
|
Důvody vstupu jedinců do fitness centra
Hrubeš, Jakub ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Engelthalerová, Zdeňka (oponent)
Hlavním tématem této práce je zjištění důvodu vstupu jedinců do fitness centra. První část práce je věnována stručné historii fitness a fitness center, dále je zde rozvíjena problematika samotných důvodů, které ke vstupu do fitness centra jedince vedou a vymezení základních pojmů s tím spojených. Nakonec je uveden systém základních metod a zařízení, které slouží jako prostředek k diagnostice před vstupem jedince do procesu fitness. Druhá část se pak již týká samotného zjišťování důvodů vstupu jedinců do fitness center pomocí výzkumu.
|
|
|
Pedagogický projekt a jeho uplatnění při osobnostním a sociálním rozvoji dětí v mateřské škole
Leškaničová, Lenka ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Práce se zabývá dítětem v předškolním věku a zvláště možností podpořit jeho osobnostní a sociální rozvoj prostřednictvím pedagogického projektu v předškolním vzdělávání. V první, teoretické části, pojednává o socializačních procesech, které se rozšiřují nástupem dítěte do mateřské školy. V návaznosti na jejich význam v pedagogické praxi, ve vazbě na současné osobnostní pojetí práce v mateřské škole a komplexní integrovaný přístup v preprimárnímu vzdělávání, se zabývá výchovně vzdělávacími procesy v mateřské škole. Zvláště rozvádí možnosti přinášející pedagogické projektování. Ve druhé, praktické části, zkoumá v pedagogické realitě pomocí metody pozorování a dotazníku osobnostní projevy dětí v sociální interakci a jejich vzájemné vztahy. Především prověřuje přínos metody pedagogického projektování pro možnost intencionálního působení na osobnostní a sociální rozvoj dítěte v mateřské škole. KLÍČOVÁ SLOVA socializace, osobnost předškolního dítěte, mateřská škola, předškolní vzdělávání, osobnostní model předškolního vzdělávání, učitelka mateřské školy, pedagogický projekt
|
|
|
Problém smyslu v pedagogicko psychologických souvislostech
Čermáková, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat pedagogické a psychologické aspekty procesu hledání smyslu života a identifikovat možné příčiny životní krize či ztráty. Práce také podává nástin možností, jaké má pedagogika v oblasti hledání a upevňování životního smyslu. Analyzovaná témata jsou charakteristická přesahem do každodenního života, a proto je žádoucí, aby bylo téma zpracováváno nejen v rovině psychologické a filizofické, ale také v rovině pedagogické teorie i praxe. V jednotlivých kapitolách je téma práce nahlíženo v kontextu subtémat jako transformace rodinných struktur, mediální výchova, volný čas.
|
|
| |
|
|
Nízkoprahové kluby jako nástroj začleňování rizikové mládeže
Mikšovská, Kateřina ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kalvas, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nízkoprahovým klubem jako nástrojem k začlenění rizikové mládeže do společnosti. Autorka vymezuje termín mládež a riziková mládež, zabývá se socializací mládeže do společnosti a také romskou mládeží jako specifickou skupinou ve společnosti se specifickými nároky. Dále se autorka zabývá historií nízkoprahových klubů v České republice, zkušenostmi ze zahraničí, principem nízkoprahovosti a také legislativním ukotvením v systému sociálních služeb. V praktické části autorka popisuje shody a rozdíly v názorech na fungování nízkoprahových klubů mezi klienty a pracovníky ve dvou nízkoprahových klubech. Hlavní rozdíly se ukázaly díky etnickým odlišnostem cílové skupiny klubů. V jednom z klubů se vyskytují pouze Romové. Jedním z rozdílů byly oblíbené činnosti klientů v klubu. Pro Romskou mládež to byl zejména tanec, hra na nástroje a také doučování. Pro většinovou mládež pak čas strávený na počítači. Stejně tak hlavní důvod, proč mládež klub navštěvuje, bylo pro Romy doučování. Pro zástupce většinové populace to byla nuda. Pracovníci se lišili v názorech na hlavní cíle klubu. V jednom z klubů chtějí pracovníci pomáhat dětem začlenit se do společnosti a také se vyhýbat rizikovým situacím. Pracovníci, kteří se starají o Romskou mládež, zmiňují hlavně poskytování bezpečného prostoru svým...
|
|
|
Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu
Danešová, Markéta ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou, zda mají rodiče a jejich děti povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. První část tvoří teoretický základ práce. Je zde přiblížena primární i sekundární socializace jako proces utváření osobnosti jedince, vzájemná komunikace, preventivní opatření ve smyslu rodičovské kontroly a bezpečnostního softwaru a následně jsou popsány možnosti a rizika internetu. Ve zkratce představuje projekty, které dětem, rodičům a pedagogům nabízejí informace o informačních a komunikačních technologiích, a snaží se předcházet a snižovat možná rizika spojená s jejich užíváním. Druhá, empirická část je postavena na částečně standardizovaných hloubkových rozhovorech, které byly provedeny v osmi rodinách. Práce naproti sobě staví výpovědi dětí ve věku 11-13 let a výpovědi rodičů. Zkoumá, zda jsou si rodiče a děti vědomi rizik spojených s užíváním internetu, zda je považují za reálná a zda jsou schopni je případně minimalizovat. Dále zjišťuje, kde a kolik času děti na internetu tráví, jaké stránky navštěvují a zda mají v rámci rodiny daná pravidla. Empirická část je doplněna srovnáním s výzkumem "EU Kids Online", který byl v letech 2009 - 2011 pořádán ve 25 zemích Evropy.
|
|
|
Genderová analýza vybraných čítanek pro 1. a 2. ročník ZŠ
Němcová, Marcela ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných čítanek pro 1. a 2. ročník ZŠ se zabývá tématem genderu v oblasti školství. Konkrétně zkoumá způsoby zobrazování ženských a mužských postav v textu a ilustracích učebnic, respektive posuzuje, zda jsou tato zobrazování genderově stereotypní, nebo genderově senzitivní. Vlastní výzkum, který sestává z kvantitativní obsahové analýzy tří vybraných čítanek a z kvalitativní interpretace posuzující jejich genderovou korektnost a senzitivitu, je zasazen do rámce teoretických východisek z oblasti psychologie, sociologie, feministických teorií a genderových studií. Práce vychází z premisy, že škola jakožto instituce se významně podílí na genderové socializaci dětí, a proto je jejím cílem zjistit, zda a případně jakým způsobem používané učebnice podporují genderovou rovnost. Klíčová slova: gender, genderové stereotypy, genderový řád, socializace, škola, učebnice
|
|
|
Mediální výchova v rodině
Cigánková, Klára ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Mediální výchova v rodině" se zabývá mediálně výchovnými strategiemi neboli rodičovskou mediací. Vedle školy je to právě rodina, která ovlivňuje ve vysoké míře mediální gramotnost dětí. Teoretická část práce shrnuje, jakým způsobem bylo toto téma zpracováno v zahraničních i českých studiích a jaké jsou základní charakteristiky rodičovské mediace. Mediálně výchovné strategie jsou také posuzovány v souvislosti se socializací dítěte a výchovnými a komunikačními styly v rodině. Odborná literatura hovoří nejčastěji o třech typech rodičovské mediace, patří mezi ně mediace aktivní, restriktivní a společné sledování. Ačkoli byly tyto styly definovány zejména v souvislosti se sledováním televize, dají se s menšími obměnami přenést i na další média včetně internetu. V praktické části byla provedena kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů s rodiči, kteří měli děti ve věku 12-15 let. Cílem bylo zjistit, co si rodiče myslí o vztahu médií a dětí, jaké mediálně výchovné strategie vůči svým dětem používají a co všechno podobu a způsob uplatňování těchto strategií ovlivňuje. Zajímalo nás také, jestli mají rodiče nějaké konkrétní potřeby v oblasti mediálního vzdělávání svých dětí, přičemž výsledky z této oblasti dotazování by mohly sloužit jako zdroj nebo inspirace pro definici obsahu a formy případných...
|
host ::
RSS.