|
|
Formy bydlení pro seniory se zaměřením na Zlínský kraj, charakteristika strany nabídky a poptávky
Válek, Tadeáš ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Bakalářská práce popisuje problematiku forem bydlení pro seniory v České republice. Zabývá se péčí o seniory v systémech sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zdravotní péče. Popisuje také překrývající se působnost těchto systémů a problémy z nich plynoucí. Mimo to se zabývá formami bydlení seniorů v domech zvláštního určení a obecně problematikou bydlení. Práce si klade za cíl zhodnotit poptávku po službách pro seniory ve Zlínském kraji a posoudit, zda jí odpovídá dostatečná nabídka těchto služeb. Při hodnocení stavu sociálních služeb vychází taktéž z očekávaných demografických změn a z nich vyplývající rostoucí poptávce po službách pro seniory. Stav zajištění služeb pro seniory ve Zlínském kraji je zhodnocen jako celorepublikově nadprůměrný, nicméně stále hodný rozvoje nejen v souvislosti se stárnoucí populací. Jako podpora popisu situace zajištění sociálních služeb ve Zlínském kraji je v práci prezentován výstup provedeného šetření péče o seniory v konkrétních obcích tohoto kraje. V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno, že ve většině obcí, jejichž zástupci se šetření zúčastnily, byla k otázce péče o seniory zaujímána aktivní role a zpravidla tak buď již na jejich území byla nějaká forma péče o seniory poskytována, nebo o ní bylo alespoň uvažováno.
|
|
|
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením v Jihočeském kraji.
NOVÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce zkoumá možnosti využívání sociálně aktivizačních služeb v Jihočeském kraji. Sociálně aktivizační služby jsou sociálními službami, které jsou zakotveny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a jsou poskytovány osobám v seniorském věku nebo osobám se zdravotním postižením. Tyto služby jsou pro zmíněné osoby velice důležité a potřebné, neboť prostřednictvím těchto služeb se tito lidé aktivně zapojují do společnosti. V teoretické části práce jsou vysvětleny důležité pojmy, které souvisejí s problematikou seniorů a osob s postižením. Dále je zde popis zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a přehled poskytovaných sociálních služeb. K vypracování byla použita obsahová analýza relevantních dokumentů. Výzkumná část byla uskutečněna metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se zúčastnilo celkem 11 zařízení v Jihočeském kraji, které poskytují sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Rozhovor obsahoval 10 otázek. Cílem bylo zmapovat možnosti a využívání sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumu vyplývá, že aktuální kapacita registrované sociální služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením pokrývá potřeby uživatelů Jihočeského kraje. Bakalářská práce může být použita pro poskytovatele a uživatele, kteří se zabývají danou problematikou. Závěry z výzkumné části bakalářské práce mohou být podkladem pro zpracování komunitních plánů sociálních služeb obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje.
|
|
|
Problematika bezdomovectví a jeho motivace
CEJPOVÁ, Anne
Fenomén bezdomovectví představuje extrémní projev sociální exkluze a chudoby. Bezdomovců stále přibývá, společně například s nárůstem nezaměstnanosti a s tlakem a vysokými nároky moderní společnosti na jednotlivce. Má bakalářská práce se zabývá vnitřními a vnějšími faktory, které vedou ke vzniku tohoto jevu, dále potom vnitřními a vnějšími faktory, které napomáhají k návratu do společnosti. V úvodní teoretické části jsem se věnovala přiblížení problematiky bezdomovectví - definování pojmu, typologii a příčinám vzniku, navázala jsem motivací a průběhem změny chování klienta a část zakončila formami a druhy sociální práce s touto skupinou klientů. V následující empirické části jsem se zabývala příčinami vzniku bezdomovectví a motivací klientů ke změně jejich životního stylu. Pro výzkum k mé bakalářské práci jsem využila kvantitativní metodu. Data jsem sbírala prostřednictvím vlastně sestaveného dotazníku u klientů Nízkoprahového denního centra pro lidi bez domova v Brně. Z výsledků mého šetření plyne, že nejčastější příčinou vedoucí k bezdomovectví jsou materiální důvody spojené se ztrátou zaměstnání, ale i ztrátou bydlení a dluhy. Dalšími závažnými příčinami jsou vztahové problémy spojené s rozpadem partnerství či nefunkčními vztahy v rodině a dále problémy osobní, které vyplývají z duševního či tělesného postižení či různých typů závislosti. V centru pozornosti byly také vnější a vnitřní motivační faktory vedoucí ke změně životního stylu lidí bez domova. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce tyto osoby vnitřně motivuje touha po založení rodiny, zázemí, důstojném životě či penězích. Na druhé straně zevně se cítí být motivováni nabídkou sociálních služeb, možností prodeje Nového prostoru nebo i rodinou a přáteli. Výsledky mého výzkumu mohou být využity k poskytnutí zpětné vazby organizacím zabývajícím se problematikou bezdomovectví, popřípadě k sestavení odborného článku do časopisu.
|
|
|
Sociální služby pro osoby s autismem
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Abstrakt Sociální služby pro osoby s autismem Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku sociálních služeb pro osoby s autismem. Svůj výzkum jsem zaměřila na osoby pečující o osoby a autismem. V teoretické části se věnuji vysvětlení pojmu autismus, rozdělení autismu, popisuji specifika práce s osobami s autismem, některé druhy terapie, sociální služby pro osoby s autismem a některé organizace pracující s lidmi s autismem. V praktické části práce byly sepsány a vyhodnoceny jednotlivé rozhovory s respondenty. Sběr dat byl proveden kvalitativní formou, metodou dotazování. Jako technika sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořily osoby pečující o osoby s autismem. Hovořila jsem celkem s 8i pečovateli, jednalo se vždy o rodiče dětí s autismem. Výběr byl proveden metodou sněhové koule. Jednotlivé rozhovory byly zpracovány do osmi případových studií. Výsledky rozhovorů byly zpracovány do tabulek a shrnuty v diskuzi. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, jaké jsou možnosti sociálních služeb pro osoby s autismem a zda mají možnost těchto služeb využít. Dalším cílem bylo zjistit, které služby jsou těmito osobami nejčastěji využívány a zda jim vyhovují. Dále jsem zjišťovala, zda tyto služby jsou dostupné finančně, svou kvantitou a kvalitou a zda kopírují požadavky rodiny a individuální potřeby osob s autismem. Z rozhovorů s respondenty vyplývá, že možnost využít sociální služby pro osoby s autismem mají rodiny žijící v Praze. Respondenti žijící v menších městech mají ztížený přístup k těmto službám, často nemají možnost žádného výběru. Osoby, které mají přístup ke službám, jsou s nimi většinou spokojeni. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění poskytování sociálních služeb pro osoby s autismem. Domnívám se, že je potřeba v této problematice vzdělávat laickou a odbornou veřejnost. Je to cesta k poskytování kvalitnějších služeb odrážejících potřeby osob s autismem. Klíčová slova: autismus, sociální služby, sociální vztahy, komunikace.
|
|
|
Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí
BENDOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce nese název Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí. Pro specifikaci subkultury, které se tato práce věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přístřeší, které, jak jsem nejen předpokládala, ale i vlastní výzkumná data ukázala, mohou spokojenou formu bytí vykazovat. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolu jsem pojala jako určitý teoretický rámec této diplomové práce, kde je kladen důraz na sociální normy a teorie sociální deviace, které jsou stěžejní pro osoby bez přístřeší vykazující alternativní životní styl značně se lišící od většinové konformní společnosti. Druhá kapitola je věnována charakteristice bezdomovectví. Třetí kapitola obsahuje postupy v pomoci osobám bez přístřeší v jejich životní situaci. Jsou zde obsaženy také sociální služby určené právě osobám bez přístřeší. V poslední kapitole se věnuji životnímu a alternativnímu životnímu stylu. Zabývám se zde také otázkou dobrovolného bezdomovectví. Cílem této diplomové práce je popis aspektů životního stylu u sledované subkultury osob bez přístřeší. Cílová skupina je tvořena 20 osobami bez přístřeší ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou sběru dat byl rozhovor pomocí návodu, který jsem použila u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se v azylovém domě, a u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se bezprostředně na veřejných prostranstvích. V rámci této diplomové práce bylo stanoveno těchto pět výzkumných otázek. Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejčastější příčinou vzniku bezdomovectví je závislost na alkoholu. Nejčastěji se jedná o svobodné a rozvedené muže a ženy. Režim dne osob bez přístřeší je z větší poloviny pravidelný. Mezi nejčastější denní aktivity v azylovém domě patří sledování televize, úklid společných prostor azylového domu, pevné aktivity a popíjení kávy. Mezi denní aktivity venku patří především sběr kovu, vaření, nakupování potravin a vybírání popelnic. Zimní noci tráví respondenti v zařízeních sociálních služeb (noclehárna, azylový dům), ve stanu, provizorních boudách a ve squatu. Většina osob tráví dny s kamarády či partnery. Snahu o přivýdělek mají více respondenti žijící na veřejných prostranstvích. Zkušenost se žebráním se objevila třikrát častěji u osob žijících na veřejných prostranstvích než u osob v azylovém domě. Osoby v azylovém domě si většinou platí celodenní stravu. Respondenti žijící venku si jídlo obstarávají v supermarketech, nízkoprahových denních centrech, noclehárnách a v popelnicích. Závislost na nikotinu je u osob bez přístřeší častější než závislost na alkoholu. Osobní hygienu vykonávají většinou v zařízeních sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům). Oblečení si obstarávají převážně v sociálním a azylovém šatníku. Partnerský život neudržují, ale sexuální kontakty nachází více osoby žijící na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů nepřemýšlí o budoucnosti. Jejich životní situace se více líbí osobám žijícím v azylovém domě, přesto by změnu životní situace uvítala větší polovina respondentů. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly indukovány teoretické koncepty.
|
|
|
Implementace supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací
VOŠVRDOVÁ, Vanda
Diplomová práce se zabývá problematikou zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací. Supervize je nástroj podpory pracovníka, je formou učení, zajišťuje kvalitu poskytované služby a také je velmi důležitým prostředkem proti syndromu vyhoření. Zavádění supervize do organizace ovlivňují různé faktory, na které je v práci poukázáno. Supervize je jedním ze způsobů podpory nezávislého kvalifikovaného odborníka pro sociální pracovníky, jak jej ukládají Standardy kvality sociálních služeb. Cílem práce bylo zjistit, co s sebou nese zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby v okrese Chrudim. V praktické části prezentuji výsledky kvalitativního výzkumu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky a v závěru práce definovány hypotézy. Výzkumné otázky: - Jaké jsou překážky při zavádění supervize do NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána pracovníky NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána řediteli/ vedoucími NNO poskytujících sociální služby? Výzkum byl proveden metodou rozhovoru, technikou polo-standardizovaného rozhovoru, který byl uskutečněn s řediteli a pracovníky vybraných organizací. V části Výsledky jsou uvedeny výsledky rozhovorů, které jsou rozděleny do několika oblastí. V diskuzi pak byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Odpovědí na první výzkumnou otázku je, že překážkou zavádění supervize do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby je nedostatek finančních prostředků. Odpovědí na druhou a třetí otázku je to, že pracovníci i ředitelé nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby přijímají supervizi kladně. V závěru diskuze byly stanoveny na základě odpovědí na výzkumné otázky hypotézy.
|
|
|
VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NA TRHOVOSVINENSKU
KOPRNOVÁ, Petra
Příspěvek na péči je poměrně mladým institutem, který je hlavním nástrojem modelu sociálních služeb zavedeného od 1. 1. 2007 na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Tento příspěvek přímo souvisí s poskytováním sociálních služeb. Tvorba zákona o sociálních službách trvala celých 13 let a přinesla do této oblasti mnoho zásadních změn ? nejen, že se vytvořilo nové pojetí samotných sociálních služeb, jejich druhů, forem a podmínek poskytování, ale zavedl se i nový přístup k finančním zdrojům pro osoby, které v nepříznivé sociální situaci pomoc potřebují. Do té doby fungující příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu nahradil právě příspěvek na péči. Cílem práce je zmapovat nabídku sociálních služeb na území Trhosvinenska a zjistit, zda příjemci příspěvku na péči využívají více pomoc poskytovanou osobou blízkou nebo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Výsledky provedeného výzkumu poukazují na to, že na Trhosvinensku je ve většině případů využívána pomoc poskytovaná osobou blízkou. Na základě zjištěných údajů lze tuto diplomovou práci prakticky využít jako studijní materiál vhodný pro komunitní plánování, i jako informační materiál pro obyvatele a poskytovatele sociálních služeb na Trhosvinensku.
|
|
|
Dobrovolnictví při práci s drogově závislými
HORÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se věnuje dobrovolnictví při práci s drogově závislými, které je stále ještě mezi dobrovolníky málo rozšířené. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části se zabývá dobrovolnictvím obecně - kdo je to dobrovolník, jaká je motivace k dobrovolnictví nebo jaký pohled na dobrovolnictví má společnost. Druhá část je věnovaná syndromu závislosti a drogám. Poslední okruh představuje sociální služby pro drogově závislé. Především Kontaktní centrum Prostějov, ve kterém probíhal výzkum. Cílem práce je zjistit postoje uživatelů, uživatelek a pracovnic Kontaktního centra Prostějov. Výzkum byl proveden kvalitativní strategií, metodou dotazování a byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. První část výzkumu se věnuje postoji uživatelů a uživatelek Kontaktního centra v Prostějově na přítomnost dobrovolníků. Snažila jsem se získat informace o tom, zda vnímají dobrovolníky v kontaktním centru pozitivně a přináší jim to nějaké výhody. Anebo naopak například do kontaktního centra nepřijdou, protože přítomnost dobrovolníka jim naruší bezpečné prostředí kontaktní místnosti. Druhá část výzkumu se zaměřuje na dílčí cíl práce - postoje pracovnic Kontaktního centra v Prostějově na přítomnost dobrovolníků. Některé organizace totiž dobrovolníky mohou vnímat jako přítěž z důvodu různých zaučování, dohledu na jejich práci a podobně. Na druhé straně ale stojí pracovníci, kteří jsou za každou pomoc vděční, protože pak mají více času na jinou neméně důležitou práci. Práce má význam pro praxi, jelikož bude předána pracovnicím Kontaktního centra Prostějov, které ji mohou využít pro práci s dobrovolníky.
|
|
|
Preference sociálních služeb u rodičů dětí s poruchami autistického spektra v Jihočeském kraji
KARÁSKOVÁ, Pavla
Sociální služby a vůbec veškeré činnosti pro děti s poruchami autistického spektra jsou natolik specifické, že by měly být pro každé dítě individuální. Jelikož je jasné, že toho nelze nikdy docílit, měli by mít rodiče alespoň možnost výběru služby, která je pro jejich děti nejvíce přínosná. Oni sami své dítě znají ze všech lidí na celém světě nejlépe a proto by jejich názory měly být i hlavním vodítkem při plánování rozvoje sociálních služeb. Toto se samozřejmě netýká pouze dětí s poruchou autistického spektra, ale všech dětí, které sociální služby využívají. Proto také názory rodičů, v tomto případě právě rodičů dětí s poruchami autistického spektra, jsou hlavní náplní mého výzkumu, který jsem se snažila zmapovat co možná nejobjektivněji. Chápu všechny, kteří se odmítli zapojit, protože mají starostí sami víc než dost, a jsem vděčná všem, kteří se zapojili a spolu se mnou věří, že pokud se o problémech bude mluvit, může se možná i dosáhnout změny. Rodiče dětí s poruchou autistického spektra, se kterými jsem se dosud setkala patří mezi lidi, kteří se nezabývají zbytečnostmi a malichernostmi. Jsou to lidé, pokorně nesoucí tento svůj úděl a s láskou pečující o své děti. A takových lidí by si měla společnost vážit a maximálně jim pomáhat. Ke zpracování jsem použila odbornou literaturu a internetové zdroje, týkající se tohoto tématu. První kapitola se týká stručné charakteristiky některých poruch autistického spektra, jako dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, jiná dezintegrační porucha, Rettův syndrom a jiné pervazivní vývojové poruchy, potřeb a dovedností dětí s poruchou autistického spektra, které, pokud se v nich budou zdokonalovat, nejlépe za odborného vedení ve speciálních centrech, tak jim mohou pomoci ke snadnější a samostatnější cestě životem a rodičům tím výrazně uberou práci, což si bezpochyby zaslouží a dále jsem vybrala ze zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách a z vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, některé sociální služby, které by byly náplní svých činností pro tyto děti vhodné. Tím však nechci nikomu tyto služby vyzdvihovat, ani nechci ubírat na důležitosti službám, v této práci neuvedeným. Ve druhé kapitole jsem popsala cíle práce a formulovala hypotézy a ve třetí kapitole je popsán metodický postup. Čtvrtá kapitola je zaměřena na výsledky výzkumu, převážně graficky znázorněné, na statistické vyhodnocení a ověření hypotéz. V páté kapitole je diskuze o potřebách a spokojenosti respondentů a srovnání podle odborných zdrojů. V závěru jsem se snažila shrnout názory respondentů s názory svými. Jako všichni lidé, tak i rodiče dětí s PAS mají různé povahové a osobnostní rysy. Někdo je skromnější, někdo náročnější. A není na světě nikdo, kdo by se zavděčil všem. V příloze přikládám dotazník, použitý k výzkumu v tištěné podobě. Používala jsem i dotazníku elektronického, který obsahoval stejné údaje jako tištěný, proto odkaz na něj neuvádím. Další přílohou je seznam některých poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují služby mimo jiné i osobám s poruchami autistického spektra.
|
|
|
Opakované pobyty matek a jejich dětí v azylovém domě Vlašim
JANOUŠOVÁ, Věra
Azylový dům je dle zákona 108/2006 Sb. pobytová služba sociální prevence, která na přechodnou dobu pomáhá lidem v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení. Ve své bakalářské práci se zabývám matkami a jejich dětmi, které službu azylového domu využily opakovaně. V úvodu teoretické části práce je stručně popsáno poskytování sociální služby v azylovém domě Vlašim na základě standardů kvality sociálních služeb. Další část je zaměřena na problémy, které mohou vést k pobytu v azylovém domě. Závěr teoretické části práce je věnován práci s klientem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit klíčové faktory, které jsou příčinou opakovaných pobytů v azylovém domě Vlašim. Dílčím cílem bylo zmapovat možnosti matek tyto faktory eliminovat. V rámci výzkumu byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jak individuální plán klientky reflektuje skutečnost, že se jedná o její opakovaný pobyt v azylovém domě? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika narativního rozhovoru. Další použitou metodou byla obsahová analýza dat a zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořily matky na opakovaném pobytu v azylovém domě Vlašim, ze kterých bylo na základě záměrného výběru vybráno pět respondentek. Výzkum ukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují pobyt v azylovém domě. Prvním klíčovým faktorem je naplnění základních potřeb v dětství. Druhým faktorem je neplnění povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti. Třetím faktorem je dosažené vzdělání. Čtvrtým faktorem je ztráta bydlení nebo jeho nedostačující kvalita. Pátým faktorem je zaměstnání. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že klíčové faktory jsou shodné pro první i opakovaný pobyt. U žádné z matek se neobjevil pouze jediný faktor, což ukazuje na vzájemnou souvislost mezi faktory a jejich velkou provázanost. Z výzkumu také vyplynulo, že individuální plánování při opakovaném pobytu vykazuje společné znaky, které usnadňují oběma stranám tvorbu individuálního plánu. Matka, která již zažila proces individuálního plánování, dokáže lépe stanovit své cíle i kroky, které chce a je schopna uskutečnit. Klíčový pracovník snadněji vyhodnotí možnosti matky, více se zaměří na problémy přetrvávající z minulého pobytu a zahájí spolupráci s dalšími institucemi, organizacemi a odborníky, kteří se mohou zapojit nejen do řešení současné situace matky, ale i splnit úlohu v oblasti prevence. Ta spočívá ve snaze snížit počet faktorů, které vedou k opakovanému pobytu v azylovém domě. Přes všechny společné znaky je individuální plán tvořen na základě potřeb každé matky a jejich dětí. Klíčové faktory, které vedou k opakovanému pobytu, se u matek opakují, ale klíčový pracovník musí při tvorbě plánu zohlednit i velké množství odlišností, jednotlivě je zhodnotit a následně do plánu zahrnout. V opačném případě se plán stane jen zbytečným dokumentem, který dokazuje, že poskytování sociální služby je nekvalitní. Příchod do azylového domu, první i opakovaný, je vždy podmíněn kombinací problémů. Rozhodnutí matky o tom, jakou cestu zvolí k jejich řešení, zůstává v jejích rukou. Pokud se matka do řešení aktivně zapojí, využije všech dostupných možností a vlastních schopností, nebude opakovat předchozí nesprávné kroky, má šanci se znovu zapojit do samostatného života. Domnívám se, že cíle práce byly splněny. Práce může přinést náhled a inspiraci v práci s klientem pro poskytovatele pobytových služeb určených matkám a jejich dětem.
|
host ::
RSS.