Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 716 záznamů.  začátekpředchozí533 - 542dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Schopnost sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách pracovat s agresivitou u klienta s těžkým mentálním postižením
VLACHOVÁ, Lucie
Agrese a agresivní projevy chování klientů jsou běžnou součástí života v sociálním zařízení. Zaměstnanci jsou školeni na zvládání projevů nepřiměřeného chování klientů, mnohdy se v této souvislosti musí vypořádávat s velmi nepříjemnými situacemi a snažit se zabránit zvyšování jejich četnosti. V současné době je tato problematika velmi aktuální a je nutno říci, že ne vždy je pracovníky v sociálních službách zvládána tak, aby došlo k co nejmenší újmě jak na straně klienta, tak na straně sociálního pracovníka. V úvodu své práce jsem se zabývala osvětlením typů mentální retardace, podrobněji jsem se zaměřila na její stupně podle mezinárodní klasifikace nemocí. Dále zmiňuji nejčastější přidružená onemocnění a typy služeb a zařízení, která jsou v současné době lidem s postižením k dispozici. Protože bych čtenáři své bakalářské práce ráda poskytla co nejucelenější přehled o dané problematice, zabývám se zde nejen základními pojmy, které s ní souvisí (mentální retardace, autismus, sociální pracovník či zařízení sociální péče), ale snažím se i o její rozkrytí a přiblížení širšímu okruhu pracovníků v sociálních službách. Pro bakalářskou práci byly použity kvantitativní metody získávání dat. Tato data jsem získala prostřednictvím kvantitativního dotazníku, který jsem v tištěné formě rozdala zkoumaným osobám k vyplnění. Ze zjištěných dat vyplynulo, že se všech 42 dotazovaných pracovníků (100%) při své práci alespoň jedenkrát v životě s agresivním chováním klientů setkalo. V okamžiku, kdy došlo ze strany klienta k agresivnímu chování, ve většině případů také postačilo odvedení pozornosti klienta na jinou alternativní činnost, čímž se podařilo situaci zvládnout. Popřípadě postačila snaha klienta slovně uklidnit, nebo použít slovní uklidňování s použitím úchopových technik. Cílem mé bakalářské práce byla snaha objasnit příčiny vzniku agresivního chování klienta s těžkou mentální retardací, zmínit některé spouštěče tohoto chování a zaměřit se na konkrétní metody používané pracovníky v sociálních službách. Ať už se jedná o systematickou práci s jednotlivcem nebo ve skupině, či jedná- li se přímo o úchopové techniky. Faktem je, že pokud má klient naplněny jeho základní potřeby, pracovníci jsou pravidelně vzdělávání a dodržují strukturovaný režim, který se osvědčil pro klienta s těžkou mentální retardací jako velmi přínosný, je četnost projevů agresivního chování výrazně nižší.
Plánování sociálních služeb na území Svazku obcí Blanský les - podhůří
OHRAZDOVÁ, Ivana
V současné době transformace sociálních služeb dochází k posilování role obce jako základní občanské komunity, která dokáže nejefektivněji reagovat na stávající sociální potřeby svých obyvatel. Tyto tendence signalizuje mimo jiného i zákon o sociálních službách, jenž ve svém obsahu odkazuje na působnost státní správy a samosprávy v oblasti sociálních služeb. Z obsahu zákona vyplývá, že obce jako nejmenší územně správní celek mají uskutečňovat aktivity směřující k aktivnímu zjišťovaní sociálních potřeb svých občanů. Takto zjištěné sociální potřeby následně tvoří základní informace při sestavováníefektivního plánu sociálních služeb na daném území. Plán rozvoje sociálních služeb zpracovaný na základě skutečně zjištěných sociálních potřeb tvoří základní manažerský nástroj řízení sociálních služeb, jehož cílem je zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb při efektivním vynakládání finančních prostředků.
Protokol sexuality ve vybraných zařízeních sociálních služeb v Jihočeském kraji.
TALICH, Jan
Protokol sexuality upravuje práva a povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, jejich zaměstnanců a uživatelů. Cílem diplomové práce bylo potvrdit či vyvrátit existenci protokolů sexuality či dokumentů s totožným významem ve vybraných zařízeních sociálních služeb v Jihočeském kraji, analyzovat nalezené dokumenty a realizovat rozhovory s vybranými sociálními pracovníky. Diplomová práce obsahuje teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se autor věnuje vymezení lidské sexuality, normám a funkcím sexuality, dále člověku s postižením z hlediska jeho práv na sexualitu, charakteristikám jeho vývoje a v neposlední řadě také sociálním službám v kontextu naplnění práva člověka s postižením na prožití jeho sexuality. Výzkum diplomové práce se skládá z předvýzkumu a samotného výzkumu. Předvýzkum byl realizován formou anketního šetření. Výzkum byl realizován, s ohledem na málo frekventované a neprobádané téma, kvalitativní formou za aplikace metod analýzy dokumentů a dotazování, respektive autor použil techniku obsahové analýzy dat a techniku hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Na základě provedeného výzkumu byly v cílové skupině poskytovatelů sociálních služeb analyzovány 4 protokoly sexuality či dokumenty totožného významu. Analýza prokázala různorodé zastoupení ucelených témat v nalezených protokolech oproti modelovému protokolu sexuality, který je popsaný v odborné literatuře. Dále autor poukazuje na značné rozdíly ve vnitřní struktuře ucelených témat v dokumentech samotných, které vedou ke zkreslenému podávání informací, zvláště v oblasti rodičovství lidí s mentálním a kombinovaným postižením. Na základě analýzy modelového dokumentu autor navrhuje pevnou strukturu jednotlivých témat protokolů pro objektivní a vyváženou formu dokumentu. Zkušenosti sociálních pracovnic s protokolem sexuality lze shrnout do třech základních linií: nezastupitelná spolupráce vedení a pracovníků v přímé péči při tvorbě protokolu sexuality, pocit jistoty v práci se sexualitou uživatelů jako přínos protokolu pro zaměstnance a změna přístupu k uživatelům z hlediska organizace i zaměstnanců.
Naplňování vybraných standardů kvality poskytované pečovatelské služby z pohledu seniorů.
ŠKARKOVÁ, Zdeňka
Tématem mé bakalářské práce je naplňování vybraných standardů kvality sociálních služeb z pohledu uživatelů v domě s pečovatelskou službou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy z oblasti sociálních služeb se zaměřením na seniory, které se vztahují ke standardům kvality sociálních služeb ? seniorský věk, potřeba, kvalita života, sociální služba, standardy kvality, Dům s pečovatelskou službou Dačice. Cílem práce bylo zmapování naplňování standardů kvality sociálních služeb a jejich realizaci v domě s pečovatelskou službou z pohledu seniorů. Dílčími cíli bylo zjistit naplňování standardů kvality sociálních služeb z pohledu uživatelů dané služby a zároveň zjistit možnosti návaznosti dané sociální služby na běžně dostupné zdroje veřejné pomoci. Byla stanovena hypotéza. K dosažení cílů a ověření platnosti hypotézy byla zvolena forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazování, technika řízeného rozhovoru. Dále byla využita metoda sekundární analýzy dokumentů, sekundární analýza vnitřních předpisů. Výzkumným souborem byli všichni uživatelé domu s pečovatelskou službou v Dačicích. Po zhodnocení výsledků výzkumu se domnívám, že cíle byly splněny a hypotéza nebyla potvrzena. V Domě s pečovatelskou službou v Dačicích nejsou z pohledu seniorů vybrané standardy sociálních služeb naplňovány. Bakalářská práce může poskytnout domu s pečovatelskou službou evaluaci poskytování služby a zároveň může sloužit veřejnosti při rozhodování o výběru poskytovatele sociálních služeb.
Možnosti rozvoje sociálních služeb na Vodňanksu
NOVÁKOVÁ, Veronika
Sociální služby jsou nedílnou součástí sociální ochrany ve společnosti. Lze je vnímat jako formu pomoci, která je poskytována občanům, kteří se ocitnout v tíživé sociální situaci a tuto situaci bez pomoci společnosti nemohou překonat. Sociální služby pomáhají osobám společensky znevýhodněným zlepšit kvalitu života, případně je v maximální míře začlenit do společnosti, ale také chrání společnost před riziky, jejichž nositeli znevýhodněné osoby jsou. Stěžejním dokumentem pro oblast sociálních služeb je v České republice zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. Cílem mé práce je shrnout obecné poznatky o problematice sociálních služeb, ale především zjistit, zda jsou poskytované sociální služby ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vodňany dostatečné, a jaký rozvoj těchto služeb je do budoucna možný. Výsledky výzkumu ukazují, že na Vodňansku jsou dostatečně zajištěny služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, ale zcela chybí služba odborného sociálního poradenství ve smyslu občanské poradny či nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a azylové pobytové zařízení. Prakticky lze diplomovou práci využít zejména jako informační materiál pro obyvatele Vodňanska, ať už formou brožur či informačních letáků. Využitelná je podle mého názoru i jako studijní materiál pro studenty středních, vyšších odborných i vysokých škol v rámci vyučování. Může být využita i jako zpětná vazba pro poskytovatele a zadavatele sociálních služeb na Vodňansku.
Očekávání a skutečnost bydlení v Domě s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí
VOBORSKÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou bydlení seniorů v Domě s pečovatelskou službou, což je jedna z pobytových sociálních služeb nabízených v České republice. Cílem práce je zjistit, v jakých aspektech se lišilo očekávání seniorů před nastěhováním do Domu s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí od reality života v tomto zařízení. Cílem výzkumu je tedy zjistit, čeho se týkala a do jaké míry byla splněna očekávání zdejších obyvatel. Dílčím cílem je získat přehled o tom, jestli jsou senioři před příchodem do DpS dostatečně informováni o bydlení a službách poskytovaných v tomto zařízení. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy stárnutí a stáří a popsány změny provázející toto životní období. Dále jsou představeny sociální služby pro seniory, které jsou poskytovány v České republice. Je zde popsán proces adaptace a v závěru teoretické části je představen Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí. Pro získání potřebných informací v rámci praktické části mé práce jsem použila kvalitativního výzkumu. Zvolila jsem metodu dotazování, techniku narativního polořízeného rozhovoru. Z výsledků mého šetření je zřejmé, že očekávání seniorů před vstupem do DpS souvisela nejen s důvodem jejich přestěhování, ale také s tím, jaké informace o svém budoucím bydlení měli k dispozici. Prostřednictvím výzkumu jsem zjistila, že naprostá většina dotazovaných měla dostatečné informace o DpS. Očekávání respondentů byla ve většině případů spojena s bezbariérovým prostředím a s možností využívání vybraných úkonů pečovatelské služby. Výzkum dále ukázal, že respondenti v DpS oceňují pohodlné bezbariérové bydlení v příjemném prostředí. Pečovatelskou službu i personál DpS hodnotí respondenti kladně, přestože někteří poukazují na finanční náročnost bydlení i poskytovaných služeb. Pro respondenty je důležité, že se zde mohou i nadále věnovat některým svým oblíbeným činnostem a stýkat se se svými přáteli. Z výsledků výzkumu vyplývá, že v některých případech realita bydlení v DpS Planá nad Lužnicí dokonce předčila očekávání spojená s nastěhováním do tohoto zařízení. Poznatky získané prostřednictvím této bakalářské práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro zaměstnance DpS Planá nad Lužnicí. Mohly by také přispět ke zvýšení všeobecného povědomí o tom, co senioři očekávají od bydlení v domě s pečovatelskou službou a co jim bydlení v takovém zařízení může nabídnout.
Péče o seniory v terénní pečovatelské službě Oblastní charity Třeboň
BROŽOVÁ, Alena
Naše populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku. Přibývá seniorů, kteří jsou z důvodu svého věku nesoběstační, potřebují pomoc druhých. Jelikož ne vždy se může nebo dokáže postarat rodina, potřebují tito lidé adekvátní sociální služby. Bakalářská práce se zabývá dvěma skupinami seniorů využívajícími dvě sociální služby na malém městě. První skupinou jsou senioři žijící ve svých domácnostech - klienti pečovatelské služby, druhou skupinou jsou obyvatelé Domova seniorů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na čtyři okruhy, první se zabývá stárnutím populace v ČR, druhý péčí o seniory, třetí aspekty života seniorů a čtvrtý okruh definuje Pečovatelskou službu a Domov seniorů v Třeboni. Cílem práce bylo srovnat aspekty života uživatelů těchto dvou služeb. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvoleny techniky: zúčastněné pozorování, polořízený rozhovor a analýza osobních dokumentů. V diskuzi autorka porovnává výsledky své práce s názory jiných autorů zabývajících se seniorskou problematikou. Práce může být využita jako informační materiál pro obě zmiňovaná pracoviště, dále pro studenty a v neposlední řadě pro seniory, kteří zvažují jakou sociální službu si zvolit.
Porovnání péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením v odborných zařízeních a domácím prostředí
SOSNOVCOVÁ, Eva
V současné době má více než miliarda lidí na celém světě nějaké zdravotní postižení. V procentech je to více než 15% lidí z celé zeměkoule. (WHO.) Pro současnou dobu je v péči o osoby se zdravotním postižením typický komplexní a koordinovaný přístup. Zároveň se ovšem objevují i jiné názory a přístupy, které kladou důraz např. na specifický přístup konkrétního odborného zařízení. Nesmírně důležitým se jeví též zapojování rodičů nejen do vlastní péče o jejich děti se zdravotním postižením, ale také do rozhodovacího procesu, kdy je zapotřebí jim vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní pohled na danou problematiku. První kapitola se týká zdravotního postižení. V podkapitolách rozebírám jednotlivé rozdělení postižení. Druhá kapitola je věnována pojmu rodina, její funkčnosti a typům. Třetí a zároveň poslední kapitola z teoretické části se věnuje sociálním službám. Na výzkum jsem použila kvalitativní metodu. K výsledkům jsem dospěla díky polostrukturovanému rozhovoru. Zkoumala jsem dva výzkumné soubory, z nichž první tvořila zařízení, která poskytují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedno bylo z Kutné Hory, druhé z Odlochovic. Druhý výzkumný soubor tvořily matky dětí s tělesným a kombinovaným postižením z okolí Kutné Hory. Cílem mé práce je porovnání komplexnosti péče v odborných zařízeních a v domácí péči. Výsledky výzkumu ukázaly, že se rodiče svým dětem věnují naplno, ale necítí podporu státu. V zařízeních, která poskytují domov pro osoby se zdravotním postižením, jsem se soustředila na celkové zázemí klientů. To jsem zjišťovala pomocí rozhovorů se zaměstnanci. Z rozhovorů vyplynulo, že zařízení jsou lépe uzpůsobena zájmům klientů, dostává se jim zde komplexnější péče. Rodiče sice svým dětem přizpůsobili život, byt, ale není pro ně jednoduché najít dětem vyhovující a smysluplné vyžití jejich volného času. Rodiče se setkali s nezájmem státu i společnosti. Pro dospělé a děti s tělesným nebo kombinovaným postižením, není v Kutné Hoře a jejím okolí dostatek volnočasových aktivit. Moje práce je malá sonda do problémů rodičů dětí s postižením a dospělých s postižením. Tuto práci bych ráda poskytla některému sociálnímu úřadu, který se touto problematikou na Kutnohorsku zabývá. Třeba mé výzkumy přispějí k lepšímu přístupu úřadů k rodinám s postiženými dětmi.
Bezdomovectví z pohledu sociální práce
NETOPILOVÁ, Lenka
Tato bakalářské práce, bezdomovectví z pohledu sociální práce, byla zaměřena na problematiku bezdomovectví v malých obcích. Bezdomovectví patří mezi negativní sociální jevy ve společnosti. V současné době je jevem, který se dostává do popředí a stává se aktuálnějším problémem. Jde o životní styl, který je charakteristický pro města, ale i v malých obcích se tento fenomén může vyskytnout. Předmětem této práce bylo zjišťování, jak se s fenoménem bezdomovectví potýkají starostové v malých obcích a jaká jsou možná řešení pomoci osobám bez přístřeší. V teoretické části této práce jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů, které se týkají fenoménu bezdomovectví. Zejména jsem se zaměřila na definice osob bez přístřeší, jevu bezdomovectví, typologii a příčiny bezdomovectví, a také na sociální vyloučení. V této části práce je také zahrnut popis sociální práce s osobami bez přístřeší a sociálních služeb, které jsou jim poskytovány. Dále popisuje vývoj legislativy a vyhlášky týkající se bezdomovectví. Praktická část prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou dotazování a technikou rozhovorů podle návodu zjišťovala odpovědi na výzkumné otázky. Celkem mi bylo poskytnuto 10 rozhovorů se starosty v okresech Přerov a Český Krumlov. V každém okrese to bylo 5 starostů. Rozhovory probíhaly na přelomu ledna a února 2012. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se potýkají obce s touto problematikou, a eventuálně jaká opatření se při řešení problému bezdomovectví v jejich obci osvědčila. Z výsledků výzkumu vyplývá, že starostové mají povědomí o fenoménu bezdomovectví a někteří z nich s tímto jevem mají vlastní zkušenost. Výsledky dále ukazují, že by se s touto problematikou uměli starostové vypořádat, ale také uvedli, že žádná opatření se jim neosvědčila v praxi, aby osobám bez přístřeší pomohli se z jejich tíživé situace dostat. Bakalářská práce a její výsledky výzkumu se mohou stát zdrojem informací pro širokou i odbornou veřejnost a studentům zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích ve výuce sociální práce.
SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI V REGIONU MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Teoretická část pojednává o rodině, sociálních službách jako takových, sociálních službách pro rodiny s dětmi, regionu Moravské Budějovice a o plánování sociálních služeb. Cílem práce je zmapování nabídky sociálních služeb pro rodiny s dětmi regionu a zjištění úrovně informovanosti členů rodin s dětmi o nabídce těchto služeb. Dále jsem se snažila zjistit, jaký je nejčastější zdroj informací o sociálních službách pro rodiny s dětmi v regionu, jaké služby upřednostňují rodiny s dětmi a zda nabídka služeb v regionu odpovídá potřebám rodičů. Byla zmapována nabídka sociálních služeb v regionu. Bylo zjištěno, že v regionu jsou rodinám s dětmi poskytovány tři typy služeb, a to sociální služby registrovaných poskytovatelů, služby na podporu fungující rodiny a služby v rámci sociálně-právní ochrany dětí. Informovanost o těchto službách je v Moravských Budějovicích poměrně vysoká, na rozdíl od obcí regionu, kde je informovanost o službách výrazně nízká. Nejčastějším zdrojem informací o sociálních službách v regionu jsou známí rodičů, v Moravských Budějovicích také internet. Rodiny s dětmi využívají převážně nabídku služeb na podporu fungující rodiny, především volnočasové aktivity pro jednotlivé členy rodiny. Rodiče by ale spíše upřednostňovali volnočasové aktivity pro rodiny jako celek. Potřeby rodičů nejsou v regionu saturovány, především z důvodu nedostatečné nabídky některých sociálních služeb v regionu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 716 záznamů.   začátekpředchozí533 - 542dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.