Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 701 záznamů.  začátekpředchozí389 - 398dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metody a techniky sociální práce využívané pro práci s agresorem šikany
ROZSÁROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma Metody a techniky sociální práce využívané pro práci s agresorem šikany, se zabývá problematikou agrese u klientů směrem k pracovníkům v zařízeních. Cílem této práce bylo zjistit, jaké metody a techniky sociální práce používají pracovníci v institucích při práci s agresivními klienty. Dalším cílem této práce bylo zjistit, jaké intervence používají zařízení při práci s agresorem a za jsou tyto používané intervence účinné. Zaměřila jsem se na metody a techniky sociální práce, které používají zařízení, kde pracují s agresivními dětmi věk věku 7 18 let. Na tyto metody a techniky jsem se detailně soustředila především ve své praktické části této práce. V teoretické části jsem se zabývala významem šikany jako takové, co o ni říká odborná literatura, na formy šikany, osobností agresora i oběti, a především metodami a technikami sociální práce, které se používají pro řešení šikany. Dále potom v praktické části jsem zjišťovala metody a techniky sociální práce, které využívají zaměstnanci v DDŠ Šindlovy Dvory a v SVP Dukelská při práci s agresorem šikany, zda podle pracovníků jsou tyto metody a techniky účinné. Výzkumný soubor jsem zpracovala kvalitativním výzkumem, pomocí metody dotazování technikou polostandardizovaného rozhovoru s informanty. Informanty jsem volila na základně dostupnosti. Řešení této práce poskytuje náhled na používané metody a techniky sociální práce v praxi. Zda jsou tyto metody a techniky účinné či nikoli a dále pak upozorňuji na případné nedostatky v zakotvení legislativy, kterou se tato zařízení řídí. Malá spolupráce rodin, které se nepodílejí na procesu změny jejich dítěte ovlivňuje celý proces práce s klientem.
Realita života v Seniorském domě Písek očima klienta
PŘIBÁŇOVÁ, Ilona
Předložená bakalářská práce je zaměřena na subjektivně vnímanou realitu života seniorů žijících v Seniorském domě Písek. Téma práce pochopitelně nebylo vybráno náhodně. V současnosti je stárnutí světové populace fenoménem prostupujícím řadu vědeckých odvětví a je na něj upřena pozornost odborné veřejnosti napříč jednotlivými obory. Máme však za to, že subjektivní vnímání života v domě pro seniory z nějakého důvodu není meritem zaměření odborných publikací, a proto je mu věnován tento text. Práce je rozčleněna do kapitol. V první z nich si nejprve definujeme teoretický rámec, a představíme si jednotlivé pojmy, které jsou pro pochopení stati stěžejní. Konkrétně se zaměříme na vymezení pojmu stáří a jeho charakteristických znaků fyzických, psychických i sociálních. Objasněny budou rovněž demografické aspekty stáří. Následně si popíšeme prostředí domova pro seniory, jeho klientelu, personál a další osoby, které se na chodu takového zařízení podílejí. Definována pak budou známá rizika související se životem v těchto zařízeních. Druhá kapitola této bakalářské práce je pak zaměřena na výzkumnou činnost realizovanou v Seniorském domě Písek. V úvodu této části práce jsou vytyčeny hlavní i vedlejší výzkumné otázky a cíle, o jejichž naplnění bude usilováno. Rovněž je definován výzkumný soubor, zvolená metodika sběru a analýzy dat a jejich následné vyhodnocení. Nechybí ani shrnutí zaměřené na naplnění výzkumných cílů.
Dobrovolnictví jako součást sociálních služeb při práci s rodinami a dětmi
HÁJÍČKOVÁ, Andrea
Dobrovolnictví je založeno na svobodné vůli jedince, která přináší ekonomický, sociální a kulturní prospěch celé společnosti bez toho, aniž by dobrovolníkovi vznikl nárok na finanční odměnu. Centrem dobrovolnické činnosti v sociálních službách jsou primárně neziskové organizace, které jsou pro tuto práci výchozím bodem, a to právě z důvodu jejich významného propojení. Velmi stěžejní pro dobrovolnictví je koordinace dobrovolníků, která je vedena prostřednictvím vyškoleného profesionála, kterým je koordinátor dobrovolníků. Cílem této práce je provést analýzu a popsat přínos a význam dobrovolníků v sociálních službách, které jsou poskytované rodinám a dětem. V rámci tohoto výzkumu byl použit kvalitativní přístup, který umožnil hlubší poznání spolupráce dobrovolníků v sociálních službách. Využita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a data byla vyhodnocena formou kategorizace dat. Analýza zjištěných dat potvrdila, že dobrovolnická činnost má nejen pro organizace, ale zejména pro rodiny velký přínos pramenící hlavně v pomoci s rozvojem a podporou při vzdělávání dítěte. Dobrovolník tím přispívá k sanaci rodiny a u dětí může eliminovat vznik rizikového chování. Rozdílný je přístup profesionála a dobrovolníka, který se projevuje u dobrovolníků ne zcela profesionálním, ale o to lidštějším přístupem. Další diferenciace spočívá i v interakci s rodinou, kdy sociální pracovník pracuje komplexně s celkovými potřebami rodiny a dobrovolník pracuje pouze s dítětem. Výsledky výzkumu by mohly být přínosné především pro organizace, které zvažují integraci dobrovolníků. Zároveň by práce mohla být vhodná i pro zájemce o dobrovolnickou činnost v sociálních službách.
Autoritářství u sociálních pracovníků
BENDOVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce je identifikovat podíl autoritářské osobnosti u budoucích sociálních pracovníků. V souladu s tímto cílem byla stanovena výzkumná otázka: Na jakých faktorech závisí podíl autoritářské osobnosti u budoucích sociálních pracovníků a pracovnic? Na základě výzkumné otázky byly stanoveny následující hypotézy: Studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě jsou více autoritářští než studenti oboru Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Studenti kombinované formy studia jsou více autoritářští než studenti Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. S rostoucím věkem roste podíl autoritářské osobnosti. Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu, který byl realizovaný pomocí metody dotazování prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor tvořili budoucí sociální pracovníci, konkrétně studující Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích, oboru Sociální práce ve veřejné správě a Rehabilitační psychosociální péče o děti, dospělé a seniory. F-škála byla převzata z publikace T. W. Adorna. Analýza dat byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky v programu MS Excel a testování hypotéz bylo provedeno ve statistickém programu SPSS. Výzkum ukazuje, že u první hypotézy byl zachycen statisticky významný vztah u vlastností konvencionalismus, podřízenost, agresivita, antiintracepce, tvrdost, destruktivismus, projektivita a sexualita. Ve druhé hypotéze bylo testováno, zda studující kombinovaného studia jsou více autoritářští než studující prezenčního studia. Signifikantní vztah byl zaznamenán u vlastností podřízenost a agresivita. U třetí hypotézy bylo prokázáno, že statisticky významný vztah byl vyhodnocen u vlastností podřízenost, agrese a pověrčivost. Výstupy výzkumu diplomové práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro studující nebo sociální pracovníky. Výsledky by mohly zajímat studující Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Autoritářská osobnost nebyla u sociálních pracovníků dosud zpracována.
Užití výchovných přístupů v rodinách z pohledu sociálního pracovníka
PILECKÁ, Simona
V současné době se v naší společnosti stále častěji objevují názory, že dítě by mělo být bráno jako rovnocenný partner dospělého. K tomu, aby se z dítěte stal opravdový partner, je však třeba, aby dospělí dokázali vhodným způsobem dítě vést a předávat mu znalosti a dovednosti do jeho života. Sociální pracovník bývá jedním z prvních odborníků, kteří pracují s rodiči dětí, když se objeví potíže a může je v jejich přístupu podpořit nebo jim doporučit odbornou pomoc, pokud to dítě a situace v rodině vyžaduje. V bakalářské práci jsem se zaměřila na to, jaké výchovné přístupy rodiče využívají a zda je může sociální pracovník svým přístupem ovlivnit. Cílem práce bylo zjistit, jaké výchovné přístupy rodiče běžně využívají při výchově, zda vědí, kde si potřebné informace mohou zjistit a zda je pro ně dostupné poradenství, pokud jej potřebují. Dále jsem zjišťovala, zda a jakým způsobem může sociální pracovník ovlivnit výchovný přístup rodičů a jak jsou z pohledu rodičů nahlíženy tělesné tresty. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na zmapování výchovných přístupů, možnosti jejich kombinování a přizpůsobení výchovy jednotlivcům, a to od narození až do školního věku.Praktická část zahrnuje rozhovory s rodiči dětí, kteří vyhledali odbornou pomoc kvůli výchovným problémům svých dětí a se sociálními pracovníky, kteří s těmito rodiči a dětmi pracují. Pro získání odpovědi na výzkumné otázky jsem zvolila kvalitativní výzkum a zjištěná data jsem zpracovala metodou trsů, tj. vyhledáváním stejných nebo podobných znaků.
Sociální práce a její místo v integraci cizinců
PILECKÁ, Anna
Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit, jaké metody a techniky sociální práce jsou v rámci integrace cizinců do České republiky nejvíce využívány a jaký je jejich přínos. Integrace cizinců do většinové společnosti je v současné době velice aktuálním tématem. Hlavním cílem této práce je zjistit, jakou roli v procesu integrace hraje právě sociální práce. Tato bakalářská práce se zaměřuje na konkrétní neziskovou organizaci InBáze, z. s. sídlící v Legerově ulici v Praze. Cílem je zjistit, jakým způsobem pracovníci této organizace pracují s cizinci žijícími na území České republiky. Dále, jaké konkrétní metody a techniky sociální práce tito pracovníci využívají a jaký má jejich práce přínos pro úspěšné začlenění cizinců do většinové české společnosti. Dílčím cílem této práce je zjistit, s jakými úskalími se pracovníci InBáze, z. s. při práci s cizinci potýkají. Další dílčí cíl je zaměřen na návrhy zlepšení sociální práce s cizinci z hlediska pracovníků neziskové organizace. Teoretická část je rozdělena na dvě části. V první části jsou zpracovány základní poznatky týkající se sociální práce s cizinci. Druhá část je zaměřena na představení neziskové organizace InBáze, z. s. Pro praktickou část je v souladu s cílem použitý kvalitativní výzkumný přístup, za využití rozhovorů a analýzy poskytnutých dokumentů. Tato bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro organizaci InBáze, z. s. Stejně tak může být využita jako informační materiál pro studentky a studenty středních a vysokých škol sociálního a právního zaměření.
Sociální práce s dětmi a dospívajícími při úmrtí rodiče v domácí hospicové péči
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá dětmi a dospívajícími, kteří prochází ztrátou rodiče. Popisuje, jakým způsobem se s touto cílovou skupinou pracuje v rámci domácí hospicové péče a jejího multidisciplinárního týmu. Práce vysvětluje vnímání smrti dětmi a dospívajícími, které je stěžejní po uchopení komunikace s jedincem prožívající ztrátu. Rodina je zde chápána jako celek, který se navzájem ovlivňuje. Proto upozorňuji na důležitost otevřené komunikace uvnitř rodiny, která je základem k celoživotně pevným vztahům a dopomáhá k lepšímu vypořádání se se ztrátou. Pomocí rozhovorů se sociálními pracovnicemi z domácích hospiců je práce obohacená také praktickými zkušenostmi při práci s dětmi, procházející ztrátou.
Formování identity sociálních pracovníků v letech 1918-1938
PETRÁKOVÁ, Ladislava
Sociální práce v období první Československé republiky představovala důležitou součást sociální politiky a fungovala jako represivní pomoc, na rozdíl od dnešního pojetí, kdy je sociální práce chápána jako aktivační a motivační pomoc klientovi. Tehdejší sociální práce, která byla synonymem pro sociální péči, byla zajišťována součinností veřejných a soukromých subjektů. Ve veřejnoprávní sféře se podařilo sjednotit zdravotní, sociální a výchovné prvky zemských a okresních péčí především v Čechách, čímž bylo dosaženo komplexního pojetí sociální práce. Československý stát na dobrovolníky spoléhal, finančně je podporoval a delegoval na ně řadu úkolů. Členitost a mnohostrannost rozsáhlé dobrovolné sociální práce přinášely státu četné výhody, bylo pomoženo mnohým chudým. Stinnou stránkou dobrovolných subjektů byla nedostatečnost v kompetencích, nevyhraněnost, nekoordinovanost a fluktuace sociálních pracovníků. Jednou z příčin naposledy popsaných jevů byla počáteční absence moderních zákonných předpisů. Základní kroky k tomu, aby sociální práce byla uznávanou profesí, učinily prvorepublikové sociální pracovnice, které vystavěly hodnotový a etický rámec profese, pojetí praxe a přičinily se o intenzivní mezinárodní spolupráci, jež se stala standardem.
Morální odpovědnost a svědomí sociálního pracovníka podle Etického kodexu sociálních pracovníků České republiky
VYTERNA, Luboš
V diplomové práci je zmapováno, analyzováno a kriticky reflektováno pojetí morální odpovědnosti a pojetí svědomí tak, jak jsou zaznamenány v Etickém kodexu sociálních pracovníků České republiky s ohledem na osobu sociálního pracovníka s cílem zjistit jaký má význam morální odpovědnost a svědomí v kodexu sociálního pracovníka a jakou tyto pojmy hrají roli v rámci výkonu jeho povolání. Morální odpovědnost sociálního pracovníka není v etickém kodexu dobře zpracovaná. O odpovědnosti se v kodexu hovoří celkem sedmkrát, a to spíše neurčitým a někdy i zavádějícím způsobem. Ve většině případů se z odpovědnosti tak, jak o ní kodex pojednává, nedá určit, za co přesně je sociální pracovník odpovědný a vůči komu má odpovědnost. K tomu, aby sociální pracovník dokázal rozpoznat vzájemné vztahy v rámci předepsané odpovědnosti, musí zapojit své svědomí, které je primární instancí odpovědnosti. Kodex se o svědomí však vůbec nezmiňuje, proto by bylo vhodné tento pojem do kodexu zapracovat.
Etický rozměr diskriminace a stigmatizace u lidí s psychotickým onemocněním a vliv sociální práce na jejich mírnění
KŘISTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou diskriminace a stigmatizace osob psychotickým onemocněním, jejím etickým i právním rozměrem a specifiky sociální práce s touto cílovou skupinou. Tato práce se skládá z 5 kapitol. V první kapitole stručně definuji zdraví a nemoc obecně a specifika duševního zdraví a duševní poruchy. V druhé kapitole popisuji psychotické onemocněn všeobecně tzn. vznik, příznaky a projevy, léčbu a stručně představuji i jednotlivé typy psychotických onemocnění. Ve třetí kapitole se zaměřuji na uplatňování etiky v sociální práci a na etickou a právní problematiku v psychiatrii. Čtvrtá kapitola se zabývá specifiky diskriminace a stigmatizace u osob s psychotickým onemocněním. Představuji nejčastější oblasti, ve kterých k diskriminaci dochází, důsledky, které diskriminace a stigmatizace přinášejí, aktivity vedoucí k jejich mírnění a právní normy, které mají vést k předcházení diskriminace a zajistit tak ochranu práv lidí s duševním onemocněním. Tuto problematiku eticky reflektuji. V páté poslední kapitole se zabývám specifiky sociální práce s lidmi s psychotickým onemocněním. Popisuji, jak s touto cílovou skupinou pracovat, představuji metody, pomocí kterých sociální práce pomáhá klientům s psychotickým onemocněním sociálně fungovat, začlenit je do společnosti a mírnit dopady stigmatizace a diskriminace

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 701 záznamů.   začátekpředchozí389 - 398dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.